Předchozí (1179)  Strana:1180  Další (1181) |
|
|||
1180
|
|||
|
|||
Netený — těstový. N. placka. Vchř.
Neteplý, nicht warm. Lpř.
Neteř, v nora. správně neť. Brs. 2. vd.
153. Něterdy. Bž. 216. Ač (baby) n. nábožny
bývají. Mnč. R. 95. Něterý. Sv. ruk. An. 38. K. I. 23., Ev.
vid., v Ol. obecně se čte. (Jir. Mor. 47.). Netesklivý v povinnostech, nicht ängst-
lich. 1608. Wtr. Netěš z Mnetěš Vz toto. S. N. XI. 524.
Mus. 1889. 165. Nefetovaný; -án, a, o, nicht tätowirt.
Lpř. Netěžko, nicht schwer. To n. uhodnouti.
Šml. Netěžný = nevážitelný, unwägbar. Sl. les.
Neti. Bž. 47. V MV. nepravá glossa. Pa.
40. N., jináče i synovkyně. Koll. St. 314. Netík, politricum. Byl. 15. stol. Cf. Rstp
1786., 1790., Mllr. 8., 82., Ott. I. 202. Netikalov, vz Métikalov.
Netikový, Frauenhaar-. Šm.
Nětiše. Vz Néta, Gl. Hl. 123.
Netištěný; -ěn, a, o, nicht gedruckt.
Spis posud n. Us. Pdl. Nětiť, ne tiť, nicht ert.t, ov roť y«, ich
will nicht sagen. Laš. Tč. Nětivo, a, n. = nítivo, das Zündwerk.
Slov. Hdž. Čít. 152. Nětka, y, f., vz Něta.
Netknutelnosť, die Unantastbarkeit, Im-
munität. Rk. Netknutelný, unantastbar.
Netknutý odejde. Dch. Po nahých me-
čích půjde n-tý. Vrch. Myth. I. 216. — čím. Cesta vozem dávno n-tá. Vlč. Netleň, ě, f. = ambrosia. Vký. Vz N.
Netlenný = co nemůže tlíti, nesmrtelný.
Kln. Bs. 203. Netluky. U Lobosic oprav v: u Lovosic.
Blk. Kfsk. 1372. Netolerantní = nesnášelivý. Šmb.
Netolice. Cf. Pal. Rdh. II. 126., Arch.
VII. 715., VIII. 597., Tk. Žk. 62., 70., Blk. Kfsk. 1372., Rk. Sl. Netolici = potomci Netolovi, Bž. 87.,
kmen český u Netolic. Šmb. S. 1. 313. Netolický. Netoličtí jsou buchtaři. Vz
Sbtk. Krat. h. 77. — N., ého, m., os. jm. Mus. 1880. 105. N. Bartolm., tiskař 1542. Jg. H. 1. 603., Jir. Ruk. II. 51. — N. Jiří Leop., kanovník 1568. Jir. Ruk. II. 52., Jg. H, 1. 603. — N. Jan 1577. Jg. H. l. 603.. Jir. Ruk. II. 52. Netoliko. Avšak sú se netolik nepo-
lepšili, ale mě i na smrť odsúdili. Pass. mus. 408. A on netolik neučinil kázánie jeho, ale i . . . Št. Kn. š. 5. Netolika, y, f. = bílé zvonečky, rostl.
U N. Kdyně. Rgl. Netonice. Arch. VII. 715., Blk. Kfsk.
353., Rk. Sl. Netopený; -en, a, o, ungeheitzt. N. pokoj.
Us. Pdl. Netopil, a, m., os. jm. N. M. Jg. H. 1.
