1179

Nešťastný = bídný. Šťastní na koních
skáčí a n. pěšky se vláčí. Bž. exc. S Bohem
kdo činí n-mu dobrodiní. Hkš. — N. =
neštěstí přinášející. N. boj, válka, bitva,
příhoda. J. Lpř. Narodil se na n. den. Us.
Pověry o n-ných dnech vz v Mus. 1853.
492., 1854. 547.

Neštěda, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Neštědice, dle Budějovice = Neštětice.
Blk. Kfsk. 54., Rk. Sl.

Neštěmice. Blk. Kfsk. 54., Rk. Sl.

Neštěstí. Na n., unglücklicher Weise.
Dch. Jdeš jak devatero n. (pomalu). Val.
Vck. Ten hoch, to je taky řezníkovo n.
(špatně řemeslu se naučil). V Kunv. Msk.
N. osamocuje. Us. N. sbližuje. Us. N-stim
se neopiješ. Šml. N. nepřiňde samotno, řekla
dívka, když porodila dvojky (dvojčata).
Slez. Tč. Když n. již se stalo, jest každý
rozumější. N. spí-li, nebuď ho. Sbor. uč.

V n. celé člověčenstvo zpřízněno. N. učí
hledati Boha. Hkš., Lpř. V lidech žádné
naděje sobě neskládej, v n. ode všech opuštěn
budeš. Hkš. Sčestie zavodí v nesčestie;
Sčestie se trousí, nesčestie se spe (sype).
Krnd. 211. Neštěstí ukazuje, kdo pravdivě
miluje. Lpř. Štěstí po n. bývá, n. po štěstí.
Sv. ruk. 241. Kdo se jednou vrátí, dvoje
n. najde. Rubš. Žiadne nešťastie večne ne-
trvalo. Slov. Zátur. Kaj je n., tam je po-
směch. Slez. Šd. Štěstí a n. sousedy sobě
jsou; Štěstí s n-ím ob jeden dvůr žive;

V štěstí doufej, v n. nezoufej; Štěstí o berle
se vleče a n. lítá na křídlech; V štěstí
mnoho přátel bývá, v n-í svoji se opouštějí.
Bž. exc. Cf. Slánka, Slepice, Vyhrání, Zajíc.
O n. vz v Mus. 1853. 484. — N. = nešťast-
ník. Idi, ty n.! U Olom. Sd.

Neštěstiti se, unglücklich ausfallen. Btt.
Sp. 101.

Neštětice, Neštědice, dle Budějovice, Ne-
schtietitz, ves u Neveklova. Blk. Kfsk. 54.,
151.

Neštítiti se čeho, sich nicht scheuen.

Nešťouky = dešťovky. U Pardub. Vk.

Neštovec, vce, m., der Variolith, Pock-
stein. Šm.

Neštovice, pustula. Sv. ruk. 314. Cf. Šrc.
128., 408., 409., List. fil. XI. 185., 187.,
Mkl. 44. Etym. 411., Rk. Sl. N. pravé, va-
riolae, slité, v. confluentes, černé či krvavé
či zlé či jedovaté, v. haemorrhagicae, jalové
či plané či větrné, varioloides, modré, ovčí
(plané), hnisavé, Eiter-. Vz Slov. zdrav.,
Kram. Slov., Jg. H. 1. 484., Hš. Dod. k Jg.
H. 1. IL, Příčesný, Nz. lk. Kdo má nešto-
vice v očích, dívej se skrze cedník na
slunce Us. Jak zaříkávají n-ci na bulvě
oční? Vz Kv. 1855. 340.

Neštovicochorý, blatterkrank. Šm.

Neštovicovitý, pustulös. N. lišej, eczema
pustulosum (impetiginosum). Nz. lk.

Neštovicový = neštoviční. Us. Pdl.

Neštovička. Vz Slov. zdrav.

Neštovičný. N. epidemie, nemocnice, Us.,
povlaka. Výb. II. 4., Leg. o 12 apošt. 79.

