1183

Neumdlený; -en, a, o, unermüdet. Lpř.

Neumělecký, unkünstlerisch. Pdl.

Neumělkovaný, ungekünstelt. N. krása.
Brt.

Neumělosť jest vzdorovitý kůň, jenž
svého pána neustále svrhuje a povrhelem
činí. Hkš.

Neumělý učitel. Hus II. 274.

Neuméniti = neumenšiti. Sv. kuk. An.
G2.

Neuměřice, míst. jm. Tk. V. 251., Rk.
Sl.

Neúměrný, immens, gränzenlos. N. otec,
syn a duch sv. Št. Kn. š. 14. Bůh jest n.
širokost. Šf. Kn. š. 55.

Neumětedlnosť. Jeho n-sti nebude se
posmívati. Brig. k. VII. 7 a. Cf. Bž. 46.

Neumětedlný, barbarus. Z lidu n-ho.
Ž. pod. 113. 1.

Neumětel, e, f. = neumělosť. Rk.

Neumětely, dle Dolany, Neumettel, ves
u Hořovic. Arch. VII. 661., VIII. 597., Tk.
IV. 174., Sdl. Hr. VI. 277., Rk. Sl.

Neumetený; -en, a, o, nicht gekehrt. N.
duom. Št. Kn. š. 102.

Neuměti, nicht kennen. Vz Uměti. Št.
Kn. š. 24.

Neumiera, y, f. Drahú vóňu v n-ře žá-
dajícím dáš u vieře. Hr. ruk. 133. V ne-
umíře = v-ne-u-tnieře, předložka opakována
jako: v ni-v-čem, tedy = v nemieře, hojné.
Gb. List. fil.fl884. 430. Cf. Něvčem (dod.).

Neumílený; -en, a, o, nicht mild ge-
stimmt. Lpř. Sl. I. 35.

Neumiraný = velmi podobný.Vz násl.
Ssk., Brt. D. 236.

Neumírající, nicht sterbend. — N. =
celý, pravý, velmi podobný. To je n. dě-
děček. U Kr. Hradce. Kšť. To jsou n. bratři.
U Plzně. Prk. Cf. Neumíraný.

Neumístěný; -en, a, o, nicht placirt. Lpř.

Neumodlimý = neúprosný. Slov. a rus.
Czm. 92.

Neumořený; -en, a, o, nicht unterdrückt.
N. touha. Kos. Vz násl.

Neumořitelný, unvertilgbar, unverwüst-
lich, ununterdrückbar, unermüdet. Mour.,
Posp., Lpř.

Neúmorný, unverwüstlich. N. touha,
Vrch., práce, Mus. 1880. 583., veselosť, Dk.
Aesth. 344., síla, snaha. Pdl.

Neumytý; -yt, a, o, ungewaschen. Us.
Chodí n-tá; Bere to n-tými rukama. Us. Šd.
Má n-tou, nevyplachnutou hubu = škaredě
mluví. Us. Vck.

Ne u nás. Pekne vítam ako ne u nás
(v ne svém domě). Slov. D.Šk. II. 362.

Neúnavně, vz Neunavný.

Neuvnavnosť tělesná, duševní. Osv. I.
636.

Neunavný. N. úsilí, Vlč., píle, činnosť,
bádání, snaha. Us. Pdl.— v čem: ve svém
předsevzetí, Mus. 1880. 167., v cestování.
Us. Pdl.

Neunavovateluosť, i, f., die Unermüd-
lichkeit.

Neunavovatelný, unermüdlich.

Neúnosný = nesnesitelný. N. břemena.
Krist. 82.

Neupiatý, nicht zugeknöpft. Lpř.

Neuplacený; -en, a, o, unbestochen. Lpř.

Neuplatitelný, unbestechlich. Us.

Neúplně, unvollständig. N. něco vylí-
čiti. Mus. 1880. 450.

Neupotřebitelný, unbrauchbar. Us. Pdl.

Neupralý = neupráhaný, wild. N. če-
ládka. Němc.

Neupravený; -en, a, o, ungeregelt, un-
zubereitet. Lpř.

Neupřílišněný; -ěn, a, o, nicht über-
trieben. N. velikosť. Us. Pdl.

Neuprositelnosť, i, f., die Unerbittlich-
keit. Bern.

Neuprosně, unnachsichtig. N. si počí-
nati. Dch.

Neuprosný, unnachsichtig. N. záští, boj,
Vrch., smrť, kázeň, soudce. Us. Pdl.

Neuralgie, e, f., z řec. Vz Slov. zdrav.

Neurasthenie, e, f., z řec. = slabosť
nervů. Vz Slov. zdrav.