603. Netopýr. V MV. nepravá glossa. Pa. 40.
Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 214., Hlb. I. 110., 214 , Bž. 46., Mkl. aL. 10., 159., 238. |
Netopýr, Krnd. 195., slovác, val. a haná-
cky; letopéř, litopéř v záp. Mor., večerek, večurek, večeralek, laš., šimík u Polešovic, kašakút u Broumova, holý vták u Starého Hrozenkova, trúlek v Podluží, letotýř v Dol- sku, Brt., špirhanec místy na Slov. N. holo- nosí, gymnorhina, die Glattnase, hvízdavý, nannugo pipistrellus, Zwergfledermaus, Leis- lerův, vesperugo Leisleri na Šumavě, lesní či nejranější, panugo noctula, Abendsegler, mopsličí či černý, synotus barbastellus, Mopsfledermaus, myši či myší ouško, my- otus, Mausohr, obecný či veliký létač, my- otus murinus, Mäuseohr, peřestý, vesperugo discolor, pozdní, vesperugo serotinus, hojný v Praze, řasnatý, vespertilio Naterreri, raso- nosi čili úpíři, istiophora, die Blattnasen, stěhovavý či severní, meteorus Nilsonii, Umberfledermaus, širokouší, synotus, die Breitohren, ušatý či sroustlouch obecný, plecotus auritus, Ohrenfledermaus, větší, vesperugo Nathusii, v již. Čech., vodní či červený krátkouch, brachyotus Daubentonii, Wasserfledermaus, vousatý, vespertilio my- stacinus, zákrslý, nannugo, Buschsegler. Brm. I. 308.—338., Schd. II. 392., 393, Sl. les. Rozcuchaný jako n. Us. Rgl Na n-ra na Mor. pokřikují: 1. Netopýř, poleť blíž, jsi li žába nebo myš? — 2 Litopéř šelma kluk, prodal peří, koupil chlup. — 3. Poleť, poleť, pýřu, dám ti misu šlížů. — 4. Poleť blíž, netopýr, dám ti kaše na talíř. —• 5. Poleť, poleť, netopýř, nedaleko doletíš, do Nového Města porúbaná cesta, porúbali Němci, malí pacholenci. — 6. Poleť, poleť, trúlku, dám ti masnú hůlku, ešče něco více, červené střevíce. Brt. Dt. 39. Kdo zkazí netopýrům hnízdo, tomu se prý délají na nose boláky, jež lid netopýry jmenuje. U N. Bydž. Kšť. — N. mořský, malthe, ryba. Schd. II. 502. — N. Člověk půl Čecha a půl Němce. To je n. Us. Dv. — N., u, m. — bolák na nose. Kto zabije n-ra, udělají se mu prý na nose n-ry. U Ostroměře. Kšť. — Netopýr — růže z bílých, růžových a modrých pentlí na růžku (dívčím šátku). V Podluží. Brt., Hrb. Obr. 83. Netopýřavka, y, f. = netopýrotroud.
Netopýrník, a, m., malthe, plaz. Brm.
III. 3. 141. Netopýrovitě, fledermauaartig. Netopý-
řovitě se vznášeti. Slč. Žem. 715. Netoulati se, vz Toulati se. — N. se —
po něcem nejíti, nesnaziti se. Sv. ruk. K. I. 24., III. 21. Netovati, znetovati, vernieten. — co:
škatuli, boty. Laš. Tč. Netovice, dle Budějovice, Nettowitz. Blk.
Kfsk. 1205., Sdl. Hr. III. 305., IV. 372., Rk. Sl. Netrápený; -en, a, o, nicht gequält. Lpř.
Netrapný, schmerzenlos. Lpř. Sl. 1. 33.
Netráveni, n., apepsia.
Netřeba. Netreba som = není mne třeba.
Slov. Er. Sl. číť. Veď som ja milému na- skrze n. Sb. sl. ps. Jižť nám n. tuto déle státi. Výb. II. 34. N. než zapřáhnouti a jeti, man braucht nur einzuspannen. Brt. S. 105. Někdy n. jest všeho rozprávěti. Št. Kn. š. 16. — N., y, m. = nepotřebný, neužitečný |
||
|
|||
Předchozí (1179)  Strana:1180  Další (1181) |