Předchozí (1144)  Strana:1145  Další (1146) |
|
|||
1145
|
|||
|
|||
Negazdovský = nehospodářský. Slov.
Negrové. Cf. Krč. 1033.
Negryfný = nešikovný. Laš. Brt. D. 235.
Něgyzda (něhyzda), y, f. = ohyzda, ne-
plecha, vši. Val. Vck., Brt. Něha. Bž. 12. Cf. List. fil. 1884. 331.
Údů luzná n. Osv. V. 757. Oko plné něhy. Kká. Š. 32., Td. 220. Sotva pojme duše moje víry jejich něhu plápolnou. Čch. Mch. 7. Nehaditi = nehaněti, netupiti. Sv. ruk.
K. IV. 25. Nehamatný = neohrabný, neobratný.
Slov. Ssk. Nehaňbolina, y, m. = nestyda. U Pro-
stěj. Vch. Nehaněný; -ěn, a, o, nicht getadelt. Lpř.
Neharmonický, unharmonisch. Dk.
Nehasice. Blk. Kfsk. 912., 914., Sdl.
Hr. VI. 222., Rk. Sl. Nehaslý, unverlöschend. Dch.
Nehašený; -en, a, o, ungelöscht. N. vápno.
Us. Pdl. Nehbitosť, i, f., die Langsamkeit. Us.
Nehbitý. Buďte n-ti jako kámen, immo-
biles. Zlom. strč. exodu 15. 16. List. fil. 1880. 131. Nehda = někdy. Slov. Ssk.
Nehdo = někdo. Laš. Tč.
Nehebkosť, i, f., die Ungeschmeidigkeit,
Unbiegsamkeit, Sprödigkeit. Rk. Nehebký, ungeschmeidig, unbiegsam,
spröd. Rk. Nehellen, a, m., der Nichtgrieche. Lpř.
Neherský = nehezký. Koll. Sl. dc. II.
35. Nehet. Cf. Matj. 27., Schd. II. 345., Slov.
zdrav., Mkl. Etym. 216. Úbytě nehtů, atro- pbia unguium. Zakřivení nehtů, onychogry- phosis, plísně nehtů, onychomycosis. Nz. lk. Není prý jedovatějšího nad nehet. Sk. Nemá toho ani za n. Us. Nedali mu, co by za n. padlo. Us. Rgl. Ani za n. to nestojí (za nic). Bdl. Pozor, ať si někoho nezapichneš za nehet (říká se žertem malému, ale divo- kému, vzteklému); Vrazí-li jeden do druhého, říká se žertem: Dej pozor, aby si tě neza- dřel za n. U Kr. Hrad. Kšť. Kvetou-li nehty pravé ruky, znamená to štěstí, na levé ne- štěstí. Us. Komu kvetou nehty, tomu kvete štěstí. Us. Sbtk. Nehty se nemají dítěti do tří let stříhati, nýbrž okusovati, sice prý dítě potom krade. Mus. — N. v bot. Cf. Slb. XLIV., Čl. Kv. XXIII., Hg. 54., List. fil. 1884. 321. — N. = ovčí nemoc. U Roušína. Plsk. — Drk. Hry 251. Nehetec, tce, m., rostl. V MV. pravá
glossa. Pa. 21. Nehezký. I člověk n. dědic nebeský.
Hkš. Nehistorický, unhistorisch. N. osoba.
Smb. Nehladati = nedbati, Sv. ruk. S. 46.;
nehledati. Ib. S. 200. Nehladký, unglatt. Lpř. Sl. I. 67.
Nehlasný. N. hláska. List. fil. 1888. 21.
Nehlazenosť, i, f., die Ungeglättheit.
Nehlazený; -en, a, o, ungeglättet. Šp.
N. klobouk, Lodenhut. Dch. Nehledaný, ungesucht. N. řeč, Mus. 1880.
156, slova. Us. |
Nehleděti. Nehledíce k . . ., vidíme etc.
Us. Dch., Mour. Nehlesnouti, nicht mucksen. Us.
Nehlídaný, unbewacht. Lpř., Mour.
Nehlubý = nehluboký. N. řeka. Čch. Bs.
98. Nehlučivý, geräuschlos. Dch.
Nehlučnosť, i, f., die Geräuschlosigkeit.
Lpř. Nehlučný, geräuschlos, lärmlos. Dch.,
Lpř. Nehmotnosť, i, f., die Immaterialität.
Nz. N. duše, Hlv. 115., Lenz, aetheru. Osv. V. 109. Nehmotný. N. bytosť. MH. 8., Hlv.
Nehned, nicht gleich. Rk.
Nehněvný = nehněvivý, nicht zornig.
Rk. Nehniveter, tru, m. = hieracium pilo-
sella, rostl. Slov. v Bošáckej Doline. Let. Mt. S. XI. I. 8. Nehnulý = neobratný. Na Vsacku. Vck.,
Brt. D. 235. Nehnutě, unbeweglich. Tbz.
Nehnutelnosť, i, f., die Unbeweglichkeit.
Bern. Nehnutelný. Buďte nehnutedlni jako
kameň. Anth. Jir. I. 3. vd. 7. Nehnutý stojí lid; Oko spočívá n-té.
Mcha. To je n. člověk = nehyba. U Rychn. Msk. Nehoda, v MV. nepravá glossa. Pa. 40.
N. živelní, der Elementarunfall. Sl. les. N. nikdy nespí. Šml. I. 40. Nesesýlá Bůh ne- hod, aby lid zahubil, ale aby se ukázalo, jaký jest každý i za zlých dnů. Bž. exc. V štěstí mnoho přátel bývá a v nehodách i svoji se opouštějí; V n-dě nejskvěleji se jeví ctnosť, podobát se rostlinám, z nichžto hmožděním dobývá se balsám; Bez nehod přítele nepoznáš; Zlý rok ohlíží se po úrodě a člověk po přátelích v nehodě. Hkš. — N., y, m. = neduživec. Já sem už taký n. Mor. Brt. D. Nehodář, e, m., der Unglücksritter, Pech-
vogel. Rk. Nehodivo, Nehodiw. Rk. Sl.
Nehodlivý (!) = nehodící se. Pohl.
Nehodník. U Žamb. Dbv.
Nehodný, unwürdig. N-né s někým na-
kládání. Šmb. S. II. 75. — čeho: vlastního domova, Lpř. Sl. I. 55., politování. Ten jest n-ný své vrši. Alx. Anth. I. 3. vd. 35. — N. = nedobrý. N. k jedení. Krnd. 200. — N. = chorý, nemocný. Slov. Vchr. Mor. Brt. D. 235. — N. = nehezký. Vybral si n-dnou, ale hospodyni. U Kr. Hrad. Kšť. Nehodověrec, věrce, m., der Pessimist.
Rk. Nehodovky, Nehodowka. Sdl. Hr. I. 205.,
Rk. SI. Nehoj, e, m. Šak vona se ti ta mázdřička
po tom n-ji vobstará (budeš tam míti zase kůži). V Kunv. Msk. Cf. Nehojed. Nehojed, podjed = skorbut nebo rozbo-
lení dásní. Mor. Sk. Nehojetuý = člověk, kterému se nic ne-
hojí, který jest samý vřed. U Žamb. a Rychn. Dbv. |
||
|
|||
Předchozí (1144)  Strana:1145  Další (1146) |