Předchozí (1146)  Strana:1147  Další (1148) |
|
|||
1147
|
|||
|
|||
večeři večeří a šel spat; Nechala Hondu
Hondou a vzala si Pepíčka. Us. Zkr. Ne- chali dluhy dluhama a peníze utratili. Us. Vk. Nemůžeš mne n. tvými řečmi úštip- nými ? NB. Tč. 235. — zač. Zač to necháte (prodáte)? N. pšenice za 8 zl. 50 kr. metr. cent. Us. Brnt. — co k čemu. Já si nechám tuto zemi k plenu. Hdk. — ať. Nechaj, ať jde k rádci svému. Kat. 48. Nechaj, ať se hořem vzteče. Hr. ruk. 125. — s inft. Nech býti, když nechceš. Us. Nechávala mu vše platiť. Sá. O mně nech si zdáti. Osv. I. 377. — Pozn. Na něho já nic nenechám přijíti, správně: nic nedopustím; Nechte mne jíti do světa, správně: pusťte; Nech ho vstou- piti, správně: ať vstoupí; Nechal syna na- vštěvovati akademii, správně: posýlal do akademie; Nechal mu věděti, správně: vzká- zal mu; Nechte mne domluviti, správně: dovolte, ať dopovím. Brt. S. 3. vd. 177. = Impert. nech. Z nechaj s připojením někdy spojky at, pak enklit. ž a ť vznikly výrazy adverbialní: nechaj, nechají, nechají, ne- chajžť, nechý (cf. prý-praj), nechaž, nechat, nechali, nechž, necht, nechit, nešt. Gb. v List. fil. 1884. 66. Nechať. Hr. ruk. 125., ML. 78. Nechažť. Pam. 3. 141. Nechajť i učinie, Št. N. 194., vyjdú. Pror. Jer. 15. 1. Nechajžť zbožie zhyne. Rd. zv. 1424. Jdi do města a kup to a to. No nechť! Mor. Kmk. Cf. Připouštěcí. Nech uvozuje větu podmínečnou: Nech to ešče nejaký čas po- trvá, Bú ví, jak bude. Mor. Brt. D. 174. Nechaž, nechažť, vz Nechati (konec, dod.).
Nechceť = nechtíti. Slov. Bern.
Nechirovať = neslyšeti, Slov. Ssk.
Nechlapský = nemužný. To by bolo ne-
chlapské. Slov. Orl. X. 80. Nechleb, u, m., abroma, Kakao, Kakao-
malve. Rk. Nechlebná. V N-bné, pozemky v Pís.
BPr. Nechleby, ves. Sdl. Hr. I. 207.
Nechodče, ete, n. = nedochůdče. N. v ži-
votě mateřině. BO. Nechocholatý, äioqiog, ohne Helmbusch.
Lpř. Sl. Nechoj = nechoď. N. ta, bo zgrgneš. Slov.
Sbor. sl. ps. I. 115. Nechopený, nicht ergriffen. Lpř.
Nechopitelný, unfassbar, urergreifbar.
Lpř. Nechory, dle Dolany, jm. vinic na mor.
Podluží. Brt. L. N. II. 13. Nechoulostivý, derb, rauh, abgehärtet.
Posp. Vz Choulostivý. Nechoulostný = nechoulostivý. Pl.
Něchov. Sdl. Hr. III. 215., 276., Rk. Sl.
Nechovati, nicht halten. Dyž nic nemáš,
nechovaj husy. Slez. Šd. Nechraníce. Blk. Kfsk. 617., Rk. Sl.
Nechráničitý = bezchráničný. Rst. 448.
Nechťačky = nechtěčky.
Něchtam, meinetwegen. Dostaneš bití!
Něchtam! Laš. Tč. Něchtečky. Živý obraz muoj na sobě
okazují (lidé) i n. Jel. Enc. m. 51. Nechtěný; -ěn, a, o, nicht gewollt. Lpř.
