Předchozí (1152)  Strana:1153  Další (1154) |
|
|||
1153
|
|||
|
|||
kdyby se prokázati mohlo, že Nemetové
někdy v sousedství Slovanů bydleli. Důleži- tější jest slovce cuzí, povstalé ze jména thiuda a vyznamenávající Němce. Slovem túď míněno Teutony a teprve později vý- razu toho i na jiné Neslovany obráceno ... Humboldt praví, že slůvko nemet celtické jest. Možno také, že jméno Nemetes Teuto- nové od Gallů (Celtů) dostali a že s při- bytím Celtů za Tatry i jméno Nemeti, Němci ke Slovanům se dostalo, ježto před tím u nich jen výraz Tjudi, Tuždi, Cuzi (= Teutones, Thiudisci) v užívání byl. Šf. Strž. I. 484.-485., 65., 440. Cf. Mkl. Etym. 215. Pod Němcem Kunratem. Št. Kn. š. 19. Me Hanáce jsme me a Němce só Němce. Č. M. 740. N. jako poleno (pouhý). Us. Něm- com zelina, Uhrom slanina a Slovákom kaša s mliekom. Koll. Zp. I. 313. Co je N., to je N. všudy. Koll. I. 317. Němci, již sú zde hoscie, chtie dozdaci, by na mosce Praze nebylo viděti Čecha, hi mohlo by se brž státi, by jich bylo nevídati. Alx. B. v. 239. (HP. 78.). Bije ho N. do týla (zatrhuje něm- činou). U Olom. Sd. Němci slovenskému jazyku vždy nenávistiví. 1496. Mus. 1884. 530., Krnd. 60. Takéž Němci činie nám, když je zrnek přinese k nám, žeť Čechy z domu vysazují a sami se v ni uvazují. Ezp. 565. Ženy nikdy nepřemiluješ, Němce nepřepiješ. Hš. Sl. 147. Moja panímámo, galani jedu. Moja panno dcera, na čim se vezu? Moravec na voze a Němec na koze a můj nejmilejší v zlatym kočaře. Sš. P. 709. N. v nebi váží jako upečený vrabec (málo). U Žamb. Dbv. Němec! budeš zelí (jísti)? Bolí hlava (ze zelí). Němec! pudeš vo kostela? Nemám boty. Němec, pudeš k muzice? A hrajú, hrajú? Val. Vck. Dět- ské říkadlo: Němec brouk, hrnce tlouk', pod lavicu házel, že je hodnej blázen. — Němec Fryš odral myš, prodal kožku za dvougrošku, neměl z toho nic. — Co to ryčí pod kamenčí? Utikajú z pekla Němci. Brt. Dt. 126., Km. 1886. 636. — Cf. Pří- stojný, Arch. VIII. 597. N-ci odešlí z uni- versity pražské., Arch. VIII. 337. Němci v městech, v Praze vypověděni. Tk. IV. 735., Sbn. v rejstř., Bart. 372., Rk. Sl. II. 423 — N., Niemetz, sam. u Hompolce. — N. = němý člověk, der Stumme. Val. Brt. D. 235. — Němce = Germania, Němci — Germani. Mkl. W. 341. — N., os. jm. Tk. IV. 735. V. 251., Arch. VIII. 597. — Jan N. Pal. Rdh. II. 462., Jir. Ruk. II. 50. — N. Fabian 1771. Jg. 1. 602., Jir. Ruk. II. 50. — N. Petr. Sbn. 561. — N. = průjem, běhavka. Má němca. Slov. Rr. Sb. — N. = řimbuch, druh sliv. Na Plaště; louka u Dubu na Táb. BPr. Německo, a, n., sam. u Humpolce. —
N., Deutschland. Vz Rk. Sl. Německomluv, u, m., der Germanismus.
Nz. Německopitomý kosmopolitismus. Nár.
listy. Německosť, i, f., das Deutschthum. SP.
