1181

člověk, der Taugenichts. Vz Netřebák. Kdo
nerobí a robiť má i môže, to je daromník,
n-ba, povaľač, naničhodník. Slov. Hdž. Čít.
116. — N., (Nestřeba), ves v Hradec. Blk.
Kfsk. 682.

Netřebák, a, m., der Taugenichts. Vz
Netřeba. Barby sa vám pošťastilo z toho
n-ka niečo vykresať. Dbš. Sl. pov. I. 290.

Netřebati = nepotřebovati, nebyti třeba.
Slov. Keďby rovnoprávnosť prevedená bola,
netrebalo by prosiť, aby takých súdcov me-
novali, ktoríby znali po slovensky. N. Hlsk.
IV. 38.

Netřebice, dle Budějovice. Blk. Kfsk.
1372., Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl.

Netřeby. něm. Netřeb. Blk. Kfsk. 838.
U lidu také Starý Zámek (u Kanic). BPr.

Nětreby, něm. Netřeba, ves u Dobrušky.
Sdl. Hr. II. 55., 69., Rk. Sl.

Netrebý = nezpůsobný, nepotřebný. Slov.
Akýže si n.! Mt. S. I. 100.

Netrefil, a, m. = les. u Star. Tábora. BPr

Netrefný. N. ručnice. Us. Bž.

Netřelý, unbeholfen, schüchtern. Na Hané.
Wrch.

Netřena, y, f., Idr^vrávr]. Lšk.

Netřepetavý v řeči = neohrožený, nicht
zitternd, unerschrocken. Lpř. Sl. I. 86.

Netřes, u, m. = netřesk. Us. Rgl., Kurz.

Netřesavě, ohne Zittern. Lpř.

Netřesavosť, i, f., das Nichtzittern. Lpř.
SI. I. 102.

Netřesavý, nicht zitternd. Lpř.

Netřesk. Cf. Bž. 48. N., barba Jovis,
semperviva. Byl. 15, stol. N. modrý, sedum
coeruleum. Dlj. 61. — Cf. Slb. 568., Kram.
Slov., Rosc. 160., Mllr. 96., Čl. Kv. 355.,
Rstp. 661 -663., Sbtk. Rostl. 49., 321. N.
na komíně nejjistější ochRana proti ohni. Sk.

Netřesk ovitý. N. rostliny, semperviveae
a tlusticovité, crassuleae legitimae. b) pěti-
rožcovité, crassuleae anomalae. Vz Rstp.
655. nn , Slb. 564.

Netrestanlivosť, i, f., die Unsträflichkeit.
Bern.

Netrestanlivý, unsträflich. Bern.

Netroufalosť, i. f., die Scheu, Schüch-
ternheit. Šm.

Netroufalý, schüchtern. Kutn.

Netroufati komu = pochybovati o jeho
uzdravení. Črn. Zuz., Us. Holk.

Netroufavý, scheu. Šm.

Netrpediný. Ž. wit. 123. 5.

Netrpělivec, vce, m.. der Ungeduldige.
Čch. Brč. 132.

Netrpělivý = nesnesitelný. N. zima. Alxp
98. Ta věc byla mi n-vá. Wtr. exc.

Netrpezlivo = netrpělivě. Slov. Moja
ryzka n. v snahu hrabala. N. Hlsk. IV. 286.

Netrpezlivosť, i, f. = netrpělivost. Slov.
Bern.

Netrpezlivý = netrpělivý. Slov. Bern.,
Sldk.

Netrpitelnosť, i, f. = nesnesitelnosť. Slov.
Bern.

Netrpitelný, unerträglich. Bern.

Netrpký, nicht herb. Osv. T. 152.

Netrtý = netřený. N. cěsty, zastr. Č. E.
Vz Tříti, Bž. 185.

Netruditi sě = neobtěžovati se. nenamá-
hati se. Sv. ruk. Al. 1028.

Netrudný, kummerlos, -frei. Lpř.

Netrvalý. Vtipné děti n-lé. Sb. uč.

Netrý = některý. Slov. Ssk.

Netržlivosť, i, f. = neprodajnosť, die
Unverkäuŕlichkeit. Bern.

Netržlivý = neprodajný, unverkäuflich.
Bern.

Netščala v Leg. o p. Marii v Mus. 1879.:
vieš, ž' sem sě jinam netščala, Cf. sír.
tbštati = tlačiti. Bdl. Mtc. 1879. 137.

Netto váha = váha zboží samého bez
obálky nebo bez nádoby, sr. váha hrubá;
n. cena = celá, ze které se nic neodpočí-
talo; n. procedere (pročédere) = čistý pří-
jem; n. proveny = čistý výnos, výdělek. Kh.

Netuh, u, m., obyč. netuhy, pl. = jídlo
z mouky a jahel na způsob kucmochu ustro-
jené. U Vys. Mýta. Hrp. U Rychn. Vik.
N. = škubánky s krupicí. U Chocně. Ktk.
U Žďára na Mor. = škubánky. Knrz.

Netuha, y, m. = neobratný člověk. U Rychn.

— N., y, f. = netuh, netyje, jídlo. Ib. Rgl.
Netuhý, nicht steif. Lpř.

Netúlati, vz Netoulati.

Netunice, Nettonitz. Rk. Sl.

Netušeně, ungeahnt, unerwartet. Nrd.
Umění n. rozkvetlo. Osv. I. 186.

Netušík, a, m. V N-ku = pole u Drhovic.
BPr.

Netušil, a, m., sam. u Chocně, mlýn
u Blatné, rybník u Dymokur. Blk. Kfsk.
546.

Netušily, dle Dolany, Netuschil, ves
u Uhlíř. Janovic. Rk. Sl.

Netušiti. Už mu n-ší (umře). Čce. Tkč.
Netušíce sobě proti takové síle. Pal.

Netvařec, řce, m , amorpha, die Amorphe,
rostl. Vz Rstp. 373., Ott. II. 188.

Netvárnosť. Břidko viděti ďábelskú n.
Ungestalt, Missgestalt. Št. Kn. š. 278., Hom.
opat. 154a. 3.

Netvoříce, Netwořitz. Arch. VIII. 15.,
Tk. IV. 735., V. 49., 219., Blk. Kfsk. 153.,
391., Sdl. Hr. IV. 194., Rk Sl. V N-cích
leze farář po borovici na kazatelnu. Vz
Sbtk. Krat. h. 77.

Netvořický, ého, m. N. Augustin, kněz,
Jg H. 1. 603, Jir. Ruk. II. 52.

Netvorský, ého, m. N. Frant., kněz.
Jg. H. 1. 603., Jir. Ruk. II. 53. — N. z Břízy.
Blk. Kfsk. 1372., Sdl. Hr. IV. 299., VI. 118.,
120.

Netvrdý, nicht hart, nicht fest. A jenž
ješče netvrd v nohy. Anth. I. 3. vd. 34.

Netyje, cf. Metyja.

Netýkaj sa, y, f. = netýkavka. Slov. Rr.
Sb.

Netykálek, lku, m. = netýkavka. U N.
Kdyně. Rgl.

Netýkalka, y, f. = netýkavka. Cf. Rstp.
258., Kram. Slov.

Netýkalkovitý. N. rostliny, balsamineae.
Vz Rstp. 257.

Netýkavka. Cf. Slb. 636., Čl. Kv. 321.,
Rosc. 152., Netykálek, Netýkajsa, Netýkalka.

— N. — žena příliš jemná, které se člověk
nesmí aui dotknouti. Čch. Br. 98.