1137

Nebozez, v MV. pravá glossa. Pa. Cf.
Mkl. Etym. 210., Boh. 46. Nebozez havířský
(vrták, svěder): zemní (zeměvrt, Hrbk.),
ruční, dvouruční, dovrtovák, paličník, kři-
žák, dlátovák, středňák, Hř. 42., zavrták,
vyrovnávač, dlátový, kornoutovitý, koru-
nový, skalní, rašelinný, NA. III. 126., IV.
129., 131., 134., klikový, Leier-, Bc, šneko-
vitý, lalokovitý, s lalokem, šroubovitý. Pdl.
Ta (masť) jako n. vrtá. Mst. 3. a. — N. =
pluh do kamenitého pole. U N. Kdyně. Rgl.

Neboziečok, čku, m. = nebozízek. Slov.
Čkžk. X. 45.

Nebozískovatý, vz Nebozézkovatý.

Neboziště, ě, n. = stuol nebozezu, dřík,
třen, der Schaft eines Erdbohrers. Hrbk.

Nebožátko, vz Nebožák. N-ka bídná.
Bart. 165., 157. Pros za ny, za n-tka. Výb.
II. 26. My pak nestatečná n-tka. Št. Kn.
š. 46. (149.)

Nebožčíček, čka, m , vz Nebožtík. Jako
pták chvátá k uosidlu nevěda n., ano ....
Pass.

Nebožec = nebohý. V MV. nepravá glossa.
Pa. 40. N. jest nuzný. Hus II. 271. A na
témž místě ihned několiko kop ztratí n. lb.
1. 218. — N. = nebožtík. Rak. arch. (Wtr.),
Msn. Or. 84., Arch. VII. 639., VIII. 369. a j.
On čelo vedl a svojí sě miesto n-ce Jidáše.
Výb. II. 312. Byl jsem rukojmě za n-ce
Dobeše; Petr n-ce Markvartóv syn; Za n-ce
kněze Lacka; Já Margreta manželka někdy
n-ce Hanzle; Za n-ce krále; Po n-ce otce
mého smrti. Půh. I. 251., 293., 369., II. 20.,
365., 408. a j.

Nebožíc, e, m. = nebozez. Slov. Hdž. Slb.
84. Čtyry jámy žita máme n-com vyvrtané.
Koll. Zp. II. 113., Šf. Sl. ps. II. 58. - N. =
Sirius hvězda. Slov. Pokr. Pot. I. 168.,
Němc. IV. 439.

Nebožička = ubohá. Sv. ruk. SR. 442.
Já n. smutná. Wtr. By mne přijal n-ku.
Kat. v. 697. — N. — nebožka. Tu mám
věnné právo, ješto mi po n-čce mé matce
přišlo. Půh. I. 151.

Nebožiec = nebozez. Slov. Ssk. Vz Ne-
božíc.

Nebožka = nebohá. Za St. skl. polož: ,
Hr. ruk. 391. Smutnú n-žku poslední řečí
okrasil. BO. — N. = zemřelá. Má po n-žce
dvě děti. Us. Pdl.

Nebožník, a, m., der Satan. Šm., Loos.

Nebožskosť, i, f., die Nichtgöttlichkeit.
Všeliká n. nutně z božství se vylučuje. Sš.
J. 86.

Nebožký = nebožtík. Tvůj n. otec. Slov.
Orl. X. 113.

Nebožník, a, m. = bezbožník. Krnd. 45.

Nebožtík = nebožec. Cf. Mkl. Etym. 16.,
Sv. ruk. Al. 1179. Nemohu já n. starý na
tvú smrť hleděti. Pass. mus. 356. — N. =
zemřelý. N. umřel stoje (pracoval až do
smrti, o neúnavném). Val. Vck. N. všecko
slyší, co se kolem něho mluví a děje. Sk.
Črt. 79.

Nebrat, a, m. = nebratr. Slov. Hrbň. Jsk.

Nebrati na koho = nedbáti ho, ne-
vážit! si ho. Us. Neberou to s náboženstvím
tak přísně. Osv. I. 219.

Nebratrský, á^ifr»?, ohne Brudergesell-
schaft. Lpř. Sl.

Nebratrstvo, a, n., die Unbrüderschaft.

Nebratstvo, a, n. = nebratrstvo. Slov.
Hrbň. Jsk.

Nebřed, u, m. = poupě, květný pupen,
nákvětek, gemma florifera, die Blüthenknospe.
Sl. les. Vz Nebřeť, Rst. 448.

Nebřehovice. Arch. VII. 265., Rk. Sl.

Nebřehovský. N-ští. Sdl. Hr. III. 194.,

IV. 224.

Nebřen. Blk. Kfsk. 358., Rk. Sl.

Nebřenice, dle Budějovice, Nebřenitz,
osada u Říčan. Rk. Sl.

Nebřest, u, m. = nebřed. Sl. les.

Nebřeť, vz Nebřed.

Nebřeziny. Arch. VIII. 513., Rk. Sl.

Nebřich, ves u Neveklova. Rk. Sl.

Nebřindol, a, m., les u Počenic. D. ol.
III. 446.

Nebroušenec, nce, m. = neohrabaný
člověk, der ungeschliffene Mensch. Rk.

Nebrová, é, f., Nebrowa, sam. u Bru-
mova na Mor.

Nebrzo. Snadně by v nemoc upadl, jíž
by n. zbyl. Rkp. lék. Pyšná žena n. oněch
pět věcí má do sebe. Št. Kn. š. 105.

Nébrž. Cf. Bž. 36. A toho se poručen-
stvie hospodář drží, nébrž diel těch peněz
jest rozšikoval, ja sogar. NB. Tč. 194.

Nebůh. Sloužili jste nebohům. Sš. II. 47.
Ach Bože, nebože. Exc.

Nebusa, y, m., os. jm. Cf. Nebojsa. Mor.
Šd.

Nebušice. Arch. VIII. 527., Tk. IV. 171.,

V. 128., 131., Rk. Sl.
Nebužely. Rk. Sl.

Nebylov, a, m., ves u Blovic. Vz Rk. Sl.
Nebytelný, inhabitabilis, unbewohnbar.

Pror. Jer. 46. 19

Nebytenstvo, a, n., die Daseinslosigkeit.
Dch.

Nebýti. Není ho více (umřel. Us. — kde.
Není ho mezi živými (umřel). Us. Nebylo
v ní nikdy pravého zdraví. Us. Sá. Nebýti
tehdy mezi námi několik starších pánů,
bylibychom . . . Pokr. Pot. II. 54. — od
čeho. Všecko chce učiniti vedle úmluv a
od toho jest nikdá nebyla. Hl.

Nebytí. V n. doma krále. Výb. II. 1541.
Aby pokoj v Praze v n. JMti královské
zachován byl. Ib. II. 1383. Panu Jauovi
z Rosemberka a v jeho n. úředníkóm jeho.
Arch. VIL 368.

Nebývaný = nebývalý. V boji n-ný. Výb.
II. 758.

-nec, vz -enec, Přespanec.

Něc' = něco. Bž. 35. V němž sě mu sta
něc' po štěstí. Výb. I. 162.

Necechový, nichtzünftig. Sp.

Necelistvý, unganz. Šm.

Necena, y, na. = člověk necenný, chuďas.
Č. Kn. š. 252.

Necenitelnosť, i, f., Unschätzbarkeit, f.
Šm.

Necesta. Cf. Sš. P. 156.

Ňěcík, u, m. = zelina. Na jihových. Mor.
Brt.

Necírkevní, un-, ausser-, nicht kirch-
lich. Us. Šd.

439