1146

Nehojitelnosť, i, f., die Unheilbarkeit.
Bern.

Nehojivý, nicht heilend. Osv. I. 633.

Nehojný, nicht zahlreich. Vojna nehojna,
bringt nichts ein. Sš.

Nehokel, kle, f. Na N-kli, pole u Trsic.
BPr.

Neholeny. N-ným bláznovstvím (simulata
stultitia) na kvase k smíchu popouzeti. Jel.
Enc. m. 20.

Nehonín. Blk. Kfsk. 1222., Rk. SI.

Nohonosně, nicht prahlend, anspruchlos.
Skrytě, n. roste (tento kvítek). Č. Kn. š.
898.

Nehonosný, nicht prahlerisch, anspruch-
los. Dch.

Nehoráza, y, m. = nehorázný člověk.
Ty n-zo! U Kr. Hrad. Kšť.

Nehoráznosť, i, f., die Derbheit, Grob-
heit. Dk. Aesth. 369.

Nehorázný, unbändig. N. smích, Šmb.,
Dch., spílání. Vlč. Zl. v oh. I. 55.

Nehorlivý, nicht eifrig. Lpř.

Nehospodář, e, m. N. = kdo oddělen
není a samostatně nehospodaří. Tov. 133.

Nehospodárný, nicht wirthschaftlich. Us.

Nehospodářský, unwirtschaftlich. Us.

Nehospodářský, unwirtschaftlich. Us.

Nehospodářství, die Unwirthschaft. Us.

Nehostinný, ungastlich, unwirthbar. Dch.,
Lpř. Sl. I. 67. N. vody. Vrch. Myth. I. 217.

Nehostný = nehostinný. N. lesk. Jrsk.
N. čas (nepříjemný), Dch., Jrsk., sídlo. Ovid.
Truhlář.

Něhošovice, Nihoschowitz. Arch. VII.
714., VIII. 597., Blk. Kfsk. 877., Sdl. Hr. I.
111., III. 172., IV. 246., Rk. Sl.

Něhota, y, f. = něžnosť. Némc.

Něhovati = mírniti, mulcere, molire.
V MV. nepravá glossa. Pa. 40.

Nehozený, aßki]<,-, ungeworfen. Lpř. Sl.

Nehranitelný prášek = který se nevy-
hranuje. S. N. X 113. N. soli. Vz násl.

Nehranivý = nehranitelný. Kolloidy jsou
n. ZČ. I. 398.

Nehráti oč. Vz Hráti. Výb. II. 31.

Nehřešeni, n., das Nichtsündigen. Moc
k n. v člověku pohynula. Hos I. 293.

Nehřešitelný, unsündbar. Lenz Mar. 122.

Nehřešný, inpeccabilis. Panna M. byla
n-ná. Lenz. Mar. 121.

Nehring, a, m. N. W., prof. slovan. ja-
zyků na univ. ve Vratislavi. Mus. 1882. 527.

Nehrozný, nicht schrecklich, zahm. N.
zvěř. Lpř. Sl. I. 110.

Nehrubě. To s dějinami pražskými n.
(ne velmi, málo) souvisí. Mus. 1880. 81. N.
se z toho těšil; Vtip n. povedený. Us. Za
n. dlouho, in nicht gar zu langer Zeit. Mour.
N. s někým spokojen býti; N. mu to sluší.
Mus. 1880. 456., 201. Pan K. n-bě se strojí
paní Ž. platiti. Žer. L. III. 96.

Neht, u, m. = nehet. Na již. Mor. u Bzence.
Šd.

Nehtice, e, f., illecebrum = nehtovec. Am.

Nehtík, dianthus, hvozdík, das Nägelchen,
rostl. Sl. les.

Nehtnice, c, f. = nehtice. Am.

Nehtojed, u,m. = nehet do masa za-
růstající, zanehtice. Šel.

Nehtoš senegalský = kukačka ostruhatá,
centropus senegalensis. Brm. II. 273.

