1145

Negazdovský = nehospodářský. Slov.

Negrové. Cf. Krč. 1033.

Negryfný = nešikovný. Laš. Brt. D. 235.

Něgyzda (něhyzda), y, f. = ohyzda, ne-
plecha, vši. Val. Vck., Brt.

Něha. Bž. 12. Cf. List. fil. 1884. 331.
Údů luzná n. Osv. V. 757. Oko plné něhy.
Kká. Š. 32., Td. 220. Sotva pojme duše moje
víry jejich něhu plápolnou. Čch. Mch. 7.

Nehaditi = nehaněti, netupiti. Sv. ruk.
K. IV. 25.

Nehamatný = neohrabný, neobratný.
Slov. Ssk.

Nehaňbolina, y, m. = nestyda. U Pro-
stěj. Vch.

Nehaněný; -ěn, a, o, nicht getadelt. Lpř.

Neharmonický, unharmonisch. Dk.

Nehasice. Blk. Kfsk. 912., 914., Sdl.
Hr. VI. 222., Rk. Sl.

Nehaslý, unverlöschend. Dch.

Nehašený; -en, a, o, ungelöscht. N. vápno.
Us. Pdl.

Nehbitosť, i, f., die Langsamkeit. Us.

Nehbitý. Buďte n-ti jako kámen, immo-
biles. Zlom. strč. exodu 15. 16. List. fil. 1880.
131.

Nehda = někdy. Slov. Ssk.

Nehdo = někdo. Laš. Tč.

Nehebkosť, i, f., die Ungeschmeidigkeit,
Unbiegsamkeit, Sprödigkeit. Rk.

Nehebký, ungeschmeidig, unbiegsam,
spröd. Rk.

Nehellen, a, m., der Nichtgrieche. Lpř.

Neherský = nehezký. Koll. Sl. dc. II.
35.

Nehet. Cf. Matj. 27., Schd. II. 345., Slov.
zdrav., Mkl. Etym. 216. Úbytě nehtů, atro-
pbia unguium. Zakřivení nehtů, onychogry-
phosis, plísně nehtů, onychomycosis. Nz. lk.
Není prý jedovatějšího nad nehet. Sk. Nemá
toho ani za n. Us. Nedali mu, co by za n.
padlo. Us. Rgl. Ani za n. to nestojí (za
nic). Bdl. Pozor, ať si někoho nezapichneš
za nehet (říká se žertem malému, ale divo-
kému, vzteklému); Vrazí-li jeden do druhého,
říká se žertem: Dej pozor, aby si tě neza-
dřel za n. U Kr. Hrad. Kšť. Kvetou-li nehty
pravé ruky, znamená to štěstí, na levé ne-
štěstí. Us. Komu kvetou nehty, tomu kvete
štěstí. Us. Sbtk. Nehty se nemají dítěti do
tří let stříhati, nýbrž okusovati, sice prý
dítě potom krade. Mus. — N. v bot. Cf. Slb.
XLIV., Čl. Kv. XXIII., Hg. 54., List. fil.
1884. 321. — N. = ovčí nemoc. U Roušína.
Plsk. — Drk. Hry 251.

Nehetec, tce, m., rostl. V MV. pravá
glossa. Pa. 21.

Nehezký. I člověk n. dědic nebeský.
Hkš.

Nehistorický, unhistorisch. N. osoba.
Smb.

Nehladati = nedbati, Sv. ruk. S. 46.;
nehledati. Ib. S. 200.

Nehladký, unglatt. Lpř. Sl. I. 67.

Nehlasný. N. hláska. List. fil. 1888. 21.

Nehlazenosť, i, f., die Ungeglättheit.

Nehlazený; -en, a, o, ungeglättet. Šp.
N. klobouk, Lodenhut. Dch.

Nehledaný, ungesucht. N. řeč, Mus. 1880.
156, slova. Us.

Nehleděti. Nehledíce k . . ., vidíme etc.
Us. Dch., Mour.

Nehlesnouti, nicht mucksen. Us.

Nehlídaný, unbewacht. Lpř., Mour.

Nehlubý = nehluboký. N. řeka. Čch. Bs.
98.

Nehlučivý, geräuschlos. Dch.

Nehlučnosť, i, f., die Geräuschlosigkeit.
Lpř.

Nehlučný, geräuschlos, lärmlos. Dch.,
Lpř.

Nehmotnosť, i, f., die Immaterialität.
Nz. N. duše, Hlv. 115., Lenz, aetheru. Osv.
V. 109.

Nehmotný. N. bytosť. MH. 8., Hlv.

Nehned, nicht gleich. Rk.

Nehněvný = nehněvivý, nicht zornig.
Rk.

Nehniveter, tru, m. = hieracium pilo-
sella, rostl. Slov. v Bošáckej Doline. Let.
Mt. S. XI. I. 8.

Nehnulý = neobratný. Na Vsacku. Vck.,
Brt. D. 235.

Nehnutě, unbeweglich. Tbz.

Nehnutelnosť, i, f., die Unbeweglichkeit.
Bern.

Nehnutelný. Buďte nehnutedlni jako
kameň. Anth. Jir. I. 3. vd. 7.

Nehnutý stojí lid; Oko spočívá n-té.
Mcha. To je n. člověk = nehyba. U Rychn.
Msk.

Nehoda, v MV. nepravá glossa. Pa. 40.
N. živelní, der Elementarunfall. Sl. les. N.
nikdy nespí. Šml. I. 40. Nesesýlá Bůh ne-
hod, aby lid zahubil, ale aby se ukázalo,
jaký jest každý i za zlých dnů. Bž. exc.
V štěstí mnoho přátel bývá a v nehodách
i svoji se opouštějí; V n-dě nejskvěleji se
jeví ctnosť, podobát se rostlinám, z nichžto
hmožděním dobývá se balsám; Bez nehod
přítele nepoznáš; Zlý rok ohlíží se po úrodě
a člověk po přátelích v nehodě. Hkš. —
N., y, m. = neduživec. Já sem už taký n.
Mor. Brt. D.

Nehodář, e, m., der Unglücksritter, Pech-
vogel. Rk.

Nehodivo, Nehodiw. Rk. Sl.

Nehodlivý (!) = nehodící se. Pohl.

Nehodník. U Žamb. Dbv.

Nehodný, unwürdig. N-né s někým na-
kládání. Šmb. S. II. 75. — čeho: vlastního
domova, Lpř. Sl. I. 55., politování. Ten jest
n-ný své vrši. Alx. Anth. I. 3. vd. 35. —
N. = nedobrý. N. k jedení. Krnd. 200. —
N. = chorý, nemocný. Slov. Vchr. Mor. Brt.
D. 235. — N. = nehezký. Vybral si n-dnou,
ale hospodyni. U Kr. Hrad. Kšť.

Nehodověrec, věrce, m., der Pessimist.
Rk.

Nehodovky, Nehodowka. Sdl. Hr. I. 205.,
Rk. SI.

Nehoj, e, m. Šak vona se ti ta mázdřička
po tom n-ji vobstará (budeš tam míti zase
kůži). V Kunv. Msk. Cf. Nehojed.

Nehojed, podjed = skorbut nebo rozbo-
lení dásní. Mor. Sk.

Nehojetuý = člověk, kterému se nic ne-
hojí, který jest samý vřed. U Žamb. a Rychn.
Dbv.