1147

večeři večeří a šel spat; Nechala Hondu
Hondou a vzala si Pepíčka. Us. Zkr. Ne-
chali dluhy dluhama a peníze utratili. Us.
Vk. Nemůžeš mne n. tvými řečmi úštip-
nými ? NB. Tč. 235. — zač. Zač to necháte
(prodáte)? N. pšenice za 8 zl. 50 kr. metr.
cent. Us. Brnt. — co k čemu. Já si nechám
tuto zemi k plenu. Hdk. — ať. Nechaj, ať
jde k rádci svému. Kat. 48. Nechaj, ať se
hořem vzteče. Hr. ruk. 125. — s inft. Nech
býti, když nechceš. Us. Nechávala mu vše
platiť. Sá. O mně nech si zdáti. Osv. I. 377.
— Pozn. Na něho já nic nenechám přijíti,
správně: nic nedopustím; Nechte mne jíti
do světa, správně: pusťte; Nech ho vstou-
piti, správně: ať vstoupí; Nechal syna na-
vštěvovati akademii, správně: posýlal do
akademie; Nechal mu věděti, správně: vzká-
zal mu; Nechte mne domluviti, správně:
dovolte, ať dopovím. Brt. S. 3. vd. 177. =
Impert. nech. Z nechaj s připojením někdy
spojky at, pak enklit. ž a ť vznikly výrazy
adverbialní: nechaj, nechají, nechají, ne-
chajžť, nechý (cf. prý-praj), nechaž, nechat,
nechali, nechž, necht, nechit, nešt. Gb.
v List. fil. 1884. 66. Nechať. Hr. ruk. 125.,
ML. 78. Nechažť. Pam. 3. 141. Nechajť
i učinie, Št. N. 194., vyjdú. Pror. Jer. 15. 1.
Nechajžť zbožie zhyne. Rd. zv. 1424. Jdi
do města a kup to a to. No nechť! Mor.
Kmk. Cf. Připouštěcí. Nech uvozuje větu
podmínečnou: Nech to ešče nejaký čas po-
trvá, Bú ví, jak bude. Mor. Brt. D. 174.

Nechaž, nechažť, vz Nechati (konec, dod.).

Nechceť = nechtíti. Slov. Bern.

Nechirovať = neslyšeti, Slov. Ssk.

Nechlapský = nemužný. To by bolo ne-
chlapské. Slov. Orl. X. 80.

Nechleb, u, m., abroma, Kakao, Kakao-
malve. Rk.

Nechlebná. V N-bné, pozemky v Pís.
BPr.

Nechleby, ves. Sdl. Hr. I. 207.

Nechodče, ete, n. = nedochůdče. N. v ži-
votě mateřině. BO.

Nechocholatý, äioqiog, ohne Helmbusch.
Lpř. Sl.

Nechoj = nechoď. N. ta, bo zgrgneš. Slov.
Sbor. sl. ps. I. 115.

Nechopený, nicht ergriffen. Lpř.

Nechopitelný, unfassbar, urergreifbar.
Lpř.

Nechory, dle Dolany, jm. vinic na mor.
Podluží. Brt. L. N. II. 13.

Nechoulostivý, derb, rauh, abgehärtet.
Posp. Vz Choulostivý.

Nechoulostný = nechoulostivý. Pl.

Něchov. Sdl. Hr. III. 215., 276., Rk. Sl.

Nechovati, nicht halten. Dyž nic nemáš,
nechovaj husy. Slez. Šd.

Nechraníce. Blk. Kfsk. 617., Rk. Sl.

Nechráničitý = bezchráničný. Rst. 448.

Nechťačky = nechtěčky.

Něchtam, meinetwegen. Dostaneš bití!
Něchtam! Laš. Tč.

Něchtečky. Živý obraz muoj na sobě
okazují (lidé) i n. Jel. Enc. m. 51.

