Nerozšafnosť, i, f., die Unvorsichtigkeit;
Unrechtschaffenheit. Bern.

Nerozšířený, nicht erweitert. N. sou-
větí. Mus. 1880. 331.

Neroztátý, nicht geschmolzen. Lpř.

Neroztopitelný, unschmelzbar. N. nerost.
NA. V. 474.

Neroztresknouti = nerozkočiti. Slov.

Neroztrh, u, m. = neroztrzení. Sv. ot-
cové v n-hu tom stálosť a jednotu církve
spatřují. Sš. J. 305.

Neroztržený; -en, a, o, nicht zerrisseu.
Us.

Nerozum. To je pouhý n. Mus. 1880.
325. Svój n. znáti, sein Nichtwissen. Št.
Kn. š.

Nerozuma, y, m. = nerozumec. Us. Bkř.

Nerozumec, mce, m. = nerozuma, neroz-
umný člověk, ein unverständiger Mensch.
Bendl 1. 67.

Nerozuměti, nicht verstehen. Nerozumí
žertu. Us.

Nerozumně, unverstäudig. N. jednati,
si vésti, si počínati. Us.

Nerozvaha, y, f. = nerozvážlivosť. Slez
a laš. Šd., Tč. — N., y, m. = nerozvážný
člověk. Laš. Tč.

Nerozvázatelnosť, i, f., die Unauflöslich-
keit,

Nerozvázatelný, unauflöslich. Bern.

Nerozvážený; -en, a, o, unüberlegt, über-
eilt. N. kvapivosť. Dch.

Nerozvážnosť, i, f. = nerozvážlivosť.
Dch.

Nerozvážný = nerozvázlivý. N. krok,
Dch., skutek. Osv. I. 272.

Nerozvinutelný, nicht entwickelbar. Stě.
Zem. 387. N. plocha. Jrl. 422.

Nerozvinutý, nicht entwickelt, N. funkce.
Stč. Df. 2.

Nerozvížitelnosť, i, f., die Unauflösbar-
keit, N. stavu manželského. Hnoj. 237.

Nerpa, y, nerpice, e, f., phoca marina,
der Seehund, tuleň. Šm.

Neruční, áXtí^Tjzog, nicht von Menschen-
händen bearbeitet. Lpř.

Neruda, y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1038.
N. Jan, nar. 1834. v Praze, spisovatel. Tf.
H. 1. 130.-133., 168., Slavín II. 120., S. N.,
Rk. Sl., Šb. Dj. ř. 271., Pyp. K. II 544.,
Bačk. Př. 183.

Neruda. N-dy té nemohl déle snášeti.
Šf. Strž. II. 300.

Nerudiť = nebarviti. Ssk.

Nerůdnosť. Káráni z n-sti. Mus. 1880.
36.

Nerůdný = neomalený, nevrlý a p. Omam,
n. syn křivdy. Msn. Or. 17. N. kameny. Č.
Kn. š. 377. N. povídky, žvatlanina, směs
národů. Šf. Strž.I. 441., 573., 580. N. mysl.
Us.

Neruch, u, m., der Mangel an Bewe-
gung, Regung. Len v nehybnosť, len v n.
nedať klesat Phľd. II. 335.

Neruchomý, unbeweglich, starr. N. hmota,
KP. I. 3., Ves. 1. 45., socha. Kos. Ol. I. 204.

Nerumka, y, f., gerris, hmyz. Šm.

Neřumský, gross, grob. U Olom. Sd.

Nerušený; -en, a, o, nicht gestört. Spá-
nek ničím n. Us. Pdl.

Nerušitebný, unverletzbar. Šm.

Nerůzníce, e, f. = různice. Ty mají po-
řád n. U Úboče. Rgl.

Nerv motorický či pohybovací, sensitivní
či citový. Osv. I. 144. N. uzlinný či gan-
gliový, zažívací, mozkomíchový či cerebro-
spinalní, hýbací či motorický, čivný či sen-
sitivní, těločivný, chutnací, Dk. P. 4., 5., 8.,
15., živočišný, rostivý či vegetativní, Čicí,
jazyčný, Šv. 45., 46., 51., předsíňový, zá-
vitkový, mezikostní, centrifugalní, sekreto-
rický, elektrický, k centru, k obvodu či
k periferii vedoucí. Osv. 1. 227., 229., 230.,
144., 145. Ochrnutí nervů, Us., pochva, niť
nervu. Dk. P. 3. Cf. Slov. zdrav., Rk. Sl.
Má tuhé nervy jako struny na base (o ne-
citelném). Šml. Nervy brouků. Kk. Br. 9.

Nervatura, y, f. = žilnatina, die Ner-
vatur. N. listu. Us. Pdl., Rosc. 12., 30.

