1148

Neistý = nejistý. Slov.

Nej- m. naj = na + ji, rozuměj ono ji,
kterému ukazovací a potažné náměstce jenž,
jeho, jemu atd. za kořen slouží. Šf. III. 318.

Nějakovosť, i, f. Vypravováni nikde času,
místa, osob i statků pojedině (einheitlich)
se nedotýkající, ale maní a nejistě v jalo-
vých toliko n-stech tápající. Pal. Rdh. II.
290.

Nějakový. Z ponuknutí nějakového vražce
nařekl na cti Jana Pěrlického. Kn. těšín.
1631.

Nějaký. N-kou tu písničku. Kos. Ten n.
den už počkám. Šml. Pravil, že jest s n-kým
Prokopem ukradl plášť. Pč. 5. Milostníkem
Václavovým byl n-ký Alexius. V. To je
n-kých sliv (mnoho)! Us. Hsp.

Nejapno. My jsme ji z n-pna přivítali
(váhavě, bezděky). U Dobrušky. Vk. Z ne-
japná to řekla (ostýchavě). Us.

Nejapný. N. vtip, šprým. Tf. N. mrav
na se bráti. Dch. — N. = špatně chápavý.
To je n. člověk. U Kostelce n. Orl. Ktk.
Cf. N. — nechapný. Bž. 52.

Nejasnomluvný, undeutlich, unklar re-
dend. Lpř.

Nejasnota, y, f. = nejasnost.

Nejasný, unklar. N. pojem, smysl, sen,
Pdl., myšlénka. J. Lpř.

Nejasyt = nejesyt. Rk.

Nejatý, nicht gefangen. Lpř. Sl.

Nejblíže, zunächst. Druhých 5 hřiven na
sv. Jiří, ješto potom najblíž přijde. Půh.
II. 348.

Nejčko = nyní. Us. Olv.

Nejčle = dreváky. U Křimic. Hra. Vz
Nejšle.

Nejdek. Blk. Kfsk. 1373., Sdl. Hr. IV.
55., 157.

Nejdůstojnější konsistoř. Us. Pdl.

Nejeden sě tiem oblúdí. Alx. Jsú pak
n-dni, ješto . . . Št. Kn. š. 144.

Nejedenkrát, nicht einmal. Mus. 1880.
244., 85.

Nejedlík, u, m. = puškvorec. Mllr. 8.

Nejedlý, ého, m., os. jm. Arch. VII. 152.
Blk. Kfsk. 1371., Sdl. Hr. II. 279., V. 363. —
N. Jos., evan. kněz 1766. Jir. Ruk. II. 49. —
N. Jan, dr. práv, prof. jazyka čes., advokat,
nar. v Žebráce, 1776. — 1834. Vz Tf. H. 1.
99., 126., 149., 176., 180., Bačk. Písm. I. 76.,
160., 186., 229., 231., 841., 208., List. fil.
VIII. 248., Tf. Mtc. 294., Bačk. Př. 136.,
Bačk. Písm. 930., Jg. Zl. 49., 65., 66., 73.,
99., 128., 155., 160., 175., 178., 185., 189.,
192., 194.—199., 210.-212., 224., 249., 269.,
401., Rk. Sl., Rb. Křísit. 88.-166., Osv. 1877.,
Světz. 1876., Jg. H. 1. 602., Šb. Dj. ř. 271.,
Pyp. K. II. 544., S. N. - N. Vojt., děkan
v Žebráce, nar. tamtéž, 1772.-1844. Vz Tf.
H. 1. 99., 186., Bačk. Písm. L 71., 160., 220.,
840., Rb. Křisit. 315.—333., Jg. H. 1. 602.,
Šb. Dj. ř. 271., Pyp. K. II. 544., Úkaz. 105.,
Tf. Mtc. 3., Bačk. Př. 136., Bačk. Písm.
930., Jg. Zl. 189., Rk. Sl.

