Předchozí (1178)  Strana:1179  Další (1180) |
|
|||
1179
|
|||
|
|||
Nešťastný = bídný. Šťastní na koních
skáčí a n. pěšky se vláčí. Bž. exc. S Bohem kdo činí n-mu dobrodiní. Hkš. — N. = neštěstí přinášející. N. boj, válka, bitva, příhoda. J. Lpř. Narodil se na n. den. Us. Pověry o n-ných dnech vz v Mus. 1853. 492., 1854. 547. Neštěda, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Neštědice, dle Budějovice = Neštětice.
Blk. Kfsk. 54., Rk. Sl. Neštěmice. Blk. Kfsk. 54., Rk. Sl.
Neštěstí. Na n., unglücklicher Weise.
Dch. Jdeš jak devatero n. (pomalu). Val. Vck. Ten hoch, to je taky řezníkovo n. (špatně řemeslu se naučil). V Kunv. Msk. N. osamocuje. Us. N. sbližuje. Us. N-stim se neopiješ. Šml. N. nepřiňde samotno, řekla dívka, když porodila dvojky (dvojčata). Slez. Tč. Když n. již se stalo, jest každý rozumější. N. spí-li, nebuď ho. Sbor. uč. V n. celé člověčenstvo zpřízněno. N. učí
hledati Boha. Hkš., Lpř. V lidech žádné naděje sobě neskládej, v n. ode všech opuštěn budeš. Hkš. Sčestie zavodí v nesčestie; Sčestie se trousí, nesčestie se spe (sype). Krnd. 211. Neštěstí ukazuje, kdo pravdivě miluje. Lpř. Štěstí po n. bývá, n. po štěstí. Sv. ruk. 241. Kdo se jednou vrátí, dvoje n. najde. Rubš. Žiadne nešťastie večne ne- trvalo. Slov. Zátur. Kaj je n., tam je po- směch. Slez. Šd. Štěstí a n. sousedy sobě jsou; Štěstí s n-ím ob jeden dvůr žive; V štěstí doufej, v n. nezoufej; Štěstí o berle
se vleče a n. lítá na křídlech; V štěstí mnoho přátel bývá, v n-í svoji se opouštějí. Bž. exc. Cf. Slánka, Slepice, Vyhrání, Zajíc. O n. vz v Mus. 1853. 484. — N. = nešťast- ník. Idi, ty n.! U Olom. Sd. Neštěstiti se, unglücklich ausfallen. Btt.
Sp. 101. Neštětice, Neštědice, dle Budějovice, Ne-
schtietitz, ves u Neveklova. Blk. Kfsk. 54., 151. Neštítiti se čeho, sich nicht scheuen.
Nešťouky = dešťovky. U Pardub. Vk.
Neštovec, vce, m., der Variolith, Pock-
stein. Šm. Neštovice, pustula. Sv. ruk. 314. Cf. Šrc.
128., 408., 409., List. fil. XI. 185., 187., Mkl. 44. Etym. 411., Rk. Sl. N. pravé, va- riolae, slité, v. confluentes, černé či krvavé či zlé či jedovaté, v. haemorrhagicae, jalové či plané či větrné, varioloides, modré, ovčí (plané), hnisavé, Eiter-. Vz Slov. zdrav., Kram. Slov., Jg. H. 1. 484., Hš. Dod. k Jg. H. 1. IL, Příčesný, Nz. lk. Kdo má nešto- vice v očích, dívej se skrze cedník na slunce Us. Jak zaříkávají n-ci na bulvě oční? Vz Kv. 1855. 340. Neštovicochorý, blatterkrank. Šm.
Neštovicovitý, pustulös. N. lišej, eczema
pustulosum (impetiginosum). Nz. lk. Neštovicový = neštoviční. Us. Pdl.
Neštovička. Vz Slov. zdrav.
