1140

Neděčný = nevděčný. Rk.

Nedědičnosf, i, f., die Nichterblichkeit.
N. koruny. Šmb. S. I. 450.

Nedědičný, nicht erblich. Osv. I. 47.

Nedědinný vládyka, který statku po-
zemského nemá. Ku. rož. čl. 236.

Nedehetený. N. niti, ungethertes Hanf-
garn, das Kardusgarn. Šm.

Nedějnosť, i, f., die Untbätigkeit. Šf.
Strž. II. 12.

Neděla, nedělka, y, f. = která se v ne-
děli narodila. Mor. Brt. — Nedela = neděle.
Slov.

Nedělanosť, i, f. die Natürlichkeit. Tš.

Nedělany, unbebaut. N. země. V. — N. =
nelíčený. N. vlídnost. J. Lpř.

Nedělati. Musíte si z toho nic nedělat
Mor. (u Sebranic). Ktk.

Neděle. Cf. Bž. 98. (o gt. a instr. pl).
Šest nedělí. NB. Tč. 20., Bart. 19. N. bílá =
první po velikonocích, Bdl., nová = první
v září. V Podluží. Brt. N. černá, vz Zbrt.
45., pražná, 45., kýchavná, 46., 47., 48.,
družebná, 50., 51., 52., smrtná, 53., 277.,
květná, 68., 69., 84., růžebná = družebná,
nová. 253. Jiřík ležel u mateře od neděli
až do pátku. NB. Tč. 96. Narodí-li se dítě
v n-li, bude šťastno až do smrti. Us. Brt.
Kdo se narodí v n-li, jest nedělní i nedělný.
Mus. (je šťastný. Zbrt. 253.). S n-le nekterý
týden; V n-li, ale nevím kterou. Us. Tkč.
Kdo n-le ruší, nedbá o svou duši. Sb. uč. —
N. = týden. N-le dvě co jsou. Cor. jur.
IV. 3. 2. 425. A tak sobě rok položista za
dvě n-li. Výb. II. 43. Položili jsme jim rok
do dvú neděl. NB. Tč. 251. Již tomu n.!
Us. Ve dvú n-lích. Dač. I. 43. To jsou n-le
(to dlouho trvá, ten dlouho se nevrací,
nejde)! Us. Bačk. Mudrci při dokonání n-lí
matkám od Boha vyměřených do Betlema
se dostali. BR. II. 10. b. Cf. Měsíc a Brt.
Dt. 157. (hádanku). — N., e, m., os. jm.
N. .Filipp, prof. theol. 1807. Vz Jg. H. 1.
602., Šb. Dj. ř. 271.

Nedělebný = nedělitelný. V. V.
Nedělenka, y, f., zdrobn. neděle. Us.
Šd.

Nedělený; -en, a, o, ungetheilt. I duchu
sv., ot božstvie němu. Výb. II. 26. N. číslo
Šitu. 58.

Neděliště. Blk. Kfsk. 1371., Sdl. Hr. II.
279., V. 37., 352., Rk. Sl.

Nedělitelnost, i, f., die Unteilbarkeit.

Nedělka, vz Neděla. — N., ein Gesell-
schaftsfräulein (od nedělný, nedílný). Na
Strážničku. Šd. — N-ky = strike, stávka,
zastavení práce. Slov. Rr. Sb. — N., y, m.,
os. jm. Blk. Kfsk. 961.

Nedělkovati = neděli slaviti, nepraco-
vati. LObz. XVI. 50.

Nedělní vyučování, Šp., den, Sv. ruk.
324., klid (odpočinek). Us.

Nedělnica, e, f. =neděle. Na koterý den?
Na n-cu, pondělnicu, uternicu, stredelnicu,
čtvrtelnicu, piatelnicu, sobotnicu. Koll. II.
359.

Nedělníček, čka, m. = kdo se v neděli
narodil, das Sonntagskind. Dch. N. zná
všechny tajnosti. Us. v Jičín. Kšť. Kde se
n. octne, všude mu přízeň kvete. Vlč.

Nedělný = lenivý. Lidé nedělní bývají
nedělní. Cf. Neděle. Us. Kšt., Mus.

Nedělský den. Bart. 30.

Neděsný, nicht schrecklich. Lpř. Sl. I.
100.

Nedětovice = Netovice. Rk. Sl.

Nedíl, u, m. Dům zůstal v n-lu (neroz-
dělen). Wtr. Mohli spojiti dědiny o jednotu
a vstoupiti spolu v tak řečenou jednotu
v nedíl aneb ve spolek. Pal. Děj.

Nedílné, ého, u., Nedilny, osada u Písku.

Nedílný. N. celek (untheilbar), Mus. 1880.
85., moc, věc, J. tr., držení (statku). J. Lpř.,
Osv. I. 163. N. bratr, syn, který s jinými
bratry neb s otcem společně hospodaří. Kn.
rož. čl. 53, Pana Pavla a Jana bratří n-né.
Půh. I. 348. N. přátelé, bratří, strýci. Vš.
25., 62., Zř. zem. 462.

