1155

ri-mu nevěří. Č. M. Když jsem n., tedy jsem
silen (přemáhání tělesné žádosti nemoha
hřešiti). Výb. II. 1437. N-ho břicho důmy-
slnější bývá než lékařská hlava. Lpř. Cf.
Vajíčko, Tráva, Seno. — nač: Byl sem na
běbavku n. Žer. 18. Jest na úmor n. Vz
Úmor. Bkř. — čím. Žena svým během n.
Št. Morem n. Us. Žádostí vašeho tovariš-
stva n-cna jsem. Hus III. 27. — od čeho.
Všichni, jižto jmějechu n-cné od rozličných
neduhóv. ZN.— N. rok. Půh. II. 460. Hyn-
kovi prošen a dán rok nemocný od dnešního
za dvě neděli. Ib. 75.

Nemodlenka, y, f. Na N-ce = louka
u Měčína. BPr.

Nemodlilka, y, f. = nemodlenka. Džl.

Nemoguznajstvo, a, n. Slov. Filologiu
s politikou miešať može len neumelstvo, n.
alebo zaťatá zlosť. Rl. Pr. II. 6.

Nemohavý = nemohlý. Ukázal tým, že
nebude sedět n-vý na prestolu trupel. Lipa.

Němohláska, y, f. N-ku b původně
všecka na spoluzvučku se končící slova
měla. Koll. St. 313

Nemohlý = slabý, unvermögend. Hus I.
84.

Nemohoucnost', i, f. N. tělesná, die Im-
potenz. Pr. tr.

Nemohovitosť, i, f., die Unbeweglichkeit.
Bern.

Němohra, y, f., die Pantomine. Rk.

Němohrdý, stummstolz. N. resignace.
Dk. Dj. f. 218.

Nemohutnosť, i, f., die Ohnmächtigkeit.
Šm.

Nemoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Pal. Děj. I. 2. 67.

Nemojany, Nemojan.

Nemojevský Jak. 1586. Vz Jir. Ruk. II.
50.

Nemojov. Nemojow, ves u Chotěboře;
sam. u Pelhřimova. Blk. Kfsk. 227., 1171.,
Sdl. Hr. IV. 372., V. 95., Rk. Sl.

Nemokřinatý, sumpflos. Tpl.

Nemoresa, y, m., ein unartiger Mensch.
Mor. 8d., Bkř.

Nemoresnosť, i, f. = nezpůsobnost, die
Unartigkeit. Sd.

Nemoresta, y, m, = nemoresa. U Dou-
dleb. Hsp.

Němost', vz Němota.

Nemošice, Nemoschitz. Sdl. Hr. I. 256.,
Rk. Sl.

Nemošičky, míst. jm. Sdl. Hr. I. 35., 37.

Němota. Noci děsná n. Osv. VI. 871.
Lesy mlčely jako n-ty. Tbz. Uvedl to na
n-tu, zbitý na n-tu (o opilém). Mor. Brt. D.
235. — N. = nemehlo (nadávka). Ty n-to !
U Kr. Hrad. Kšť.

Nemotice, Nemotitz.

Nemotinky, ves. D. ol. VII. 682.

Nemotor, u, m. = nemotornosť. Za dnů
našich každý v n-ru kleje na své přezlé na
losy. Sš. Bs. 198.

Nemotora, y, m. Cf. Čáčvaia, Kolohnát,
Maj str pipla, Matlafús, Motovidlo, Mrňa,
Ohřeblo, Trnčák.

Nemotorný jako tlouk. Ssk.

Nemotovina, y, f., unbewegliches Gut.
Šm.

Nemovitosť, die Liegenschaft, Realität,
Immobilien. J. tr.

Nemovitý kotel, parní stroj. Hrm. 17.,
90. N. statek. Cor. jur. IV. 3. 2. 425.

Nemôžem = nemohu. Mus je velký pán
a n. ešte väčší. Slov. Orl. IX. 247.

Nem ožení, n. = nemoc. Sv. ruk. K. III.
5. V n-niu jeho. Ž. kl. 40. 4. (V Ž. wit.:
v nemoci. Obecněji nemáhánie).

Nemožnota, y, f. = nemožnosť. Na Hané.

Nemožný. U Ronova také: nemocný.
Rgl.

Nemrát. Cf. Sbtk. Krat. h. 285.

Nemravně, unmoralisch. N. se chovati.
Us. Němc.

Nemravník, a, m, = nemrava. VSlz. I.
100., Rk.

Nemravný. Ty kluku n-ná! Vz Rod.
Us. Dch. N. i drevenú pilú drevo reže. Slov.
Tč. Varuj se společnosti n-ných lidí. Hkš.
N. živobytí. Vz Sdl. Hr. IV. 262.

Nemrcouch = zlobivé dítě. U Kostelce
n. O. Ktk.

NemrheI, a, m., der Ungeschickte. Von-
drák.

Nemřita, y, f. = netlen, ambrosia. Vký.
Božská n. Phľd. VII. 41.

Nemrňa = nemotora. Mor. Brt. D.

Nemsta, y, f., das Nichträchen. Zápis
k nemstě (že se nebude mstíti). Arch. III.
507.

Nemškutar, a, m. = němčour, germani-
sator. Ze Slov. Šd.

Němtavosť, i, f. = němost. Bern.

Nemuda, y, f. a m., wer mit seiner Ar-
beit nicht vorwärts kommt. Vondrák.

Nemúdre se držeti. Št. Kn. š. 13.

Nemúdrosť = nemoudrost. Št. Kn. š. 35.

Nemúdrý, vz Nemoudrý. Št. Kn. š. 11.

Nemukati = mlčeti. Ani mi nemukej!
Us. Kutn., Mtl.

Němuž, e, m., ávrjVo>§. Lpř. Sl. I. 56.

Nemužnosť, i, f., die Unmännlichkeit,
Feigheit. Us., Lpř. Sl. I. 49.

Němý. Mkl. Etym. 215. N. hřiech, Št.
Kn. š. 184., lítosť, Kyt. 1876. 84., láska,
Mus. 1880. 278., mluva očí, řeč skal, Kká.,
mince (bez nápisu), Črm. 17., zoufalství,
úžas. Vrch., žas, Mkr., závisť, Čch. Bs. 73.,
úcta, Dk., ulice (pustá). Km. Stojí tu němý
pařezem. Brodz. Udělati někomu němou
poklonu. Hrts. V němé nádheře hrozí veli-
káni hor z tmy mlhové. Kká Stála s ně-
mým okem. Hlk. To by ani němý neřekl
(o hloupé řeči). Us. Bda. Nemému dieťati
ani vlastná matka (mater) nerozumie. Slov.
Rr. Sb., Orl. IV. 247. — čím. Jak bych
blahem němý líbal svatou zemi. Sš. Bs. 2.
— N. tvář = řiť (žertem). Vstává-li kdo
němou tváří napřed, bude celý den mrzut.
U N. Bydž. Kšť.

Nemyčoves, vz Nemičoves.

Nemyja, e, f. = němý tvor, nemluvně.
Slov. Človek má reč a tým sä vyznačuje
nad iné všetky tvory na zemi, ktoré, nemajú
reči, sú nemé a večité n-je. Hdž. Čít. 224.
Ešte som len bol n-ja. už som meno mal.
Hdž. Šlb. 27. Hlediac na tú n-ju. Zátur.
Napr. 18. Všetky deti sú najprv nemyje, čo
ani vraveť nevedia. Rl. Pr. II. 210.

440*