Nervosní, nervös. N. rozčilení, Us. Pdl.,
churavosť. Mus. 1880. 243.

Nervovka, y, f. Čs. lk. L 17.

Nervovní = nervový. Šm.

Nervový. N. látka, Dk., buňky, -Zellen,
vlákna, -fasern, Šv., system, Rm. II. 413.,
soustava, Dk. P. 4., rosolina, ib. 3., síť, Us.
Pdl.

Nervožilní, Nerven-. Šm.

Nervstvo = všecky nervy v jednom
ústroji, v jedné krajině. Stff. N. nesamo-
volné. Šv. 35., Slov. zdrav.

Nerýmovaný, reimlos. N. báseň. Dk.

Nerypa, y, m. = člověk neforemný, ne-
šika. Na Vsacku. Vck., Brt. D.

Neryze, nicht echt, nicht rein. N. lomená
funkce. Stč. Dif. 4.

Neryzý, nicht echt, N. zlomek. Stč. Zem.
311.

Nesák, a, m., v hutn., der Pochknecht.
Šm.

Nesamovolný, unwillkührlich. N. nerv-
stvo. Šv. 35.

Nesáť = neseti, nicht säen. Slov. Bern.

Nesatice, pl., míst. jm. Pk. Npj. 14.

Nesbačný = nejapný. Slov. Plnô brucho
učí sa hlucho a lacno je n-čno. Sb. sl. ps.
I. 126.

Nesbedný = nezbedný. Št. Kn. š. 10.

Nesbornosť oka, vada zření, astigma-
tismus. Kv. 1871. 267.

Nesborný. N. oči, astigmatisch. Kv. 1871.
268.

Nesbožie, vz Nezboží. N., iníelicitas. Ž.
wit. 13. 13.

Nesce = nechce. Keď pán Buoh nesce,
môže človek robiť, čo sce. Slov. Rr.

Nesciložení, n., das Nichtehebrechen.
Hus I. 206.

Nescisi = necht, třebas. Us. u Sulkovce.
Ktk.

Nesčapený = zatracený, eufem. Bdl.

Nesčetno, unzählbar. Dch.

Nesčetný = nesčíslný. N. zásluhy. Šmb.

Nesčíslněkrát, unzähligmal. Šm.

Nesčíslný. N. milosrdenství boží. Pož. 3.
N. lid hyne. Zjev. sv. Brig. — čím. N-ní
počtem. Lpř. Sl. I. 36.

Nesčisltelný = nesčitelný. Vz Nesčíslný.
U Luhačovic. Tč.



