Předchozí (1142)  Strana:1143  Další (1144) |
|
|||
1143
|
|||
|
|||
na zdraví (chorý). Břez. 275., Výb. II. 1250.,
Arch. VIII. 217. N. na peněziech. Kar. 23. — seč. Rozum můj s to jest nedostate- čen. Exc. — N. = chudý. Komuž zbývá, dlužen jest dávati n-čným. Št. Kn. š. 254. Nedostatek. Ž. wit. 87. 10., 138. 16. N.
duchovní. Št. Ku. š. 154. N. kazí trh. Mus. 1880. 462. Veliký n. mějíchu od zlých vod i od hladu. Výb. II. 841. Jenž jest radosť věčná a nasycenie bez n-ka; Připraveny sú všecky věci bez n-tka. Hus I. 317., II. 252. Nedostávati se čeho. Když se nedo-
stane které z těch tří věcí. Hus I. 99. Nedostihlý čím: rozumem. Lpř. Sl. I.
98. Nedostižený; -en, a, o, unerreicht. Mour.
N. vzor. Ml. Nedostižitelnosť, i, f., die Unerreich-
barkeit. Nedostižitelný, unerreichbar. — čemu.
Duch lidskému zraku i sluchu n-ný. Vlč. — v čem. Nedostižný = nedostižitelný. Hrts. N.
cíl, Us., mistrovství. Mus. 1880. 155. — čemu. Věci rozumu n-né. Us. Pdl. Nedostojov, a, m., zaniklá ves. Vz Rk.
Sl. Nedostopný verš, abgekürzt, brachykata-
lektisch. Nz. Nedostoupiti čeho: vrchu. Vz Dostu-
povati. Nedostupnosť, i, f., die Unerreichbar-
keit. Vrch. Nedostupný, unerreichbar, unerschreit-
bar. N. lesy, Tk. 1. 2., výšina. Us. Pdl. - čemu. On je n. zvuku zlata. Phľd. IV. 522. N. bludu. Čch. Bs. 42. Činnosť n. ve- řejnému úsudku. Osv. I. 52. Věci zůstaly n-mi mému rozumu. Kos. Ol. I. 195. Nedostvůra, y, f. Pekla n. Kyt. 1876.
52. Nedosudný, unqualificirbar. Dch.
Nedosvěcenec, nce, m., der nicht ganz
Ausgeweihte. Šm. Nedosvědčený; -čen, a, o, unerwiesen.
Mus. 1880. 523. Nedosvítiti. Kam sluníčko n-tí, wohin
die Sonne ihr Licht nicht hinwirft. Us. Nedosytitelný, unersättlich. Rk.
Nedosytnosť, i, f., die Unersättlichkeit.
Nedošilka, y, f. Prckošilka —- n. (po-
křikují na košilaté dítě). U Sadské. Kšť. Nedošín, Nedoschin. Sdl. Hr. I. 5., 16.,
Rk. Sl. Nedošlý muž (rozumu) nad vámi panuje.
Št. Kn. š. 104. Nedotčený; -čen, a, o, unberührt, uner-
wähnt. Lpř. Nedotčivý = nedotečný, nedůtklivý. Chlc.
N. lidé. Št. Kn. š. 177. Nedotečný, unberührbar. Dch.
Nedotesek, sku, m., ein nicht gehörig
zugehauenes Stück. Na hrubých leda n-cích děl takových přestávají. Kos. Ol. I. 281. Nedotkaněc, ňce, m. = komu nelze ža-
ludek dotkati, docpati, nenasyta. Slez. Šd. Nedotknouti se čeho, nicht anrühren.
Nedotknutelnost' poslanců. Us.
Nedotknutý; -ut, a, o. — čím: ohněm.
Lpř. Sl. I. 86. |
Nedotočený; -en, a, o, nicht völlig ge-
dreht. Šm. Nedotřepati = nedotlouci, neztlouci. Slov.
Co krúpy n-ly, to zobrala voda. LObz. XVIII. 115. Nedotvar, u, m. = neúplný tvar, S. N.
X. 8., die Dispborma. Loos. Nedotvor, a, m., ein unvollendetes Ge-
schöpf, die Missgestalt. Dcb. Nedotvora, y, f. = nedotvar. Šm.
Nedotvornosť, i, f., aplasia, nedostatek
tvorby. Vz Ott. II. 513. Nedotyčka, y, f. = nedotyka. Sk. Črt.
50. Nedotyčný, unanfechtbar. Dch.
Neďotýkalka, y, f. = balsamina, kvě-
tina. Schd. II. 312. Nedotýkavý, nicht berührend.
Nedoučenec. Pal. Rdh. I. 11.
Nedoučenosť, i, f., die Halbgelehrsam-
keit. Koll. Zp. II. 491. Nedouhlan. u, m., subcarbonas. Šm.
Nedouk. Šf. Strž. II. 29., Hus I. 10.
Zdá-li se vám i těm vašie strany n-kóm. 1511. Mus. 1884. 529. Nedoukosť, i, f. = nedoučenosť. Dk.
Roz. fil. 173. a j. Nedouky, halbgelehrt, nicht ganz unter-
richtet. N. soudce, počínání. Dk. Roz. fil. 174. Nedoumrlý = nedomrlý. Hnoj. 29.
Nedourčitý, nicht ganz bestimmt. Šm.
Nedovařený; en, a, o = nerázný, Zkr.,
nezdravý, nemocný. Us. Kšf. Nedovařiti, nicht abkochen. Us.
Nedověcnosť, i, f. Sš. I. 55., Gb., Pal.
Rdh. I. 220., II. 290. Nedovedlo, a, n., rybník u Paběnic. BPr.
Nedovedný, ungeschickt. N. švec. Kos.
01. I. 23. Nedověra. Hus III. 30. Nedůvěru k ně-
komu chovati. Mus. 1880. 457. Nejlepší ohradou jest n. Demosth. Nedověřenec, nce, m., der Galgenschwen-
gel. Šm. Nedověření, n., das Misstrauen. Jako
kvapné věření, tak n. škodné jest. Kom. Nedověřilý, misstrauisch. Pal.
Nedověřiti čemu. A ktož čemužkolivěk
n-řie. Št. Kn. š. 8. Nedůvěřovati jest opa- trnosť. Lpř., Bž. exc. Nedověřivosť, i, f., vz Nedověrnosť.
Nedověrství, n. Tudy jistou měrou v ne-
věře či raději v n. se postihuje. Sš. L. 12. Nedoveska, Nedoweska. Blk. Kfsk. 18.,
Rk. Sl. Nedovice, Nedowitz. Blk. Kfsk. 1145.,
Rk. 81. U lidu: Otěvěky, Votěvěky. BPr. Nedoviděti, nedovídati = nedohlédnouti,
kurzsichtig sein. Sokl. II. 357., Dbš. Sl. pov. V. 79. Nedovidka. Cf. Brm. IV. 2. 265.
Nedovidný, kurzsichtig. Dbš. Sl. pov.
V. 78. Nedovířati = nedůvěřovati. Mor. Vck.
Slez. Šd. Nedovitka. Brm. Vz Nedovidka.
Nedovolenosť, i, f., die Unzulässigkeit.
Nedovolený; -en, a, o, unerlaubt, an-
zulässig. Žíti s cizí ženou v n. poměru. Us. |
||
|
|||
Předchozí (1142)  Strana:1143  Další (1144) |