Nechtěný; -ěn, a, o, nicht gewollt. Lpř.
Sl. l. 54.

Nechtík, u, m. = nehtík, Calendula, rostl.
Dbš.

Nechtíti, vz Nechtěti. Chťa nechťa, no-
lens volens. U Uher. Hrad. Tč. — se komu
čeho. Pila bych, jedla bych, chleba se mi
nechce. Sš. P. 214. — s inft. N-lo se mu
jísti. Us. Nechtie přijíti. Výb. II. 30. Že
i listóv od něho nechtie čísti. Št. Kn. š. 5.
Nechce mi z hlavy (jíti), že . . . Sá.

Nechtivý ke zpěvu, Pal. Rdh. III. 250.,
k práci. Výb. II. 1465.

Nechťúcký = nechtě. Mor. Brt. D.

Něchúdž = nechoď. O n. ty Janičku, boč
(neboť) mi laju ma mačička. Sš. P. 388.

Nechuť = odpornosť. Což v domu móž
býti většie nechuť každému muži, než žena...
Št. Kn. š. 69. — N. = neláska atd. Nechuť
k někomu chovati. Mus. 1880. 453. Což by
více ještě n-ti mezi nimi bylo, to aby ohle-
dali. Půh. II. 577.

Nechuta. Nechcejte ho, děvčata, ja dy
on je n., dy on se nám staví jak prázný
měch do kúta. Sš. P. 686. — N., os. jm.
Vck.

Nechutěti, vz Nechutněti.

Nechutnosť = nelibost. Král velikú n.
pro jejich preč jděnie jmějéše. Výb. II. 554.
Všechny n-sti mezi nimi mají minúti. Půh.
II. 627.

Nechutnov, a, m., ves. Arch. III. 484.

Nechutný. N. přepínání citův, titěrnosť.
Tf. — kde. Byl na svém srdci nechuten
(zarmoucen). Výb. I. 819.

Nechval máš = jen když máš. U Hum-
polce. Krjk.

Nechvalíce, Nechvalíce. Arch. VIL 256.,
VIII. 484., Blk. Kísk. 862., 863., Sdl. Hr.
IV. 349., Rk. Sl.

Nechvalín, a, m., Nechwalin, ves v Ky-
jovsku.

Nechvalně, nicht lobenswerth. N. se za-
chovati. Mus. 1880. 478.

Nechvatně, nicht hastig. Kos. Ol. I. 85.

Nechvíle = mořská bouře. Troj. 223. a.
Nových zámyslóv nechati, pro něž jest tato
n. Výb. II. 298. — N., e, m., os. jm. Mus.
1880. 372.

Nechý, vz Nechati (konec, dod.).

Nechyba, ves. Rk. Sl. — N., y, m., os. jm.

Nechýr, u, m., vz Chýr a násl. O tom
n-ru jemu nepovídám. Koll.

Nechýrovati = neslýchati, nepozorovati.
Slov. Němc. VIL 25. — o čem kde. Čo
já ráda vidím, od srdca milujem, v celom
Mikuláši o tom nechýrujem. Koll. Zp. L
84. O sanici ani n. (ani slechu). LObz. XX.
34.

Nechytlavosť, i, f., die Nichtfangbarkeit.

Nechýž pomyslí. Lomn. Nechyžť zanechá.
Cf. Nechati (konec, dod.).

Nechžť. Št. Kn. š. 3., 168.

Neidealisovaný; -án, a, o, nicht idea-
lisirt. N. skutečnosť. Mus. 1880. 270.

Neidealní, nicht idealisch. N. smýšlení.

Neinventovaný, nicht inventirt. Ň. mě-
ďáček. Kos. Ol. I. 308.

Neistota = nejistota. Slov.

Neistovec, vce, m. = nejistota. Slov.
Teraz n. jakýsi ma nutí ku svedectvu, že
ubitý syn môj ešte žije. Zbr. Lžd. 126.