Nevadlec, dlce, m., celosia, der Hahnen-
kamm, rostl. Vz Rstp. 1269.

Nevadlý, unverwelkt. Dch. Potrvej (nám)
okrasou nevadlou. Č. Kn. š. 188.

Nevadnoucí, nicht welkend. N. krása,
mladosť. Šmb.

Nevädza, e, f. = chrpa. Slov. Rr. Sb.
Němc. III. 263. N-za, n-za nerasť mi po
poli, keď na teba pozřeni, srdca ma zabolí,
Čjk. 50. Vyšla čeľaď na medze, vila vence
z n-ze. Sl. spv. IV. 140. N-za, n-za, šuhaj
dievče svádzá, nedaj sa mu sviesti. Koll.
Zp. 1. 151. Cf. Nevaza.

Nevádzaný = nevázaný. Slov. Koll. Ženy
n-né = neuvedené, na úvodě nebyvší. Slov.
Zátur.

Nevädzový = chrpový. Slov. Lipa I.
178.

Nevaljaný = nevalný, nevhodný. Slov.
Némc. I. 291.

Nevalně, nicht sehr. N. si ho všímal.
Vlč. Pozornosť n. bedlivá. Vlč. N. pocho-
dil. Šmb. Byl tím nevalně potěšen. Us.
Dch. N. se mu vede. Pdl.

Nevalný, unbedeutend. Dílo ceny n-né;
N. úspěch. Šmb. N. účinek výpravy. Mus.
1880. 232. - Mour.

Nevařený. Člověk n-ný, nepečený, ne-
slaný (nerozhodný). Us.

Nevaza = nevädza, chrpa rolní. Vz Rslp.
930

Nevázanost', die Zügellosigkeit, Frech-
heit. N. mravů. J. Lpi. — N., die Unge-
bundenheit. N. slohová, Osv. 1. 368., pŕí-
rody. Dk. Aesth. 439.

Nevázaný, ungebundeH. N. zábava Osv.
L 92., sláma. Us.

Nevážně = velmi. Má n. tvRdé zuby. Us.
u Sulkovce na Mor. Ktk. N. tě prosím.
U Rychn. Črk.

Nevážný = velmi veliký. Vz Nevážně.
N. kus práce, n. pecen. Knrz.

Nevcehle, Newcehle.

Nevčelice, Newželitz.

Něvčem = v něčem. A jsa snad v. vinen,
St. Kn. š. 148. (176., 199., 201., 269.).

Nevďačnosť, nevďačný = nevděčnost, ne-
vděčný. Slov.

Nevďak = nevděk. Slov. Bern.

Nevďaka, y, f. = nevděk. Slov. Dbš. Sl.
pov. II. 34.

Nevdaná, unverheirathet, un vermählt.
Us. Pdl.

Nevdanov, vz Nedanov.

Nevděčník. Za n-ky Bůh se prokazuje
vděčným. Bž., Hkš. exc. Slunce táhne páry,
kteréž, stavše se oblaky, je zatmívají: tak
činí n. svému dobrodinci. Hkš.

Nevděčnost. Hus. II. 106. Na dve vecí
musí človek privyknúť, ak nemá byť často
namrzeným: na plané počasie a na nevďač-
nosť ľudí. Slov. Zát. Priat. IV. 128.

Nevděčný, slov. nevďačný. Nie nenosí
horšího země jako n-ho. Ausonius. — čeho.
Židé jsúcí n-čni Kristových dobrodiní. Pož.
135.

Nevděk, vz Nevděka. S n-kem se po-
tkati. Us. Nrdf. — N. = pustý zámek v Cheb-
sku. Blk. Kfsk. 278., víska u N. Kdyně,
Berndörfel. BPr., Sdl. Hr. III. 305., Rk.

Sl. — N. (u lidu Nevěk) — časté jm, ryb-
níku, které prý strhaly své hráze, tak u Kla-
tov, u Blatné, u Třeboně. BPr.

Nevděkov, a, ua., ves zašlá v Buděj.
Blk. Kfsk. 351.

Nevdojak. Němc. VII. 94., Koll. Až raz
prišli n. k čiernemu moru. Dbš. Sl. pov. I.
465. — Orl. II. 251.

Nevěcnatý, šach-, gehaltlos. Šm

Nevěcnosť. Pal. Rdh. I. 350.

Nevečeřel, a, m., os. jm.

Nevěda, y, m. = nevědomec. Šf. Strž. II.
117., Dk. Roz. f. 148.

Nevědecký, nicht wissenschaftlich. N.
kruhy. Mus. 1880. 430.

Nevědectví, n., die Unkenntniss. Pal.
Rdh. I. 47.

Nevedený; -en, a, o, nicht geführt,
führerlos. Lpř.

Nevěděti. Neví, jak z konopi (neví si
rady). Us. A ktož nevie, bude nevědien. Št.
Kn. š. 5. — čeho. Buď jako nevěda mno-
hých věcí (inscius). BO. Nevím si pomoci,
rady. Us. Pdl. N-děl tomu ani hlavy ani
paty (uevěděl tomu rady). U Rychn. N.
ničeho ani za mačí zrno. Us. Dvor. —
s inft. A já mu píšiem, že ho já nechcem,
že robiti nevie. Koll. Zp. II. 95.

Nevědomosť hřích vymlouvá. 16. stol.
V n-sti o něčem trvati. Vlč.

Nevědomství, n. = nevědomost. Pl.

Nevědomý, unwissend. Nikde nevědo-
mější ženské nalézti nelze. Pl. II. 343. N.
nevědomostí, á/u,a&ij? rr\v a^aO-iav. Lpř. —
N. = nevidomý. Při věcech n-mých. Krnd.
194. a j.

Nevědoucnosť, i, f. = nevědomost. SP.
II. 300.

Nevědúcky = nevědomě. Mor. Brt. D.

Nevědumky = nevědomky. Laš. Tč.

Nevěhlas, a, m.= nemoudrý, nevěhlasný.
Pomnětež mě n-sa. Um. Jiř. 99.

Nevěk, a, m., Berndörfel, ves u Dolejšího
Nýrska; Newiek, sam. u Klatov.

Neveklov, Neveklau. Blk. Kfsk. 155. Proč
se čertu nechce do N-va'? Jaké tam rostou
dreváky? Vz o tom v Sbtk. Krat. h. 77.—
Arch. VII. 715., VIII. 597.

Neveklovice, dle Budějovice, Neweklo-
witz. Blk. Kfsk. 46.

Neveľa = ne mnoho. Slov.

Nevelbiti se = nevynáseti se, nechlubiti
se. Aby se náboženstvím n-li. Hr. ruk. 47.

Neveličký. Ulička malá, n-ká. Sš. P. 110.
N. tráva. Koll. A ja malý, n-čký (neveliký)
pýtam sebe do kapsičky kus koláča. Sbor.
Sl. ps. I. 174.

Nevělík, a, m. = kdo nevěje, nemá obilí
na vítku. Mor. Šd.

Neveliký. Hoja, hoja, mala neveliká. Brt.
Df. 237.

Nevelký = neveliký. Mus. 1880. 23., Jir.

Nevelmě = ne velmi. Št. Kn. š. 6.

Nevelnosť, i, f., die Ungezwungenheit,
Natürlichkeit. Slov. Bern.

Nevelný, ungezwungen, natürlich. Slov,
Bern.

Nevěnčenec, nce, m., gymnema, rostl
N. mléčný, g. lactiferum, barvicí, g. tingens
tuhý, tenacissimum. Vz Rstp. 1044.

442