Sl. l. 54. |
Nechtík, u, m. = nehtík, Calendula, rostl.
Dbš. Nechtíti, vz Nechtěti. Chťa nechťa, no-
lens volens. U Uher. Hrad. Tč. — se komu čeho. Pila bych, jedla bych, chleba se mi nechce. Sš. P. 214. — s inft. N-lo se mu jísti. Us. Nechtie přijíti. Výb. II. 30. Že i listóv od něho nechtie čísti. Št. Kn. š. 5. Nechce mi z hlavy (jíti), že . . . Sá. Nechtivý ke zpěvu, Pal. Rdh. III. 250.,
k práci. Výb. II. 1465. Nechťúcký = nechtě. Mor. Brt. D.
Něchúdž = nechoď. O n. ty Janičku, boč
(neboť) mi laju ma mačička. Sš. P. 388. Nechuť = odpornosť. Což v domu móž
býti většie nechuť každému muži, než žena... Št. Kn. š. 69. — N. = neláska atd. Nechuť k někomu chovati. Mus. 1880. 453. Což by více ještě n-ti mezi nimi bylo, to aby ohle- dali. Půh. II. 577. Nechuta. Nechcejte ho, děvčata, ja dy
on je n., dy on se nám staví jak prázný měch do kúta. Sš. P. 686. — N., os. jm. Vck. Nechutěti, vz Nechutněti.
Nechutnosť = nelibost. Král velikú n.
pro jejich preč jděnie jmějéše. Výb. II. 554. Všechny n-sti mezi nimi mají minúti. Půh. II. 627. Nechutnov, a, m., ves. Arch. III. 484.
Nechutný. N. přepínání citův, titěrnosť.
Tf. — kde. Byl na svém srdci nechuten (zarmoucen). Výb. I. 819. Nechval máš = jen když máš. U Hum-
polce. Krjk. Nechvalíce, Nechvalíce. Arch. VIL 256.,
VIII. 484., Blk. Kísk. 862., 863., Sdl. Hr. IV. 349., Rk. Sl. Nechvalín, a, m., Nechwalin, ves v Ky-
jovsku. Nechvalně, nicht lobenswerth. N. se za-
chovati. Mus. 1880. 478. Nechvatně, nicht hastig. Kos. Ol. I. 85.
Nechvíle = mořská bouře. Troj. 223. a.
Nových zámyslóv nechati, pro něž jest tato n. Výb. II. 298. — N., e, m., os. jm. Mus. 1880. 372. Nechý, vz Nechati (konec, dod.).
Nechyba, ves. Rk. Sl. — N., y, m., os. jm.
Nechýr, u, m., vz Chýr a násl. O tom
n-ru jemu nepovídám. Koll. Nechýrovati = neslýchati, nepozorovati.
Slov. Němc. VIL 25. — o čem kde. Čo já ráda vidím, od srdca milujem, v celom Mikuláši o tom nechýrujem. Koll. Zp. L 84. O sanici ani n. (ani slechu). LObz. XX. 34. Nechytlavosť, i, f., die Nichtfangbarkeit.
Nechýž pomyslí. Lomn. Nechyžť zanechá.
Cf. Nechati (konec, dod.). Nechžť. Št. Kn. š. 3., 168.
Neidealisovaný; -án, a, o, nicht idea-
lisirt. N. skutečnosť. Mus. 1880. 270. Neidealní, nicht idealisch. N. smýšlení.
Neinventovaný, nicht inventirt. Ň. mě-
ďáček. Kos. Ol. I. 308. Neistota = nejistota. Slov.
Neistovec, vce, m. = nejistota. Slov.
Teraz n. jakýsi ma nutí ku svedectvu, že ubitý syn môj ešte žije. Zbr. Lžd. 126. |
||
|
|||
Předchozí (1146)  Strana:1147  Další (1148) |