Nejednako, nicht auf einerlei Art. N.
Bôh rozdáva, jednomu hus, druhému páva.
Slov. Zátur.

Nejednaký. Po n-kých smutciech. Výb.
H. 6. Imiechu sňatky n-ké. Ib. 251. Vida

v něm moc n-kú. Anth. I. 3. vd. 34. N.
suchosť, zlosť. Pravn. 419., 2200.

Nejednomyslný, nicht einerlei Sinnes.
Měl ženu hospodyni n-slnou. Výb. II. 1434.

Nejednostejný, nicht einerlei, verschie-
den. Mus. 1880. 505.

Nejednota, y, f., die Uneinigkeit. Nie
n. litery, ale ducha zabíjá národ. Trok. IV.

Nejednúc = nejednou. Us. Sš.

Nejehniti se, nicht lammen. Ovce se
n-ly (nebahnily). Ps. srb. II. 90.

Nejepa, y, m., os. jm. Pal. Rdh. L 123.

Nejepín, a, m., ves v Čáslav. Rk. Sl.,
Blk. Kfsk. 522.

Nejepínský, ého, m., os. jm. Sdl. Hr. I.
71., II. 117., IV. 187.

Nejeptiška, y, f., die Nichtnonne. Št.
Kn. š. 134.

Nejesť = nejísti. Slov. Bern.

Nejestotný, unsicher. Otročili jste bohům
domnělým, neskutečným, n-ným. Sš. II. 47.

Neješita, y, m. = čtverák. V Krkonoších.
Fr. Nečásek.

Nejetník, u, m. = bod indifferenční. Dk.
Dj. f. 135.

Nejetnosť, die Adiophorie. Nz.

Nejetný. Nz.

Nejezdec, dce, m., der Unberittene. Lpř.
Sl. I. 58.

Nejezchleb, a, m., os. jm. Vck.

Nejídelnosť, i, f., die Ungeniessbarkeit.
N. některých zvířat. Sš. Sk. 124.

Nejistina, y, f., die Ungewissheit. Rk.

Nejistosť, i, f. = nejistota. Št. Kn. š.
125., Sv. ruk. K. I. 33., II. 4.

Nejistota. Jsme v n-tě. Us. Pdl., Dch.
Něco v n-tu dáti, aufs Spiel setzen. Dch.
N. stroje. ZČ. I. 8.

Nejistotný a pochybný. Pož. 389.

Nejistý = o čem jistoty není. Co samo
v sobě n-sto jest. Šml. T. 46. N-sto, jak to
vypadne. Dch. Skok do n-sta. Šml. Ne-
miluj nejisté věci, za jistou nerod jí vzíti.
Ezp. 397. — N. = nespolehlivý. N. pohle-
dávky, Šp. Nohou n-stou se blížil; N. krok,
hlas, kmit lampy, Vrch., pohled, Hrts., vý-
sledek, zisk. Us. Pdl. — čím. Ruka chvě-
ním n-stá. Vrch.

Nejízdný, unberitten. Lpř. Sl. 1. 58.

Nejkom = nyní. U Třeboně.

Nejlepšík, a, m., der Optimist. Šm.

Nejmálo. Alx. Vz Bž. 51.

Nejmanov, a, m. = dvůr u Dobrušky.

Nejméně, vz Málo. Ty si můžeš n. stě-
žovati. Us. Pdl.

Nejmenovaný. Čísla n. či prostá, nu-
meri absoluti. Šim. 7.

Nejmenšina, y, f., das Minimum. Ssk.,
Bor. 403.

Nejna, y, f. = pěkná věc. V dětské řeči.
U N. Kdýně, u Klatov. Rgl., BPr.

Nejnaný = nynaný, činaný, hezký. V dět-
ské řeči. U N. Kdýně, u Klatov. Rgl., BPr.

Nejnok, z Neunauge. Mkl. Etym. 215.

Nejnovějšek, ška, m., die neueste Zeit.
Až do n-ška. Koll. III. 177.

