1169

Neradoživec, vce, m., der Lebensmüde.
Šm.

Neradoživka, y, f., die Lebensmüde. Šm.

Neradoživý, lebensmüde. Šm.

Neraněný; -ěn, a, o, unverwundet, nicht
verwundet. Lpř.

Neřásný = zhoubný. N. dílo. Vký.

Nerast, u, m. = nerost, mineral. Slov.
Hdž Čít. 165.

Neřasť, i, f. = chrastí, das Gebüsch.
Val. Vck.

Nerastenstvo, a, n. = nerostlinstvo, ne-
rosty. Slov. Hdž. Čít. 202., Dbš. Úv. 45.

Nerastopis, u, m. = nerostopis Slov.
N. Hlsk. IV. 313.

Nerat, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Nerationalní = nesmiřitelný-, nesoumě-
řitelný, irrational. N. úkon, i. Funktion.
Nz.

Neratov, Neratow, ves u Bohdanče. Sdl.
Hd. I. 256., Rk. Sl.

Neratovice, Neratowitz, ves u Kostelce
n. Lab. Blk. Kfsk. 601., Rk. Sl. Proč Nera-
tovickým převzdívají zouváků? Vz Sbtk.
Krat. h. 77.

Neraz = ne jednou, často. Mor. a slov.
Brt., Vck. N. milá nesnídala. Brt. Mor. ps.
Matka jich n vylála. Dbš. Sl. pov. I. 264.

Něrazek, zka, m., ves. D. ol. X. 625.

Neražený; -en, a, o. N. stříbro, zlato.
Mus. 1880. 442. Vz Raziti.

Nerbotín, a, m., ves v Kladsku. Arch.
VIII. 377.

Nerealný zlomek. Stč. Zem. 311.

Neřecký, nicht griechisch. Lpř.

Nerečané čili Pohané. Šf. Strž. II. 283.

Neřečený, der nicht genannte. Lpř.

Nereidka, Nereovna. — Nereidka = červ.
Cf. Brna. IV. 2. 72.

Nerejda, y, m. = nešika. U Kr. Hrad.
Kšť., u Olom. Sd.

Neřek, a, m , der Nichtgrieche. Lpř.

Nerenka, y, f., arctotis, der Windsame,
rostl. N. drasná, a. aspera. Vz Rstp. 921.,
Ott II. 615.

Nereptavý, nicht murrend. Lpř.

Neřest red, řád. Bž. 230., Mkl. Etym.
276. — N. — smilstvo; kurva. Vq. 594. —
N. = neštěstí. Bodaj si tol'ko mau n-stí.
Sl ps. 73.

Neřestce Blk. Kfsk. 1372., Sdl. Hr. VI.
135., 223., Rk. Sl

Neřestně a smutně postupovati, unrühm-
lich, mit Schande. Šf. III. 378.

Neřesťnosť,i, f., die Armseligkeit; Laster-
haftigkeit.

Nerešov, vz Nerošov. Rk. Sl.

Neřezatelný, unschneidbar.

Neřezín, Neřeschin. Rk. Sl.

Neříci. Neříkej to nikomu. Us. Dch. Ne-
řekne člověku b ani c (o tom, kdo mlčí,
když má s někým promluviti). Us. Sd.

Nerka, y, f. = ledvinka, die Niere. Slov.
Tč. Vz Nerky (dod.).

Neřku. Medl sem jie (studnice) pravě do-
zřieti, neřku bych z nie mohl načřieti. Pravn.
2026. By kto mohl čárem přivésti to, neřku
by manželé spolu dobře byli, ale aby . . .;
A kak nesnadno sbožie neřku ztratie, ale
málo přitratie jemu; A ničehož nadeň ne-

miloval, ani s nim roveň, neřku světského,
ale ani nebeského. Št. Ku. š. 8., 30., 36.

Nerky = ledvinky. Laš. Brt. 236. Vz
Nerka (dod.).

Nermoucený; -en, a, o, nicht getrübt,
nicht gekränkt.

Nermut, a, m., os. jm. Šd.

Nermutně, unbetrübt. Kos. Ol. I. 175.

Nermutný, harmlos. Šm.

Nero, dat. Nerovi. Výb. I. 227. - N. =
psí jm.

Nerobotný = nepracovitý. Veť je ona
pekná, ale n-ná. Kall. Zp. I. 79.

Nerodák, a, m., der Nichtstammgenosse.
Dch.

Nerodče, ete, n. = mládě v prvních dnech
a měsících života, které říkaje ještě rodu
nemá. Č. Rž. LXV.

1. Neroditi = nechtíti. Cf. Sv. ruk. Al.
292.. SR. 328., 522., S. 19., 44. a j., Jir.
Mor. 47., Mkl. Etym. 279. — čemu. Mej
smrti do toho času neroď, až bych se po-
lepšil. Pravn. 2657. Offěře nerodil jsi, no-
luisti. Ž. wit. 39. 7. — o čem. Bielý chléb
jedieše a o rženém nerodieše. Mst. — s inft.
Já mnoho mít n-dim. Nár. bibl. V. 113.
I zamútil sě jest i nerodieše vníti. Výb. I.
1064. Neroď činiti toho, aby. . .; Neroď se
rozpakovati; Nerodě k nim slovce Heci;
Nerodi jí věřiti. Výb. II. 35., 45., 832., 907.
Neroďte býti živi, záviděti. Kar. 5., 8. Ne-
roď se báti, se mútiti. BO. Přemysl n-dě
s nimi jíti. Dal. 18. N-dil jest píti. Koř.
Mark. 15. 23. Neroď sě jej krýti. Kat. 761.
Neroď plakati. Pass. Kdyby v rukojemství
státi n-dil. Arch. VII. 621. (Ježíš) nerodí
píti. Drk. 166. b. N-te déle spáti; Na Buoh
pomnieti n-díš. Hr. ruk. 231., 417. Neroď
píti z konve této. Kšch. 25. Jezus tu ne-
rodí nic mluviti; Neroď meškati. Sv. ruk
176., 37. (185.). Neroď viece hřešiti. Št. Kn.
š. 234. N-te věřiti, světa milovati, přisahati
všetečně, ustúpiti, to činiti. Hus I. 19., 68.,
98., 170., 453. N-te býti jako kóň a mezk.
Ž. wit. 31. 9. Neroď náviděti, noli aemulari;
Nerodila sě utěšiti duše má. Ž. wit. 36. 1.,
76. 3. — Cf. Mkl. S. 867.

Nerodnosť, i, f., die Unfruchtbarkeit.
Dch., Bern.

Nerodný. Za Št. polož: Kn. š. 126. —
N. matka = která dítě neporodila, nevlastní.
Č.

Nerodství. Za: St. skl. I. 152. polož: ,
Sv. ruk. 11. Toho svým n-stvím zaslúžil
bieše. Výb. I. 448.

Nerody = pole u Tečovic na Mor. Vck.

Nerost lépe než prýštěnina, kopanina.
Presl. N. celistvý, zemitý, krystallovitý,
hrubý, vtroušený. NA. V. 471.

Nerostecký útvar. Dk, Vc.

Nerostenstvo, a, n. = nerostectvo. Kzl.
39.

Nerostlina, y, f. = nerost. Rk.

Nerostný. N. sloučeniny. Pdl. exc. N.
půda, hnůj, palivo, uhlí. Sl. les.

Nerostověda,. y, f. = nerostozpyt, die
Anorganologie. Šm.

Nerostový = nerostný. Ssk.

Nerošov, Neroschow. Blk. Kfsk. 788.,
941.