Nehtoun, a, m., lipura, ssavec. Šm.

Nehtovcovitý. N. rostliny. Vz Rstp. 659.,
Slb. 255.

Nehtovec, die Knorpelblume. Cf. Rstp.
652., Slb. 255., Čl. Kv. 306., Mllr. 55.

Nehtový. N. koruua, die Nagelrandfalte.
Sl. les.

Nehtulka, y, f., gomphonema, der Faden-
keil, rostl. N. dvojčatná, g. geminatum. Vz
Rstp. 1880.

Nehudební, unmusikalisch. N. sluch. Dk.

Nehuně. Bylo toho n. (ne hodně, málo).
Na Hané. Bkř.

Nehupřahaný. Ty n-ná čeládko! U Do-
mažlic. Jrsk.

Nehvizdky, Klein-Nehwizd. Tk. IV. 172.,
V. 251., Blk. Kfsk. 703.

Nehvizdy, Gross-Nehwizd. Sdl. Hr. V.
135, Rk. Sl.

Nehýbavosť, i, f., die Unbeweglichkeit,
Trägheit. Koll. III. 318.

Nehýbavý, unbeweglich, unregsam. Rk.

Nehybina, y, f., das Stilleben. Koll. III.
350.

Nehybně, unbeweglich. N. státi, Us. Pdl.,
ležeti. Osv. V. 639.

Nehybnosť, i, f. = nečinnosť, lenivosť.
Jahn, Kká. Td. 62., Dk. P. 84. N. duševní.
Mus. 1880. 476.

Nehybný. Dch. N. kladka. Mj. 81. Tvář
jeho byla n-ná. Hrts.

Nehynoucí, nicht vergehend, unvergäng-
lich. N. dílo, ZČ. III. 2., Vlč., zásluhy. Us.

Nehyzda, y, m., vz Negyzda.

Nech, vz Nechť, Nechati (na konci).

Nechablý, unerschlafft. Dch.

Nechajť. Št. Kn. š. 303. Vz Nechati.

Nechajž, nechajžť. Vz Nechati (konec).

Nechalov, Nechalow, ves u Dobříše; sam.
u Česk. Dubu. Sdl. Hr. VI. 105., Rk. Sl.

Nechanice, Nachanitz. Jak hádají v Ne-
chanicích (u Kr. Hradce), co z kluka bude.
Vz Sbtk. Kr. h. 75. N. u Prahy. Arch. VII.
607. — Blk. Kfsk. 1371., Sdl. Hr. I. 66., III.
21., 35., V. 363., Rk. Sl.

Nechanlivý člověk = kdo nic nebere.
Us. Rgl.

Nechanská smrť = veliká, suchá ženská.
Je jako n. smrť. U N. Bydž. Kšť.

Nechati. Vz Mkl. Etym. 212. Ve 4. ř.
tohoto článku za Bdl. polož: N. = ne cha-
jeti, non curare, syn. nedbati. Gb. Cf. List.
fil. 1883. 254. Imper. nechej a nech (nechme,
nechte). Vz Gb. v List. fil. 1884. 66. — Str.
114. b. 4. ř. sh. za 228. polož: Dala sem si
vymalovat šohajkovy oči. Sš. P. 298. —
abs. Nechajíc, coj' on zapověděl. Št. Kn.
š. 113. Musel tak n. Kol. ván. — čeho.
Nechal tam čeřeňa. Nechte tam toho snopa.
Us. Zlin. Brt. Nechám těch světských tantóv.
Št. Kn. š. 30. — co. Snad nechcete mne tu
n. samotnou?_Us. Sá. Aby věděl, co čině
a co nechaje. Št. Kn. š. 37. Nech (= prodej
mu to sukno. Us. — kde. N. koho na ced-
níku = opustiti. Us. Rgl. Nechte na hlavě =
nemluvme o tom; nechte tak. U N. Kdyně.
Rgl. N. něco stranou. Osv. I. 210. Může na
něm oči n. Us. Pdl. — co čím. Nechal