1152

Nelžejovice, Nalžowitz. Rk. Sl.

Nemaďar, a, m., der Nichtmagyar. Us. Šd.

Nemaďarský, nicht magyarisch. Dajte
n-ským národom rovnoprávnosť. N. Hlsk.
III. 48.

Nemáhati. Král nemáhá. Bj. Jeho man-
želka nemáháše (stonala). Výb. I. 1163. N-la
jest moc má. Ž. wit. 30. 11. Žena, když
svým během přirozeným n-há neb leží v šesti-
nedělích aneb jestli nemocna, nenie zavá-
zána muži dluh platiti. Hus III. 209. — proč.
Nemáháše pro veliké milování. Bj. Cf. Jir.
Mor. 47.

Nemajov, vz Nemojov.

Němal = skoro, téměř. Laš. N. do jede-
násti tam byli. Brt. D. 174. Tak jakž ne-
mále toniechu. Ev. víd. 58.

Nemalíř, e, m., ein Lai in der Malerei.
Šm.

Nemalý. N. obtíž, škoda, Us. Pdl., pro-
spěch; Svědectví váhy n-lé. Šmb. S n-lou
radostí. Mus. 1880. 76. Přieliš n-lá (= příliš
veliká) drahota. Alx. H. 3. 28. — v čem.
Pros od Boha, čo ti treba, v daroch je n-lý.
Glč. I. 31.

Nemamný = neklamný. Ks.

Nemaňa, dle Káča, die nichts hat, arm
ist. Má sa za ňou, za n-ňou. Slov. Mt. S. I.
107.

Nemanice, Nemanitz. Panstvo od Ne-
manic. Kká. Td. 213., Blk. Kfsk. 1371.,
Rk. Sl.

Nemanov Dolní, Nieder-Emaus, ves u Krá-
lové Dvora; N. Horní, Ober-Nemaus. N.
Nový, Neu-Nemaus, vsi tamtéž. Cf. Blk.
Kfsk. 939., Rk. Sl.

Nemanských Mlýn, Nemansker Mühle,
mlýn u Domažlic.

Nemanželský. N-ští rodičové. Us. N.
manželství (nešťastné, yáfiog ayc-jito?). Lpř.
Sl. 1. 5. Stav panenský čili n. Hnoj. N. dítě
má opět n-ský plod. Mus. 1853. 473. Cf.
Sebranec, Zelený.

Nemasitý, nicht fleischig.

Nenmasta, y, m., der Willenlose. Rk.

Nemastný. Je to n-né, neslané. Us. Ně-
kolik n-ných poznámek. Dch.

Nemať = nemíti. Slov.

Nemateřský, unmütterlich. Lpř. Sl., Ndr.

Nematka, y, f., die Rabenmutter. Sš., Lpř.

Nematně = řádně, bezúhonně. Hr. ruk.
129.

Nematný = řádný, bezúhonný, oprav-
dový, jistý, patrný, neklamný. Cf. Matný.
Hr. ruk. 263. Stkvíš se svým jménem ne-
matným. Č. Kn. š. 274. To n-ným jest dů-
kazem; Tyto n-né jich zůstatky až podnes
s nimi sousedí. Šf. Strž. I. 67., 106., 224. a
j. Plzeň tvořila n-nou mocnosť nepřátelskou
uprostřed národa. Pal. N. lék, mysl, Msn.
Oř. 138., 152., muž, rytieř. Výb. I. 815., 920 ,
Brig. V. 5. a. Podlé n-ných známek. Auth.
I. 3. vd. VI. Protož to vítězstvo jest Ne-
matné. Mnč. R. 48. N. cesta. Sv. ruk. 282.
N. vítězství. Lg. Kr. dod. v. 49.

Nemausa, y, f., oběžnice. Schd. I. 247.,
Rk. Sl.

Němcomilek, lka, něrocomilkář, e, m.,
der Deutschthtimler. Šm.

Němcová Božena, 1820.-—1862., spiso-
vatelka. Vz Tf. H. 1. 107., 125., 126., Slavín
I. 216., Bačk. Písm. I. 5., 855., Jg. H. 1. 602.,
Šb. Dj. ř. 271., Pyp. K. I. 243., II. 544.,
Ukaz. 105., Tf. Mtc, 166., Rk. Sl. Cf. jeden
ze 4 prvních seš. ,Našich vzorů'.

Němčanský, ého, m, os. jm. Mus.1880.
222., Jir. Ruk. II. 49., 50.

Němčany. Blk. Kfsk. 615., Rk. Sl.

Němčařití, deutschthümeln. Hrvát. Šd.

Němčátko, a, n. = německé dítě. Us. Šd.

1. Němče, ete, n.= němčátko. Us. Šd.

2. Němče, Niemtsch, ves u Chocen. Rk.
Sl.

Němček, mečka, m., os. jm. Arch. III.
190., Tk. V. 221.

Němčení, n., die Germanisirung. Koll. III.
258.

Němčevice, míst. jm. Sdl. Hr. VI. 267.

