1153

kdyby se prokázati mohlo, že Nemetové
někdy v sousedství Slovanů bydleli. Důleži-
tější jest slovce cuzí, povstalé ze jména
thiuda a vyznamenávající Němce. Slovem
túď míněno Teutony a teprve později vý-
razu toho i na jiné Neslovany obráceno ...
Humboldt praví, že slůvko nemet celtické
jest. Možno také, že jméno Nemetes Teuto-
nové od Gallů (Celtů) dostali a že s při-
bytím Celtů za Tatry i jméno Nemeti,
Němci ke Slovanům se dostalo, ježto před
tím u nich jen výraz Tjudi, Tuždi, Cuzi
(= Teutones, Thiudisci) v užívání byl. Šf.
Strž. I. 484.-485., 65., 440. Cf. Mkl. Etym.
215. Pod Němcem Kunratem. Št. Kn. š. 19.
Me Hanáce jsme me a Němce só Němce. Č.
M. 740. N. jako poleno (pouhý). Us. Něm-
com zelina, Uhrom slanina a Slovákom kaša
s mliekom. Koll. Zp. I. 313. Co je N., to
je N. všudy. Koll. I. 317. Němci, již sú zde
hoscie, chtie dozdaci, by na mosce Praze
nebylo viděti Čecha, hi mohlo by se brž
státi, by jich bylo nevídati. Alx. B. v. 239.
(HP. 78.). Bije ho N. do týla (zatrhuje něm-
činou). U Olom. Sd. Němci slovenskému
jazyku vždy nenávistiví. 1496. Mus. 1884.
530., Krnd. 60. Takéž Němci činie nám,
když je zrnek přinese k nám, žeť Čechy
z domu vysazují a sami se v ni uvazují.
Ezp. 565. Ženy nikdy nepřemiluješ, Němce
nepřepiješ. Hš. Sl. 147. Moja panímámo,
galani jedu. Moja panno dcera, na čim se
vezu? Moravec na voze a Němec na koze
a můj nejmilejší v zlatym kočaře. Sš. P.
709. N. v nebi váží jako upečený vrabec
(málo). U Žamb. Dbv. Němec! budeš zelí
(jísti)? Bolí hlava (ze zelí). Němec! pudeš
vo kostela? Nemám boty. Němec, pudeš
k muzice? A hrajú, hrajú? Val. Vck. Dět-
ské říkadlo: Němec brouk, hrnce tlouk',
pod lavicu házel, že je hodnej blázen. —
Němec Fryš odral myš, prodal kožku za
dvougrošku, neměl z toho nic. — Co to
ryčí pod kamenčí? Utikajú z pekla Němci.
Brt. Dt. 126., Km. 1886. 636. — Cf. Pří-
stojný, Arch. VIII. 597. N-ci odešlí z uni-
versity pražské., Arch. VIII. 337. Němci
v městech, v Praze vypověděni. Tk. IV.
735., Sbn. v rejstř., Bart. 372., Rk. Sl. II.
423 — N., Niemetz, sam. u Hompolce. —
N. = němý člověk, der Stumme. Val. Brt.
D. 235. — Němce = Germania, Němci —
Germani. Mkl. W. 341. — N., os. jm. Tk.
IV. 735. V. 251., Arch. VIII. 597. — Jan
N. Pal. Rdh. II. 462., Jir. Ruk. II. 50. —
N. Fabian 1771. Jg. 1. 602., Jir. Ruk. II.
50. — N. Petr. Sbn. 561. — N. = průjem,
běhavka. Má němca. Slov. Rr. Sb. — N. =
řimbuch, druh sliv. Na Plaště; louka u Dubu
na Táb. BPr.

Německo, a, n., sam. u Humpolce. —
N., Deutschland. Vz Rk. Sl.

Německomluv, u, m., der Germanismus.
Nz.

Německopitomý kosmopolitismus. Nár.
listy.