Neuražený; -en, a, o, unverletzt. Aby
n-ným chodem chodil. Kar. 81.

Neurčitek, tku, m. = infinitivus! Let.
Mt. S. VII. 1. 5.

Neurčito, a, n., das Unsichere. Zírá do
n-ta. Us. Pdl.

Neurčitosť mluvy, výrazu, obrysů, ba-
rev. Us. Dk., Pdl.

Neurčitozrnný. KP. V. 155, 156.

Neurčitý. N. touha, Vrch., obraz, ZČ.
III. 9., představa, ponětí, Us. Pdl., barva,
Dk., rysy, Hrts., doba. Us. N. číslovky, vz
Kvř. Ml. 95., zájmena. Ib. 84.-85.

Neurečný = neúroční. Slov. Bern., Čžkž.
X. 28.

Neurektomie, e, f., z řec. = vyříznutí
nervu. Čs. lk. IX. 345.

Neureutter, tra, m., kněhkupec. Bačk.
Písm. 930. — N. Bohdan, dr. lékař, a prof.
na univ. čes., nar. 1829. Vz Tf. H. 1. 196.

Neurin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 296.

Neuritis = zánět obvodových nervů. Vz
Slov. zdrav.

Neuřknutý; -ut, a, o, unbeschrieen. Posp.

Neúročný. Koľko má (jak je staré) n-čné
to teľátko? Slov. Rr. Sb. — N. peníze
(z nichž nejde úrok). Kzl. 202., 255.

Neúroda. Padla n. na všecko. Us. Tč.

Neurodzenosť, neurodzený = neuroze-
nosť, neurozený. Slov. Bern.

Neurokreatin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 413.

Neurom. Čs. lk. IV. 2.

Neuroretinit-is, y, f., z řec. Čs. lk. IX.
406.

Neurosa, y, f. N. srdcová (stenokaRdie),
stenocardia, čivstva duživého, die Tropho-
neurose. Nz. lk.

Neurostlosť, i, f., die Niedrigkeit. Bern.

Neurové, kmen slovanský. Vz Šf. Strž.
I. 226. nn.

Neurovnaný; -án, a, o, nicht geordnet.
Žije v n ných poměrech. Us. N. účty. Dbv.

Neurvale si počínati (neústupně, surově).
Mus. 1880. 486.

Neurvalec, lce, m. = člověk neurvalý.
Hlč.

Neurvalosť, i, f. = neústupnost, surovosť.
Mus. 1880. 484.