Němčí, Niemsching, ves u Krumlova. Tk.
IV. 735., VII. 416., Sdl. Hr. II. 279., III.
305., V. 340., Rk Sl. — N., obora. Pam.
arch. I. 131. N. Důl., les u Lhoty. Arch.
VIL 630.

Němčic, e, m., os. jm. Arch. I. 436.

Němčica, e, f. Staří lidé nosívali za tuhé
zimy pod kloboukem n-cu, pletenou ba-
vlnou vycpanou čepici. Vesna 1888. 290.

Němčíce. V N-cích u Ivančic zakrývají
před zatměním slunce studny, aby jim tam
nenapadal jed. Vz Sbtk. Krat. h. 188. N.
ještě u Ševětína, u Kojetína; N. Veliké,
městec, u Židlichovic. — N. v Boleslav, a
Plzeň, vz Blk. Kfsk. 1371., Sdl. Hr. I.
256., III. 192., IV. 96., 106., V. 285., VI.
134.. Rk. Sl.

Němčička, myslivna u Rokycan. Rk. Sl.

Němčičky, Klein-Niemtschitz, ves u Pa-
vlovic, Arch. VII. 577.; les u Rokyc. BPr.

Němčičký, ého, m., os. jm. D. ol. VIII.
225.

Němčina, das Deutsche. N-nu mlíti. Us.
Kos. Něch nás učia tu n-nu handrehovať
ústy, predsa budě naše srdce len slovensky
hústi. Slov. Pok. Pot. I. 229. — N., Gestütt-
hof, ves u J. Hradce. Rk. Sl.

Němčinka, y, f.= německý jazyk. Kos.

Němčinky, Niemtschinky, dvůr u Zdou-
nek.

Němčivě = německy. N. písati. Slov. Hdž.
Větín. 87.

Němčizna, y, f. = němčina. Bern.

Němčourství, n., das Deutsthtimeln. Sá.

Němčovice, Niemtschowitz. Blk. Kfsk.
1371. Rk. Sl.

Němčúch, a, m. = Němčucha. Na již.
Mor. Šd.

Němčůvka, y, f.= sladká hruška. Val.
Brt., Vck.

Nemdlený = neunavený, nicht ermüdet,
geschwächt. Péče spánkem n-né. Msn. Or.
35.

Nemdlý, ungeschwächt. Lpř. Sl. I. 23.

Němduda, y, m. = nemluvný člověk.
U Místka. Škd.

Němě, stumm. N. na něho se dívala. N.
se kloniti. Hrts. N. se od něho odvrátila. Sá.

Němec. V MV. nepravá glossa. Pa. 40.
Na str. 122. a. v 6. ř. vymaž: Šf. Strž. I.
358. — Šf. byl by pro odvození od Nemetes,