Nejovialní, nicht jovial. Kos. Ol. I. 74.

Nejposledy = nejposléze, zu allerlezt.
Dívka, která se n. provdala. Brt. L. N. I.
213.



	1148

	Neistý = nejistý. Slov. Nej- m. naj = na + ji, rozuměj ono ji, kterému ukazovací a potažné náměstce jenž, jeho, jemu atd. za kořen slouží. Šf. III. 318. Nějakovosť, i, f. Vypravováni nikde času, místa, osob i statků pojedině (einheitlich) se nedotýkající, ale maní a nejistě v jalo- vých toliko n-stech tápající. Pal. Rdh. II. 290. Nějakový. Z ponuknutí nějakového vražce nařekl na cti Jana Pěrlického. Kn. těšín. 1631. Nějaký. N-kou tu písničku. Kos. Ten n. den už počkám. Šml. Pravil, že jest s n-kým Prokopem ukradl plášť. Pč. 5. Milostníkem Václavovým byl n-ký Alexius. V. To je n-kých sliv (mnoho)! Us. Hsp. Nejapno. My jsme ji z n-pna přivítali (váhavě, bezděky). U Dobrušky. Vk. Z ne- japná to řekla (ostýchavě). Us. Nejapný. N. vtip, šprým. Tf. N. mrav na se bráti. Dch. — N. = špatně chápavý. To je n. člověk. U Kostelce n. Orl. Ktk. Cf. N. — nechapný. Bž. 52. Nejasnomluvný, undeutlich, unklar re- dend. Lpř. Nejasnota, y, f. = nejasnost. Nejasný, unklar. N. pojem, smysl, sen, Pdl., myšlénka. J. Lpř. Nejasyt = nejesyt. Rk. Nejatý, nicht gefangen. Lpř. Sl. Nejblíže, zunächst. Druhých 5 hřiven na sv. Jiří, ješto potom najblíž přijde. Půh. II. 348. Nejčko = nyní. Us. Olv. Nejčle = dreváky. U Křimic. Hra. Vz Nejšle. Nejdek. Blk. Kfsk. 1373., Sdl. Hr. IV. 55., 157. Nejdůstojnější konsistoř. Us. Pdl. Nejeden sě tiem oblúdí. Alx. Jsú pak n-dni, ješto . . . Št. Kn. š. 144. Nejedenkrát, nicht einmal. Mus. 1880. 244., 85. Nejedlík, u, m. = puškvorec. Mllr. 8. Nejedlý, ého, m., os. jm. Arch. VII. 152. Blk. Kfsk. 1371., Sdl. Hr. II. 279., V. 363. — N. Jos., evan. kněz 1766. Jir. Ruk. II. 49. — N. Jan, dr. práv, prof. jazyka čes., advokat, nar. v Žebráce, 1776. — 1834. Vz Tf. H. 1. 99., 126., 149., 176., 180., Bačk. Písm. I. 76., 160., 186., 229., 231., 841., 208., List. fil. VIII. 248., Tf. Mtc. 294., Bačk. Př. 136., Bačk. Písm. 930., Jg. Zl. 49., 65., 66., 73., 99., 128., 155., 160., 175., 178., 185., 189., 192., 194.—199., 210.-212., 224., 249., 269., 401., Rk. Sl., Rb. Křísit. 88.-166., Osv. 1877., Světz. 1876., Jg. H. 1. 602., Šb. Dj. ř. 271., Pyp. K. II. 544., S. N. - N. Vojt., děkan v Žebráce, nar. tamtéž, 1772.-1844. Vz Tf. H. 1. 99., 186., Bačk. Písm. L 71., 160., 220., 840., Rb. Křisit. 315.—333., Jg. H. 1. 