1151

Nekúzlený, unbezaubert. N. muž je jako
nesolený hrách. Prov. Št. Kn. š. 101.

Nekvapa, y, m. = váhavý člověk. Mor.
Knrz.

Nekvapnosť, i, f.= nehbitost. Bern.

Nekvapný = nehbitý. Bern.

Nekvasil, a, m. N. Ant. Jg. H. 1. 602.

Nekvasov, Nekwasow, ves u Nepomuk.

Nekvasovice, Nekwasowitz. Blk. Kfsk.
1371., 204., Rk. Sl.

Nekvasovy, vz Nakvasov.

Nekvětuše, pl., druh zemáků. V Podluží
na Mor. Brt. L. N. II. 12.

Nekyprosť. Za Št. polož: N. 123. 13. —
N., die Nichtlockerheit.

Nekyprý, nicht locker.

Nekyšpúrek, rku, m., rostl. Mor. Hrb.

Nelaba, y, m. = nešika; neduživec. Na
Hané a na Val. Bkř. Nebyl sem ešče n.
(nemocen). Vck.

Nelabačný = nešikovný, ungeschickt. Ten
košík jen taký n-éný bez ucha. Slez. Šd.

Nelad, arythmia, disharmonie. Dk. N.
aesthetický. Dk. Poet. 162. Skal divý n.
Vrch.

Neladnosť, i, f., die Unordentlichkeit. Dk.

Neladný. N. formy, unschön. Dk. Aesth.
62.

Nelahodný, nicht lieblich, unmild, un-
sanft. Lpř. Sl.

Nelahozeves. Vz Sbtk. Kr. h. 76., Tk.
IV. 172., Blk. Kfsk. 124., Rk. Sl.

Nelap = ne nedarmo. Sv. ruk. SB. 100.

Neléčný, nicht heilend. Šm.

Nelechov, a, m , les. Pam. arch. I. 321.,
Sdl. Hr. I. 150., 219., Rk. Sl.

Nelékařský, nicht medicinisch. N. spis.
Mus. 1880. 187.

Nelen = ne jenom. Slov. Bern.

Nelenivý. Št. Kn. š. 168.

Nelenovati se, vz Neleniti se. Hr. ruk. 33.

Nelepek, pka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
123.

Nelepota, turpitudo, ZN., flagitium, nefas,
BO., deformitas. N-tu učiniti, BO. N-ty se
dopustiti. Št. Kn. š. 96. (38.). Aby nebyla
viděna n. jeho. ZN.

Nelepý. Tak n-pú věc učinil (foedam,
hanebnú). BO., Št. Kn. š. 18.

Nelesklec, skice, m., amara, der Kameel-
läufer, Kanallaufkäfer. N. rezavý, a. fulva,
slunečný, a. apricaria, černý, a. picea, hnědý,
a. municipalis, hnědonohý, a. tibialis, spo-
lečný, a. familiaris, světlý, a. lucida, ostno-
krovečný, a. acuminata, zobecnělý, a. trivi-
alis, opovržený, a. spreta, obecný, a. com-
munis, trojhrotný, a. tricuspidata, rudý, a.
plebeja. Kk. Br. 40.—42.

Nelesklý, glanzlos. Dch.

Nelesknavý. N. malba. matt. Tyršová.

Nelešovice, Nelleschowitz.

Nelétavý, nicht fliegend. Lpř. Sl. I. 86.

Neletící, oddíl polabských Srbův. Šf.
Strž. II. 625.

Nelhuble, Neuhübel, ves u Příbora.

Nelibec, bce, m., os. jm. Arch. V. 529.

Nelibnosť, i, f. = nelibost. Bern.

Nelibný = nelibý. Bern.

Nelibohlasý sbor. Msn. Or. 47.

Nelibotati se, vz Libotati se. N-tá od
vánku se lupen. Sš. Růže 18.

Nelibozvučnosť, i, f. N. angličiny. Koll.
IV. 204.

Nelibozvuk podstatný, náhodný. Mus.
1850.

Nelibý. N. cit, Dk. P. 119., hlas. Osv. I.
275. Dotknouti se koho nelibým slovem.
Vlč. — komu. Ten není nelib Bohu. Št.

Nelícný, N. prasata (nehezká). U Rychn.
Vk. Jako vinice zevnitř jest suchá a n-cná,
ale vnitř jest zelená a rozkošná. Hus III. 14.

Nelíčené, aufrichtig, ungeziert. Mus. 1880.
150., 157. N. z něčeho se radovati. Us. Pdl.

Nelíčenosť, i, f. = prostota, nestrojenosť,
die Kunstlosigkeit, Natürlichkeit. Nz., Sá.,
Mus. 1880. 147.

Nelíčený, kunstlos, natürlich. N. díky,
Dch., srdečnosť, zápal, Vlč., skutečnost, Dk.,
obdiv, vlídnost, Hrts., vřelosť, Osv. I. 272.,
zbožnost. Us. Pdl.

Neličný. Proč mě Bóh stvořil n-ho. Alb.
90. b.

Nelidomilný, aphilanthropisch. Tpl.

Nelidstvo, a, -ství, n., die Unmenschlich-
keit, der Barbarismus. Č. Kn. š. 199.

Nelichevní, nicht wucherisch. N. úrok.
Kaizl 283.

Nelichý, geradsinnig. Dch.

Neliknavý, nicht zögernd, säumig. Dch.

Nelišný, untheilbar, nerozlišný, neroz-
ličný. Nz.

Nelítosť = nelítostivosť. Rk.

Nelítostně, unbarmherzig. N. někoho bíti.
Pcht.

Nelítostný, unbarmherzig, mitleidslos. N.
smrť, člověk, Pdl, Tč., mysl. Čch. Bs. 139.

Nelma, y, f., salmo nelma, der Weiss-
lachs. Šm.

Nělma, y, f., coregonus leucichtys, plaz.
Brm. III. 3. 250.

Nelogičnost', i, f. N. básnická. Dk. Poet.
30.

Nelogičný, unlogisch. Us.

Nelojalní, unloyal. N. jednání. Mus. 1880.
456.

Neloužený; -en, a, o, nicht gekalkt. Šp.

Nelov, u, m.= doba nelovení, die Zeit
des Nichtjagens. Lpř. Sl. I. 45.

Nelova, y, m. = nemotora. Mor. Brt. D.

Nelovený; -en, a, o, nicht gejagt. Lpř.
Sl. I. 14.

Neložnosť, i, f., die Nichtlegbarkeit. N.
kamene. Zpr. arch. IX. 26.

Nelsonit, a, m., meteorit. Osv. 1875. 11.

Nelubosť. Ž. wit. 77. 49., 84. 4.

Neludnosť = nelidnosť. Slov. Loos.

Neludský = nelidský. Laš. a slov. Tč.,
Sb. sl. ps. I. 102.

Nelútať = nelitovati. Val. Brt. D.

Nelútosť = nelítosť. Ž. wit. 64. 4., 5. 11.

Nelze. Již jinak býti n. Pal. Nelze bylo.
Kar. 41. Že nem jest n. nikame. Alx. O ně
rváti n. Výb. II. 32. Kdež jest n. přistůpiti.
BO. Bez viery n. se jest líbiti Bohu; N.
domu bez základu udělati; Věděl, že mu
jest n. od meče sníti; N. jest toho povědieti,
kak to jest; V smilstve n. jest přijíti k Bohu.
Št. Kn. š. 7., 10., 17., 113.