1176

Nestálec, lce, m. = nestálý (kupec atd.).
Účet n-ců, conto pro diverse. Skř.

Nestálost věcí pozemských. Mour.

Nestalý. N. vlastnosť, Křn., počasí, Dch.,
svátky (které každého roku na jiný den
připadají), Us. Dch., Pdl., síly. ZČ. I. 52.
N-lé věci nežádej míti; N. věc brzo mine;
N. věc jakožto sněžná voda splyne. Ezp.
1239, 1242. Cf. Pivo. — v čem: ve svých
cestách. Krnd. 165. — jak. N. jako mar-
sovské hodiny (nespolehlivý). Zlínsky. Brt.
Skutkem n. Us.

Nestání k soudu. Cor. jur. IV. 3. I. 408.,
IV. 3. 2. 426.

Nestanice, dle Budějovice, Nestanitz, ves
u Vodňan. Arch. VIL, 361., Blk. Kfsk. 654.,
Rk. Sl.

Nestařice, zaniklá ves v Pražsku. Blk.
Kfsk. 379., Rk. Sl.

Nestárnoucí, nicht alternd. Lpř.

Nestarostlivý, sorglos. Lpř.

Nestarostný, sorglos. Posp.

Nestata, y, f. = nejestota. Stíne, holá
n-to, jak tvé bytí nesvato. Sš. Bs. 12.

Nestateč. Bž. 216. Také soubor nestateč-
ných. Jir. N., die Unbeständigkeit, Eitel-
keit. Št. Kn. s. Cf. Nestatečný.

Nestatečnosť. Št. Kn. š. 34., 62. N. muž-
ská v plození. Vz Slov. zdrav.

Nestatečnóstka, y, f., vz Nastatečnosť.
St. Kn. š. 85.

Nestatečný = mdlý atd. Ani nijak n ná
(slabá). Dh. 42. Marná věc a n., Št. Kn. š.
34. (46., 23.), učení. Št. Ženy jsú lehké
mysli a n-ěny, unstät. Št. Kn. š. — N. =
nepočestný. N. řeči (nadávky). Wtr. exc.

Nestatek, tka, m. = nedochůdče, mrzák.
Č. T. Tkč.

Nestatenství, n. = nestačnosť. Bož. umuč.
v. 201.

Nestáti. — zač. Nemoc jako Nemoc, žádná
za moc (za nic) nestojí. Us. Dch. — po
čem. Protož nestojme po tom, bychom
Št. Kn. š. 10.

Něstejka, y, f., vz Nistěj. BO.

Nestejně, ungleich. Stč. Alg. 88.

Nostejnítko, a, n., das Zeichen der Un-
gleichheit. Šm. Vz Nerovnosť (dod).

Nestejnočasný, ungleichzeitig. Pdl.

Nestejnočlenec, nce, m., anisodaetylus.
N. znamenaný, a. signatus, dvoutečný, a.
binotatus, hájní, a. nemorivagus. Kk. Br. 44.

Nestejnodlouhý, ungleichlang. Rst. 449.

Nestejnodrápník, a, m., anomala, brouk,
der Laubkäfer. Kk. Br. 191., Sl. les.

Nestejnojmenný, ungleichnahmig. Ne-
stejnojmenná čísla. Šim. 7.

Nestejnoměrně, ungleichmässig. Pohyb
n. zrychlený n. zpožděný. ZČ. I. 101.

Nestejnoměrnosť, i, f., die Ungleich-
rnässigkeit. Us. Pdl.

Nestejnoměrný, ungleichmässig. N. po-
hyb, ZČ. I. 101., tlak. Us. Pdl.

Nestejnoramenný, ungleicharaig. N.
páka. ZČ. I. 91.

Nestejnorodý. N. látky, plyny, Mj. 116.,
tělesa. ZČ I. 1.

Nestejnosměrný, von ungleicher Rich-
tung. N. síly. ZČ. I. 63.

Nestejnosyllabý, ungleichsilbig. N. slova.
Křu.

