Předchozí (1165)  Strana:1166  Další (1167) |
|
|||
1166
|
|||
|
|||
Nepřekročitetný, unüberscheitbar. N.
lhůta. Ddk. V. 45., Lpř. N. hranice. SP. II. 164. Nepřekroucený; -cen, a, o, nicht zu
viel gedreht, nicht verdreht. Lpř. Nepřelezný, unüberkriechbar, unüber-
steigbar. N. stěny. Pl. II. 389. Nepřelomený; -en, a, o, ungebrochen.
Lpř. Nepřeložitelný, unübersetzbar. Dk.
Nepremenno, slov. a rus. = zajisté. Czm.
91. Nepremlčný = nepromlčný. Slov. Loos.
Nepřemluvný, nicht überredbar.
Nepřemožený = koho nelze přesvědčiti.
Dajte si s ním pokoj, to je duše nepřemo- žená. U Star. Jičína. Vhl. Nepřemožitelnost', i, f., die Unüber-
windbarkeit. Pcht. Nepřemožnosť, i, f. = nepřemoženosť.
Bern. Nepřemožný = nepřemožitelný. Vz Ne-
promožný. Nepřemýslivý, unbedächtig Šm.
Nepřenésti, nicht übertragen. Abych cti
Boha mého nepřenesl k člověku. Hus I. 75. Nepřeplavený; -en, a, o, nicht beschifft,
zu Schiff nicht überführt. Nepřepravný. N. cesta, unwegsam. Laš.
Tč. Nepřepustiti komu čeho. Nepřepúščej
jim toho. Hr. ruk. 67. v. 968. — čeho, na koho. Nepřepúščej naň chudoby. Výb. II. 13. Nepřeříci = neproříci, nepromluviti. Ne-
prereč ani slova. Sbor. Sl. ps. I. 196. Nepřerušený; -en, a, o, nicht unterbro-
chen, gestört. V n. spojení s někým býti. Lpř. Dj. I. 38. Nepřervaný; -án, a, o, nicht unterbro-
chen. N. tok všedního života. Dk. P. 1. Nepřeryvný = nepřetržitý. Czm. 92.
Nepřesnost', i, f., die Unrichtigkeit, Un-
echtheit. Dk. Nepřesný, unrichtig, unecht. N. výsledek.
ZČ. Neprestajne = bez přestání. N. sa čerti.
Slov. Rr. Sb. Zo všetkých strán n. sa kri- čalo. N. Hlsk. XIII. 189. N. někoho oplaká- vati. Koll. Neprestajný = ustavičný. Slov. N. boje.
Let. Mt. S VIII. 1. 53. Žijeme v n. krýži Čkžk. XIII. 10. Nepřestále, unaufhörlich. To n. se mění.
Šf. III. 94. Nepřestanúcí = ineessabilis. Ž. wit.
Ambros. 260. a. Nepřestatí, nicht aufhören. Na úspěchu
tom nepřestáno. Šb. F. N. s transgr. vz Jir. Nkr. 85. Nepřestavný = nepřestajný. Šm.
Nepřestrašenosť, i, f., die Unerschrocken-
heit. N. proti všem nepřátelům táhla mě k jeho osobě. Koll. IV. 221. Nepřestupný, unüberschreitbar, unüber-
steigbar. N. překážka, Vlč., propasť, Osv. I. 262.. rozdíl. Mus. 1880. 148. Nepřetříbený; -en, a, o, ungesichtet.
Lpř. Sl. |
Nepřetržitelný, unzerreisbar. Lpř. Sl.
Nepřetržitý; -it, a, o. N. boje, stezka,
Lpř., řada hodnot, Stč. Dif. 6., postup, vý- voj, Tš , rýmy, Dk. Poet. 419., souvislosť, Hlv., síly. ZČ. I. 52. Voda teče n-tým prou- dem. Us. Pdl. Panování jeho bylo n. řadou bojův. Šmb. S. II. 110. Nepřetržnosť = nepřetržitost'. Bern.
Nepřevazky, Nepřewas. Blk. Kfsk. 70.,
520., Rk. 81. Tam nedostane nikdo bochník chleba od protějška. Proč?Vz Sbtk. Kr. h. 76. Nepřevážíťelný, unschätzbar, unerschöpf-
lich. Šm. Nepřevážný = nepřevážitelný. Šm.
Nepřevěděný; -ěn, a. o. Ot n. smrti (ne-
nadálé). Kar. 78. Nepřevodnusť, i, f. Případ n-sti, irre-
ducibler Fall bei kubischen Gleichungen. Nz. Nepřevodný případ = případ nepřevod-
Nosti. Vz Nepřevodnosť. Nz. Nepřevýšený; -en, a, o, unübertroffen.
Mour. Nepřežitý, nicht überlebt.
Nepriam = ne zpříma, ne zrovna. Slov.
Dievčence sú v tom ostýchavé, n. idú do domov. Sbor. sl. ps. I. 193. Nepriatel = nepřítel. Slov. Loos.
Nepriazeň, zně, f. = nepřízeň. Slov.
Nepřibice, vz Nepřivěce.
Nepřiblížný, vz Približný. Dk. Aesth.
580. Nepříboj, e, m., ve vodn. stavit., die
Schälung. Šm. Nepričiniti, nichts zuthun. Sš.
Nepřídešnosť, i, f. Vch. Ar. 38.
Nepriedušný = neprůdušný. Slov. Loos.
Nepříchylný, abgeneigt, nicht zugethau.
Lpř. Sl. Nepřijatelný, unanehmbar. Šm.
Nepřijímač, e, m. N. osob. der auf Per-
sönlichkeiten keine Rücksicht nimmt. Koll. IV. 172. Nepříkazný, unmassgeblich. Šm.
Nepříklad, u, m. = zlý příklad. N-dů
aby se varovali. Výb. II. 1414. Nepřikládati, nicht beilegen. N-jíc mysli
k věcem tohoto světa. Št Kn. š. 47. Nepřikladný = neodbytný. Čce. Tkč.
Nepříležitosť. Pokudž byste sobě ob-
zvláštní nějaké n-sti učiniti neráčili. Žer. 336. Nepříličný, disparat. N. pojmy (obsahu
cele rozdílného). Nz. Nepříliš, nicht sehr. N. dlouhý věk;
Žili n. stkvěle; N. chvalitebný příklad. Mus. 1880. 478., 102., 103. Nepřim, vz Nepříti.
Nepřimíchaný; -án, a, o, nicht bei-, zu-
gemischt. Lpř. Nepřimíniti koho k čemu: ke lži. Hus
I. 286. Vz Přimíniti. Nepřímo, indirekt. N. důkaz vésti. Us.
Pdl. Nepřímočárý. N. plocha, die Nichtregel-
fläche. Jrl. 422. Nepřímý, indirekt. N. důkaz, Jd. Geom.
I. 39., zprávy, Lpř. D. I. 31., útok, NA. III. 79., rozhřešení. R. Smolík 59. Danky |
||
|
|||
Předchozí (1165)  Strana:1166  Další (1167) |