1180

Netený — těstový. N. placka. Vchř.

Neteplý, nicht warm. Lpř.

Neteř, v nora. správně neť. Brs. 2. vd.
153.

Něterdy. Bž. 216. Ač (baby) n. nábožny
bývají. Mnč. R. 95.

Něterý. Sv. ruk. An. 38. K. I. 23., Ev.
vid., v Ol. obecně se čte. (Jir. Mor. 47.).

Netesklivý v povinnostech, nicht ängst-
lich. 1608. Wtr.

Netěš z Mnetěš Vz toto. S. N. XI. 524.
Mus. 1889. 165.

Nefetovaný; -án, a, o, nicht tätowirt.
Lpř.

Netěžko, nicht schwer. To n. uhodnouti.
Šml.

Netěžný = nevážitelný, unwägbar. Sl. les.

Neti. Bž. 47. V MV. nepravá glossa. Pa.
40. N., jináče i synovkyně. Koll. St. 314.

Netík, politricum. Byl. 15. stol. Cf. Rstp
1786., 1790., Mllr. 8., 82., Ott. I. 202.

Netikalov, vz Métikalov.

Netikový, Frauenhaar-. Šm.

Nětiše. Vz Néta, Gl. Hl. 123.

Netištěný; -ěn, a, o, nicht gedruckt.
Spis posud n. Us. Pdl.

Nětiť, ne tiť, nicht ert.t, ov roť y«, ich
will nicht sagen. Laš. Tč.

Nětivo, a, n. = nítivo, das Zündwerk.
Slov. Hdž. Čít. 152.

Nětka, y, f., vz Něta.

Netknutelnosť, die Unantastbarkeit, Im-
munität. Rk.

Netknutelný, unantastbar.

Netknutý odejde. Dch. Po nahých me-
čích půjde n-tý. Vrch. Myth. I. 216. — čím.
Cesta vozem dávno n-tá. Vlč.

Netleň, ě, f. = ambrosia. Vký. Vz N.

Netlenný = co nemůže tlíti, nesmrtelný.
Kln. Bs. 203.

Netluky. U Lobosic oprav v: u Lovosic.
Blk. Kfsk. 1372.

Netolerantní = nesnášelivý. Šmb.

Netolice. Cf. Pal. Rdh. II. 126., Arch.
VII. 715., VIII. 597., Tk. Žk. 62., 70., Blk.
Kfsk. 1372., Rk. Sl.

Netolici = potomci Netolovi, Bž. 87.,
kmen český u Netolic. Šmb. S. 1. 313.

Netolický. Netoličtí jsou buchtaři. Vz
Sbtk. Krat. h. 77. — N., ého, m., os. jm.
Mus. 1880. 105. N. Bartolm., tiskař 1542.
Jg. H. 1. 603., Jir. Ruk. II. 51. — N. Jiří
Leop., kanovník 1568. Jir. Ruk. II. 52., Jg.
H, 1. 603. — N. Jan 1577. Jg. H. l. 603..
Jir. Ruk. II. 52.

Netoliko. Avšak sú se netolik nepo-
lepšili, ale mě i na smrť odsúdili. Pass. mus.
408. A on netolik neučinil kázánie jeho,
ale i . . . Št. Kn. š. 5.

Netolika, y, f. = bílé zvonečky, rostl.
U N. Kdyně. Rgl.

Netonice. Arch. VII. 715., Blk. Kfsk.
353., Rk. Sl.

Netopený; -en, a, o, ungeheitzt. N. pokoj.
Us. Pdl.

Netopil, a, m., os. jm. N. M. Jg. H. 1.
603.

Netopýr. V MV. nepravá glossa. Pa. 40.
Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 214., Hlb. I.
110., 214 , Bž. 46., Mkl. aL. 10., 159., 238.