	1183

	Neumdlený; -en, a, o, unermüdet. Lpř. Neumělecký, unkünstlerisch. Pdl. Neumělkovaný, ungekünstelt. N. krása. Brt. Neumělosť jest vzdorovitý kůň, jenž svého pána neustále svrhuje a povrhelem činí. Hkš. Neumělý učitel. Hus II. 274. Neuméniti = neumenšiti. Sv. kuk. An. G2. Neuměřice, míst. jm. Tk. V. 251., Rk. Sl. Neúměrný, immens, gränzenlos. N. otec, syn a duch sv. Št. Kn. š. 14. Bůh jest n. širokost. Šf. Kn. š. 55. Neumětedlnosť. Jeho n-sti nebude se posmívati. Brig. k. VII. 7 a. Cf. Bž. 46. Neumětedlný, barbarus. Z lidu n-ho. Ž. pod. 113. 1. Neumětel, e, f. = neumělosť. Rk. Neumětely, dle Dolany, Neumettel, ves u Hořovic. Arch. VII. 661., VIII. 597., Tk. IV. 174., Sdl. Hr. VI. 277., Rk. Sl. Neumetený; -en, a, o, nicht gekehrt. N. duom. Št. Kn. š. 102. Neuměti, nicht kennen. Vz Uměti. Št. Kn. š. 24. Neumiera, y, f. Drahú vóňu v n-ře žá- dajícím dáš u vieře. Hr. ruk. 133. V ne- umíře = v-ne-u-tnieře, předložka opakována jako: v ni-v-čem, tedy = v nemieře, hojné. Gb. List. fil.fl884. 430. Cf. Něvčem (dod.). Neumílený; -en, a, o, nicht mild ge- stimmt. Lpř. Sl. I. 35. Neumiraný = velmi podobný.Vz násl. Ssk., Brt. D. 236. Neumírající, nicht sterbend. — N. = celý, pravý, velmi podobný. To je n. dě- děček. U Kr. Hradce. Kšť. To jsou n. bratři. U Plzně. Prk. Cf. Neumíraný. Neumístěný; -en, a, o, nicht placirt. Lpř. Neumodlimý = neúprosný. Slov. a rus. Czm. 92. Neumořený; -en, a, o, nicht unterdrückt. N. touha. Kos. Vz násl. Neumořitelný, unvertilgbar, unverwüst- lich, ununterdrückbar, unermüdet. Mour., Posp., Lpř. Neúmorný, unverwüstlich. N. touha, Vrch., práce, Mus. 1880. 583., veselosť, Dk. Aesth. 344., síla, snaha. Pdl. Neumytý; -yt, a, o, ungewaschen. Us. Chodí n-tá; Bere to n-tými rukama. Us. Šd. Má n-tou, nevyplachnutou hubu = škaredě mluví. Us. Vck. Ne u nás. Pekne vítam ako ne u nás (v ne svém domě). Slov. D.Šk. II. 362. Neúnavně, vz Neunavný. Neuvnavnosť tělesná, duševní. Osv. I. 636. Neunavný. N. úsilí, Vlč., píle, činnosť, bádání, snaha. Us. Pdl.— v čem: ve svém předsevzetí, Mus. 1880. 167., v cestování. Us. Pdl. Neunavovateluosť, i, f., die Unermüd- lichkeit. Neunavovatelný, unermüdlich. Neúnosný = nesnesitelný. N. břemena. Krist. 82.	Neupiatý, nicht zugeknöpft. Lpř. Neuplacený; -en, a, o, unbestochen. Lpř. Neuplatitelný, unbestechlich. Us. Neúplně, unvollständig. N. něco vylí- čiti. Mus. 1880. 450. Neupotřebitelný, unbrauchbar. Us. Pdl. Neupralý = neupráhaný, wild. N. če- ládka. Němc. Neupravený; -en, a, o, ungeregelt, un- zubereitet. Lpř. Neupřílišněný; -ěn, a, o, nicht über- trieben. N. velikosť. Us. Pdl. Neuprositelnosť, i, f., die Unerbittlich- keit. Bern. Neuprosně, unnachsichtig. N. si počí- nati. Dch. Neuprosný, unnachsichtig. N. záští, boj, Vrch., smrť, kázeň, soudce. Us. Pdl. Neuralgie, e, f., z řec. Vz Slov. zdrav. Neurasthenie, e, f., z řec. = slabosť nervů. Vz Slov. zdrav. Neuražený; -en, a, o, unverletzt. Aby n-ným chodem chodil. Kar. 81. Neurčitek, tku, m. = infinitivus! Let. Mt. S. VII. 1. 5. Neurčito, a, n., das Unsichere. Zírá do n-ta. Us. Pdl. Neurčitosť mluvy, výrazu, obrysů, ba- rev. Us. Dk., Pdl. Neurčitozrnný. KP. V. 155, 156. Neurčitý. N. touha, Vrch., obraz, ZČ. III. 9., představa, ponětí, Us. Pdl., barva, Dk., rysy, Hrts., doba. Us. N. číslovky, vz Kvř. Ml. 95., zájmena. Ib. 84.-85. Neurečný = neúroční. Slov. Bern., Čžkž. X. 28. Neurektomie, e, f., z řec. = vyříznutí nervu. Čs. lk. IX. 345. Neureutter, tra, m., kněhkupec. Bačk. Písm. 930. — N. Bohdan, dr. lékař, a prof. na univ. čes., nar. 1829. Vz Tf. H. 1. 196. Neurin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 296. Neuritis = zánět obvodových nervů. Vz Slov. zdrav. Neuřknutý; -ut, a, o, unbeschrieen. Posp. Neúročný. Koľko má (jak je staré) n-čné to teľátko? Slov. Rr. Sb. — N. peníze (z nichž nejde úrok). Kzl. 202., 255. Neúroda. Padla n. na všecko. Us. Tč. Neurodzenosť, neurodzený = neuroze- nosť, neurozený. Slov. Bern. Neurokreatin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 413. Neurom. Čs. lk. IV. 2. Neuroretinit-is, y, f., z řec. Čs. lk. IX. 406. Neurosa, y, f. N. srdcová (stenokaRdie), stenocardia, čivstva duživého, die Tropho- neurose. Nz. lk. Neurostlosť, i, f., die Niedrigkeit. Bern. Neurové, kmen slovanský. Vz Šf. Strž. I. 226. nn. Neurovnaný; -án, a, o, nicht geordnet. Žije v n ných poměrech. Us. N. účty. Dbv. Neurvale si počínati (neústupně, surově). Mus. 1880. 486. Neurvalec, lce, m. = člověk neurvalý. Hlč. Neurvalosť, i, f. = neústupnost, surovosť. Mus. 1880. 484.