	Nerozšafnosť, i, f., die Unvorsichtigkeit; Unrechtschaffenheit. Bern. Nerozšířený, nicht erweitert. N. sou- větí. Mus. 1880. 331. Neroztátý, nicht geschmolzen. Lpř. Neroztopitelný, unschmelzbar. N. nerost. NA. V. 474. Neroztresknouti = nerozkočiti. Slov. Neroztrh, u, m. = neroztrzení. Sv. ot- cové v n-hu tom stálosť a jednotu církve spatřují. Sš. J. 305. Neroztržený; -en, a, o, nicht zerrisseu. Us. Nerozum. To je pouhý n. Mus. 1880. 325. Svój n. znáti, sein Nichtwissen. Št. Kn. š. Nerozuma, y, m. = nerozumec. Us. Bkř. Nerozumec, mce, m. = nerozuma, neroz- umný člověk, ein unverständiger Mensch. Bendl 1. 67. Nerozuměti, nicht verstehen. Nerozumí žertu. Us. Nerozumně, unverstäudig. N. jednati, si vésti, si počínati. Us. Nerozvaha, y, f. = nerozvážlivosť. Slez a laš. Šd., Tč. — N., y, m. = nerozvážný člověk. Laš. Tč. Nerozvázatelnosť, i, f., die Unauflöslich- keit, Nerozvázatelný, unauflöslich. Bern. Nerozvážený; -en, a, o, unüberlegt, über- eilt. N. kvapivosť. Dch. Nerozvážnosť, i, f. = nerozvážlivosť. Dch. Nerozvážný = nerozvázlivý. N. krok, Dch., skutek. Osv. I. 272. Nerozvinutelný, nicht entwickelbar. Stě. Zem. 387. N. plocha. Jrl. 422. Nerozvinutý, nicht entwickelt, N. funkce. Stč. Df. 2. Nerozvížitelnosť, i, f., die Unauflösbar- keit, N. stavu manželského. Hnoj. 237. Nerpa, y, nerpice, e, f., phoca marina, der Seehund, tuleň. Šm. Neruční, áXtí^Tjzog, nicht von Menschen- händen bearbeitet. Lpř. Neruda, y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1038. N. Jan, nar. 1834. v Praze, spisovatel. Tf. H. 1. 130.-133., 168., Slavín II. 120., S. N., Rk. Sl., Šb. Dj. ř. 271., Pyp. K. II 544., Bačk. Př. 183. Neruda. N-dy té nemohl déle snášeti. Šf. Strž. II. 300. Nerudiť = nebarviti. Ssk. Nerůdnosť. Káráni z n-sti. Mus. 1880. 36. Nerůdný = neomalený, nevrlý a p. Omam, n. syn křivdy. Msn. Or. 17. N. kameny. Č. Kn. š. 377. N. povídky, žvatlanina, směs národů. Šf. Strž.I. 441., 573., 580. N. mysl. Us. Neruch, u, m., der Mangel an Bewe- gung, Regung. Len v nehybnosť, len v n. nedať klesat Phľd. II. 335. Neruchomý, unbeweglich, starr. N. hmota, KP. I. 3., Ves. 1. 45., socha. Kos. Ol. I. 204. Nerumka, y, f., gerris, hmyz. Šm. Neřumský, gross, grob. U Olom. Sd. Nerušený; -en, a, o, nicht gestört. Spá- nek ničím n. Us. Pdl.	Nerušitebný, unverletzbar. Šm. Nerůzníce, e, f. = různice. Ty mají po- řád n. U Úboče. Rgl. Nerv motorický či pohybovací, sensitivní či citový. Osv. I. 144. N. uzlinný či gan- gliový, zažívací, mozkomíchový či cerebro- spinalní, hýbací či motorický, čivný či sen- sitivní, těločivný, chutnací, Dk. P. 4., 5., 8., 15., živočišný, rostivý či vegetativní, Čicí, jazyčný, Šv. 45., 46., 51., předsíňový, zá- vitkový, mezikostní, centrifugalní, sekreto- rický, elektrický, k centru, k obvodu či k periferii vedoucí. Osv. 1. 227., 229., 230., 144., 145. Ochrnutí nervů, Us., pochva, niť nervu. Dk. P. 3. Cf. Slov. zdrav., Rk. Sl. Má tuhé nervy jako struny na base (o ne- citelném). Šml. Nervy brouků. Kk. Br. 9. Nervatura, y, f. = žilnatina, die Ner- vatur. N. listu. Us. Pdl., Rosc. 12., 30. Nervosní, nervös. N. rozčilení, Us. Pdl., churavosť. Mus. 1880. 243. Nervovka, y, f. Čs. lk. L 17. Nervovní = nervový. Šm. Nervový. N. látka, Dk., buňky, -Zellen, vlákna, -fasern, Šv., system, Rm. II. 413., soustava, Dk. P. 4., rosolina, ib. 3., síť, Us. Pdl. Nervožilní, Nerven-. Šm. Nervstvo = všecky nervy v jednom ústroji, v jedné krajině. Stff. N. nesamo- volné. Šv. 35., Slov. zdrav. Nerýmovaný, reimlos. N. báseň. Dk. Nerypa, y, m. = člověk neforemný, ne- šika. Na Vsacku. Vck., Brt. D. Neryze, nicht echt, nicht rein. N. lomená funkce. Stč. Dif. 4. Neryzý, nicht echt, N. zlomek. Stč. Zem. 311. Nesák, a, m., v hutn., der Pochknecht. Šm. Nesamovolný, unwillkührlich. N. nerv- stvo. Šv. 35. Nesáť = neseti, nicht säen. Slov. Bern. Nesatice, pl., míst. jm. Pk. Npj. 14. Nesbačný = nejapný. Slov. Plnô brucho učí sa hlucho a lacno je n-čno. Sb. sl. ps. I. 126. Nesbedný = nezbedný. Št. Kn. š. 10. Nesbornosť oka, vada zření, astigma- tismus. Kv. 1871. 267. Nesborný. N. oči, astigmatisch. Kv. 1871. 268. Nesbožie, vz Nezboží. N., iníelicitas. Ž. wit. 13. 13. Nesce = nechce. Keď pán Buoh nesce, môže človek robiť, čo sce. Slov. Rr. Nesciložení, n., das Nichtehebrechen. Hus I. 206. Nescisi = necht, třebas. Us. u Sulkovce. Ktk. Nesčapený = zatracený, eufem. Bdl. Nesčetno, unzählbar. Dch. Nesčetný = nesčíslný. N. zásluhy. Šmb. Nesčíslněkrát, unzähligmal. Šm. Nesčíslný. N. milosrdenství boží. Pož. 3. N. lid hyne. Zjev. sv. Brig. — čím. N-ní počtem. Lpř. Sl. I. 36. Nesčisltelný = nesčitelný. Vz Nesčíslný. U Luhačovic. Tč.