1149

Nejposléze, vz Nejposledy.

Nejpřed, zuerst. U Uher. Hrad. Tč.

Nejřice, e, f. = jm. polí u Sedlce v Táb.
Na N-ci. Us.

Nejschvál = schválně. Posílajíce n. posla
do Prahy. Črn. Zuz. 267.

Nejskůř. čím n. = nejrychleji. Slov.

Nejsoucí = nezpůsobilý, untauglich. Slov.
Ktorí pri rekrutačke za n-cích uznaní boli
k vojanskej službe. N. Hlsk. III. 408.

Nejsoucnosť, i, f., das Nichtsein. SP. II.
166.

Nejspíše, nejspíš, ehestens; wahrschein-
lich. Přijdeš k nám? Nejspíš. Dch. Cf. List.
fil. 1886. 425.

Nejtkový, Niet-. Rk.

Nejtovadlo, a, n., o kováře, das Niet-
eisen. Srn.

Nejtrvanlivější. Mírná česť n. Sbor. uč.

Největšina, y, f., das Maximum. Nz.

V Sedmihradech, kde už před příchodem
Maďarův obyvatelé po n-ně cierkví východní
oddáni byli. Proch. Umrtvujíc v ohromné
n-ně slovanského veletěla čilý život církevní.
Proch. Čas. kat. duch. 1882. 404.

Nejvíce. Co nejvíce. Us. Dch. Kolo nej-
viece skřípá, malý had n. sípá a chlapě n.
chlípá. Anth. I. 3. vd. 34.

Nejvyšší polní hejtman, Mus. 1880. 89.,
dobré, Mž. 21., úcta, instance, moc, blaho-
byt, panství, kněz, Lpř. Děj. I. 21., 29., 15.,
37., vůdce, Beck. II. 203., soudní pravomoc,
kancléř, písař zemský. Us. Pdl. Jest n. čas,
aby . .. Mus. 1880. 71. To je v moci Nej-
vyššího. Us.

Nějza = nelza, nelze, nebylo jza. Laš. Tč.

Nejzady = nejzáze. Kld. I. 47.

Nejzpůze, zu unterst, am allerletzten.
Šm., Rk.

Nekáď. Snáď tu budeš do n. (nějaký čas)?
Mor. Brt. D. 174. Bude te zas držať do n.
U Star. Jičína. Vhl.

Někaj = někde. Čerta kdyby zabil a ne-
kaj zakopal; N. třeba rozumu, n. síly. Slez.
Šd. — N. = někdy. Slez. a laš. Šd., Tč. Idu
n. do lesa na zeliny. Šd.

Nekajicně. V hříchu n. trvati. Mž. 85.

Někaký. Hr. ruk. U. 412., 580.

Nekaläbnosť, i, f., die Ungeschicklich-
keit, Unartigkeit. Slov. Phľd. III. 60.

Nekaläbný = neobratný, nezpůsobný,
ungechickt, unartig. N. značí aj neobratný
v akejkolvek veci n. př. komu z ruky padá,
kdo tarbave pracuje. Vz Kaläbný. Slov.
Hdž. Větín 84.

Nekalný, ungetrübt. Us. Dch.

Nekalo. To je mi ňák n. (nedobře).

V Krkonš. Obz. 1887. 292.

Nekalý, unrein, schmutzig, unlauter. N.
škrob, Zpr. arch. VIII. 88., úmysl, hra, pro-
středky. Dch., Šmb. Jak dost málo n-ho
pozoruje, ihned . . . Sá. — N. = nezdravý,
nemocný. U Ještěda. Sá.

Nekapati. Zde ani nekáplo (nepršelo),
ist kein Tropfen gefallen. Us. Dch.

Nekáranec, nce, m. = nekáraný. Us.

Nekáranosť, i, f. = nekárnosť. Lpř. Sl.
I. 24.

Nekáraný. N. řeč. Št.

Nekazalka, y, f. = Nekazanka. Svt. 26,

Nekázaně, ungezogen. N. poklináchu,
supra modum. BO.

Nekázanec, nce, m. = nekáranec, roz-
pustilec. N. nekázaný. Dbš. Obyč. 44. —
Sb. sl. ps. I. 116., Šmb. S. II. 99. — N. =
rybník u Hořic. Blk. Kfsk. 536.

Nekázanice, e, f., z masc. nekázanec =
rozpustilá ženská. Dbš. Obyč. 45., Sb. sl. ps.
I. 117. = N., Osterwitz, ves v Kačersku
ve prus. Slez. Šd.

Nekázaný = nezvedený, nemravný. Hr.
ruk. 375., Št. Kn. š. 34. N. řeči, V. Ps. fol.
135. a., duše, indisciplinatae, BO., mluvení.
Št. Kn. š. 92.

Nekázeň. V lidu válečném panovala ve-
liká n. Mus. 1880. 451. N. plodiece. Nebť
ne darmo ani z n-zni jako dietě dechl jest
tak na ně. Hus II. 124., 157.

