1138

Necita, y, m., gefühlloser Mensch. N. ci-
zinec. Wtr., BPr.

Necitelně, fühllos. N. se zvířaty zachá-
zeti. Mž. 86.

Necítiti čeho. Vz Cítiti. — se, ausser
sich sein. Dch.

Necitlivosť, i, f., die Fühllosigkeit, der
Stumpfsinn. Lpř. Sl. N. k něčemu. Pal. Rdh.
III. 240.

Necitlivůstkařiti s čím: s pocity okla-
mané lásky, nicht empfindlich sein für etwas
Ntr. VI. 250.
Necitnosť, i, f., die Fühllosigkeit. Posp
Necka, y, f. = truhlík, jímž se ruda do
krychty sype, das Mülterl. U Zbir. Lg.

Neckovitý, muldenförmig. N. kotlina. Kř
22.
Neckovka, y, f., die Rumpfmulde. Šm.
Necky. Hř. 43., Mkl. aL. 221., Etym. 218.
U Opavy necky. Pk. Vz ne-. N. koňské, vz
Lopáč. NA. IV. 76. Nadělá po jednom vejci
plné necky (těsta). Jrsk. — N. — kolébka.
Dali jsme dítě do necek. V Hrabové u Rychn.
Uzříte v neckách dietě (Ježíše). Výb. I. 399.
— V Neckách, les u Račic na Roudn., pole
u Oseka na Rokyc., dolík u Radovesic. BPr.
Něco. Místo n. užívají na Zlínsku oby-
čejně cosi. Cosi pěkného se mi zdálo. Brt.
O něco dále. Mour. Žeť vonějí (tyto knihy)
něco svatým písmem. Št. Kn. š. 6. Hledě
naň řekl by, že je něco. Lpř. Lepší něco
než nic. Us. Lepší malé n. než velké nic.
Šml. To je n. dobrý (= velmi dobrý) cukr.
Us. Vhl.
Něcota, y, f., ens. Ssk.
Necpaly, dle Dolany, osada v Turci na
Slov. Phľd. V. 182.

Necta, y, f., die Unehre. Nectu na tvou
metám zem. Jabl.
Nectava, y, f., Netz, ves u Jevíčka.
Nectění, n., das Nichtehren. Lpř. Sl I. 102.
Nectěný; -ěn, a, o, nicht geehrt. Lpř.
Nectičky, vz Necky. Bochence (panes),
jižto sú v n-kách (koších). BO.

Nectně. Ty umíš n. mluviti a já umím
toho neposlouchat!. Bž. exc.
Nectný. S nectným cti nedojdeš. Sk.
Necudenství, n., die Prostitution. Rk.
Necuchta, y, f. = nečistá, nepořádná žen-
ština. Us. Kšt.

Necukry = látky cizorodé ve šťávě cu-
krové. Vz KP. V. 33.
Necúlčata, pl., n. = necúlky. Mor. Brt. D.
Necúlky = malé necky (tročky), v nichž
se zadělává těsto na koláče. Val. Vck., Brt.
D. Cf. Okřín.

Necůvky, pl., f. = necky, necičky, der
Backtrog; kocábka, der Nachen. Val. Vck.
Necválaný; -án, a, o = necvičený. To je
n. chasa! Obzr. V. č. 11.

Necvičenosť, i, f., die Ungeübtheit. Us.
Pdl..

Necvičený v čem: ze zbrani. Šmb. S.

II. 265.

Necvičnosť, i, f. Mangel an Zucht. Bern.

Necvičný, ohne Zucht, keine Z. habend.

Bern.

Necvikovaný; -án, a, o necvičený. Dk.

Neč = nechť, budiž. Tobě dale málo.

E neč! — Či só te hrabě? Neč só, či chcó,

vem si svy! V Bohuslavsku na Mor. Neor.
Pacholeč neč de koňom pro vodo. Neor.

Něč' = něco. I jinde toho něč' viemy.
Výb. I. 167.

Nečacký. N. roucho. 1720. Wtr. Vz Ne-
čadský.

Nečada, y, f., sam. u Hojkova v Pelhř.
Rk. Sl.

Nečadský. Dle List fil. XI. nesprávně:
nečacký. Vz tam. N. na nohy, non validus.
Kom.

Nečakane = nečekaně, neočekávaně; Slov.
Objavuje sa vždy nenadále, n. Dbš.Úv. 33.

Nečas. Toho n-su pod střechú. Žk. 949.
Kde sa Škrabeš s palazorem a bosky v ta-
kový nečas (praví o tom, kdo s něco není)?
Val. Vck. — N., a, m. = plačtivé dítě. Halé
nečasu, všecko trvá do času. Sš. P. 509. —
N., os. jm. N. Jiljí. Blk. Kfsk. 961. N. Jan,
soudní adjunkt, nar. 1849. Vz Tf. H. l. 136.,
146., Pyp. K. 544., Bačk. Př. 25., 47. —
N. Jaromír, dr. a okres, lékař v Praze.
Vz Tf. H. 1. 136. — N. = rybník u Kopi-
dlna. Blk. Kfsk. 783.

Nečásek, ska, m. N. Jan, 1813.—1866.,
řed. akad. gymnasia v Praze. Vz Rk. Sl.,
Tf. Mt. 43. — N. Frant., fin. úředn., nar.
1811. Tf. H. 1. 141., Bačk. Př. 58., Rk.Sl. —
N. Jos., kanovn. Tf. Mtc. 54.

Nečasně = nevčasně, nevhodně, unzeitig.
Bart. 127.

Nečastosť, i, f. Předměty, které ne sice
tak vzácné jako první, ale tím více n-stí
se vyznamenávají. Pl. II. 461.

Nečasy, vz Nečas, 2.

Nečehradec, správně: Načerac. Pal. Rdh.
I. 131.

Nečekavec, vce, m., der Ungeduldige.
Us. Sd.

Nečekavosť, i, f. = nečekánlivosť. Us. Sd.

Nečekavý = nečekánlivý. Us. Sd.

Nečemice. Blk. Kfsk. 181., Rk. Sl.

Nečerák, a, m., sam. u Humpolce.

Nečerstvý, nicht frisch.,Lpř,

Nečesal, a, m., os. jm. Šd.

Nečesanec, nce, m., der Ungezogene.
Us. Ehr., Smrd.

Nečesánek, nka, m. = nečesaný; ne-
česanec. Mor. Rgl.

Nečeschleb, a, m., os. jm. Šd.

Nečeský, nicht böhmisch. N. vazba. Nl.

Nečest', infamia. Ž wit. N. a veliká hanba.
BO. Jest mu to v n., es gereicht ihm zur
Unehre. Dch. Každý hospodář má brániti
všie necti i všeho zlého své čeledi. Št.

Necestě = nečasto, selten. Lépe by bylo
n. bývati u mše než z častého bývánie ne-
býti tbavu mše. Št. Kn. š. 225.

Nečestí, n., šp. m.: nečest. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. 40.

Nečestný. Alx.V. (Jir. Anth. I. 3. vd. 33.).

Něčí běží; co držíš, to tvoje. Lpř.

Nečice. Blk. Kfsk. 222., Rk. Sl.

Nečichy. Blk. Kfsk. 1371., Rk. Sl.

Nečin. Čo mi takýto n. robia? Dbš. Sl.
pov. VI. 84.

Nečin, Netschin. Sdl. Hr. VI. 277., Rk. Sl.

Nečina, y, f. = něco. Slov. Deti sedia
pekne doma pri peci, alebo robia n-nu po
chyži. D. Sk. II. 251.