1150

Neklučatý. N. kořen nemající pně, nýbrž
hned nahoře na větve se rozsypuje ku př.
u orseje a jest dvojí mrcasatý a vlásenič-
katý, stammlos. Rst. 448.

Neklud, u, m. = neklid, nepokoj. Alx.
V. v. 223. (HP. 77.), Alx. B. 6., 9.

Nekluda, y, m. = člověk nečistotný, ne-
pořádný, nekloudný, neomalený, neotesaný,
nehanba, nešika. Mor. Brt., Vck., Šd., Knrz.
I keď bozká ruku, len zašpiní ju n-da. Slov.
Phľd. IV. 9.

Nekměř. Tk. IV. 23., 33., Tk. Žk. 24.,
33.

Nekmír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Nekmíř. Arch. VII. 612., Blk. Kfsk. 357.,
Rk. Sl.

Nekněžský. N. osoba (laik). Hus III. 233.

Nekniba, nekňuda, y, m. a f. = nekňuba.
U Rychn. a u Hořic. Msk., Hk.

Nekojný, unbefriedigend. Rk.

Nekola = člověk nejapný, neohrabaný.
U Dobrušky. Vk. U Havlovic. F. V. Kodym.

Několikadenní, einige Tage dauernd.
N. dovolená. Us. Kutn.

Několikaletý, einige Jahre dauernd. Mus.
1880. 276.

Několikanedělní, einige Wochen dau-
ernd. N. pobyt na venkově. Us.

Nekolikkrát ne: několikrát

Několikonáct. Od n-nádsti let. Krnd. 8.

Několikonásobně. Aby přilnavosť n. se
zvýšila. ZČ. I. 248.

Nekolikostoletý, einige Jahrhunderte
alt. Šf. III. 320.

Několikovláda, y, f., die Oligarchie. Rk.

Několikovládný, oligarebisch. Rk.

Několikrátný (lepe: několikkrátný). N.
opanování země. Šf. Strž. II. 567.

Několkerý = několikokerý. Slov. Bern.

Několko = několiko a p. Slov. Bern.

Nekollegialní, unkollegialisch.

Nekollegialnosť, i, f., die Unkollegialität.

Nekolný = improbus, protervus. B. mik.
Sir. 13. 13. Cf. Nekola. Lidé n-ní se spásy
v Kristu zdráhají. Sš. J. 264. Sukovití a
n-HÍ muži. Reš.

Nekon, u, m., die Unthat. Šm., Loos.

Nekonať sa = nenamáhati se. Slov. Er.
Sl. čít.

Nekončina, y, f. = nekonečná dálka. Pl.

Nekonec Hádání rozešlo se s týmž n-cem.
Pal.

Nekonečně, unendlich. N. veliký. Sim.
78.

Nekonečno, a, n., die Endlosigkeit, Un-
endlichkeit. Do n-čna, ins Endlose, Uner-
messliche. Dch. N. hvězdné, Čch. Bs. 120.,
časové, prostorové. Stč. Zem. 274., 103.,
Divoký let n-nem. Vrch. Pr. 132.

Nekonečný. N. veličina, zlomek řetězový,
Hra., změna, rozličnosť, Čch. Bs. 62., touha,
láska, Šml., zásluhy, Osv. I. 67., šroub, ZČ.
I. 100., samohyb (perpetuum mobile), Mj.,
války, J. Lpř., řečník, Dch., hladina moř-
ská, pila (vz Pila), jásot. Us. Pdl. Bůh jest
n-ný. Hlv. Nevážíme n-né chvály více než
časné. Hus I. 455. — nač. Ten je na spra-
vedlnost n-ný. V Kunv. Msk.

Nekoř. Sdl. Hr. I. 131., II. 279., Rk. Sl.

Nekoralý, nicht rindig, u pernikářů. Šp.

Nekosník, dle Kroka 1887. 258. lépe
nekošník -nemilovník, nenávistník, zloch. —
N., lipeurus, ssavec. N. dravý, 1. ferox. Brm.
IV. 608.

Nekoupání-se, áXovóla. Lpř. Sl.

Nekov, vz Schd. I. 262., 276., II. 25.,
28., Šfk. Poč. 4., 20., KP. IV. 42.

Nekovový, unmetallisch. N. prvky. Sfk.

Nekrasa, Dk., Gb. v Athen. VII. 44.

Nekrasín, a, m., ves u Jindř. Hrad. Sdl.
Hr. IV. 55., Rk. Sl.

Nekrasochutný, unaesthetisch.

Nekřepký, vz Křepký. Lpř.

Nekřesťansky, unchristlich. N. si počí-
nati. Us. Pdl.

Nekřičeti, nicht schreien. N-la dvakrát
,zde', když pán Bůh krásu rozdával (= není
hezká). Us. Kšť.

Nekřižovati co kde. N-žuj ruce na prsou.
Us. Kká.

Nekrmnice, das Abroma. Vz Rstp. 156.

Nekrologista, y, m. = spisovatel nekro-
logů, der Nekrologist. Us. Pdl.

Nekrosa, y, f. Slov. zdrav.

Nekroucený; -cen, a, o, nicht gedreht.
N. vlákno. ZČ. III. 23.

Nekrstěnec, nce, m. =- nekřtěnec. Slov.
Rr. MBš.

Nekrščený = nekřtěný. Hr. ruk. 129.

Nekřtěňátko, a, n. Vz Zbrt. 296.

Nekrvavě, ohne Blutvergiessen. Lpř. Sl.

Nekrvavý, ohne Blutvergiessen, unblutig.
N. rvačka, Us. Pdl., oběť. Vlšk. 17., 322.,
326.

Nekrystalličný, nekrystallující, unkry-
stallisirbar. Šp.

Nekrystallinický, unkrystallinisch. N.
hmoty. ZČ. I. 230.

Nekrystallovaný, unkrystallisirt. Sp.

Nakrytý; -yt, a, o, ungedeckt. N. schody,
die Freitreppe. Dch.

Nektarka, y, f., die Nektarine. Dch.

Nektarovonný, wie Nektar duftend. Lpř.

Nektarový, nektarisch. Lpř.

Některde. Výb. II. 566., St. Kn. š. 181.,
267., Hr. ruk. 35. Mistróv n. deset n. dvacet.
Mill. 93.

Některdy. Št. Kn. š. 55., 155., 173., 219.,
225.

Některý. N. týden s neděle. Us. Před
léty devíti sty a n-rým. Otters. I. 8. 3. Ten
(císař) jmějéše n-ho pána v svej službě,
jemuž bylo jméno Didascorus. Leg. Mně.
R. 26. Ten (kuoň) potom prodali n-mu
(einem gewissen) sedláku z Křepelova. Pč.
3. Ale v noci některú chvíli máte čísti písmo
sv. Št. Kn. š. 4. Kamž měli jen n-ré sto
kroků. Vlč. Přineseni byli (listové) n-ré sto
(asi sto). Bart. 179.

Nekuda, y, f., os. jm. Šd.

Někudy. Něco n. pozměněno v tomto
překládání. Kom. Bojie se, by ho (sbožie)
n. neztratili. Št. Kn. š. 29.

Nekula, y, f., mlýn u Telče. — N., y,
m., os. jm. Šd.

Nekulný = nekolný. U Místka. Škd.

Nekut, a, m., os. jm. Frant. N., prof.
v Praze, nar. 1840. Vz Tf. H. 1. 192., 193.,
Mus. 1886. 419., Bačk. Př. 183.