Nekázati = nekárati. Sv. ruk. SB. 102.

Někdaj = někdy. Slez. Šd.

Nekdajší = někdejší. Mor. a slov. Ht. Sl.
ml. 266.

Nekde = někam. Chytni mrkvu a zatáhni
nekde do vývoza. Sš. P. 705.

Někdo. Vz Mkl. Etym. 214.

Někdy = svého času. Kuna vdova n.
Bočkova. Půh. II. 20. Panoše Jaroš ze
Drahonic, rodu n. vzácného, ale nyní zchud-
lého. Pal. Děj. IV. 1. 82. — N. = málo kdy.
Pečeme až n.; Zastaúvá sa u nás až n.
Mor. Brt. D. 174.

Někedy = někdy. Slov. Orl. X. 351., Ht.
SI. ml. 258.

Někěj = někdy. Laš. Tč.

Někela = několik. Laš. Tč.

Někěraj = některou cestou, někudy. Laš.
Tč.

Někeraký = některaký. Št. Kn. š. 291.,
296.

Nekerúc = kerúci. Mor. Brt. D. 174.

Nekerý = některý. Až n-rý klásek je
dobrý (málo který); Letos je enom nekde
n-ré jabko (málo které). Mor. Brt. D. 165.

Neklamavý = neklamný. Rk.

Neklanec, nce, m. Jednodělný n., der
Erinit. Hř.

Neklanův. K Neklaňu (m.: Neklanovu)
radostnu uchu. Rkk. 23. Cf. Smrc k panu
(m.: k pánově) residenci isć se strojí. Sš.
P. 13.

Neklen, u, m. = paklen, paklenek, javor
habrolistý, acer tataricum, stromovitý keř.
Vz Rstp. 216.

Neklíčivý. N. semeno. Vz Klíčiti. Us. Šd.

Neklidně, unruhig; unrein.

Neklidnosť, i, f., die Unruhe. N. po-
vrchu morského. Stč. Zem. 750.

Neklížený, ungeleimt. N. papír. Us. Pdl.

Nekloboukatý. N. houby: zpodočmýrka,
kustřebka, plátecka, vlhotobol, klihatka, za-
střelka, kotlačka, klímalka, cetkovice a tru-
batka. Vz Rstp. 1936. nn.

Neklop, u, m. = dřevený nástroj sedlář-
ský, s hlavicí na konci širokou, širokým
kleštím podobnou, na které sedlář šije. Us.
Hk.

Neklopit! Nápis na bedně obsahující
věci snadno porušitelné. Nicht stürzen! Us.
Dch.