	1152

	Nelžejovice, Nalžowitz. Rk. Sl. Nemaďar, a, m., der Nichtmagyar. Us. Šd. Nemaďarský, nicht magyarisch. Dajte n-ským národom rovnoprávnosť. N. Hlsk. III. 48. Nemáhati. Král nemáhá. Bj. Jeho man- želka nemáháše (stonala). Výb. I. 1163. N-la jest moc má. Ž. wit. 30. 11. Žena, když svým během přirozeným n-há neb leží v šesti- nedělích aneb jestli nemocna, nenie zavá- zána muži dluh platiti. Hus III. 209. — proč. Nemáháše pro veliké milování. Bj. Cf. Jir. Mor. 47. Nemajov, vz Nemojov. Němal = skoro, téměř. Laš. N. do jede- násti tam byli. Brt. D. 174. Tak jakž ne- mále toniechu. Ev. víd. 58. Nemalíř, e, m., ein Lai in der Malerei. Šm. Nemalý. N. obtíž, škoda, Us. Pdl., pro- spěch; Svědectví váhy n-lé. Šmb. S n-lou radostí. Mus. 1880. 76. Přieliš n-lá (= příliš veliká) drahota. Alx. H. 3. 28. — v čem. Pros od Boha, čo ti treba, v daroch je n-lý. Glč. I. 31. Nemamný = neklamný. Ks. Nemaňa, dle Káča, die nichts hat, arm ist. Má sa za ňou, za n-ňou. Slov. Mt. S. I. 107. Nemanice, Nemanitz. Panstvo od Ne- manic. Kká. Td. 213., Blk. Kfsk. 1371., Rk. Sl. Nemanov Dolní, Nieder-Emaus, ves u Krá- lové Dvora; N. Horní, Ober-Nemaus. N. Nový, Neu-Nemaus, vsi tamtéž. Cf. Blk. Kfsk. 939., Rk. Sl. Nemanských Mlýn, Nemansker Mühle, mlýn u Domažlic. Nemanželský. N-ští rodičové. Us. N. manželství (nešťastné, yáfiog ayc-jito?). Lpř. Sl. 1. 5. Stav panenský čili n. Hnoj. N. dítě má opět n-ský plod. Mus. 1853. 473. Cf. Sebranec, Zelený. Nemasitý, nicht fleischig. Nenmasta, y, m., der Willenlose. Rk. Nemastný. Je to n-né, neslané. Us. Ně- kolik n-ných poznámek. Dch. Nemať = nemíti. Slov. Nemateřský, unmütterlich. Lpř. Sl., Ndr. Nematka, y, f., die Rabenmutter. Sš., Lpř. Nematně = řádně, bezúhonně. Hr. ruk. 129. Nematný = řádný, bezúhonný, oprav- dový, jistý, patrný, neklamný. Cf. Matný. Hr. ruk. 263. Stkvíš se svým jménem ne- matným. Č. Kn. š. 274. To n-ným jest dů- kazem; Tyto n-né jich zůstatky až podnes s nimi sousedí. Šf. Strž. I. 67., 106., 224. a j. Plzeň tvořila n-nou mocnosť nepřátelskou uprostřed národa. Pal. N. lék, mysl, Msn. Oř. 138., 152., muž, rytieř. Výb. I. 815., 920 , Brig. V. 5. a. Podlé n-ných známek. Auth. I. 3. vd. VI. Protož to vítězstvo jest Ne- matné. Mnč. R. 48. N. cesta. Sv. ruk. 282. N. vítězství. Lg. Kr. dod. v. 49. Nemausa, y, f., oběžnice. Schd. I. 247., Rk. Sl. Němcomilek, lka, něrocomilkář, e, m., der Deutschthtimler. Šm.	Němcová Božena, 1820.-—1862., spiso- vatelka. Vz Tf. H. 1. 107., 125., 126., Slavín I. 216., Bačk. Písm. I. 5., 855., Jg. H. 1. 602., Šb. Dj. ř. 271., Pyp. K. I. 243., II. 544., Ukaz. 105., Tf. Mtc, 166., Rk. Sl. Cf. jeden ze 4 prvních seš. ,Našich vzorů'. Němčanský, ého, m, os. jm. Mus.1880. 222., Jir. Ruk. II. 49., 50. Němčany. Blk. Kfsk. 615., Rk. Sl. Němčařití, deutschthümeln. Hrvát. Šd. Němčátko, a, n. = německé dítě. Us. Šd. 1. Němče, ete, n.= němčátko. Us. Šd. 2. Němče, Niemtsch, ves u Chocen. Rk. Sl. Němček, mečka, m., os. jm. Arch. III. 190., Tk. V. 221. Němčení, n., die Germanisirung. Koll. III. 258. Němčevice, míst. jm. Sdl. Hr. VI. 267. Němčí, Niemsching, ves u Krumlova. Tk. IV. 735., VII. 416., Sdl. Hr. II. 279., III. 305., V. 340., Rk Sl. — N., obora. Pam. arch. I. 131. N. Důl., les u Lhoty. Arch. VIL 630. Němčic, e, m., os. jm. Arch. I. 436. Němčica, e, f. Staří lidé nosívali za tuhé zimy pod kloboukem n-cu, pletenou ba- vlnou vycpanou čepici. Vesna 1888. 290. Němčíce. V N-cích u Ivančic zakrývají před zatměním slunce studny, aby jim tam nenapadal jed. Vz Sbtk. Krat. h. 188. N. ještě u Ševětína, u Kojetína; N. Veliké, městec, u Židlichovic. — N. v Boleslav, a Plzeň, vz Blk. Kfsk. 1371., Sdl. Hr. I. 256., III. 192., IV. 96., 106., V. 285., VI. 134.. Rk. Sl. Němčička, myslivna u Rokycan. Rk. Sl. Němčičky, Klein-Niemtschitz, ves u Pa- vlovic, Arch. VII. 577.; les u Rokyc. BPr. Němčičký, ého, m., os. jm. D. ol. VIII. 225. Němčina, das Deutsche. N-nu mlíti. Us. Kos. Něch nás učia tu n-nu handrehovať ústy, predsa budě naše srdce len slovensky hústi. Slov. Pok. Pot. I. 229. — N., Gestütt- hof, ves u J. Hradce. Rk. Sl. Němčinka, y, f.= německý jazyk. Kos. Němčinky, Niemtschinky, dvůr u Zdou- nek. Němčivě = německy. N. písati. Slov. Hdž. Větín. 87. Němčizna, y, f. = němčina. Bern. Němčourství, n., das Deutsthtimeln. Sá. Němčovice, Niemtschowitz. Blk. Kfsk. 1371. Rk. Sl. Němčúch, a, m. = Němčucha. Na již. Mor. Šd. Němčůvka, y, f.= sladká hruška. Val. Brt., Vck. Nemdlený = neunavený, nicht ermüdet, geschwächt. Péče spánkem n-né. Msn. Or. 35. Nemdlý, ungeschwächt. Lpř. Sl. I. 23. Němduda, y, m. = nemluvný člověk. U Místka. Škd. Němě, stumm. N. na něho se dívala. N. se kloniti. Hrts. N. se od něho odvrátila. Sá. Němec. V MV. nepravá glossa. Pa. 40. Na str. 122. a. v 6. ř. vymaž: Šf. Strž. I. 358. — Šf. byl by pro odvození od Nemetes,