1178

Nesvědomý, nicht kennend, unkundig.
Lidé práv a desk zemských n-mí. Vš. 8.

Nesvětec, tce, m., der Nichtheilige. Kos.

Nesvětice, Nesvietitz, v Litoměř. Pal.
Rdh. II. 403., Rk. Sl.

Nesvobodnický, eines Freien unwürdig.
Lpř.

Nesvobodný. Sluhové osobně n-dni. Osv.
I. 168. Chodil po gruntech mých cestami
n-mi (zapovědénými). Sd. Kn. opav.

Nesvoj, e, m., os. jm. Tk. V. 197.

Nesvój = nevlastní, cizí. N. otec. Št. N.
139. Vz Nesvůj.

Nesvojina, y, f. Keď sa budeme jako n.
kacírovaf, stíhať a urážať, unsere Leute.
Trok. IV.

Nesvora, y, f. = nesvornosť. Hol. 371.

Nesvornosť u lidu činí velkú bídu. Mor.
Tč. Veľkých vecí len svorné dôjdu sily, n.
záhubu nese. Syt. Táb. 199. N-stí velké
věci na zmatek a mizinu přicházejí. Wtr.
exc.

Nesvorný. N-ným všecken dům bývá
těsný. V.

Nesvůj = nevlastní, cizí. Cf. List. fil. X.
243. Viděti nesvou (ne svůj prospěch). Us.
Sd. Světz. 1881. 93. Dotknutie nesvé ženy
s žádostí zlú a přivolením jest hriech smr-
tedlný. Hus I. 366. V sboží nesvého otce.
Št. N. 139. Přišiel z cudzého do nesvojeho.
Slov. Rr. Sb. — N. = sobě nepodobný, změ-
něný, mrzutý, nemocný a p. Jest n. (ne-
mocen). Bdl. Velemín byl i tělesně všecek
n. Šml. Dívka (vejdouc do cizí jizby) všecka
je nesvá (rozpačitá). Světz. 1882. 312.

Nesvůra, y, f. = nesvornost. U Poličky.
Zkr.

Nesypka, y, f., sam. u Smíchova. Rk. Sl.

Nesyta, ves u Trutnova.

Nesytě, unersättlich. Lpř.

Nesytka mravenčí, s. formiciformis, ko-
máří, s. culiciformis, muší, s. myopiformis,
roupcová, s. asiliformis, kutilková, s. spheci-
formis, tiplicová, s. tipulifurmis, lumčí, s.
ichneumoniformis, zlatopasná, s. uroceri-
formis, trávnicová, s. philanthiformis, šťoví-
ková, s. branconiformis, černohlavá, s. me-
lanocephala, ovadová, s. tabaniformis. Stn.
I. 46.-49. — Cf. Brm. IV. 403.—404., Šír.
Mot. Polkne-li kdo náhodou n-ku, nenasytí
se nikdy. Us.

Nesytkomar, a, m. N. černý, macrocent-
rus marginator, hmyz. Brm. IV. 342.

Nesytosť. Ezp. 1753.

Nesytný, nicht sättigend. Dch. — N., un-
ersättlich. N. bůh války. Msn. Hes.

Nesyty, ves v Jičín. Blk. Kfsk. 926.

Nesytý, insatiabilis. Ž. wit. 100. 5. Oči
jsou n-tá věc. Bž. exc. — čeho. O nevinné
krve n-tý! Leg. Mně. R. 52.

Neščabený = nešíápený. U Místka. Škd.

Neščápený = neščápaný. Mor.
To je n-né kos práce! N-né chlapče! Neor.
N-ná děvčico, cos to udělala! Us. Vck. N.
člověk, n. mrcha, n. dělo! Šd.

Neščasnúceuý = neščápaný. Mor. N.
děcko. Brt. D.

Neščastí = neštěstí. Slov. Bern.
Neščeslivý = nešťastný. Slov. Sl. ps. 64.

Neščestí. Mor. Valí se jak hromada n.
Brt.

Nesený, getragen. Vz Nésti. N. báseň.
Dk. Poet. 492. Vlnami n-ný. Lpř.

Nešereda, y, m. Ty n-do, pliago celej
dediny. Phľd. VIII. 172.

Nešetření, n., die Vernachlässigung, Nicht-
beachtung, Mangel an Pflege. Lpř.

Nešetřený, vernachlässigt, nicht be-
achtet, ungepflegt. Lpř.

Nešetrně, rücksichtslos. N. s někým na-
kládati. Us.

Nešice, dědinka na Slov. nad Váhem.
Pokr. Pot. I. 120.

Něškabený = nešťastný. U Místka. Škd.

Neškaredice, dle Budějovice, Neschka-
reditz. Blk. Kfsk. 1063., Rk. Sl.

Neškodlivosť, i, f., die Unschädlichkeit.
Šm.

Neškodlivý, unschädlich. Us.

Neškreč, e, m. = netŕesk. Slov. Šm.

Nešlechetenství Sv. ruk. 192.

Nešlechetnost. Št. Kn. š. 24. N. sama
sobě pomsta jest. Výb. II. 651.

Nešlechtěný; -en, a, o, nicht veredelt.
N. strom. Us.

Něšov, Neschowa. Arch. VII. 715., Rk.
Sl.

Něšovice, míst. jm. Vz Arch. VIL 351.

Nešpetati = necekati, mäuschenstill sein,
nicht mucksen. Sedí, ani n-tá. Us. Dch.

Nešpidernosť, i, f., der Schmutz. Slov.
Bern.

Nešpiderný, schmutzig; unehrlich. Slov.
Bern.

Nešpita, y, f. = všeliká nečistota, allerlei
Unreinlichkeit, Unrath. Val. Vck. — N.,
hmyz, das Ungeziefer. Vz Hmyz (dod.) Brt.
— N., y, m.-= člověk nečistý. Mor. Brt.,
Vck., BKn. II. 11.

Nešpitný = špinavý, unrein, schmutzig.
Mor. Vck., Wrch, Mkl. Etym. 214.

Nešpor, laš. néšpůr. Tč. Cf. Bž. 52. —
N. = odpolední. Až do samého n-ru. Němc.
Sla srna (dva) do Vzdúnek o nešpoře. NB.
Tč. 125. Od n-rů celú noc s našimi se bili.
Koll. Zp. I. 53. Od n-ra až do n-ra světiti
budete soboty vaše. Ol. Lev. 23. 32. — N. =
nešporní zpěvy. Št. Kn. š. 108. Za Št. v 6.
ř. zd. polož: Kn. š. 1. A já kráčím k sv.
klášteru, by nezmeškala slavných něšporů.
Sš. P. 5. — N., a, m., os. jm. 1515, Tk.
IV. 527., 716. N. Jos., kazat. Jg. H1. 1. 603.

Nešporence. Slov. Nešpory, nešpory,
malé n. Sl. ps.

Nešporní hodiny plniti. Žvt. otc. 51. b.

Nešt vzniklo z nechžť vynecháním ch a
spodobou, nikoli z nechť změnou cht v šť.
Gb. v List. fil. 1884. 66. Chodí jako nesť
(budiž k ničemu, bez účelu). U čce. Tkč.

Nešťábarný = neščápaný. U Rychn. Dšk.

Nešťápeně, ungemein, sehr. N. mu ten
šat svědčil (slušel). U Olom. Sd.

Nešťápenec, nce, m. = uešťápený. Po-
čkej ty n-če n-ný! Mor. Sd.

Nešťápený = nešťastný, zlořečený, za-
tracený. Knrz., Sd.

Nešťastnost. Kdo nad tou n-stí bude
lkáti? Koll. II. 208.