Předchozí (1154)  Strana:1155  Další (1156) |
|
|||
1155
|
|||
|
|||
ri-mu nevěří. Č. M. Když jsem n., tedy jsem
silen (přemáhání tělesné žádosti nemoha hřešiti). Výb. II. 1437. N-ho břicho důmy- slnější bývá než lékařská hlava. Lpř. Cf. Vajíčko, Tráva, Seno. — nač: Byl sem na běbavku n. Žer. 18. Jest na úmor n. Vz Úmor. Bkř. — čím. Žena svým během n. Št. Morem n. Us. Žádostí vašeho tovariš- stva n-cna jsem. Hus III. 27. — od čeho. Všichni, jižto jmějechu n-cné od rozličných neduhóv. ZN.— N. rok. Půh. II. 460. Hyn- kovi prošen a dán rok nemocný od dnešního za dvě neděli. Ib. 75. Nemodlenka, y, f. Na N-ce = louka
u Měčína. BPr. Nemodlilka, y, f. = nemodlenka. Džl.
Nemoguznajstvo, a, n. Slov. Filologiu
s politikou miešať može len neumelstvo, n. alebo zaťatá zlosť. Rl. Pr. II. 6. Nemohavý = nemohlý. Ukázal tým, že
nebude sedět n-vý na prestolu trupel. Lipa. Němohláska, y, f. N-ku b původně
všecka na spoluzvučku se končící slova měla. Koll. St. 313 Nemohlý = slabý, unvermögend. Hus I.
84. Nemohoucnost', i, f. N. tělesná, die Im-
potenz. Pr. tr. Nemohovitosť, i, f., die Unbeweglichkeit.
Bern. Němohra, y, f., die Pantomine. Rk.
Němohrdý, stummstolz. N. resignace.
Dk. Dj. f. 218. Nemohutnosť, i, f., die Ohnmächtigkeit.
Šm. Nemoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Pal. Děj. I. 2. 67. Nemojany, Nemojan.
Nemojevský Jak. 1586. Vz Jir. Ruk. II.
50. Nemojov. Nemojow, ves u Chotěboře;
sam. u Pelhřimova. Blk. Kfsk. 227., 1171., Sdl. Hr. IV. 372., V. 95., Rk. Sl. Nemokřinatý, sumpflos. Tpl.
Nemoresa, y, m., ein unartiger Mensch.
Mor. 8d., Bkř. Nemoresnosť, i, f. = nezpůsobnost, die
Unartigkeit. Sd. Nemoresta, y, m, = nemoresa. U Dou-
dleb. Hsp. Němost', vz Němota.
Nemošice, Nemoschitz. Sdl. Hr. I. 256.,
Rk. Sl. Nemošičky, míst. jm. Sdl. Hr. I. 35., 37.
Němota. Noci děsná n. Osv. VI. 871.
Lesy mlčely jako n-ty. Tbz. Uvedl to na n-tu, zbitý na n-tu (o opilém). Mor. Brt. D. 235. — N. = nemehlo (nadávka). Ty n-to ! U Kr. Hrad. Kšť. Nemotice, Nemotitz.
Nemotinky, ves. D. ol. VII. 682.
Nemotor, u, m. = nemotornosť. Za dnů
našich každý v n-ru kleje na své přezlé na losy. Sš. Bs. 198. Nemotora, y, m. Cf. Čáčvaia, Kolohnát,
Maj str pipla, Matlafús, Motovidlo, Mrňa, Ohřeblo, Trnčák. Nemotorný jako tlouk. Ssk.
Nemotovina, y, f., unbewegliches Gut.
Šm. |
Nemovitosť, die Liegenschaft, Realität,
Immobilien. J. tr. Nemovitý kotel, parní stroj. Hrm. 17.,
90. N. statek. Cor. jur. IV. 3. 2. 425. Nemôžem = nemohu. Mus je velký pán
a n. ešte väčší. Slov. Orl. IX. 247. Nem ožení, n. = nemoc. Sv. ruk. K. III.
5. V n-niu jeho. Ž. kl. 40. 4. (V Ž. wit.: v nemoci. Obecněji nemáhánie). Nemožnota, y, f. = nemožnosť. Na Hané.
Nemožný. U Ronova také: nemocný.
Rgl. Nemrát. Cf. Sbtk. Krat. h. 285.
Nemravně, unmoralisch. N. se chovati.
Us. Němc. Nemravník, a, m, = nemrava. VSlz. I.
100., Rk. Nemravný. Ty kluku n-ná! Vz Rod.
Us. Dch. N. i drevenú pilú drevo reže. Slov. Tč. Varuj se společnosti n-ných lidí. Hkš. N. živobytí. Vz Sdl. Hr. IV. 262. Nemrcouch = zlobivé dítě. U Kostelce
n. O. Ktk. NemrheI, a, m., der Ungeschickte. Von-
drák. Nemřita, y, f. = netlen, ambrosia. Vký.
Božská n. Phľd. VII. 41. Nemrňa = nemotora. Mor. Brt. D.
Nemsta, y, f., das Nichträchen. Zápis
k nemstě (že se nebude mstíti). Arch. III. 507. Nemškutar, a, m. = němčour, germani-
sator. Ze Slov. Šd. Němtavosť, i, f. = němost. Bern.
Nemuda, y, f. a m., wer mit seiner Ar-
beit nicht vorwärts kommt. Vondrák. Nemúdre se držeti. Št. Kn. š. 13.
Nemúdrosť = nemoudrost. Št. Kn. š. 35.
Nemúdrý, vz Nemoudrý. Št. Kn. š. 11.
Nemukati = mlčeti. Ani mi nemukej!
Us. Kutn., Mtl. Němuž, e, m., ávrjVo>§. Lpř. Sl. I. 56.
Nemužnosť, i, f., die Unmännlichkeit,
Feigheit. Us., Lpř. Sl. I. 49. Němý. Mkl. Etym. 215. N. hřiech, Št.
Kn. š. 184., lítosť, Kyt. 1876. 84., láska, Mus. 1880. 278., mluva očí, řeč skal, Kká., mince (bez nápisu), Črm. 17., zoufalství, úžas. Vrch., žas, Mkr., závisť, Čch. Bs. 73., úcta, Dk., ulice (pustá). Km. Stojí tu němý pařezem. Brodz. Udělati někomu němou poklonu. Hrts. V němé nádheře hrozí veli- káni hor z tmy mlhové. Kká Stála s ně- mým okem. Hlk. To by ani němý neřekl (o hloupé řeči). Us. Bda. Nemému dieťati ani vlastná matka (mater) nerozumie. Slov. Rr. Sb., Orl. IV. 247. — čím. Jak bych blahem němý líbal svatou zemi. Sš. Bs. 2. — N. tvář = řiť (žertem). Vstává-li kdo němou tváří napřed, bude celý den mrzut. U N. Bydž. Kšť. Nemyčoves, vz Nemičoves.
Nemyja, e, f. = němý tvor, nemluvně.
Slov. Človek má reč a tým sä vyznačuje nad iné všetky tvory na zemi, ktoré, nemajú reči, sú nemé a večité n-je. Hdž. Čít. 224. Ešte som len bol n-ja. už som meno mal. Hdž. Šlb. 27. Hlediac na tú n-ju. Zátur. Napr. 18. Všetky deti sú najprv nemyje, čo ani vraveť nevedia. Rl. Pr. II. 210. 440*
|
||
|
|||
Předchozí (1154)  Strana:1155  Další (1156) |