Nestejnotvarý, ungleichförmig. Šm.

Nestejnozrakosť, i, f., anisometropia.
Schb.

Nestejnozrnný, ungleich körnig. N. hro-
zen. KP.

Nestěm = nechci. Slov. Pannou vždycky
n. býti, ... ale já stěm (chci) tvoja býti.
Koll. Zp. I. 227.

Nestera. Bez n-ry něco dělati = bez
míry. Na Hané. Wrch.

Nesterka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. 1. 123.

Nésti. O časování cf. Bž. 25., 44, 34.,
178., List fil. 1883. 119., u Opavy Brt. D.
136., Mkl. Etym. 213., Aind. naś, naśáti er-
reichen, lit. nešti, gr. vsx (é-viya-elv). Mkl.
aL. 262. — co, koho. Listina nese datum
23. října 1330. Bor. Léta nesla jména obou
vladařů, jako v Athenách jméno prvního
archonta. J. Lpř. Už Matěje nese prudká
voda. Kyt. 1876. 25. Zločin nesl kletbu.
Vrch. Strom nese semeno. Sl. les. Kráva
nese tele. Us. Sn. Už ho nesou (umřel)!
Tkč. Sloupy nesou klenbu; Sloupy nesou
kolmý tlak vrchních stěn. Us. Pdl. Aby
bitý nebitého nesl (aby vinný s nevinným
trpěl). Bart. 86. Činiti to, což povolání
jednoho každého nese Pož. 61. Kak devět
řádóv lidských nesú podobenstvie devíti
kóróv andělských; Aby mohli nésti práci
a náklad úřadu svého; N. při, válku. Št.
Kn. š. 2., 149., 150., 156. N. meč, puklieř.
Alx. — co kde (za čím, pod čím, v čem,
nad čím, na čem; kudy proč). N. ryby
v síti, ovoce v klíně. Us. Pdl. Poznal bych
při tom, jak se lidé všude nosí (jaký kroj).
Sá. Sousedé se pod šavličkou nenesou (ne-
nosí šavlí). Erb. Nad nimi se nesou orli.
Vrch. Smrť za pasem nositi. Sá. Ty řeči
nic v sobě nenesou. Wtr. exc. Sněmovní
zákon nese to v sobě. Pal. Děj. III. 2. 279.
Kotel, kterýž na svém ščítu nesu. Výb. II.
39. Rebeka nesúc vědro na pleci. BO. Nes
je v svém lóně. BO. Nosil Krista na pleci
přes vodu a skrze vieru v srdci. Pass.
mus. 358. — kam (odkud jak zač). Naše
snaha k tomu se nese, aby . . . Dch. Po
něm (Bohu) láskou nejvroucnější toužím a
k němu se nesu. MH. 3. Mysl jeho k vyšším
ideám se nese. Tf. Po nichž duch se v stálé
poobnově jako motýl s květů na květy,
se světů se nese na světy. Čch. Bs. 62.
S jeviště k obecenstvu n. se má řeč čistá.
Osv. I. 155. N. nápoj k ústům. Kká., Vrch.
Jeho náklonnosť k tomu se nese. Us. Ne-
súci k hrobu drahé masti v rukú obú Hr.
ruk. 79. Za pražské arcibiskupství do Říma
veliké penieze vždy nosíme; Onoho v radosť
angelé k Bohu a tohoto ďáblé v muku
věčnú nesli sú. Hus I. 411., 243. — co
komu. Voľakoho nám pan Boh nesie (ně-
kdo k nám jde). Slov. Dbš. Sl. pov. VI.
361. Chválu Bohu nesou louky travnaté.
Kam. — proč. Úsilí neslo se za tím účelem.
Hol. Nad odkladem tímto žádné nelibosti
n. neračte. Žer. Záp. II. 165. I smrť proň
nesli; Často pro mě neseš tu práci; Často si
velikú práci a náklad nesl mým kázáním;
Hrdosti před se n.; Utrpenie nesl pro ny