1184

Neurvalý, halsstarrig; surový, grob. Kká.
Td. 298., Zkr.
Neusedlý, unstät, nicht ansässig. Dch.
Neuskutečnitelný, undurchführbar. Osv.

I. 37.

Neúspěšnosť, i, f., die Nutzlosigkeit,
Erfolglosigkeit. Tš., Šmb.

Neúspěšný, nutzlos, erfolglos. Dch.

Neustajný, unermüdet. N. v práci. N-ně
pracovati, unaufhörlich. Laš. Tč.

Neustálenosť, i, f., die NichtStabilität.

Neustálený, nicht festgestellt, nicht sta-
bil. Lpř. N. pojem. Pdl.

Neustáliti, íl, en, ení, nicht feststellen,
nicht stabiliren.

Neustanovenosť, i, f., die Haltlosigkeit.
Srn.

Neustárlosť, i, f., die AgeRasie.

Neustati s přechod. Vz Jir. Nkr. 85.

Neustávalý, nicht ablassend. Aby byl
n. a nerozpačlivý. Výb. I. 588., Kar. 87.

Neustavicí = neustavičný. N. milovník
jako u cesty řepík. Výb. I. 962.

Neustavičenství, n., die Unbeständig-
keit. N. světa. Žvt. otc. 57. b.

Neustavičně, unaufhörlich, beständig.
Zkr. Cf. N-čný.

Neustavičný. Rokycana byl člověk n.
Bart. 159. N. člověk, St. Kn. š. 75., věk.
Mnč. R. 47. Tento svět je n. Pass. mus.
385. Hledá, zdali by jej učinil n-čna, aby
u vieře pravé nestál do konce. Št. Kn. š.

II. Tehdy (v dubnu) je povětřie velmi n-čné.
Rkp. lk. — N. = ustavičný, beständig, který
neustává. To je n. práce. Us.

Neustavičstvo. Št. Kn. š. 43. Střez se
n-stva. 1b. 176.

Neustavnosť, Unbeständigkeit. Padajíce
v n. Pravn. 68.

Neústavný = nestálý a p. Člověk n-ný
v milosti. Št. Kn. š. 41.

Neustrkovati se nač, anstossen. Ale
na to se žádný neustrkuj, aby kdo řekl.
Št. Kn. š. 27.

Neústrojnina, y, f. = neustrojená věc.
NA. V. od. II. 4.

Neústrojný. N. svět, Mj. 1., sloučeniny.
SP. II. 132.

Neustup, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.,
Arch. VII. 676.

Neustupný, unnachgiebig. Dch. N. své-
hlavec. Koll. IV. 174. — v čem: v po-
krytství. Krnd. 183.

Neustupov, Neustupow. N. od Neustupa.
Pal. Rdh. 1. 133., Arch. VIII. 37., 60., Blk.
Kfsk. 1373., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl.

Neúsudný, unqualificirbar. Dch.

Neusvědčený; -en, a, o, nicht überwie-
sen. Lpř.

Neuša, dle Báča_; os. jm. z dob Bořivoje II.
Pal. Rdh. 1. 123 , Pal. Děj. I 375.

Neušetřiti, nicht schonen. Ten neušetří
nikoho. Dch.

Neušlechtilý, unedel. N. kov. Mus. 1880.
600.

Neutajeně, offen, nicht Heimlich. Hvls.

Neutajeni, n. Smála se až k n. (tak, že
nemohla smíchu utajiti). Sá.

Neutajenosť, i, f., nicht zu Verheimli-
chendes. Lpř. S. I. 29.

Neutěšenosť, i, f., die Unerfreulichkeit,
Trostlosigkeit.

Neutěšený; -en, a, o, trostlos, unerfreu-
lich. N. stav, Dch., svědectví. Mus. 1880.
470.

Neútěšný = nemohoucí býti utěšen. Sta-.
řec byl n-ný. Exc Rgl.

Neutíkavý, nicht entfliehend. Lpř. Sl. 12

Neutišený; -en, a, o, nicht gestillt. Lpv

Neutišitelný, unstillbar. Lpř.

Neutkvělý, nicht fixirt. Kzl. 260.

Neutlačený; -en, a, o, nicht unterdrückt;
nicht weiter gerückt (geschoben). Lpř.

Neutlačitelný, nicht unterdrückbar, n.
weiter schiebbar. Lpř.

Neutomice. Tk. II. 172., V. 251.

Neutralisace, e, f. = zobojetnění, die
Neutralisation, das Neutralisationsverfahren.
Šp. Cf. Šfk. Poč. 28.

Neutralizační, Neutralisations-. Rm. 172.
N. nádoba. Zpr. arch. VIII. 88.

Neutralně, neutral. N. se chovati, ne-
stranně. Us. Pdl.

Neutralní osa, Pek. 37., látky, Mj. 27.,
vrstva, pásmo, osa, plocha. ZČ. I. 222., Pcl.
7., šfk. Poč. 28.

Neutralnosť, i, f. = neutralita. Us. Pdl.

Neútrpnosť, i, f., die Unmitleidigkeir.
Bern.

Neútrpný, unmitleidig. Bern.

Neutuchlý, nicht ersticht, n. ausgegan-
gen, n. erloschen, n. abgestorben. N. duch.
Šf. Strž. II. 5.

Neutužený; -en, a, o, nicht abgehärtet.
Lpř.

Neuvařčivý, schlecht kochbar. N. hrách.
Kv. 1871. 404.

Neuvarovatelný, unvermeidlich. Lpř.

Neuvážlivý, nicht erwägend. N. jazyk.
Wr.r. exc.

Neuvážný = neuvážlivý. Takých lidí
n-aá povaha. Wtr. exc.

Neuvědoměle, unbewusst. N. něco chtíti.
Mus. 1880. 156.

Neuvědomělosť, i, f., der Mangel am
Selbstbewusstsein. Osv. I. 375.

Neuvědomělý, nicht selbstbewusst. N.
duše Vlč.

Neuvěřitelný, unglaublich. Us. Pdl.

Neuvěrný = neuvěřitelný. N zázrak. Zr.

Neuzděný: -ěn, a, o, ungezäumt. Lpř.

Neuznale, unerkenntlich. N. jednati. Lpř.

Neuznalosť, i, f., die Undankbarkeit,
Unerkenntlichkeit der Undank. Lpř.

Neuznání, n., die Nichtanerkennung. Dch.

Neuznaný, nicht anerkannt. Mus. 1880.
156

Neuznati, nicht anerkennen.

Neuzralosť, i, f., die Unreife. Šm.

Neuzralý, unreif. Šm.

Neužile, knickerig. Vvb. 11. 1412.

Neužilosť. BR. II. 790. b.
Neužilý. BR. II. 609. b.

Neužír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Neužitý; -it, a, o. unbenützt. N. pramen
historický. Mus. 1880. 173., 86.

Nevábný. Pal. Rdh. III. 248

Nevadka, y, f. = slaměnka, die Stroh-
blume. Utvořil Knrz.