II. 35. 1. Německy, Niemetzky, ves u Jimra-
mova. |
2. Německy, deutsch. Neumějí na ně
(německé úlohy) n. ani koukat. Němc. Německý jazyk. Vz Rk. Sl. N. jablko.
Mor. Brt. Zásada o šíření něm. kultury na východ. Vz Pal. Rdh. III. 172. Ach to oslepení české, že to plémě zlé německé vždy za přátely berú, ani se vždy obchodí nevěru proti Čechuom po vše časy. Výb. II. 844. — N. Brod. Vz Rk. Sl., Pal. Rdh. II. 125. — N. Chalupy, Deutsch-Chalupen, sam. u Kašperských Hor; Německé Doly, Deutschenthal, sam. u Sobotky; N. Dvůr, Sternbergerhof, dvůr u Bechyně; N-ký, Nie- metzky, sam. u Kaplice. PL. N. Bříza v Pl- zeň. Blk. Kfsk. 1202. Němeček, čka, m., os. jm. Jg. Zl. 172.,
Blk. Kfsk. 1371., Bačk. Písm. 590. Němečková Zdenka. Jg. H. 1. 602., Bačk.
Písm. 858. — N.M. Bačk. Písm. 858., 860. Němečky. Rk. Sl.
Nemedleně = bez prodlení, hned. Us.
v Krkonoš, a j. F. Nečásek, Rgl. Nemějice, Nemiejitz. Blk. Kfsk. 1241.,
Rk. Sl. Nemelčica, e, f. = víchor so sňahom
lebo dáždom. N-cu stvárať= lomoz robiti, dováděti. Slov. Rr. Sb. Nemělkov, a, m., ves v Žatecku. Sdl.
Hr. VI. 148., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 369. Vz Nemilkov. Neměnivý, irrelevant. Dch.
Neměnlivosť, i, f., die Unveränderlich-
keit. Dk., Osv. 1871. 46. Nemenovanec = nejmenovanec. Slov.
Neměřičný = nesměrný, immensus. Ž.
wit. Athan. 225. a. Neměřitelně, unmessbar. N. malý. Stč.
Zem. 634. Neměřitelný, unmessbar. ZC., Osv. I.
51. Nemesie, e, f., nemesia, rostl. Dlj. 47.
Nemeslovice, míst. jm. Sdl. Hr. I. 87.
Nemestný = nemístný. Slov. Bern.
Nemeš, e, m. = Nemesius, os. jm.
Nemeškaly, sofortig. Šm.
Nemeškati s přechodn. Vz Jir. Nkr. 85.
Nemetice, Nemetitz.
Němetice, Niemetitz. Rk. Sl.
Němičoves. Blk. Kfsk. 536., 777., Sdl.
Hr. V. 363., Rk. Sl. Nemíchaný; -án, a, o, ungemischt, un-
vermischt. Lpř. Sl. Němichovice (Mnichovice), ves v Písecku.
Blk. Kfsk. 1371. Němík, a, m. Čechové nazývají je němé
hřiechy ne proto, aby jako n-ci o nich nic nemluvili, der Stumme. Hus I. 194. Nemilany. Arch. VII. 597.
Nemilkov. Vz Rk. Sl.
Nemilobohu = bez potřeby. N. utráceti.
Mor. Vck. Při mnohých církvích leží značné summy peněz ničemně a hynú často n. Zbr. Mudr. II. 42. Nemilosrdně, unbarmherzig. N. někoho
bíti. Us., Mus. 1880. 279. Nemilosť, impietas, Ž. wit. 31. 5., indig-
natio. Ž. wit Hab. 8. Z toho veliká n. potom bývá. Št. Kn. š. 38. Nemilostivě, ungnädig. N. někomu něco
vytýkati. Mus. 1880. 253. 440
|
||
|
|||
Předchozí (1152)  Strana:1153  Další (1154) |