1177

i ku potupné smrti. Št. Kn. š. 12., 18., 49.,
186. — co s kým. N. válku s někým. Št.
Kn. š. 167. -- co zač, se za čím. Všech
tělesných věcí sobě za nic nenesa. Výb. I.
319. Neseš se posud za starou svou za-
milovanou hvězdou. Šml. I. 10. — se. Jano,
už sa nesem (už jdu). Slov. Obky. I. 25. —
jak. Srdce se k tomu s chloubou nese;
Věc divně se nese; Krajina se odtud hezky
nese. Dch. Zvonu hlas větrem se v jeho
sluch nese; Cos šeptem se od ucha k uchu
neslo; Hruď se nesla pyšnou vlnou. Vrch.
Anděl s uebe ručím nesen letem. Hdk. Tuto
hebrejským slohem povídání se nese; Ve-
škery odpovědi Janovy propověděným způ-
sobem se nesou. Sš. L. 7., 52. N. něco jako
svátosť, jako svěcenou vodu (opatrně). Us.
Rgl. Nesl si jej v silnosti tvej ku přie-
bytku svatému tvému. Anth. I. 3. vd. 7. —
odkud. Vz N. jak. Své žití v daň mu
z končin dálných nesa. Kká. K sl. j. 218.
Z lesů se nesla pára. Vrch. Žižka! neslo
se od jedněch úst k druhým, Osv. I. 263. —-
več. Něco v oběť nésti. Kyt, 1876. 80
V dar ti perle neseta. Hdk. — kudy. Voda
nesie vľnky kol kamenia. Kyt. 1876. 24.
Přes ně (města) v kraj daleký nesl se
mrtvý zrak. Mcha. — čím. Tys hybadlem,
jímž mysl výš se nese. Kyt 1876. 49. Tělem
se nese na matku, ale tváří na otce (po-
dobá se). Brt. S. 168. — si nač. Voni sobě
na parádo nenesó. Mor. Sš.

Nestihlý. Kterak neosáhlí sú sudové jeho
a n-lé cesty jeho. Kar. 42.

Nestihnouti = nestačiti. Nestihne písať.
ZObz. XXI. 144.

Nestín, vz Zašatiti.

Nestínovaný, nicht schattirt. N. skizza.
Tyršová.

Netirpedlný = nestrpitelný, intolerabilis.
Ž. wit. 123. 5.

Nestižený,investigabilis. N. bohactví. ZN.

Nestížiti si. Abyste si n-li připiti (ne-
obtěžovali si). Er.

Nestkvělý, nicht glänzend.

Nestlačitelný, nicht zusammendrückbar.
Mj. 9., ZČ. I. 282.

Nestmělý, nicht dunkel geworden. Pokr.

Nestojte = nastojte. Moravky loquaciores
říkají inepte nestůjte, quasi diceres ach! ach!
Bl. 179.

Nestoudnictví, n., die Prostitution. Rk.

Nestoudný v čem: v řeči. V.

Nestrachovati se, sich nicht füRchten.
N-ji se proň umříti. Pass. mus. 320.

Nestrašivě = nebázlivě, směle. Duchem
svatým vznícen boží slovo n. kázal. Pass.
mus. 405.

Nestrašivý = nestrašlivý. N. moc. ML.
109.

Nestrašlivý. Výb. II. 1014. — na čem.
Vždy byl na mysli stálý a n. Výb. II. 1612., V.

Nestrašovice, dle Budějovice, Nestra-
schowitz. Sdl. Hr. VI. 137., Rk. Sl.

Nestravitelný, unverdaulich. Dch.

Nestravnosť, i, f., die Unverdaulichkeit,
dispepsie. Slov. zdrav., Sš. Sk. 124.

Nestrázný, ána^?, ohne Leiden. Vch.
Ar. II. 2.

Nestřeba, vz Netřeba.

Nestřídmý v čem: v jídle, v pití, v zá-
bavách. Mž. 87.

Nestříhaný; -án, a, o, ungeschoren. Lpř.

Nestřízlivosť, i, f., die Nichtnüchtem-
heit.

Nestřízlivý, nicht nüchtern.

Nestřízvosť, i, f. = nestřízlivosť. Ješto
popuzená mysl v n-sti trvá a nedosti bdějíc
ku hříchům lákána bývá. Sš. II. 122.

Nestrojenosť, i, f. = nelíčenost, die Kunst-
losigkeit, Natürlichkeit. Nz.

Nestrojený; -en, a, o, kunstlos, natür-
lich. — N., ungeschirrt. N. kůň. Posp.

Nestrpědlný = nestrpělný. Hus I. 40.

Nestrpělný. Hr. ruk. 105. v. 430.

Nestudatosť, i, f. = nestydatost. ZN.

Nestudný = nestoudný. Šm.

Nestulovný. Z ludu nestulovného, de
populo harbaro. Ž. wit. a Ž. gloss. 113. 1. —
Šf. III. 364. doporučuje čtení: nesmluvného.
Gb. myslí, že je to přepsáním za neumětel-
ného, jež se čte v Ž. pod.
Nestvora, y, f. = nestvůra. Dch.
Nestvořenosť = chaos prvopočátečný,
pokud svět nebyl stvořen. Č. Rž. VII.

Nestvořený otec, syn a duch sv. Št. Kn.
š. 14.

Něstvorný člověk, unbescheiden. Las. Tč.

Nestvůrný. Zbraně n-ho zjevu. Čch. L.
k. 77.

Nestyda. V MV. nepravá glossa. Pa.

Nestydatost největší svůdnice k haneb-
nostem. Lpř.

Nestyděti se, sich nicht schämen. N-děl
se dělati rukama svýma. Št. Kn. š. 32.

Nestydlivě, unverschämt. Osv. V. 640.

Nestydlivec. Vz Rstp. 161.

Nestydlivý. Št. Kn. š. 93., BO., Pass.
mu.!. 320. N. oko jest srdce zlý posel. Pass.
mus. 319.

Nestydlý, unverfroren, eufem. m.: ne-
stydatý. Dch.

Nestydnosť, í, f., die Unverfrorenheit.
Dch.

Nésu = nejsem. Šak já nésu závistivá.
Mor. Sš. P. 224.

Nesúca. Krinolina jest do roboty n. (ne-
hodí se). Slov. Němc. VII. 281. Cf. Jsoucí.

Nesudný. N. láska. Sš.

Nesuchyně, Nesuchin, ves u Řenčova.
Tk. V. 182., Rk. Sl.

Nesvá, vz Nesvůj.

Nesvačil, a, m., Neudorf bei Mautnitz,
ves u Vel. Židlichovic.

Nesvačily, něm. Nesvačil. Tk. V. 111.,
Blk. Kfsk. 1372., Sdl. Hr. IV. 372., VI. 277.,
Rk. Sl.

Nesvadba, y, m., os. jm. N. Jos. (Ha-
máček), hudeb., 1824.—1876. Vz Rk. Sl.

Nesvadlý, nicht verwelkt. N. kvítek. Koll.

Nesvařlivý žaludek míti (kachní; o mluv-
kovi). U Ronova. Rgl.

Nesvědčně, ungebührlich. Bern.

Nesvědčnosť, i, f., die Ungebührlichkeit,
Unanständigkeit. Bern.

Nesvědčný, ungebührend, unanständig.
Ben..

Nesvědomí, n. = nesvědomosť. Bern.

Nesvědomitý, gewissenlos. Mus. 1880. 20.

Nesvědomosť, i, f. = nevědomost. Bern.