Nedívka, y, f. = nepanna. Dievky ne-
dievky. Slov. Phľd. VIII. 267.

Nedivota, y, f., es ist nicht zu wundern.
Laš. Tč.

Nedka, y, f., os. jm. Mus. 1880. 467.,
Pal. Rdh. I. 123.

Nedlené = neprodleně. Koll. III. 23.

Nedlho = nedlouho. Slov. Loos.

Nednebohy, dle Dolany, Dneboch, ves
u Mnich. Hradiště. Blk. Kfsk. 1371., Rk. Sl.

Nedoba. Doba — nedoba. Sš.

Nedobáň, ě, f., das Gesenk, der Schacht,
der nicht zu Tage geht. Šm.

Nedobásník, a, m., der Halbdichter. Pal.
Rdh. I. 427.

Nedoběrek, rku, m., der zu erhebende
Rest. Šp.

Nedobizeň, zně, f. = nedobizna. Slov.
Ssk.

Nedobizna, y, f. = nezdobná věc neb sku-
tek, der Frevel, Muthwille. Dal. C. 89.

Nedobnice, e, f., aticha, hmyz. Šm.

Nedobojovaný; -án, a, o, nicht ausge-
kämpft. Lpř. Sl. I. 12.

Nedobožný = modlářský. N. lidé. Sl.
let. VI. 253. Vz Nedobůh.

Nedobožskosť, i, f. = neúplná, nedovr-
šená božskosť, das Halbgottsein, die Halb-
gottheit. Darmo se tedy Ariani k tomuto
místu pro svou nauku o n-sti Páně táhli.
Sš. Mr. 60.

Nedobránek, nku, m. = nedoběrek. Šm.

Nedobře, vz Nedobrý. N. něčemu roz-
uměti, Šml., tušiti. Št. Kn. š. 12. N. se s tím
srovnává. Mus. 1880. 514.

Nedobřina, y, m. a f. = neposeda, der
Spitzbube. U Brušperka. Mtl., Brt.

Nedobrný = návrší s lesem u Jedraže
na Volyň. BPr.

Nedobro, a, n., das Nichtgute. Hlv. 259.

Nedobrovolný, unfreiwillig. Šm.

Nedobrý = zlý, malus. Mor. Brt.

Nedobytnosť, i, f. = nedobytelnosť. Šp.

Nedobytný = nedobytelný. Šp., Pdl.

Nedoceněný; -en, a, o, nicht genug ge-
würdigt. Dch.

Nedocílený; -en, a, o, nicht erzielt, er-
reicht. Lpř. Sl. 1. 101.

Nedočech, a, m., der Halbböhme. Zle
mluvící N. Mus. 1880. 217.

Nedočeský, nicht gut böhmisch. Řeč od
n-kých nešvar očistiti. Pal. Rdh. I. 18.