	1149

	Nejposléze, vz Nejposledy. Nejpřed, zuerst. U Uher. Hrad. Tč. Nejřice, e, f. = jm. polí u Sedlce v Táb. Na N-ci. Us. Nejschvál = schválně. Posílajíce n. posla do Prahy. Črn. Zuz. 267. Nejskůř. čím n. = nejrychleji. Slov. Nejsoucí = nezpůsobilý, untauglich. Slov. Ktorí pri rekrutačke za n-cích uznaní boli k vojanskej službe. N. Hlsk. III. 408. Nejsoucnosť, i, f., das Nichtsein. SP. II. 166. Nejspíše, nejspíš, ehestens; wahrschein- lich. Přijdeš k nám? Nejspíš. Dch. Cf. List. fil. 1886. 425. Nejtkový, Niet-. Rk. Nejtovadlo, a, n., o kováře, das Niet- eisen. Srn. Nejtrvanlivější. Mírná česť n. Sbor. uč. Největšina, y, f., das Maximum. Nz. V Sedmihradech, kde už před příchodem Maďarův obyvatelé po n-ně cierkví východní oddáni byli. Proch. Umrtvujíc v ohromné n-ně slovanského veletěla čilý život církevní. Proch. Čas. kat. duch. 1882. 404. Nejvíce. Co nejvíce. Us. Dch. Kolo nej- viece skřípá, malý had n. sípá a chlapě n. chlípá. Anth. I. 3. vd. 34. Nejvyšší polní hejtman, Mus. 1880. 89., dobré, Mž. 21., úcta, instance, moc, blaho- byt, panství, kněz, Lpř. Děj. I. 21., 29., 15., 37., vůdce, Beck. II. 203., soudní pravomoc, kancléř, písař zemský. Us. Pdl. Jest n. čas, aby . .. Mus. 1880. 71. To je v moci Nej- vyššího. Us. Nějza = nelza, nelze, nebylo jza. Laš. Tč. Nejzady = nejzáze. Kld. I. 47. Nejzpůze, zu unterst, am allerletzten. Šm., Rk. Nekáď. Snáď tu budeš do n. (nějaký čas)? Mor. Brt. D. 174. Bude te zas držať do n. U Star. Jičína. Vhl. Někaj = někde. Čerta kdyby zabil a ne- kaj zakopal; N. třeba rozumu, n. síly. Slez. Šd. — N. = někdy. Slez. a laš. Šd., Tč. Idu n. do lesa na zeliny. Šd. Nekajicně. V hříchu n. trvati. Mž. 85. Někaký. Hr. ruk. U. 412., 580. Nekaläbnosť, i, f., die Ungeschicklich- keit, Unartigkeit. Slov. Phľd. III. 60. Nekaläbný = neobratný, nezpůsobný, ungechickt, unartig. N. značí aj neobratný v akejkolvek veci n. př. komu z ruky padá, kdo tarbave pracuje. Vz Kaläbný. Slov. Hdž. Větín 84. Nekalný, ungetrübt. Us. Dch. Nekalo. To je mi ňák n. (nedobře). V Krkonš. Obz. 1887. 292. Nekalý, unrein, schmutzig, unlauter. N. škrob, Zpr. arch. VIII. 88., úmysl, hra, pro- středky. Dch., Šmb. Jak dost málo n-ho pozoruje, ihned . . . Sá. — N. = nezdravý, nemocný. U Ještěda. Sá. Nekapati. Zde ani nekáplo (nepršelo), ist kein Tropfen gefallen. Us. Dch. Nekáranec, nce, m. = nekáraný. Us. Nekáranosť, i, f. = nekárnosť. Lpř. Sl. I. 24. Nekáraný. N. řeč. Št. Nekazalka, y, f. = Nekazanka. Svt. 26,	Nekázaně, ungezogen. N. poklináchu, supra modum. BO. Nekázanec, nce, m. = nekáranec, roz- pustilec. N. nekázaný. Dbš. Obyč. 44. — Sb. sl. ps. I. 116., Šmb. S. II. 99. — N. = rybník u Hořic. Blk. Kfsk. 536. Nekázanice, e, f., z masc. nekázanec = rozpustilá ženská. Dbš. Obyč. 45., Sb. sl. ps. I. 117. = N., Osterwitz, ves v Kačersku ve prus. Slez. Šd. Nekázaný = nezvedený, nemravný. Hr. ruk. 375., Št. Kn. š. 34. N. řeči, V. Ps. fol. 135. a., duše, indisciplinatae, BO., mluvení. Št. Kn. š. 92. Nekázeň. V lidu válečném panovala ve- liká n. Mus. 1880. 451. N. plodiece. Nebť ne darmo ani z n-zni jako dietě dechl jest tak na ně. Hus II. 124., 157. Nekázati = nekárati. Sv. ruk. SB. 102. Někdaj = někdy. Slez. Šd. Nekdajší = někdejší. Mor. a slov. Ht. Sl. ml. 266. Nekde = někam. Chytni mrkvu a zatáhni nekde do vývoza. Sš. P. 705. Někdo. Vz Mkl. Etym. 214. Někdy = svého času. Kuna vdova n. Bočkova. Půh. II. 20. Panoše Jaroš ze Drahonic, rodu n. vzácného, ale nyní zchud- lého. Pal. Děj. IV. 1. 82. — N. = málo kdy. Pečeme až n.; Zastaúvá sa u nás až n. Mor. Brt. D. 174. Někedy = někdy. Slov. Orl. X. 351., Ht. SI. ml. 258. Někěj = někdy. Laš. Tč. Někela = několik. Laš. Tč. Někěraj = některou cestou, někudy. Laš. Tč. Někeraký = některaký. Št. Kn. š. 291., 296. Nekerúc = kerúci. Mor. Brt. D. 174. Nekerý = některý. Až n-rý klásek je dobrý (málo který); Letos je enom nekde n-ré jabko (málo které). Mor. Brt. D. 165. Neklamavý = neklamný. Rk. Neklanec, nce, m. Jednodělný n., der Erinit. Hř. Neklanův. K Neklaňu (m.: Neklanovu) radostnu uchu. Rkk. 23. Cf. Smrc k panu (m.: k pánově) residenci isć se strojí. Sš. P. 13. Neklen, u, m. = paklen, paklenek, javor habrolistý, acer tataricum, stromovitý keř. Vz Rstp. 216. Neklíčivý. N. semeno. Vz Klíčiti. Us. Šd. Neklidně, unruhig; unrein. Neklidnosť, i, f., die Unruhe. N. po- vrchu morského. Stč. Zem. 750. Neklížený, ungeleimt. N. papír. Us. Pdl. Nekloboukatý. N. houby: zpodočmýrka, kustřebka, plátecka, vlhotobol, klihatka, za- střelka, kotlačka, klímalka, cetkovice a tru- batka. Vz Rstp. 1936. nn. Neklop, u, m. = dřevený nástroj sedlář- ský, s hlavicí na konci širokou, širokým kleštím podobnou, na které sedlář šije. Us. Hk. Neklopit! Nápis na bedně obsahující věci snadno porušitelné. Nicht stürzen! Us. Dch.