1165

Nepracovitý, arbeitsscheu. Lpř.

Nepracovný, nicht arbeitend. N. lid.

Neprachov, Neprachow, ves u Zavle-
komě. Blk. Kfak. 1372., Rk. Sl.

Neprajník, a, m. = nepřejitý. Slov. N.
Hlsk. I. 32.. Orl. II. 23., Dbš. Sl. pov. I. 6.

Neprajný = nepřejný. Slov. N. Hlsk. III.
159., Mkl. Etym. 263.

Nepraktický, unpraktisch. N. člověk.
Us. Pdl.

Nepraktičnosť, i, f. Us. Pdl.

Neprám = ne velmi, nicht sehr. Slov. Bern.

Nepraný; -án, a, o, ungewaschen. N.
máslo. Us.

Nepřáný, unerwünscht. Lpř. Sl. 1. 54.

Neprašky, dle Dolany, sam. u Kardašovy
Řečice.

Neprátel, vz Nepřítel. Slov. Bern.

Nepřátelský. V rucě n. Ž. wit. 77. 61. —
komu. Povždy nám n. Německo. Mus. 1880.
476.

Nepřátelství. Plamen jest příjemný, ale
kouř nesnesitelný a snesitelnější jest ne-
přátelství zjevné než tajná nenávisť. Hkš.

Nepráv. Neb ty věci činie člověka n-a
v žádosti. Št. Kn. š. 183. Vz Práv.

Nepravda, injustitia, Ž. wit. 51. 4., in-
iquitas. Ib. 5. 7. Což jest z. nepravda. Osv.
I. 522. N-du míti. Dch.

Nepravdivě, unwahr, unwahrhaftig. N.
něco tvrditi. Us. Pdl.

Neprávě. Ďábel n. jest držal v své moci
lidský národ. Št. Kn. š. 20. N. smýšleti, Us.
Lpř.

Nepravedlník, a, m., iniquus. Ž. wit.
72. 3.

Nepravedlnosť, i, f., iniquitas. Ž. wit.
7. 4., 54. 4., 17. 24.

Nepravidelnosť. N-sti se strany vejce,
v těhotenství ;i při porodu, v poloze dě-
lohy, pochvy a okolí, pánve, podmíněné
vodami ve vývoji, vody plodové, v trvání
těhotenství, v šestinedělí. Křž. Por. 105.,
135., 197., 226., 228., 303., 383., 408.
Nepravidelný. N. (irregularní) vojsko,
Čsk., stupňování, Křn., tykadla, Kk. Br. 2.,
kurs, Kaizl 230., složení plodu, Křž. Por.
334., právo, jus singulare, obrazec měřický.
Us. Pdl.

Neprávnosť, i, f., die Unrechtfertigkeit.
Šm.

Neprávo, injustitia, Ž. wit. 93. 4., ini-
quitas, 25. 10., nequitia. 72. 8.

Nepravopisec, sce, m. Pal. Rdh. I. 65.

Nepravosť činiti; N. smilstva. Št. Kn.
š. 5., 184. Každá n. má svého obhájce. Us.
= N. = kořalka. Nalijte mi za 2 kr. ne-
pravosti. U Skrýje. Kál.

Nepravota, y, f. = nepravost Šm.

Nepravožilný, falschnerwig. N. list. Vz
Rst. 448.

Nepravý = proti právu, nespravedlivý,
injustus. Ž. wit. 100. 3. Činil to, což jest
n-ho. Bj., BO. N. skutek zajisté napotom
více plodí jich. Msn. Or. 30. Kdo jest u mále
nepráv. Výb. I. 1065. — N. = proti pravdě,
nepravý, smýšlený a p. N. stopa, Dch., pe-
níz, smysl, Mus. 1880. 371., 487., mínění,
Lpř., pozlátko, Kk., ton, Zv., úsudek, ZČ.,

osvěta, náhled. Us. Pdl. — N. = nequam.
Ž. wit. 63. 16.

Neprázdeň. Št. Kn. š. 105. K Bohu ve
dne i v noci, v prázdni i v neprázdni často
vzdyšíc. Ib. 105. (218.).

Neprázdný = zaměstnaný. Nemohl jíti,
neb byl n. NB. Tč. — čím. Vdovy mo-
dlitbami mají vždy býti neprázdny. Št. Kn.
š. 78. — s čím. Jsúc neprázdni s rozlič-
nými súdy. Ib. 150.

Nepřeběrčivý = nevybíravý. Slov. Phľd.
VIII. 249.

Nepřebraný = nepřeberný. N. studnice,
Šf. III. 191., Koll. III. 17.

Nepřebrodný, undurchwatbar. Lpř.

Nepřečetný = nesčetný, unzählig. N.
množství vísek. Obz. 1879.