	1140

	Neděčný = nevděčný. Rk. Nedědičnosf, i, f., die Nichterblichkeit. N. koruny. Šmb. S. I. 450. Nedědičný, nicht erblich. Osv. I. 47. Nedědinný vládyka, který statku po- zemského nemá. Ku. rož. čl. 236. Nedehetený. N. niti, ungethertes Hanf- garn, das Kardusgarn. Šm. Nedějnosť, i, f., die Untbätigkeit. Šf. Strž. II. 12. Neděla, nedělka, y, f. = která se v ne- děli narodila. Mor. Brt. — Nedela = neděle. Slov. Nedělanosť, i, f. die Natürlichkeit. Tš. Nedělany, unbebaut. N. země. V. — N. = nelíčený. N. vlídnost. J. Lpř. Nedělati. Musíte si z toho nic nedělat Mor. (u Sebranic). Ktk. Neděle. Cf. Bž. 98. (o gt. a instr. pl). Šest nedělí. NB. Tč. 20., Bart. 19. N. bílá = první po velikonocích, Bdl., nová = první v září. V Podluží. Brt. N. černá, vz Zbrt. 45., pražná, 45., kýchavná, 46., 47., 48., družebná, 50., 51., 52., smrtná, 53., 277., květná, 68., 69., 84., růžebná = družebná, nová. 253. Jiřík ležel u mateře od neděli až do pátku. NB. Tč. 96. Narodí-li se dítě v n-li, bude šťastno až do smrti. Us. Brt. Kdo se narodí v n-li, jest nedělní i nedělný. Mus. (je šťastný. Zbrt. 253.). S n-le nekterý týden; V n-li, ale nevím kterou. Us. Tkč. Kdo n-le ruší, nedbá o svou duši. Sb. uč. — N. = týden. N-le dvě co jsou. Cor. jur. IV. 3. 2. 425. A tak sobě rok položista za dvě n-li. Výb. II. 43. Položili jsme jim rok do dvú neděl. NB. Tč. 251. Již tomu n.! Us. Ve dvú n-lích. Dač. I. 43. To jsou n-le (to dlouho trvá, ten dlouho se nevrací, nejde)! Us. Bačk. Mudrci při dokonání n-lí matkám od Boha vyměřených do Betlema se dostali. BR. II. 10. b. Cf. Měsíc a Brt. Dt. 157. (hádanku). — N., e, m., os. jm. N. .Filipp, prof. theol. 1807. Vz Jg. H. 1. 602., Šb. Dj. ř. 271. Nedělebný = nedělitelný. V. V. Nedělenka, y, f., zdrobn. neděle. Us. Šd. Nedělený; -en, a, o, ungetheilt. I duchu sv., ot božstvie němu. Výb. II. 26. N. číslo Šitu. 58. Neděliště. Blk. Kfsk. 1371., Sdl. Hr. II. 279., V. 37., 352., Rk. Sl. Nedělitelnost, i, f., die Unteilbarkeit. Nedělka, vz Neděla. — N., ein Gesell- schaftsfräulein (od nedělný, nedílný). Na Strážničku. Šd. — N-ky = strike, stávka, zastavení práce. Slov. Rr. Sb. — N., y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 961. Nedělkovati = neděli slaviti, nepraco- vati. LObz. XVI. 50. Nedělní vyučování, Šp., den, Sv. ruk. 324., klid (odpočinek). Us. Nedělnica, e, f. =neděle. Na koterý den? Na n-cu, pondělnicu, uternicu, stredelnicu, čtvrtelnicu, piatelnicu, sobotnicu. Koll. II. 359. Nedělníček, čka, m. = kdo se v neděli narodil, das Sonntagskind. Dch. N. zná všechny tajnosti. Us. v Jičín. Kšť. Kde se n. octne, všude mu přízeň kvete. Vlč.	Nedělný = lenivý. Lidé nedělní bývají nedělní. Cf. Neděle. Us. Kšt., Mus. Nedělský den. Bart. 30. Neděsný, nicht schrecklich. Lpř. Sl. I. 100. Nedětovice = Netovice. Rk. Sl. Nedíl, u, m. Dům zůstal v n-lu (neroz- dělen). Wtr. Mohli spojiti dědiny o jednotu a vstoupiti spolu v tak řečenou jednotu v nedíl aneb ve spolek. Pal. Děj. Nedílné, ého, u., Nedilny, osada u Písku. Nedílný. N. celek (untheilbar), Mus. 1880. 85., moc, věc, J. tr., držení (statku). J. Lpř., Osv. I. 163. N. bratr, syn, který s jinými bratry neb s otcem společně hospodaří. Kn. rož. čl. 53, Pana Pavla a Jana bratří n-né. Půh. I. 348. N. přátelé, bratří, strýci. Vš. 25., 62., Zř. zem. 462. Nedívka, y, f. = nepanna. Dievky ne- dievky. Slov. Phľd. VIII. 267. Nedivota, y, f., es ist nicht zu wundern. Laš. Tč. Nedka, y, f., os. jm. Mus. 1880. 467., Pal. Rdh. I. 123. Nedlené = neprodleně. Koll. III. 23. Nedlho = nedlouho. Slov. Loos. Nednebohy, dle Dolany, Dneboch, ves u Mnich. Hradiště. Blk. Kfsk. 1371., Rk. Sl. Nedoba. Doba — nedoba. Sš. Nedobáň, ě, f., das Gesenk, der Schacht, der nicht zu Tage geht. Šm. Nedobásník, a, m., der Halbdichter. Pal. Rdh. I. 427. Nedoběrek, rku, m., der zu erhebende Rest. Šp. Nedobizeň, zně, f. = nedobizna. Slov. Ssk. Nedobizna, y, f. = nezdobná věc neb sku- tek, der Frevel, Muthwille. Dal. C. 89. Nedobnice, e, f., aticha, hmyz. Šm. Nedobojovaný; -án, a, o, nicht ausge- kämpft. Lpř. Sl. I. 12. Nedobožný = modlářský. N. lidé. Sl. let. VI. 253. Vz Nedobůh. Nedobožskosť, i, f. = neúplná, nedovr- šená božskosť, das Halbgottsein, die Halb- gottheit. Darmo se tedy Ariani k tomuto místu pro svou nauku o n-sti Páně táhli. Sš. Mr. 60. Nedobránek, nku, m. = nedoběrek. Šm. Nedobře, vz Nedobrý. N. něčemu roz- uměti, Šml., tušiti. Št. Kn. š. 12. N. se s tím srovnává. Mus. 1880. 514. Nedobřina, y, m. a f. = neposeda, der Spitzbube. U Brušperka. Mtl., Brt. Nedobrný = návrší s lesem u Jedraže na Volyň. BPr. Nedobro, a, n., das Nichtgute. Hlv. 259. Nedobrovolný, unfreiwillig. Šm. Nedobrý = zlý, malus. Mor. Brt. Nedobytnosť, i, f. = nedobytelnosť. Šp. Nedobytný = nedobytelný. Šp., Pdl. Nedoceněný; -en, a, o, nicht genug ge- würdigt. Dch. Nedocílený; -en, a, o, nicht erzielt, er- reicht. Lpř. Sl. 1. 101. Nedočech, a, m., der Halbböhme. Zle mluvící N. Mus. 1880. 217. Nedočeský, nicht gut böhmisch. Řeč od n-kých nešvar očistiti. Pal. Rdh. I. 18.