1154

Nemilostivec, vce, m., der Ungnädige.
Žvt. otc. 49. b.

Nemilostivý, impius. Ž. wit. 9. 2., 17.
22. N. pohanka (Drahomiř), Boleslav. Kar.
113., 114 Radě n-vých pomáháš. BO.

Nemilostně = nemilostivě, lieblos. Lpř.
Sl. I. 7.

Nemilostník, a, m. = nemilostivec Vz
Nemilostníkový.

Nemilostníkový, impiorum. N. obličej.
Ž. wit. 16. 9.

Nemilovný, nicht liebend. — čeho: vína.
Lpř. Sl. 1. 68.

Nemina, y, f. = němá tvář. Vz Štědrý
(dod.).

Neminutelnosť, i, f., die Uuvermeidlich-
keit. Bern.

Neminutelný, unvermeidlich. Bern.

Nemír, u, na. = nepokoj. Šf., Zrcd. 12. a.

— N., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Nemírnosť. Ve všech věcech n. a zbytek

škodí a míra nebo prostřednosť prospívá.
Výb. II. 1280.

Nemitora = nemotora. Us. Tkč.

Němka. Kde Němkyně, tam faleš, kde
cikánka, tam krádež. Č. M. 740., Koll. Zp.
I. 63. Cf. Maďarka. Němkyně jest stvořena
pro chlév, Češka do kuchyně a Francouzka
pro salon. Us.

Němkovati = mluviti nejasně, nezře-
telně. U Příbramě. Prk.

Němkovičky, Niemkowicky, sam. u Pel-
hřimova. Rk. Sl.

Němkyně, vz Němka. — N. = německá
myš, die Ratte. Us. Kšť., Rgl. — N. = ha-
dinec, echium vulgare, rostl. U Počát. Jdr.

— N. = druh hrušek. U Fryšt. Džl. — N.
Nosí šátek na N-ni (způsobem Němkyň).
V Prarhen. Vk.

Nemladý, nicht jung. Paní již n. Šml.
I. 12. Boli to ľudia už n-dí, trebar's svo-
bodní. Phľd. VIII. 264.

Nemluvčí věk, das Jünglingsalter. Šv.
110.

Nemluvně. V MV. nepravá glossa. Pa.
40. Líbají-li se nemluvňátka, obě dlouho
nemluví. Mus. 1853. 473. Hry s n-tkem vz
Brt. D. 7. — Cf. Zbrt. 96. — N-ta = dre-
váky. U N. Kdyně. Rgl.

Nemluvnost. Tvá u. k smrti se mi rovná.
Č. Kn. š. 132. — N. = dětinství. Prvý věk
člověčí jest od jeho narození až do zubóv
vzrostu a do řeči a slove n. Hus I. 116.

Nemněnice, dle Budějovice, ves v Plzeň.
Blk. Ktsk. 331.. Rk. Sl.

Nemněný = neočekávaný, unerwartet, un-
begreiflich. Aby Kristus svú velikú a až
n-nú dobrotu ukázal. Št. Kn. š. 213.

Nemnice. Cf. Rstp. 1128., Hdž. Čít. 201.

Nemnich, a, m., der Nichtmönch. Št. Kn.
š. 134., Mus. 1880. 459.

Němo = němě, stumm, sprachlos. Rk.

Nemoc. Mkl. Etym. 199. N. z povolání,
zaměstnání, namáháním způsobená, uhoněná,
Us., Dch., sdělná (infekční), Us., Pdl., žen-
ská, Št. Kn. š. 95., n. těhotenstvím podmí-
něná, matčiny, Křk. Por. 106., 110., 339.,
zastaralé, dětské (vs Kram. Slov. 321.-330.),
tajné, kožní, ušni atd.; oční: spojivky, con-
juncliva, rohovky, cornea, bělimy, sclera,

