1186

Nevěnčený; -en, a, o, nicht bekränzt.—
čím: slávou. Vc.

Nevendula, y, f. = levandula. Slov. Rr.
Sb., Slb. 344.

Nevěra, der Unglaube. N. n-ru klama,
však viera nevěru láma. Výb. II. 643. —
N. = nevernosť. Ale to vše pod n-rú bylo
(s n-rou se konalo, neupřímně). Výb. II.
837. Tá moja mamička v n-ře ma hledá.
Sl. ps. II. 166. — N. = zrada. Kn. rož.
25. — N. = nespravedlivost, injustitia. Ž.
wit. 7. 15. — N. = nešlechetnost. Hr. ruk.
SŘ. 17., SP. 49. — N. = špatnost, spatná
jakost. Opět což by n-ry nalezeno bylo na
vlně nebo na sukně. Sedl. Rychn. 7.

Nevěrecký, glauben-, konfessionslos. Dchn.

Nevěřiti čemu. Nevěří svému zraku.
Us. Pdl. — s inft. Zdravu ju ty najdeš,
neverí ťa dočkať, zažiadalo sa jej tvoje
líčka bozkať. Koll. Zp. I. 166.

Nevěřivosť, i, f., die Ungläubigkeit. Sš.

Nevěřivý. Vc, Sš.

Nevěrlivý = nevěřivý. Sl ps. II. 151.

Nevěrná, é, f. = hora a les v Přešticku.
Pm.

Nevěrník. Marg. v. 152.

Nevěrný komu. Liud svej hospodě n-ný.
Alx. Anth. I. 3. vd.36. — v čem: v slibiech.
Št, Kn. š. 91., Kyt, 1876. 21.

Nevěrstvo, a, n.= nevěrství, nevěrnost.
Kos. 01. I. 292.

Neveršovanosť, i, f., die Prosa. Dk. Poet.
156.

Nevěrutný, unglaublich. Rk.

Neveselec, Wesele.

Nevěsíce, dle Budějovice, Newiesitz.

Nevěsitka, y, f., athamanta. die Augen-
wurz, rostl. N. horní, a. cretensis, macedon-
ská, a. macedonica. Vz Rstp. 730., Mllr. 19.
Nevěsta, die Braut. Cf. Mkl. Etym. 214.
Ženich jim poděkuje za tak hodnú a poctivú
n-stu. Vesna 1888 353. Jiděš k n-stě, jdi
k prostřední cestě. Slez. Tč. Z bohatého
domu n-stu chcú. Brt. N. P. I. 174. Za
hrachem polož: (posmívají se tomu, kdo
hledá velikého věna). N-stu přes cestu (ber,
blízko bydlící, dobře známou), kmotry přes
pole (= zdaleka) Km. Svítí-li ve světnici
tři světla najednou, říkají, že je v domě
nevěsta. Us. N- s pěti P. Vz P. Kšf. N. má
hledět na kousek chleba a na kousek lásky.
Us. Rgl. Povéry v n-stách vz v Mus. 1853.
474. nn. Cf. Devětkrát, Er. P. 293., 306.,
340., Svatební (písně). — N. = žena synova,
snacha, dokud není samostatnou hospodyní.
Brt., Št. Kn. Š. 90. — N. = bratrova žena,
ženina sestra. V MV. pravá glossa. Pa. 21.
— N. = mladá. Kam jdete, n-sto, kam? Us.
Zkr. — N. = nevěstka. V Nitransku. Vchř.

Nevěstčí osidla, Stárek Chrys. 304., ob-
chod. Výb. II. 1432.

Nevěstek, stká, m. = nevěstkář. Slov.
Bern.

Nevěsti = neví, zastr. Bž. 8.

Nevěstinec, nce, m. = nevěstčí dům. Šmb.
S. I. 478., II. 303.

Nevěstinní, bräutlich. Šm.