Nepredarmo = ne nadarmo. »Slov. No,
n. som som si ráno halenu naopak obliekal.
N. Hlsk. III. 179.

Nepředělati, nicht übermachen. V tom
mne n-láš. Us. Sá.

Nepředložený člověk (unüberlegt) šp.
m.: nerozvážlivý, ntpovážlivý, náhlý. Brt.
S. 3. vd. 169.

Nepředměrný, unmassgeblich. Šm.

Nepředpojatec, tce, m. = nepředpojatý.
Sš. II. 192.

Nepředpojatý. Dch. N. uvážení něčeho.
Osv. 1. 199. Kdo okem n-tým k tomu pro-
hlédá. KB. III.

Nepředsahaje, stihuje, unvorgegriffen.
Kk.

Nepředstižný, unmassgeblich, unver-
greiflich. Šm.

Nepředsudně, ohne Vorurtheil. Pal.

Nepredúpiť = neprovaliti. Slov.

Nepředvídaně, unvorhergesehen. Šml.,
Mus. 1880. 143.

Nepředvídanosť, i, f., Unvorhersehbar-
keit. N. počasí. Stč.

Nepředvídatelný, unvorhersehbar. N.
událosť. Us. Pdl.

Nepřehledný, unübersehbar. N. step,
Osv., vojska, pustiny, J. Lpř., řady. Sbn.
Něco v n-dnou dálku posunouti. Dch.

Nepřehlížeti, nicht durchsehen. Já mu
jeho věcí n-žím, nepřehledávám. Dch.

Nepřechodnosť, i, f., Schwierigkeit hin-
überzusetzen, die Unübersteiglichkeit. Lpř.

Nepřechovatelný, nicht aufbewahrbar.
N. zboží. Kzl 179.

Nepřechylný, immobilis. Nz.

Nepřejíčný = nepřejný. Dch.

Nepřejnice, e, f. = závistnice. Bern.

Nepřejník, a, m. = závistník. Bern.

Nepřejnosť, i, f., die Missgunst. Dch.,
TS., Dk. Aesth. 54., 375.

Nepřejov, Nepřejow. Vz Rk. Sl. — N.,
pole u Vsetína. Vck.

Nepřekážeti komu na čem. Chtěl bych,
aby kněžie lidem n-li na té modlitbě. Hus
I. 336.

Nepřekládací kabát, der Gehrock. Šm.

Nepřeklenutelný, unüberbrückbar, un-
überwölbbar. N. propast. Us. Tč.

Nepřekonaný; -án, a, o, unübertroffen.
Osv. l. 46.

Nepřekročený; -cen, a, o, nicht über-
schritten. Lpř.