602., Šb. Dj. ř. 271., Pyp. K. II. 544., Úkaz. 105., Tf. Mtc. 3., Bačk. Př. 136., Bačk. Písm. 930., Jg. Zl. 189., Rk. Sl. Nejednako, nicht auf einerlei Art. N. Bôh rozdáva, jednomu hus, druhému páva. Slov. Zátur. Nejednaký. Po n-kých smutciech. Výb. H. 6. Imiechu sňatky n-ké. Ib. 251. Vida	v něm moc n-kú. Anth. I. 3. vd. 34. N. suchosť, zlosť. Pravn. 419., 2200. Nejednomyslný, nicht einerlei Sinnes. Měl ženu hospodyni n-slnou. Výb. II. 1434. Nejednostejný, nicht einerlei, verschie- den. Mus. 1880. 505. Nejednota, y, f., die Uneinigkeit. Nie n. litery, ale ducha zabíjá národ. Trok. IV. Nejednúc = nejednou. Us. Sš. Nejehniti se, nicht lammen. Ovce se n-ly (nebahnily). Ps. srb. II. 90. Nejepa, y, m., os. jm. Pal. Rdh. L 123. Nejepín, a, m., ves v Čáslav. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 522. Nejepínský, ého, m., os. jm. Sdl. Hr. I. 71., II. 117., IV. 187. Nejeptiška, y, f., die Nichtnonne. Št. Kn. š. 134. Nejesť = nejísti. Slov. Bern. Nejestotný, unsicher. Otročili jste bohům domnělým, neskutečným, n-ným. Sš. II. 47. Neješita, y, m. = čtverák. V Krkonoších. Fr. Nečásek. Nejetník, u, m. = bod indifferenční. Dk. Dj. f. 135. Nejetnosť, die Adiophorie. Nz. Nejetný. Nz. Nejezdec, dce, m., der Unberittene. Lpř. Sl. I. 58. Nejezchleb, a, m., os. jm. Vck. Nejídelnosť, i, f., die Ungeniessbarkeit. N. některých zvířat. Sš. Sk. 124. Nejistina, y, f., die Ungewissheit. Rk. Nejistosť, i, f. = nejistota. Št. Kn. š. 125., Sv. ruk. K. I. 33., II. 4. Nejistota. Jsme v n-tě. Us. Pdl., Dch. Něco v n-tu dáti, aufs Spiel setzen. Dch. N. stroje. ZČ. I. 8. Nejistotný a pochybný. Pož. 389. Nejistý = o čem jistoty není. Co samo v sobě n-sto jest. Šml. T. 46. N-sto, jak to vypadne. Dch. Skok do n-sta. Šml. Ne- miluj nejisté věci, za jistou nerod jí vzíti. Ezp. 397. — N. = nespolehlivý. N. pohle- dávky, Šp. Nohou n-stou se blížil; N. krok, hlas, kmit lampy, Vrch., pohled, Hrts., vý- sledek, zisk. Us. Pdl. — čím. Ruka chvě- ním n-stá. Vrch. Nejízdný, unberitten. Lpř. Sl. 1. 58. Nejkom = nyní. U Třeboně. Nejlepšík, a, m., der Optimist. Šm. Nejmálo. Alx. Vz Bž. 51. Nejmanov, a, m. = dvůr u Dobrušky. Nejméně, vz Málo. Ty si můžeš n. stě- žovati. Us. Pdl. Nejmenovaný. Čísla n. či prostá, nu- meri absoluti. Šim. 7. Nejmenšina, y, f., das Minimum. Ssk., Bor. 403. Nejna, y, f. = pěkná věc. V dětské řeči. U N. Kdýně, u Klatov. Rgl., BPr. Nejnaný = nynaný, činaný, hezký. V dět- ské řeči. U N. Kdýně, u Klatov. Rgl., BPr. Nejnok, z Neunauge. Mkl. Etym. 215. Nejnovějšek, ška, m., die neueste Zeit. Až do n-ška. Koll. III. 177. Nejovialní, nicht jovial. Kos. Ol. I. 74. Nejposledy = nejposléze, zu allerlezt. Dívka, která se n. provdala. Brt. L. N. I. 213.