Nevěstka. Pč. 27. Lotr není bratr a n.
není sestra; Darmo hledati u kata lítosti a
u n-ky milé stydlivosti. Exc. By n-stek ne-

bylo, mnohé zlé by přišlo (cizoložstvem by
se vše naplnilo). Arch. VIII. 340. Cf. Kurva,
Cor. jnr. IV. 3.' 2. 426. — N. = Nedoveska.

Nevěšeli čeho kde, nicht aufhängen. Ta-
kých opon v kostele n., jenž . . Hus I. 77.

Neveta, y, f. = neodveta. Sš.

Nevězenice, zašlá ves u Citolib. Rk. 91.

Nevhlas, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123,
D. ol. I. 692.

Nevhod. Přijíti někomu n. Sá.

Nevhoda všudy jest nelibá. Výb. II. 1169.

Nevhodnosť = nevlídnosť. Pož. 257.

Nevicenice, zašlá ves v Žatec. Blk. Kfsk.
631.

Nevid, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 123.—
N. = Hades. Lšk.

Nevídaně = neobyčejně. Obchod n. zve-
lebiti. J. Lpř.

Nevídáno, papperlapapp! das sind Ge-
schichten! On se hněvá. N-no! Us. Dch.

Nevídanosť, i, f. = neobyčejnost. Nevída-
nosť zjevu. Dk. P. 103.

Nevídaný. N. krása, n-né krásy. Šml.,
Čch. N. věci. Kom. D. 48.

Nevidec, dce, m. = slepec. Č. Kn. š. 295.

Nevidědlný = neviditelný. Lpř. Sl. I. 13.

Neviděný; -ěn, a, o, unsichtbar. Lpř.

Neviděti čeho. Ta radosť, jíž oko zdejší
nevídalo. Št. Kn. š. 28. — se komu. N-dí
se nám, by to dobré bylo. Pasa. — si kam.
N-dí si na rozum (hloupý). Us. Rgl.

Neviditelný lidským očím. MH. 7. Kdo
jí lidské srdce vařené, stane prý se n-nýna.
Mus.

Nevidky = nevidomky. Šf. III. 210., Bř.
216. Ďábel útoky z boku, n. a z nedojípky
druhdy na nás doráží. Sš. II. 140. V n-ky
buďte přeneseni synové jeho, nutantes tran-
ferantur filii Ž. wit. 108. 10. Dle Šf. III.
367. lépe v Ž. kap.: Bludní přeneseni buďte.
Překladač prý chybil čta nictantes m. nu-
tantes a nebo tak ve svém exempláři čta. —
N., pl. = noční či vlčí mhla, hemeralopia.
S. N. III. 723., Křž. Por. 116.

Nevidno nič = nic není viděť. Ht. Ši-
ml. 172.

Nevidomě = nevidomky. Lpř.

Nevidomosť, i, f. = slepost. N. barev,
Achromatopsie, Dyschromatopsie.

Nevidomý, unsichtbar. Proti všem vido-
mým i n-mýrn nepřátelům. Kar. 81. Pouhým
okem n-mý živok. Ves. I. 58. Jenž učinil
nebe i zemi, vidomé všecky věci i n-mé.
Št. Kn. š. 13. — N. = slepý. Výb. II. 1541.,
Val. Brt. D. 236.

Nevidy, Newido. Blk. Kfsk. 280., Rk. Sl.

Neviesť = nevěděti. Slov. Ssk.

Neviklavosť, i, f., das Nichtwanken,
-wackeln, -schwanken. Lpř.

Neviklavý, nicht wankend (wackelnd,
schwankend). Lpř.

Nevina, innocentia. Ž. wit. 40. 13. Pravé
štěstí n. jest. Výb II. 651. Mohl n-nu za-
chovati; Vyjdú z nich (z hříchů) a budú
k n-ně navráceni. St. Kn. š. O položení
roku k n-ně. Vz Výb. I. 987.

Nevinně = bez viny. Osv. I. 84., Št. Kn.
š. 28. Dorota n. jest sťata. Výb. II. 22.

Nevinno = nevinne. Slov. Každá krása
n. raní. Ntr. V. 6.