přední komory, camera anterior, duhovky
a tělesa řasinkovitého, iris et corpus ciliare,
cévnatky, chorioidea, sítnice, retina, čivu
zrakového, nervus opticus, čočky, lens, sklo-
vatce, corpus vitreum, zenice, balbus, svalů
očních, musculi, víček, palpebrae, očnice,
orbita, ústrojí slzních, organa lacrymalia.
Schb. N. Addinisova, Basedowova či Gra-
vesova, Brightova (označuje dnes hl. zánět
ledvin), franzouzská u zvířat, mořská, sdru-
žená, celková, dělohy, dětské, duševní, en-
demické a epidemické, infekční, jaterní, ja-
zyka, kloubů, kožní, ledvinné, míšní, moz-
kové, nehtů, nervové, nosní, oční, plicní, po-
družné, řemeslné, sdělné, sítnice, sleziny,
tropické, ušní, zděděné, ženské, žlázy prsní.
Vz Slov. zdrav. 241—255., 449. Pojem,
trvání, způsob, tvar, jed, sídlo, postup, prů-
chod, průběh, příčina n-ci; náklonnosť, ná-
chylnosť, disposice k n-ci. vysvědčení o ne-
moci. Nz. lk. Cf. Schd. II. 377. N. rostlin,
Dlj. 86., vína. KP. V. 181. N. ji potrefila.
Kos. N. trpěti. Št. Kn. š- 9. V n-ci ležeti.
Výb. II. 897. Taková n., deň lepší, deň
horší. Val. Vck. Zhojí-li se z této n-ci? Št.
Kn. š. 10. N. před právem vymlouvá. Vz
Cor. jur. IV. 3. 1. 408, IV. 3. 2. 425. Dal
se mně syneček do těžké nemoci. Sš. P. 79.
V n. upadnouti. Hus I. 331 N. tu skokem,
odchází krokem; Která n. je horší? Žádná
za nic nestojí. Dch. N. ctnosti nevadí; N.
neumoří-li, ale zkazí; N. člověka nekrásí;
Druhá n. hotová smrť. Bž. Dlouhá n., jistá
smrť. Tkč. N. nepěstuje. Bž. ex. O léčení
n-cí v lidu. Vz Mus. 1853. 475. N-ci a ne-
duhy přenášejí na stromy. Vz Sbtk. Rostl.
28., 138.-139. N-ci se zaříkávají, když mě-
síce ubývá, aby i n-ci ubývalo. Mus. Jak
se n-ci na lidi posýlají. Vz Mus. 1853. 470.

Nemocenský, Kranken-. N. vůz. Rk. N.
pokladnice.

Nemoci = stonati. Vz List. fil. X. 244.
Synové to zvěděsta, že jich otec velmi ne-
móže. Dal. C. 70. Když jest byl otec ne-
mohl, cum aegrotasset. Pror. Is. 38. 9.

Nemocnavý = nemocný, churavý. V Kr-
konš. Kšť.

Nemocně bledý. Hrts.

Nemocnice. Vz Slov zdrav.

Nemocnický = nemocniční. Dch.

Nemocník, a, m., infirmarius. Tk. Dj. Pr.
III. 231.

Nemocný, unvermögend. Hus I. 227. Vz
Vystřezení. — N. Kteříž budú z n-ho trudu
v smutcě (= z trudu, jehož příčinou jest
nemoc, kteří budou nemocni a proto trudní.
Gb.). Kat. 188 — N. = churavý. Přijetí,
výslech, opatrováni, ošetřování, opatrov-
nice, opatrovník n-cných. Nz. lk. N-cen jsa
ležeti; N. se z těžka z lůžka vybral. Dch.
Když n. byl. Št. Kn. š. 10. Jest-li bohatý
n-cen, jde jich mnoho, a jest-li chudý, ne-
nazří jeden!; Jest-li n-cen, tožť bolesť hubí.
Hus II. 384., III. 109. Přijdouce k němu
seznají-li, že ten jistý n-cen byl, mají od
něho přísahu za nemoc přijíti. Zř. F. Nemá
žádný všetečně žádného za n-cna klásti;
Kohož za n-cna kladou. Vš. 42. O položení
za n-cna Vš. 41 , Zř. zem. 462., 695. Je-ii
n. tuze zlý, uzdraví se. Us. Kšť. Zdravý