Předchozí (1177)  Strana:1178  Další (1179) |
|
|||
1178
|
|||
|
|||
Nesvědomý, nicht kennend, unkundig.
Lidé práv a desk zemských n-mí. Vš. 8. Nesvětec, tce, m., der Nichtheilige. Kos.
Nesvětice, Nesvietitz, v Litoměř. Pal.
Rdh. II. 403., Rk. Sl. Nesvobodnický, eines Freien unwürdig.
Lpř. Nesvobodný. Sluhové osobně n-dni. Osv.
I. 168. Chodil po gruntech mých cestami n-mi (zapovědénými). Sd. Kn. opav. Nesvoj, e, m., os. jm. Tk. V. 197.
Nesvój = nevlastní, cizí. N. otec. Št. N.
139. Vz Nesvůj. Nesvojina, y, f. Keď sa budeme jako n.
kacírovaf, stíhať a urážať, unsere Leute. Trok. IV. Nesvora, y, f. = nesvornosť. Hol. 371.
Nesvornosť u lidu činí velkú bídu. Mor.
Tč. Veľkých vecí len svorné dôjdu sily, n. záhubu nese. Syt. Táb. 199. N-stí velké věci na zmatek a mizinu přicházejí. Wtr. exc. Nesvorný. N-ným všecken dům bývá
těsný. V. Nesvůj = nevlastní, cizí. Cf. List. fil. X.
243. Viděti nesvou (ne svůj prospěch). Us. Sd. Světz. 1881. 93. Dotknutie nesvé ženy s žádostí zlú a přivolením jest hriech smr- tedlný. Hus I. 366. V sboží nesvého otce. Št. N. 139. Přišiel z cudzého do nesvojeho. Slov. Rr. Sb. — N. = sobě nepodobný, změ- něný, mrzutý, nemocný a p. Jest n. (ne- mocen). Bdl. Velemín byl i tělesně všecek n. Šml. Dívka (vejdouc do cizí jizby) všecka je nesvá (rozpačitá). Světz. 1882. 312. Nesvůra, y, f. = nesvornost. U Poličky.
Zkr. Nesypka, y, f., sam. u Smíchova. Rk. Sl.
Nesyta, ves u Trutnova.
Nesytě, unersättlich. Lpř.
Nesytka mravenčí, s. formiciformis, ko-
máří, s. culiciformis, muší, s. myopiformis, roupcová, s. asiliformis, kutilková, s. spheci- formis, tiplicová, s. tipulifurmis, lumčí, s. ichneumoniformis, zlatopasná, s. uroceri- formis, trávnicová, s. philanthiformis, šťoví- ková, s. branconiformis, černohlavá, s. me- lanocephala, ovadová, s. tabaniformis. Stn. I. 46.-49. — Cf. Brm. IV. 403.—404., Šír. Mot. Polkne-li kdo náhodou n-ku, nenasytí se nikdy. Us. Nesytkomar, a, m. N. černý, macrocent-
rus marginator, hmyz. Brm. IV. 342. Nesytosť. Ezp. 1753.
Nesytný, nicht sättigend. Dch. — N., un-
ersättlich. N. bůh války. Msn. Hes. Nesyty, ves v Jičín. Blk. Kfsk. 926.
Nesytý, insatiabilis. Ž. wit. 100. 5. Oči
jsou n-tá věc. Bž. exc. — čeho. O nevinné krve n-tý! Leg. Mně. R. 52. Neščabený = nešíápený. U Místka. Škd.
Neščápený = neščápaný. Mor.
To je n-né kos práce! N-né chlapče! Neor. N-ná děvčico, cos to udělala! Us. Vck. N. člověk, n. mrcha, n. dělo! Šd. Neščasnúceuý = neščápaný. Mor. N.
děcko. Brt. D. Neščastí = neštěstí. Slov. Bern.
Neščeslivý = nešťastný. Slov. Sl. ps. 64. |
Neščestí. Mor. Valí se jak hromada n.
Brt. Nesený, getragen. Vz Nésti. N. báseň.
Dk. Poet. 492. Vlnami n-ný. Lpř. Nešereda, y, m. Ty n-do, pliago celej
dediny. Phľd. VIII. 172. Nešetření, n., die Vernachlässigung, Nicht-
beachtung, Mangel an Pflege. Lpř. Nešetřený, vernachlässigt, nicht be-
achtet, ungepflegt. Lpř. Nešetrně, rücksichtslos. N. s někým na-
kládati. Us. Nešice, dědinka na Slov. nad Váhem.
Pokr. Pot. I. 120. Něškabený = nešťastný. U Místka. Škd.
Neškaredice, dle Budějovice, Neschka-
reditz. Blk. Kfsk. 1063., Rk. Sl. Neškodlivosť, i, f., die Unschädlichkeit.
Šm. Neškodlivý, unschädlich. Us.
Neškreč, e, m. = netŕesk. Slov. Šm.
Nešlechetenství Sv. ruk. 192.
Nešlechetnost. Št. Kn. š. 24. N. sama
sobě pomsta jest. Výb. II. 651. Nešlechtěný; -en, a, o, nicht veredelt.
N. strom. Us. Něšov, Neschowa. Arch. VII. 715., Rk.
Sl. Něšovice, míst. jm. Vz Arch. VIL 351.
Nešpetati = necekati, mäuschenstill sein,
nicht mucksen. Sedí, ani n-tá. Us. Dch. Nešpidernosť, i, f., der Schmutz. Slov.
Bern. Nešpiderný, schmutzig; unehrlich. Slov.
Bern. Nešpita, y, f. = všeliká nečistota, allerlei
Unreinlichkeit, Unrath. Val. Vck. — N., hmyz, das Ungeziefer. Vz Hmyz (dod.) Brt. — N., y, m.-= člověk nečistý. Mor. Brt., Vck., BKn. II. 11. Nešpitný = špinavý, unrein, schmutzig.
Mor. Vck., Wrch, Mkl. Etym. 214. Nešpor, laš. néšpůr. Tč. Cf. Bž. 52. —
N. = odpolední. Až do samého n-ru. Němc. Sla srna (dva) do Vzdúnek o nešpoře. NB. Tč. 125. Od n-rů celú noc s našimi se bili. Koll. Zp. I. 53. Od n-ra až do n-ra světiti budete soboty vaše. Ol. Lev. 23. 32. — N. = nešporní zpěvy. Št. Kn. š. 108. Za Št. v 6. ř. zd. polož: Kn. š. 1. A já kráčím k sv. klášteru, by nezmeškala slavných něšporů. Sš. P. 5. — N., a, m., os. jm. 1515, Tk. IV. 527., 716. N. Jos., kazat. Jg. H1. 1. 603. Nešporence. Slov. Nešpory, nešpory,
malé n. Sl. ps. Nešporní hodiny plniti. Žvt. otc. 51. b.
Nešt vzniklo z nechžť vynecháním ch a
spodobou, nikoli z nechť změnou cht v šť. Gb. v List. fil. 1884. 66. Chodí jako nesť (budiž k ničemu, bez účelu). U čce. Tkč. Nešťábarný = neščápaný. U Rychn. Dšk.
Nešťápeně, ungemein, sehr. N. mu ten
šat svědčil (slušel). U Olom. Sd. Nešťápenec, nce, m. = uešťápený. Po-
čkej ty n-če n-ný! Mor. Sd. Nešťápený = nešťastný, zlořečený, za-
tracený. Knrz., Sd. Nešťastnost. Kdo nad tou n-stí bude
lkáti? Koll. II. 208. |
||
|
|||
Předchozí (1177)  Strana:1178  Další (1179) |