Německosť, i, f., das Deutschthum. SP.
II. 35.

1. Německy, Niemetzky, ves u Jimra-
mova.

2. Německy, deutsch. Neumějí na ně
(německé úlohy) n. ani koukat. Němc.

Německý jazyk. Vz Rk. Sl. N. jablko.
Mor. Brt. Zásada o šíření něm. kultury na
východ. Vz Pal. Rdh. III. 172. Ach to
oslepení české, že to plémě zlé německé
vždy za přátely berú, ani se vždy obchodí
nevěru proti Čechuom po vše časy. Výb.
II. 844. — N. Brod. Vz Rk. Sl., Pal. Rdh.
II. 125. — N. Chalupy, Deutsch-Chalupen,
sam. u Kašperských Hor; Německé Doly,
Deutschenthal, sam. u Sobotky; N. Dvůr,
Sternbergerhof, dvůr u Bechyně; N-ký, Nie-
metzky, sam. u Kaplice. PL. N. Bříza v Pl-
zeň. Blk. Kfsk. 1202.

Němeček, čka, m., os. jm. Jg. Zl. 172.,
Blk. Kfsk. 1371., Bačk. Písm. 590.

Němečková Zdenka. Jg. H. 1. 602., Bačk.
Písm. 858. — N.M. Bačk. Písm. 858., 860.

Němečky. Rk. Sl.

Nemedleně = bez prodlení, hned. Us.
v Krkonoš, a j. F. Nečásek, Rgl.

Nemějice, Nemiejitz. Blk. Kfsk. 1241.,
Rk. Sl.

Nemelčica, e, f. = víchor so sňahom
lebo dáždom. N-cu stvárať= lomoz robiti,
dováděti. Slov. Rr. Sb.

Nemělkov, a, m., ves v Žatecku. Sdl.
Hr. VI. 148., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 369. Vz
Nemilkov.

Neměnivý, irrelevant. Dch.

Neměnlivosť, i, f., die Unveränderlich-
keit. Dk., Osv. 1871. 46.

Nemenovanec = nejmenovanec. Slov.

Neměřičný = nesměrný, immensus. Ž.
wit. Athan. 225. a.

Neměřitelně, unmessbar. N. malý. Stč.
Zem. 634.

Neměřitelný, unmessbar. ZC., Osv. I.
51.

Nemesie, e, f., nemesia, rostl. Dlj. 47.

Nemeslovice, míst. jm. Sdl. Hr. I. 87.

Nemestný = nemístný. Slov. Bern.

Nemeš, e, m. = Nemesius, os. jm.

Nemeškaly, sofortig. Šm.

Nemeškati s přechodn. Vz Jir. Nkr. 85.

Nemetice, Nemetitz.

Němetice, Niemetitz. Rk. Sl.

Němičoves. Blk. Kfsk. 536., 777., Sdl.
Hr. V. 363., Rk. Sl.

Nemíchaný; -án, a, o, ungemischt, un-
vermischt. Lpř. Sl.

Němichovice (Mnichovice), ves v Písecku.
Blk. Kfsk. 1371.

Němík, a, m. Čechové nazývají je němé
hřiechy ne proto, aby jako n-ci o nich nic
nemluvili, der Stumme. Hus I. 194.

Nemilany. Arch. VII. 597.

Nemilkov. Vz Rk. Sl.

Nemilobohu = bez potřeby. N. utráceti.
Mor. Vck. Při mnohých církvích leží značné
summy peněz ničemně a hynú často n. Zbr.
Mudr. II. 42.

Nemilosrdně, unbarmherzig. N. někoho
bíti. Us., Mus. 1880. 279.

Nemilosť, impietas, Ž. wit. 31. 5., indig-
natio. Ž. wit Hab. 8. Z toho veliká n.
potom bývá. Št. Kn. š. 38.

Nemilostivě, ungnädig. N. někomu něco
vytýkati. Mus. 1880. 253.

440