Předchozí (1182)  Strana:1183  Další (1184) |
|
|||
1183
|
|||
|
|||
Neumdlený; -en, a, o, unermüdet. Lpř.
Neumělecký, unkünstlerisch. Pdl.
Neumělkovaný, ungekünstelt. N. krása.
Brt. Neumělosť jest vzdorovitý kůň, jenž
svého pána neustále svrhuje a povrhelem činí. Hkš. Neumělý učitel. Hus II. 274.
Neuméniti = neumenšiti. Sv. kuk. An.
G2. Neuměřice, míst. jm. Tk. V. 251., Rk.
Sl. Neúměrný, immens, gränzenlos. N. otec,
syn a duch sv. Št. Kn. š. 14. Bůh jest n. širokost. Šf. Kn. š. 55. Neumětedlnosť. Jeho n-sti nebude se
posmívati. Brig. k. VII. 7 a. Cf. Bž. 46. Neumětedlný, barbarus. Z lidu n-ho.
Ž. pod. 113. 1. Neumětel, e, f. = neumělosť. Rk.
Neumětely, dle Dolany, Neumettel, ves
u Hořovic. Arch. VII. 661., VIII. 597., Tk. IV. 174., Sdl. Hr. VI. 277., Rk. Sl. Neumetený; -en, a, o, nicht gekehrt. N.
duom. Št. Kn. š. 102. Neuměti, nicht kennen. Vz Uměti. Št.
Kn. š. 24. Neumiera, y, f. Drahú vóňu v n-ře žá-
dajícím dáš u vieře. Hr. ruk. 133. V ne- umíře = v-ne-u-tnieře, předložka opakována jako: v ni-v-čem, tedy = v nemieře, hojné. Gb. List. fil.fl884. 430. Cf. Něvčem (dod.). Neumílený; -en, a, o, nicht mild ge-
stimmt. Lpř. Sl. I. 35. Neumiraný = velmi podobný.Vz násl.
Ssk., Brt. D. 236. Neumírající, nicht sterbend. — N. =
celý, pravý, velmi podobný. To je n. dě- děček. U Kr. Hradce. Kšť. To jsou n. bratři. U Plzně. Prk. Cf. Neumíraný. Neumístěný; -en, a, o, nicht placirt. Lpř.
Neumodlimý = neúprosný. Slov. a rus.
Czm. 92. Neumořený; -en, a, o, nicht unterdrückt.
N. touha. Kos. Vz násl. Neumořitelný, unvertilgbar, unverwüst-
lich, ununterdrückbar, unermüdet. Mour., Posp., Lpř. Neúmorný, unverwüstlich. N. touha,
Vrch., práce, Mus. 1880. 583., veselosť, Dk. Aesth. 344., síla, snaha. Pdl. Neumytý; -yt, a, o, ungewaschen. Us.
Chodí n-tá; Bere to n-tými rukama. Us. Šd. Má n-tou, nevyplachnutou hubu = škaredě mluví. Us. Vck. Ne u nás. Pekne vítam ako ne u nás
(v ne svém domě). Slov. D.Šk. II. 362. Neúnavně, vz Neunavný.
Neuvnavnosť tělesná, duševní. Osv. I.
636. Neunavný. N. úsilí, Vlč., píle, činnosť,
bádání, snaha. Us. Pdl.— v čem: ve svém předsevzetí, Mus. 1880. 167., v cestování. Us. Pdl. Neunavovateluosť, i, f., die Unermüd-
lichkeit. Neunavovatelný, unermüdlich.
Neúnosný = nesnesitelný. N. břemena.
Krist. 82. |
Neupiatý, nicht zugeknöpft. Lpř.
Neuplacený; -en, a, o, unbestochen. Lpř.
Neuplatitelný, unbestechlich. Us.
Neúplně, unvollständig. N. něco vylí-
čiti. Mus. 1880. 450. Neupotřebitelný, unbrauchbar. Us. Pdl.
Neupralý = neupráhaný, wild. N. če-
ládka. Němc. Neupravený; -en, a, o, ungeregelt, un-
zubereitet. Lpř. Neupřílišněný; -ěn, a, o, nicht über-
trieben. N. velikosť. Us. Pdl. Neuprositelnosť, i, f., die Unerbittlich-
keit. Bern. Neuprosně, unnachsichtig. N. si počí-
nati. Dch. Neuprosný, unnachsichtig. N. záští, boj,
Vrch., smrť, kázeň, soudce. Us. Pdl. Neuralgie, e, f., z řec. Vz Slov. zdrav.
Neurasthenie, e, f., z řec. = slabosť
nervů. Vz Slov. zdrav. Neuražený; -en, a, o, unverletzt. Aby
n-ným chodem chodil. Kar. 81. Neurčitek, tku, m. = infinitivus! Let.
Mt. S. VII. 1. 5. Neurčito, a, n., das Unsichere. Zírá do
n-ta. Us. Pdl. Neurčitosť mluvy, výrazu, obrysů, ba-
rev. Us. Dk., Pdl. Neurčitozrnný. KP. V. 155, 156.
Neurčitý. N. touha, Vrch., obraz, ZČ.
III. 9., představa, ponětí, Us. Pdl., barva, Dk., rysy, Hrts., doba. Us. N. číslovky, vz Kvř. Ml. 95., zájmena. Ib. 84.-85. Neurečný = neúroční. Slov. Bern., Čžkž.
X. 28. Neurektomie, e, f., z řec. = vyříznutí
nervu. Čs. lk. IX. 345. Neureutter, tra, m., kněhkupec. Bačk.
Písm. 930. — N. Bohdan, dr. lékař, a prof. na univ. čes., nar. 1829. Vz Tf. H. 1. 196. Neurin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 296.
Neuritis = zánět obvodových nervů. Vz
Slov. zdrav. Neuřknutý; -ut, a, o, unbeschrieen. Posp.
Neúročný. Koľko má (jak je staré) n-čné
to teľátko? Slov. Rr. Sb. — N. peníze (z nichž nejde úrok). Kzl. 202., 255. Neúroda. Padla n. na všecko. Us. Tč.
Neurodzenosť, neurodzený = neuroze-
nosť, neurozený. Slov. Bern. Neurokreatin, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 413. Neurom. Čs. lk. IV. 2.
Neuroretinit-is, y, f., z řec. Čs. lk. IX.
406. Neurosa, y, f. N. srdcová (stenokaRdie),
stenocardia, čivstva duživého, die Tropho- neurose. Nz. lk. Neurostlosť, i, f., die Niedrigkeit. Bern.
Neurové, kmen slovanský. Vz Šf. Strž.
I. 226. nn. Neurovnaný; -án, a, o, nicht geordnet.
Žije v n ných poměrech. Us. N. účty. Dbv. Neurvale si počínati (neústupně, surově).
Mus. 1880. 486. Neurvalec, lce, m. = člověk neurvalý.
Hlč. Neurvalosť, i, f. = neústupnost, surovosť.
Mus. 1880. 484. |
||
|
|||
Předchozí (1182)  Strana:1183  Další (1184) |