Předchozí (1156)  Strana:1157  Další (1158)
1157
Nenavnazovati koho k čemu, nicht
locken, reizen. To n-zuje čtenáře k četbě.
Kos. Ol. I. 264.
Nenazdajky = z nenadání, unverhofft.
Slov. Němc. VII. 26. Tak n. umrúl. Dbš.
Sl. pov. I. 184. (142.). N. od Turkov pre-
padnutí bývajú. Orl. II. 206.
Nenazdajný, unerwartet. Slov. Ssk.
Nenazdálý = nenadálý. Slov. Bern.
Ne ne, Keineswegs. Ve složeninách jest
kladné: nenelíbiti se = líbiti se. Šm.
Nenechalka, y, f., die nichts in Ruhe
lässt.
Nenechavý, schnipsend, langfingerig. Dch.
Neněchov, vz Niněchov.
Nenésti si čeho zač. Tělesných věcí
sobě za nic nenesa. Kar. 116.
Nenešovice, ves. D. ol. VII. 44.
Neneznámý, nicht unbekannt. Koll. III.
157.
Není. Nenie. Vz Vor. P. 72., 80. Taký
capart bul mezi nimi, až není možná. Šb.
D. Není si ty v světě sám. Koll. Zp. II.
214. To je nenie pravda. Koll. Na té celé
věci nic není. Us. Pdl. Není v ní k němu
pravé upřímnosti; Dechu v tobě není; Teď
s tím už nic není. Sá. Tím věc není ještě
u konce Mtc. 1. 1863. 33. Něni sem ja žádny
zbojník. Sš. P. 135. Keď som nenie hoden.
Slov. Koll. Ty si neni. Laš. Tč. Ještě ho
tu něni. Slez. Šd. Byl tu a už ho tu není.
Us. Vstalť jest, není ho tuto. Mark. 16. 6.
N
ení mu páru, není mu rovněho. Hdk. C.
380. Jemu do toho nic není. 1535. Mus.
1883. 143. Nenie, kdo by pomněl na tě. Ž.
wit. Na tej řeči nic nenie; Kdež nikde
smutka nenie; Praví, žeť jest prorok taký,
jehožť nenie pod oblaky. Výb. II. 9., 26.,
33. Po něm věččieho nenie. Alx. A to nenie
protiv Bohu; Nenie se co diviti tomu; Nenie
v boží milosti. Št. Kn. š. 9., 11., 27.
Néni = není v dial. List. fil. VI. 225.
Nenie statku zachovají. Vš. V. 35. 8.,
IV. 13. 14.
Něnička, y, f. = mlaďucha, mladá žena,
dokud nemá dítěte.
Slov. Němc. Dom. živ.
slov. (IV. 313., III. 294.).
Neničko, vz Nenie. Výb. II. 1390.
Nenie = nyní. Vz také y má střídnici e.
Nenije = není. Slov. Bôh neníje na koni,
ale nás dohoní. Rr. Sb.
Nenikovice (Jenikovice), ves v Chrud.
Blk. Kfsk. 276.
Nenkovice, Nenkowitz. Sdl. Hr. I. 41.,
256., V. 72.                                 
Nenově, nicht neu. Rk.
Nenovice, Vejvanovice, dle Budějovice,
Nemnowitz, ves u Brna.
Nenucené, ungenirt. N. se baviti, se po-
hybovati. Us.
Nenucenosť. S n-stí něco povídati, si
vésti. Vlč.
Nenutenosť, nenútený = nenucenosť, ne-
nucený.
Slov. Bern.
Neobalenosť, i, f., die Hüllenlosigkeit.
Dch. N. prostoduchému venkovanu vlastní.
Kos.
Neobcování, n., das Nichtumgehen. Druhá
obrana od cizoložstvie jest n. s ženami a
zvláště v dotýkání. Hus I. 276.
Neobdařený; -en, a, o, unbeschenkt.
Lpř. Sl.
Neobdělanv; -án, a, o, unbearbeitet, un-
bestellt. Lpř. N. pozemek. Us. Pdl.
Neobdobný, nicht analogisch. Ndr.
Neobdržeti = nevydržeti. N-žím bolestí
srdénka. Sl. ps. č. 66.
Neobešlý čeho, unerfahren. U Místka.
Tč.
Neobětovaný; -án, a, o, ungeopfert. Lpř.
Sl.
Neobezděný; -ěn, a, o, nicht ummauert.
Lpř. Sl.
Neobezřetný = neobezřelý. Vz Neoboz-
retný.
Neobezříti se = neohlednouti se.
Neobhledný = nehezký ku podívání, un-
ansehnlich im Aussern. Dch.
Neobjasněný; -ěn, a, o, unbeleuchtet,
unaufgeklärt. Lpř. Sl.
Neobleviti, neoblevovati v čem: v po-
božnosti. Žer. 335.
Neoblíbený; -en, a, o, nicht beliebt. Mus.
1880. 23.
Neoblíbiti, neoblibovati si čeho, an etwas
nicht Gefallen finden. Us., Koll. St. 25.
Neobligatní, unobligat. N. předměty
učební na čes. gymnasiích: německá, fran-
couzská, anglická, vlaská řeč, kreslení, zpěv,
těsnopis, tělocvik.
Neoblomnosť, i, f. = neoblomitelnost.
Mus. 1880. 266.
Neobměkčený; -en, a, o, unerweicht.
Lpř. Sl. I. 11.
Neobměnitelný, unabänderlich. Hlv. 299.
Neobmezeně, unumschränkt. N. vlád-
nouti. Us., Lpř. J.
Neobmezený. N. důvěra, Šml. I. 39.,
vláda, vládce, Us., samovládce, monarchie,
J. Lpř., panovník, oddanosť. Osv. Spole-
čenstvo zapsané s ručením n-ným. Us. Pdl.
Cf. Rst. 448.
Neobmyslnosť, i, f., die Unverfänglich-
keit, Redlichkeit. Dch.
Neobnažený; -en, a, o, nicht entblösst.
N. sval, Osv. I. 484., meč.
Neobojetný. N. soud, Dk. Aesth. 12.,
svědectví. Pal. Rdh. III. 196.
Neobozretný = neobezřelý. Slov. Ssk.
Neobrácenec, nce, m., der Unbekehrte,
Verstockte. N. a zarytec. Sš. I. 114.
Neobrata, y, m. = neobratný. Us. Sd.,
Tč.
Neobraz, u, m , das Unbild beim Karten-
macher. Šm.
Neobrněný; -ěn, a, o, unbepanzert. Lpř.
Neobruba
, y, m. = člověk nezpůsobný,
unartig. Mor. Bkř.
Neobsáhle, unumfassbar, unbegreiflich.
N. veliký. Kká.
Neobsáhlý. N. Bůh, MH. 10., skoumání,
unermesslich, Šf. Strž. I. 558., moře, Vrch.,
duch. Čch.
Neobsazený; -en, a, o, unbesetzt. N.
čísla.
Neobsažitý = neobsažený. N. múdrosť
boží. Št. Kn. š. 304., Št. N. 68. 27., 107. 13.
Ne obsaživý. N. moc. Krist. 10.
Neobstaraný; -án, a, o, unbesorgt. Lpř.
Předchozí (1156)  Strana:1157  Další (1158)