Předchozí (1148)  Strana:1149  Další (1150) |
|
|||
1149
|
|||
|
|||
Nejposléze, vz Nejposledy.
Nejpřed, zuerst. U Uher. Hrad. Tč.
Nejřice, e, f. = jm. polí u Sedlce v Táb.
Na N-ci. Us. Nejschvál = schválně. Posílajíce n. posla
do Prahy. Črn. Zuz. 267. Nejskůř. čím n. = nejrychleji. Slov.
Nejsoucí = nezpůsobilý, untauglich. Slov.
Ktorí pri rekrutačke za n-cích uznaní boli k vojanskej službe. N. Hlsk. III. 408. Nejsoucnosť, i, f., das Nichtsein. SP. II.
166. Nejspíše, nejspíš, ehestens; wahrschein-
lich. Přijdeš k nám? Nejspíš. Dch. Cf. List. fil. 1886. 425. Nejtkový, Niet-. Rk.
Nejtovadlo, a, n., o kováře, das Niet-
eisen. Srn. Nejtrvanlivější. Mírná česť n. Sbor. uč.
Největšina, y, f., das Maximum. Nz.
V Sedmihradech, kde už před příchodem
Maďarův obyvatelé po n-ně cierkví východní oddáni byli. Proch. Umrtvujíc v ohromné n-ně slovanského veletěla čilý život církevní. Proch. Čas. kat. duch. 1882. 404. Nejvíce. Co nejvíce. Us. Dch. Kolo nej-
viece skřípá, malý had n. sípá a chlapě n. chlípá. Anth. I. 3. vd. 34. Nejvyšší polní hejtman, Mus. 1880. 89.,
dobré, Mž. 21., úcta, instance, moc, blaho- byt, panství, kněz, Lpř. Děj. I. 21., 29., 15., 37., vůdce, Beck. II. 203., soudní pravomoc, kancléř, písař zemský. Us. Pdl. Jest n. čas, aby . .. Mus. 1880. 71. To je v moci Nej- vyššího. Us. Nějza = nelza, nelze, nebylo jza. Laš. Tč.
Nejzady = nejzáze. Kld. I. 47.
Nejzpůze, zu unterst, am allerletzten.
Šm., Rk. Nekáď. Snáď tu budeš do n. (nějaký čas)?
Mor. Brt. D. 174. Bude te zas držať do n. U Star. Jičína. Vhl. Někaj = někde. Čerta kdyby zabil a ne-
kaj zakopal; N. třeba rozumu, n. síly. Slez. Šd. — N. = někdy. Slez. a laš. Šd., Tč. Idu n. do lesa na zeliny. Šd. Nekajicně. V hříchu n. trvati. Mž. 85.
Někaký. Hr. ruk. U. 412., 580.
Nekaläbnosť, i, f., die Ungeschicklich-
keit, Unartigkeit. Slov. Phľd. III. 60. Nekaläbný = neobratný, nezpůsobný,
ungechickt, unartig. N. značí aj neobratný v akejkolvek veci n. př. komu z ruky padá, kdo tarbave pracuje. Vz Kaläbný. Slov. Hdž. Větín 84. Nekalný, ungetrübt. Us. Dch.
Nekalo. To je mi ňák n. (nedobře).
V Krkonš. Obz. 1887. 292.
Nekalý, unrein, schmutzig, unlauter. N.
škrob, Zpr. arch. VIII. 88., úmysl, hra, pro- středky. Dch., Šmb. Jak dost málo n-ho pozoruje, ihned . . . Sá. — N. = nezdravý, nemocný. U Ještěda. Sá. Nekapati. Zde ani nekáplo (nepršelo),
ist kein Tropfen gefallen. Us. Dch. Nekáranec, nce, m. = nekáraný. Us.
Nekáranosť, i, f. = nekárnosť. Lpř. Sl.
I. 24. Nekáraný. N. řeč. Št.
Nekazalka, y, f. = Nekazanka. Svt. 26,
|
Nekázaně, ungezogen. N. poklináchu,
supra modum. BO. Nekázanec, nce, m. = nekáranec, roz-
pustilec. N. nekázaný. Dbš. Obyč. 44. — Sb. sl. ps. I. 116., Šmb. S. II. 99. — N. = rybník u Hořic. Blk. Kfsk. 536. Nekázanice, e, f., z masc. nekázanec =
rozpustilá ženská. Dbš. Obyč. 45., Sb. sl. ps. I. 117. = N., Osterwitz, ves v Kačersku ve prus. Slez. Šd. Nekázaný = nezvedený, nemravný. Hr.
ruk. 375., Št. Kn. š. 34. N. řeči, V. Ps. fol. 135. a., duše, indisciplinatae, BO., mluvení. Št. Kn. š. 92. Nekázeň. V lidu válečném panovala ve-
liká n. Mus. 1880. 451. N. plodiece. Nebť ne darmo ani z n-zni jako dietě dechl jest tak na ně. Hus II. 124., 157. Nekázati = nekárati. Sv. ruk. SB. 102.
Někdaj = někdy. Slez. Šd.
Nekdajší = někdejší. Mor. a slov. Ht. Sl.
ml. 266. Nekde = někam. Chytni mrkvu a zatáhni
nekde do vývoza. Sš. P. 705. Někdo. Vz Mkl. Etym. 214.
Někdy = svého času. Kuna vdova n.
Bočkova. Půh. II. 20. Panoše Jaroš ze Drahonic, rodu n. vzácného, ale nyní zchud- lého. Pal. Děj. IV. 1. 82. — N. = málo kdy. Pečeme až n.; Zastaúvá sa u nás až n. Mor. Brt. D. 174. Někedy = někdy. Slov. Orl. X. 351., Ht.
SI. ml. 258. Někěj = někdy. Laš. Tč.
Někela = několik. Laš. Tč.
Někěraj = některou cestou, někudy. Laš.
Tč. Někeraký = některaký. Št. Kn. š. 291.,
296. Nekerúc = kerúci. Mor. Brt. D. 174.
Nekerý = některý. Až n-rý klásek je
dobrý (málo který); Letos je enom nekde n-ré jabko (málo které). Mor. Brt. D. 165. Neklamavý = neklamný. Rk.
Neklanec, nce, m. Jednodělný n., der
Erinit. Hř. Neklanův. K Neklaňu (m.: Neklanovu)
radostnu uchu. Rkk. 23. Cf. Smrc k panu (m.: k pánově) residenci isć se strojí. Sš. P. 13. Neklen, u, m. = paklen, paklenek, javor
habrolistý, acer tataricum, stromovitý keř. Vz Rstp. 216. Neklíčivý. N. semeno. Vz Klíčiti. Us. Šd.
Neklidně, unruhig; unrein.
Neklidnosť, i, f., die Unruhe. N. po-
vrchu morského. Stč. Zem. 750. Neklížený, ungeleimt. N. papír. Us. Pdl.
Nekloboukatý. N. houby: zpodočmýrka,
kustřebka, plátecka, vlhotobol, klihatka, za- střelka, kotlačka, klímalka, cetkovice a tru- batka. Vz Rstp. 1936. nn. Neklop, u, m. = dřevený nástroj sedlář-
ský, s hlavicí na konci širokou, širokým kleštím podobnou, na které sedlář šije. Us. Hk. Neklopit! Nápis na bedně obsahující
věci snadno porušitelné. Nicht stürzen! Us. Dch. |
||
|
|||
Předchozí (1148)  Strana:1149  Další (1150) |