Předchozí (1176)  Strana:1177  Další (1178) |
|
|||
1177
|
|||
|
|||
i ku potupné smrti. Št. Kn. š. 12., 18., 49.,
186. — co s kým. N. válku s někým. Št. Kn. š. 167. -- co zač, se za čím. Všech tělesných věcí sobě za nic nenesa. Výb. I. 319. Neseš se posud za starou svou za- milovanou hvězdou. Šml. I. 10. — se. Jano, už sa nesem (už jdu). Slov. Obky. I. 25. — jak. Srdce se k tomu s chloubou nese; Věc divně se nese; Krajina se odtud hezky nese. Dch. Zvonu hlas větrem se v jeho sluch nese; Cos šeptem se od ucha k uchu neslo; Hruď se nesla pyšnou vlnou. Vrch. Anděl s uebe ručím nesen letem. Hdk. Tuto hebrejským slohem povídání se nese; Ve- škery odpovědi Janovy propověděným způ- sobem se nesou. Sš. L. 7., 52. N. něco jako svátosť, jako svěcenou vodu (opatrně). Us. Rgl. Nesl si jej v silnosti tvej ku přie- bytku svatému tvému. Anth. I. 3. vd. 7. — odkud. Vz N. jak. Své žití v daň mu z končin dálných nesa. Kká. K sl. j. 218. Z lesů se nesla pára. Vrch. Žižka! neslo se od jedněch úst k druhým, Osv. I. 263. —- več. Něco v oběť nésti. Kyt, 1876. 80 V dar ti perle neseta. Hdk. — kudy. Voda nesie vľnky kol kamenia. Kyt. 1876. 24. Přes ně (města) v kraj daleký nesl se mrtvý zrak. Mcha. — čím. Tys hybadlem, jímž mysl výš se nese. Kyt 1876. 49. Tělem se nese na matku, ale tváří na otce (po- dobá se). Brt. S. 168. — si nač. Voni sobě na parádo nenesó. Mor. Sš. Nestihlý. Kterak neosáhlí sú sudové jeho
a n-lé cesty jeho. Kar. 42. Nestihnouti = nestačiti. Nestihne písať.
ZObz. XXI. 144. Nestín, vz Zašatiti.
Nestínovaný, nicht schattirt. N. skizza.
Tyršová. Netirpedlný = nestrpitelný, intolerabilis.
Ž. wit. 123. 5. Nestižený,investigabilis. N. bohactví. ZN.
Nestížiti si. Abyste si n-li připiti (ne-
obtěžovali si). Er. Nestkvělý, nicht glänzend.
Nestlačitelný, nicht zusammendrückbar.
Mj. 9., ZČ. I. 282. Nestmělý, nicht dunkel geworden. Pokr.
Nestojte = nastojte. Moravky loquaciores
říkají inepte nestůjte, quasi diceres ach! ach! Bl. 179. Nestoudnictví, n., die Prostitution. Rk.
Nestoudný v čem: v řeči. V.
Nestrachovati se, sich nicht füRchten.
N-ji se proň umříti. Pass. mus. 320. Nestrašivě = nebázlivě, směle. Duchem
svatým vznícen boží slovo n. kázal. Pass. mus. 405. Nestrašivý = nestrašlivý. N. moc. ML.
109. Nestrašlivý. Výb. II. 1014. — na čem.
Vždy byl na mysli stálý a n. Výb. II. 1612., V. Nestrašovice, dle Budějovice, Nestra-
schowitz. Sdl. Hr. VI. 137., Rk. Sl. Nestravitelný, unverdaulich. Dch.
Nestravnosť, i, f., die Unverdaulichkeit,
dispepsie. Slov. zdrav., Sš. Sk. 124. Nestrázný, ána^?, ohne Leiden. Vch.
Ar. II. 2. Nestřeba, vz Netřeba.
|
Nestřídmý v čem: v jídle, v pití, v zá-
bavách. Mž. 87. Nestříhaný; -án, a, o, ungeschoren. Lpř.
Nestřízlivosť, i, f., die Nichtnüchtem-
heit. Nestřízlivý, nicht nüchtern.
Nestřízvosť, i, f. = nestřízlivosť. Ješto
popuzená mysl v n-sti trvá a nedosti bdějíc ku hříchům lákána bývá. Sš. II. 122. Nestrojenosť, i, f. = nelíčenost, die Kunst-
losigkeit, Natürlichkeit. Nz. Nestrojený; -en, a, o, kunstlos, natür-
lich. — N., ungeschirrt. N. kůň. Posp. Nestrpědlný = nestrpělný. Hus I. 40.
Nestrpělný. Hr. ruk. 105. v. 430.
Nestudatosť, i, f. = nestydatost. ZN.
Nestudný = nestoudný. Šm.
Nestulovný. Z ludu nestulovného, de
populo harbaro. Ž. wit. a Ž. gloss. 113. 1. — Šf. III. 364. doporučuje čtení: nesmluvného. Gb. myslí, že je to přepsáním za neumětel- ného, jež se čte v Ž. pod. Nestvora, y, f. = nestvůra. Dch. Nestvořenosť = chaos prvopočátečný, pokud svět nebyl stvořen. Č. Rž. VII. Nestvořený otec, syn a duch sv. Št. Kn.
š. 14. Něstvorný člověk, unbescheiden. Las. Tč.
Nestvůrný. Zbraně n-ho zjevu. Čch. L.
k. 77. Nestyda. V MV. nepravá glossa. Pa.
Nestydatost největší svůdnice k haneb-
nostem. Lpř. Nestyděti se, sich nicht schämen. N-děl
se dělati rukama svýma. Št. Kn. š. 32. Nestydlivě, unverschämt. Osv. V. 640.
Nestydlivec. Vz Rstp. 161.
Nestydlivý. Št. Kn. š. 93., BO., Pass.
mu.!. 320. N. oko jest srdce zlý posel. Pass. mus. 319. Nestydlý, unverfroren, eufem. m.: ne-
stydatý. Dch. Nestydnosť, í, f., die Unverfrorenheit.
Dch. Nésu = nejsem. Šak já nésu závistivá.
Mor. Sš. P. 224. Nesúca. Krinolina jest do roboty n. (ne-
hodí se). Slov. Němc. VII. 281. Cf. Jsoucí. Nesudný. N. láska. Sš.
Nesuchyně, Nesuchin, ves u Řenčova.
Tk. V. 182., Rk. Sl. Nesvá, vz Nesvůj.
Nesvačil, a, m., Neudorf bei Mautnitz,
ves u Vel. Židlichovic. Nesvačily, něm. Nesvačil. Tk. V. 111.,
Blk. Kfsk. 1372., Sdl. Hr. IV. 372., VI. 277., Rk. Sl. Nesvadba, y, m., os. jm. N. Jos. (Ha-
máček), hudeb., 1824.—1876. Vz Rk. Sl. Nesvadlý, nicht verwelkt. N. kvítek. Koll.
Nesvařlivý žaludek míti (kachní; o mluv-
kovi). U Ronova. Rgl. Nesvědčně, ungebührlich. Bern.
Nesvědčnosť, i, f., die Ungebührlichkeit,
Unanständigkeit. Bern. Nesvědčný, ungebührend, unanständig.
Ben.. Nesvědomí, n. = nesvědomosť. Bern.
Nesvědomitý, gewissenlos. Mus. 1880. 20.
Nesvědomosť, i, f. = nevědomost. Bern.
|
||
|
|||
Předchozí (1176)  Strana:1177  Další (1178) |