1136

Nebesník, a, m. = obyvatel nebe, nebe-
šťan. Hmni. 1418. N-ci a pekelníci. Er. —
N., u, m., das Uranium, die Pechblende.
Loos.

Nebesný = nebeský. N. a zemská pří-
roda. Dbš. Úv. 21.

Nebesoň, a, m. = Uranus. Mtc. 1. 1863.
158. Vz Nebešťanka.

Nebešťanský = nebešťanů se týkající,
Himmelsbewohner-. Pl.

Nebeštěna, y, f., Astrea, Göttin der Ge-
rechtigkeit. Šm.

Nebetřesný pláč a křik. Koll. III. 79.

Nebetyčný. N. věž, Tš.. výše, Šml., skály,
Kká. Š. 31., Tatry. Pal. Rdh. III. 31.

Nebezorný, himmelblickend. N. výše.
Dch.

Nebezpeč, e, f. = nebezpečenství. Tš., Kká.
K. sl. j. 211. Deti, deti, jastrab letí, hrozí
vám všem n. Č. Čt. I. 51. V n. se vydávání.
Sš. J. 173. Za caře Pavla hrozila jí n., že...
Pyp. K. II. 122.

Nebezpečenství. Pod N-stvím ztráty.
Dch. N. učí nábožnosti. Hkš. Čím bližší n.,
tím škodlivější odkládání. Sb. uč. Ktož
miluje n., zahyně v něm. Krnd. 179.

Nebezpečný. N. vyhrůžka, Sl. les., ro-
vina, spára, Pek. 157., 45., 194., postavení.
Šmb. — čím. Tělesenstvie naše v hřieše
počaté, v hřieše vychované všemi činy n-né.
Pass. 7. Že každý n-čen jest svú duší. Výb.
II. 413. — jak: na smrť, lebensgefährlich.
Dch. — s inft. Neb tak jest nám n-čno
nečisti božieho přikázanie, že... Št. Kn.
š. 5.

Nebíčkovati, himmeln. Šm.

Nebijce, e, m., vz Bijce. Hus I. 172.

Nebijka, y, f., das Schlagstück beim
Büchsenmacher, eine Schlossfeder. Am.

Nebilov, a, m., Nebilau, ves u Rokycan.

Nebilovský, ého, m., os. jm. Blk. Kfsk.
1371.

Neblaho, a, n., das Unheil. Dch.

Neblahonosný, unheilvoll, unselig. Šm.

Neblahoříše, e, f. Nyní také v n-ši po-
drželi důstojnosť tuto. Sš. II. 141.

Neblahosmělý, übeldreist. Šm.

Neblahostný, unselig. Šm.

Neblahověstný, Unglück verkündend.
N. znamení. Vlšk. 343.

Neblahozvučný (hlas), metallos. Šm.

Neblahý. N. doba, J. Lpř., předtucha,
Osv. I. 156., vláda, Mus. 1880. 450., událosť,
poměry. Us. Pdl.

Neblaženosť, i, f. = nebláha. Hý.

Neblaženství, n. Lidstvo v n. zatonulé.
Sš. J. 23.

Neblažesov, Neblahosov, a, m., zašlá ves
v Chebsku. Blk. Kfsk. 605.

Nebludný, sich nicht irrend.

Nebneb = nezralé lusky kapinice nilské.
Rstp. 432.

Nební a zemní oheň. Koll. St. 11.

2. Nebo. Cf. Ž. wit. 233. A druhdy zlú
řeč vypustí, ješto hněvem vonie neb v oči
neb kromě očí. Št. Kn. š. 41. Nebo orla
přinesu na svém ščítě neb i kotel ztratím.
Výb. II. 40. Neboť té dievky dobudu nebo
života zbudu. Dal. Slýchal-li neb ta slova
neb ty divy. LAp. — Pozn. V prostomluvě

n. obmezuje někdy výrok učiněný. Rekne-li
někdo ku př.: To je tu dnes lidí! dí na to
druhý: To je nebo lidí t. j. vždyť jich není
tak mnoho. BPr.

3. Nebo, a, n. — nebe. Laš. Pane Bože
mu dej nebo. Tč. Slov. Ssk.

Nebočany. Sdl. Hr. IV. 94., Rk. Sl.

Nebodaj = tuším. Mor. Kopan. Prisen
tam n. hajný. Brt. D. 174.

Neboh. Bratr mój n.; Mi slíbil za n-ha
pana Smila za peníze; To zboží na nás po
n-hu bratru našem spadlo. Půh. II. 74., 474.,
529. — Sv. ruk. NM. 403.

Neboha, y, m. a f. = nebohý, nebohá.
Výb. I. 419. — N., y, f'. = nebožka. Vz
Neboh. Slov. Němc. III. 9.

Nebohý = nebožtík. Také laš. a val. Brt.
D. 235.

Nebohabojný, Gott nicht fürchtend. Št.
Uč. 157. a.

Nebojasný, himmelhell. Slov. Cf. Nebo =
nebe. N. hviezda. Sl. ps.

Nebojatý. Za Št. polož : Kn. š. 153.

Nebojazlivosť, i, f. = nelekavosť. Slov.
Bern.

Nebojazlivý = nebázlivý, nelekavý. Slov.
Bern.

Nebojovník, a, m., der Inkombattant.
Csk.

Nebojsa, y, m. = nebázlivec. Mor. a Slov.
Rr. Sb. Takový n. Pk. Jeden Nedajsa, druhý
N. Zátur. Cf. Nebusa. -- N., psí jm. Brt.

Neboj se = podbílek, smetaník, babí zub,
lathraea, die Schuppenwurz, rostl. Slb. 302.,
Mllr. 59.

Neboleti, nicht schmerzen. Ale to ji tak
n-lo, jako... Us. Němc.

Nebopadlý, áunerý?. N. proud. Lšk. Lpř.
má: s nebe spadlý, tekoucí.

Neboř, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Nebora, y, f. Hra na N-ru. Vz Brt. Dt.
220., Km. 1887. 455.

Neboráček, vz Neborák. Jak za tebou
plače otec n. Koll. Zp. I. 250. A já n.
musím být vojáček! Brt. Ps. 18.

Neboráčik, a, m. = neboráček. Slov.

Neborák. Hdk., Tč., Němc. VII. 24. N.
slepý vyrozkládal mu všetko. Dbš. Sl. pov.
I. 265. Sedlák n. nemá kusa vlak. Pk. Se-
dlák n. stojí v kúce (v koutě) jak žebrák.
Brt. N. p. I. 185.

Neboráz, a, m. = neborák? Bude zima,
bude mráz, kam sa schovám n. Sš. P. 519.

Noborka, y, f. = nebohá, f. k neborák.
Kyt. 1876. 28. Sedí n. a vidí, že sestry už
dakde tancujú a ona nie. Dbš. Sl. pov. I.
339. Cf. Vyobliti.

Neborký, arm, ärmlich. Slov. Loos.

Nehostíce, Schreibersdorf, ves v Hulčín-
sku. Šd.

Nebovazy. Rk. Sl. Vz Nebovazy.

Nebovický, ého, m., os. jm. Šd.

Nebovidy. Tk. IV. 735., V. 176., Tk. Žk.
128., Rk. Sl.

Nebový, himmelblau. Slov. Vz Nebo =
nebe. N. kazajka. Sldk. 163. Tam seděla
panička v n-vých šatoch. Dbš. Sl. pov. I.
25.