Netopýr, Krnd. 195., slovác, val. a haná-
cky; letopéř, litopéř v záp. Mor., večerek,
večurek, večeralek, laš., šimík u Polešovic,
kašakút u Broumova, holý vták u Starého
Hrozenkova, trúlek v Podluží, letotýř v Dol-
sku, Brt., špirhanec místy na Slov. N. holo-
nosí, gymnorhina, die Glattnase, hvízdavý,
nannugo pipistrellus, Zwergfledermaus, Leis-
lerův, vesperugo Leisleri na Šumavě, lesní
či nejranější, panugo noctula, Abendsegler,
mopsličí či černý, synotus barbastellus,
Mopsfledermaus, myši či myší ouško, my-
otus, Mausohr, obecný či veliký létač, my-
otus murinus, Mäuseohr, peřestý, vesperugo
discolor, pozdní, vesperugo serotinus, hojný
v Praze, řasnatý, vespertilio Naterreri, raso-
nosi čili úpíři, istiophora, die Blattnasen,
stěhovavý či severní, meteorus Nilsonii,
Umberfledermaus, širokouší, synotus, die
Breitohren, ušatý či sroustlouch obecný,
plecotus auritus, Ohrenfledermaus, větší,
vesperugo Nathusii, v již. Čech., vodní či
červený krátkouch, brachyotus Daubentonii,
Wasserfledermaus, vousatý, vespertilio my-
stacinus, zákrslý, nannugo, Buschsegler. Brm.
I. 308.—338., Schd. II. 392., 393, Sl. les.
Rozcuchaný jako n. Us. Rgl Na n-ra na
Mor. pokřikují: 1. Netopýř, poleť blíž, jsi li
žába nebo myš? — 2 Litopéř šelma kluk,
prodal peří, koupil chlup. — 3. Poleť, poleť,
pýřu, dám ti misu šlížů. — 4. Poleť blíž,
netopýr, dám ti kaše na talíř. —• 5. Poleť,
poleť, netopýř, nedaleko doletíš, do Nového
Města porúbaná cesta, porúbali Němci, malí
pacholenci. — 6. Poleť, poleť, trúlku, dám
ti masnú hůlku, ešče něco více, červené
střevíce. Brt. Dt. 39. Kdo zkazí netopýrům
hnízdo, tomu se prý délají na nose boláky,
jež lid netopýry jmenuje. U N. Bydž. Kšť. —
N. mořský, malthe, ryba. Schd. II. 502. —
N. Člověk půl Čecha a půl Němce. To je
n. Us. Dv. — N., u, m. — bolák na nose.
Kto zabije n-ra, udělají se mu prý na nose
n-ry. U Ostroměře. Kšť. — Netopýr — růže
z bílých, růžových a modrých pentlí na
růžku (dívčím šátku). V Podluží. Brt., Hrb.
Obr. 83.

Netopýřavka, y, f. = netopýrotroud.

Netopýrník, a, m., malthe, plaz. Brm.
III. 3. 141.

Netopýrovitě, fledermauaartig. Netopý-
řovitě se vznášeti. Slč. Žem. 715.

Netoulati se, vz Toulati se. — N. se —
po něcem nejíti, nesnaziti se. Sv. ruk. K. I.
24., III. 21.

Netovati, znetovati, vernieten. — co:
škatuli, boty. Laš. Tč.

Netovice, dle Budějovice, Nettowitz. Blk.
Kfsk. 1205., Sdl. Hr. III. 305., IV. 372., Rk.
Sl.

Netrápený; -en, a, o, nicht gequält. Lpř.

Netrapný, schmerzenlos. Lpř. Sl. 1. 33.

Netráveni, n., apepsia.

Netřeba. Netreba som = není mne třeba.
Slov. Er. Sl. číť. Veď som ja milému na-
skrze n. Sb. sl. ps. Jižť nám n. tuto déle
státi. Výb. II. 34. N. než zapřáhnouti a jeti,
man braucht nur einzuspannen. Brt. S. 105.
Někdy n. jest všeho rozprávěti. Št. Kn. š.
16. — N., y, m. = nepotřebný, neužitečný