Nešťůvka, y, f. N. vlasem proniknutá,
achor. Vz Ott. 1. 513.

Nešupěti, ěl, ění = nescházeti. N-lo mu
na penězích. Us. Hk.

Nešustový papír, das Einmachpapier. Šm.

Nešvar, u, m. = nešvara. Všeliký n. tam
plodili. Mus. 1880. 26.

Nešvařitel, e, m., der Verunstalter. Bdl.
Ž. Šf. 83.

Nešvaropis, u, m., schlechte Ortho-
graphie. Šm.

Neť, Cf. Bž. 102.

Nět, něto, (nieto) = to ne, není. Slov. Šd.
Nét, nit, u, m., der Nietnagel. Laš. Tč.
Něta, Nětka, Nětiše, f. = Agnes. Pal.
Rdh. I. 123. Neta. Slez. Šd.

Netáhnouti = sotva, neváhati, nedlíti.
Vz Bž. 217., Sv. ruk. NM. 408. A netaže
těch slov dokonati a v tu dobu pojide Re-
beka. BO. Netaže Ježíš slova skonati (sotva
skonal). Hr. ruk. 231. Ona to řieci netaže.
Ib. L. 88. Netáhneš ot něho jeti. Ib. SK.
51. Netáhla toho dořieci, už hlas s nebe
přišel. Výb. I. 299., 302. Netieže had k síle
přijíti. Ezp. 589. A netaže přijíti k bratři
své, ihned jej obnažichu; A netaže Isák
těch slov dokonati, až přijide Esau. BO.
A netieže on mluvenie přestati, až tě uká-
zachu synové královi. Bj. Netáhl by kto
hnúti okem, tak sé náhlým snidú skokem.
Alx. B. Netáhneš ot něho jeti, až mrcha
počne klěcěti. Sat., Hrad. 132. a. Netáhne
den býti, až král zvie náš příjezd. Troj. —
Pozn. Od druhé polovice 14. věku počala
tato vazba mizeti. Vz více v Jir. Nkr. 86.,
List. fil. 1883. 274., Brt. S. 3. vd. 140.

Netajivosť, i, f., die Offenheit. Otevře-
nost a n. Pal. Rdh. III. 27., Dch.

Netajný, nicht verheimlicht, rückhaltslos.
Šm.

Netalčec, čce, netalec, lce, m., der Leuzit,
nerosť. Šm.

Netata. Koll. Zp. I. 152., Rstp. 1426.,
Slb. 286, Odb. path. III. 849.

Netázati. Nic na cestu netázachu. Hr. ruk.
73.

Neťažiny, pl., f., die Imponderabilien.
Loos.

Netbalivý = nedbalý. Hus I. 265. Vz
Prázdnivý (dod.).

Netbání, n. Št. Kn. š. 5. N. zahubí lé-
ného. BO.

Netbati, vz Nedbati.

Netbavě, sorglos, nach-, fahrlässig. N.
tělo božie přijímati. Št.

Nětco. Dh. 23.

Nětčí = něčí. BR. II. 270.

Netečkovaný, unpunktirt.Rst. 449.

Netečně, lässig, gleichgiltig. N. k něčemu
pohlížeti, J. Lpř., se chovati. KB. VI.

Netečnosť mravní, náboženská. Nz. N.
k umění. Vlč.

Netečný, iudifferent. N. úkony, Stár.
Mrav. 26., hmoty, Kk. Fys. 60., kysličníky,
Mj. 26., sloučeniny. NA. V. 476. Dusík jest
netečný k látkám jiným. Mj. 33.

Netěchovice, dle Budějovice, Netiecho-
witz. Sdl. Hr. III. 194., Rk. Sl.

Netěkavý, nicht flüchtig. N. látky. Us.
Pdl. N. = v ohni stálý, feuerbeständig. Nz.

Netekutý, nicht flüssig. Lpř.

Neteleskopický. N. hvězda. Stč. Zem. 44.

Netelesný. N. Bůh, MH. 9., duše. Hlv.

Netenice, vz Netonice.