Neštovičný. N. epidemie, nemocnice, Us.,
povlaka. Výb. II. 4., Leg. o 12 apošt. 79. Nešťůvka, y, f. N. vlasem proniknutá,
achor. Vz Ott. 1. 513. Nešupěti, ěl, ění = nescházeti. N-lo mu
na penězích. Us. Hk. |
Nešustový papír, das Einmachpapier. Šm.
Nešvar, u, m. = nešvara. Všeliký n. tam
plodili. Mus. 1880. 26. Nešvařitel, e, m., der Verunstalter. Bdl.
Ž. Šf. 83. Nešvaropis, u, m., schlechte Ortho-
graphie. Šm. Neť, Cf. Bž. 102.
Nět, něto, (nieto) = to ne, není. Slov. Šd.
Nét, nit, u, m., der Nietnagel. Laš. Tč. Něta, Nětka, Nětiše, f. = Agnes. Pal. Rdh. I. 123. Neta. Slez. Šd. Netáhnouti = sotva, neváhati, nedlíti.
Vz Bž. 217., Sv. ruk. NM. 408. A netaže těch slov dokonati a v tu dobu pojide Re- beka. BO. Netaže Ježíš slova skonati (sotva skonal). Hr. ruk. 231. Ona to řieci netaže. Ib. L. 88. Netáhneš ot něho jeti. Ib. SK. 51. Netáhla toho dořieci, už hlas s nebe přišel. Výb. I. 299., 302. Netieže had k síle přijíti. Ezp. 589. A netaže přijíti k bratři své, ihned jej obnažichu; A netaže Isák těch slov dokonati, až přijide Esau. BO. A netieže on mluvenie přestati, až tě uká- zachu synové královi. Bj. Netáhl by kto hnúti okem, tak sé náhlým snidú skokem. Alx. B. Netáhneš ot něho jeti, až mrcha počne klěcěti. Sat., Hrad. 132. a. Netáhne den býti, až král zvie náš příjezd. Troj. — Pozn. Od druhé polovice 14. věku počala tato vazba mizeti. Vz více v Jir. Nkr. 86., List. fil. 1883. 274., Brt. S. 3. vd. 140. Netajivosť, i, f., die Offenheit. Otevře-
nost a n. Pal. Rdh. III. 27., Dch. Netajný, nicht verheimlicht, rückhaltslos.
Šm. Netalčec, čce, netalec, lce, m., der Leuzit,
nerosť. Šm. Netata. Koll. Zp. I. 152., Rstp. 1426.,
Slb. 286, Odb. path. III. 849. Netázati. Nic na cestu netázachu. Hr. ruk.
73. Neťažiny, pl., f., die Imponderabilien.
Loos. Netbalivý = nedbalý. Hus I. 265. Vz
Prázdnivý (dod.). Netbání, n. Št. Kn. š. 5. N. zahubí lé-
ného. BO. Netbati, vz Nedbati.
Netbavě, sorglos, nach-, fahrlässig. N.
tělo božie přijímati. Št. Nětco. Dh. 23.
Nětčí = něčí. BR. II. 270.
Netečkovaný, unpunktirt.Rst. 449.
Netečně, lässig, gleichgiltig. N. k něčemu
pohlížeti, J. Lpř., se chovati. KB. VI. Netečnosť mravní, náboženská. Nz. N.
k umění. Vlč. Netečný, iudifferent. N. úkony, Stár.
Mrav. 26., hmoty, Kk. Fys. 60., kysličníky, Mj. 26., sloučeniny. NA. V. 476. Dusík jest netečný k látkám jiným. Mj. 33. Netěchovice, dle Budějovice, Netiecho-
witz. Sdl. Hr. III. 194., Rk. Sl. Netěkavý, nicht flüchtig. N. látky. Us.
Pdl. N. = v ohni stálý, feuerbeständig. Nz. Netekutý, nicht flüssig. Lpř.
Neteleskopický. N. hvězda. Stč. Zem. 44.
Netelesný. N. Bůh, MH. 9., duše. Hlv.
Netenice, vz Netonice.
|
||
|
|||
Předchozí (1178)  Strana:1179  Další (1180) |