	1165

	Nepracovitý, arbeitsscheu. Lpř. Nepracovný, nicht arbeitend. N. lid. Neprachov, Neprachow, ves u Zavle- komě. Blk. Kfak. 1372., Rk. Sl. Neprajník, a, m. = nepřejitý. Slov. N. Hlsk. I. 32.. Orl. II. 23., Dbš. Sl. pov. I. 6. Neprajný = nepřejný. Slov. N. Hlsk. III. 159., Mkl. Etym. 263. Nepraktický, unpraktisch. N. člověk. Us. Pdl. Nepraktičnosť, i, f. Us. Pdl. Neprám = ne velmi, nicht sehr. Slov. Bern. Nepraný; -án, a, o, ungewaschen. N. máslo. Us. Nepřáný, unerwünscht. Lpř. Sl. 1. 54. Neprašky, dle Dolany, sam. u Kardašovy Řečice. Neprátel, vz Nepřítel. Slov. Bern. Nepřátelský. V rucě n. Ž. wit. 77. 61. — komu. Povždy nám n. Německo. Mus. 1880. 476. Nepřátelství. Plamen jest příjemný, ale kouř nesnesitelný a snesitelnější jest ne- přátelství zjevné než tajná nenávisť. Hkš. Nepráv. Neb ty věci činie člověka n-a v žádosti. Št. Kn. š. 183. Vz Práv. Nepravda, injustitia, Ž. wit. 51. 4., in- iquitas. Ib. 5. 7. Což jest z. nepravda. Osv. I. 522. N-du míti. Dch. Nepravdivě, unwahr, unwahrhaftig. N. něco tvrditi. Us. Pdl. Neprávě. Ďábel n. jest držal v své moci lidský národ. Št. Kn. š. 20. N. smýšleti, Us. Lpř. Nepravedlník, a, m., iniquus. Ž. wit. 72. 3. Nepravedlnosť, i, f., iniquitas. Ž. wit. 7. 4., 54. 4., 17. 24. Nepravidelnosť. N-sti se strany vejce, v těhotenství ;i při porodu, v poloze dě- lohy, pochvy a okolí, pánve, podmíněné vodami ve vývoji, vody plodové, v trvání těhotenství, v šestinedělí. Křž. Por. 105., 135., 197., 226., 228., 303., 383., 408. Nepravidelný. N. (irregularní) vojsko, Čsk., stupňování, Křn., tykadla, Kk. Br. 2., kurs, Kaizl 230., složení plodu, Křž. Por. 334., právo, jus singulare, obrazec měřický. Us. Pdl. Neprávnosť, i, f., die Unrechtfertigkeit. Šm. Neprávo, injustitia, Ž. wit. 93. 4., ini- quitas, 25. 10., nequitia. 72. 8. Nepravopisec, sce, m. Pal. Rdh. I. 65. Nepravosť činiti; N. smilstva. Št. Kn. š. 5., 184. Každá n. má svého obhájce. Us. = N. = kořalka. Nalijte mi za 2 kr. ne- pravosti. U Skrýje. Kál. Nepravota, y, f. = nepravost Šm. Nepravožilný, falschnerwig. N. list. Vz Rst. 448. Nepravý = proti právu, nespravedlivý, injustus. Ž. wit. 100. 3. Činil to, což jest n-ho. Bj., BO. N. skutek zajisté napotom více plodí jich. Msn. Or. 30. Kdo jest u mále nepráv. Výb. I. 1065. — N. = proti pravdě, nepravý, smýšlený a p. N. stopa, Dch., pe- níz, smysl, Mus. 1880. 371., 487., mínění, Lpř., pozlátko, Kk., ton, Zv., úsudek, ZČ.,	osvěta, náhled. Us. Pdl. — N. = nequam. Ž. wit. 63. 16. Neprázdeň. Št. Kn. š. 105. K Bohu ve dne i v noci, v prázdni i v neprázdni často vzdyšíc. Ib. 105. (218.). Neprázdný = zaměstnaný. Nemohl jíti, neb byl n. NB. Tč. — čím. Vdovy mo- dlitbami mají vždy býti neprázdny. Št. Kn. š. 78. — s čím. Jsúc neprázdni s rozlič- nými súdy. Ib. 150. Nepřeběrčivý = nevybíravý. Slov. Phľd. VIII. 249. Nepřebraný = nepřeberný. N. studnice, Šf. III. 191., Koll. III. 17. Nepřebrodný, undurchwatbar. Lpř. Nepřečetný = nesčetný, unzählig. N. množství vísek. Obz. 1879. Nepredarmo = ne nadarmo. »Slov. No, n. som som si ráno halenu naopak obliekal. N. Hlsk. III. 179. Nepředělati, nicht übermachen. V tom mne n-láš. Us. Sá. Nepředložený člověk (unüberlegt) šp. m.: nerozvážlivý, ntpovážlivý, náhlý. Brt. S. 3. vd. 169. Nepředměrný, unmassgeblich. Šm. Nepředpojatec, tce, m. = nepředpojatý. Sš. II. 192. Nepředpojatý. Dch. N. uvážení něčeho. Osv. 1. 199. Kdo okem n-tým k tomu pro- hlédá. KB. III. Nepředsahaje, stihuje, unvorgegriffen. Kk. Nepředstižný, unmassgeblich, unver- greiflich. Šm. Nepředsudně, ohne Vorurtheil. Pal. Nepredúpiť = neprovaliti. Slov. Nepředvídaně, unvorhergesehen. Šml., Mus. 1880. 143. Nepředvídanosť, i, f., Unvorhersehbar- keit. N. počasí. Stč. Nepředvídatelný, unvorhersehbar. N. událosť. Us. Pdl. Nepřehledný, unübersehbar. N. step, Osv., vojska, pustiny, J. Lpř., řady. Sbn. Něco v n-dnou dálku posunouti. Dch. Nepřehlížeti, nicht durchsehen. Já mu jeho věcí n-žím, nepřehledávám. Dch. Nepřechodnosť, i, f., Schwierigkeit hin- überzusetzen, die Unübersteiglichkeit. Lpř. Nepřechovatelný, nicht aufbewahrbar. N. zboží. Kzl 179. Nepřechylný, immobilis. Nz. Nepřejíčný = nepřejný. Dch. Nepřejnice, e, f. = závistnice. Bern. Nepřejník, a, m. = závistník. Bern. Nepřejnosť, i, f., die Missgunst. Dch., TS., Dk. Aesth. 54., 375. Nepřejov, Nepřejow. Vz Rk. Sl. — N., pole u Vsetína. Vck. Nepřekážeti komu na čem. Chtěl bych, aby kněžie lidem n-li na té modlitbě. Hus I. 336. Nepřekládací kabát, der Gehrock. Šm. Nepřeklenutelný, unüberbrückbar, un- überwölbbar. N. propast. Us. Tč. Nepřekonaný; -án, a, o, unübertroffen. Osv. l. 46. Nepřekročený; -cen, a, o, nicht über- schritten. Lpř.