Předchozí (1138)  Strana:1139  Další (1140)
1139
Nečiniti ke zlému, ale k milosti. Št. Kn.
š. 8.
Nečíslný. N. lid. Mnč. R. 78. Desk i ná-
lezóv obecních i zvláštních n-ných potřebie
jest. Vš. 320.
Nečisto, a, n. = louka u Star. Tábora,
dle Blk. Kfsk. 1223. rybník.
Nečistota blatná. Št. Kn. š. 97. — N. =
smilstvo. N. smilná. Št. Kn. š. 97. N. (jsouc
objemu prostrannějšího jako smilství) =
všeliká mrzkost a necudnosť v dotýkání a
v jiných výkonech. Sš. IL 221. N. = vyšší
stupeň smilství. Sš. II. 62. N. jest, když
kdo s svú rodičkú hřeší, aneb muž s jinú
ženú aneb žena s jiným mužem. Hus III. 187.
Nečistotník, a, m. = nečistý. Žádný n.
nemá dědictví v království božím. Sš. II.
125. - ZObz. XXIV. 42.
Nečistý, Lidé n-ho srdce. Pass. Velikými
hřiechy a n-mi lidé hřešie; N. svědomie.
Št. Kn. š. 17., 180.
Nečítanlivý, unleserlich. Slov. Bern.
Nečitatelný. N. písmo. Bor. 170.
Nečíti. Nečuje sa, že by to mohol vy-
konať. Sbor. sl. ps. I. 107.
Nečlen, a, m., Nichtmitglied. Byli tam
i n-vé spolku. Us. Pdl.
Nečleň, ě, f., liagora, rostl. Rstp. 1860.
Nečlověcký. N. pokolenie. Hus I. 192.
Nečmýrnosť, i, f. Vz Čmýra, Slov. zdrav.
Nečtin hrad. Kar. 28.
Nečtiny. Arch. VII. 714., VIII. 597., Tk.
IV. 735., V. 203., Blk. Kfsk. 1371., Sdl. Hr.
IV. 230., V. 59., Rk. Sl.
Nečtom, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Nečtverec, rce, m. = číslo na druhou
mocnosť nepovýšené. Šim. 136.
Nečudrnosť, i, f. = nepěknosť, nečistota.
Na již Mor. Aby pro případ cholery hleděla
se všecka n. zamezit. BKn. II. 10.
Nečuchnúti, nicht riechen. Ani nečuch-
nul = ani nemukl. Slov.
Nečujný, nečuvný, nicht hörbar. N. hlas,
řeč. Laš. Tč.
Nečulý = nečilý. Slov. Loos.
Nečuma, y, m. = blbec. U Strakou. Slm.
Nečuť = neslyšeti. Slov. Bern.
Nečuvný, vz Nečujný.
Neda. Neda den za dnem minul; N. mladí
blázni řekli; N. oni jim dávali. Št. Kn. š.
271., 62., 136. (206, 250.).
Nedabyle, Nedabylice, ves u Budějovic.
Sdl. Hr. III. 274., 288., IV. 92., V. 302.,
Rk. Sl.
Nedacosi = ledacosi. Morav. Bl. 274.
Nedajsa, y, m., vz Nebojsa.
Nedakonice. Arch. VII. 714.
Nedakřevice, zašlá ves v Hradecku. Rk.
Slov.
Nedaktorý = ledakterý. Slov. Ssk.
Nedal, a, m. = skupec, skrblík. Us. Knrz.,
Ehr.
Nedaleko. V n-ku. Kká. K sl. j. 148.
Nedaleký. V n-ké době, budoucnosti.
Mus. 1880. 388.
Nedamír, a, m., os. jm. Arch. III. 472.,
Pal. Rdh. I. 123.
Nedamov, a, m., Nedam., Ves u Dubé.
Blk. Kfsk. 17., 781., Rk. Sl.
Nedanice, Nedanitz-. Blk. Kfsk. 587.,
Rk. Sl.
Nedaničky v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 587.
Nedanina, y, f., jm. louky bažinaté u Čce.
Tkč.
Nedanov, a, m., zaniklá ves v Litomř.
Blk. Kfsk. 846.
Nedar. Vrahů dary jsou nedary, šx&q&v
áÓMQcc d&Qo,. Lpř. Sl. I. 13. Ta dcera richtá-
rova, to je n. boží. Koll. Zp. II. 276.
Nedaříce. Blk. Kfsk. 137., 570., Sdl. Hr.
V. 363., Rk. Sl.
Nedařiti se, vz Dařiti. N-ří se zlé skutky.
Lpř. Sl. I. 89.
Nedas = leda, ledas. Běžechu n. kde bylo.
Hr. ruk. 73.
Nedašov, a, m., Nedaschow, ves u Bru-
mova.
Nedáti. ,Se — Dch.' polož na konec. —
K inft. Nedada své země viece hubiti. Kar.
113. Nedá jí dýchat, mluvit = nemůže dý-
chati, mluviti. Vck.
Nedatovaný, nicht datirt. N. list. Mus.
1880. 488.
Nedávnejšek, šku, m., kurze Zeit vorher.
Us.
Nedávnéž, vz Nedávno.
Nedávno. Až do let n. minulých. Osv.
I. 340. Před n-nem. Bž. 127. Do nedávnička.
Us. Vk.
Nedba. Kos. Ol. I. 249., Pal. Rdh. I. 236.
N. předků, pisců, speklá. Šf. Strž. I. 27.,
Šf. III. 364., 194. Taková Krista n. rouhání
se rovná. Sš. II. 55. V rozhodných chvílích
života bývá každá n. s hříchem. Šml. Běsům
to dovolili bohové buď z hněvu buď z nedby.
Jir. Obr. 8.
Nedbajný = nedbalý. N. ako somár. Slov.
Zátur.
Nedbalec. Lepší korhelec jako n. Orl.
IX. 247.
Nedbalek, lku, m. = zanedbané pole.
U Jestřabic. Džl.
Nedbalík, u, m. = pole u Srbic na Klat.
BPr.
Nedbalivý = nedbalý. List hrad. 1461.
Nedbalkový, Negligée-. N. košile, šat.
Us. Pdl.
Nedbalostný denník (do něhož se za-
pisují žáci nedbalí). Ev. šk. III. 277.
Nedbalov, a, m., Nedbalow, sam. u Jindř.
Hradce.
Nedbalství, vz Nedbalost.
Nedbalý. Cf. Netbavý. — nač. Že jsem
na vás n-lá. Kmk. II. 227. — v čem. Byla
ve všem n-lá. Sá. Osv. I. 178.
Nedbanlivý čeho. Mysl života n-vá. Lg.
Kr. v. 114.
Nedbatelný = nedbalý. Václav král span-
livý a n. Výb. II. 685.
Nedbáti čeho proč. Ktož by z lenosti
netbal toho. Št. Kn. š. 12. — nač. Na duši
netbá; Kdyby netbal na kletvu; Netbám na
tě. Št. Kn. š. 6., 28., 36. Netbají na křivé
svědky. Hus I. 224. — o čem. O vieře,
o ctnostech, o spasenie netbajíc. Hus I. 127.
Jakž o tom všem netbajieše. Alx.
Nedbavě, vz Netbavě.
Nedbavý. Co sobě mysle ty sluhy, ješto
tak sú n-vi svého pána, že . . Št. Kn. š. 5.
439*
Předchozí (1138)  Strana:1139  Další (1140)