Předchozí (1185)  Strana:1186  Další (1187) |
|
|||
1186
|
|||
|
|||
Nevěnčený; -en, a, o, nicht bekränzt.—
čím: slávou. Vc. Nevendula, y, f. = levandula. Slov. Rr.
Sb., Slb. 344. Nevěra, der Unglaube. N. n-ru klama,
však viera nevěru láma. Výb. II. 643. — N. = nevernosť. Ale to vše pod n-rú bylo (s n-rou se konalo, neupřímně). Výb. II. 837. Tá moja mamička v n-ře ma hledá. Sl. ps. II. 166. — N. = zrada. Kn. rož. 25. — N. = nespravedlivost, injustitia. Ž. wit. 7. 15. — N. = nešlechetnost. Hr. ruk. SŘ. 17., SP. 49. — N. = špatnost, spatná jakost. Opět což by n-ry nalezeno bylo na vlně nebo na sukně. Sedl. Rychn. 7. Nevěrecký, glauben-, konfessionslos. Dchn.
Nevěřiti čemu. Nevěří svému zraku.
Us. Pdl. — s inft. Zdravu ju ty najdeš, neverí ťa dočkať, zažiadalo sa jej tvoje líčka bozkať. Koll. Zp. I. 166. Nevěřivosť, i, f., die Ungläubigkeit. Sš.
Nevěřivý. Vc, Sš.
Nevěrlivý = nevěřivý. Sl ps. II. 151.
Nevěrná, é, f. = hora a les v Přešticku.
Pm. Nevěrník. Marg. v. 152.
Nevěrný komu. Liud svej hospodě n-ný.
Alx. Anth. I. 3. vd.36. — v čem: v slibiech. Št, Kn. š. 91., Kyt, 1876. 21. Nevěrstvo, a, n.= nevěrství, nevěrnost.
Kos. 01. I. 292. Neveršovanosť, i, f., die Prosa. Dk. Poet.
156. Nevěrutný, unglaublich. Rk.
Neveselec, Wesele.
Nevěsíce, dle Budějovice, Newiesitz.
Nevěsitka, y, f., athamanta. die Augen-
wurz, rostl. N. horní, a. cretensis, macedon- ská, a. macedonica. Vz Rstp. 730., Mllr. 19. Nevěsta, die Braut. Cf. Mkl. Etym. 214. Ženich jim poděkuje za tak hodnú a poctivú n-stu. Vesna 1888 353. Jiděš k n-stě, jdi k prostřední cestě. Slez. Tč. Z bohatého domu n-stu chcú. Brt. N. P. I. 174. Za hrachem polož: (posmívají se tomu, kdo hledá velikého věna). N-stu přes cestu (ber, blízko bydlící, dobře známou), kmotry přes pole (= zdaleka) Km. Svítí-li ve světnici tři světla najednou, říkají, že je v domě nevěsta. Us. N- s pěti P. Vz P. Kšf. N. má hledět na kousek chleba a na kousek lásky. Us. Rgl. Povéry v n-stách vz v Mus. 1853. 474. nn. Cf. Devětkrát, Er. P. 293., 306., 340., Svatební (písně). — N. = žena synova, snacha, dokud není samostatnou hospodyní. Brt., Št. Kn. Š. 90. — N. = bratrova žena, ženina sestra. V MV. pravá glossa. Pa. 21. — N. = mladá. Kam jdete, n-sto, kam? Us. Zkr. — N. = nevěstka. V Nitransku. Vchř. Nevěstčí osidla, Stárek Chrys. 304., ob-
chod. Výb. II. 1432. Nevěstek, stká, m. = nevěstkář. Slov.
Bern. Nevěsti = neví, zastr. Bž. 8.
Nevěstinec, nce, m. = nevěstčí dům. Šmb.
S. I. 478., II. 303. Nevěstinní, bräutlich. Šm.
Nevěstka. Pč. 27. Lotr není bratr a n.
není sestra; Darmo hledati u kata lítosti a u n-ky milé stydlivosti. Exc. By n-stek ne- |
bylo, mnohé zlé by přišlo (cizoložstvem by
se vše naplnilo). Arch. VIII. 340. Cf. Kurva, Cor. jnr. IV. 3.' 2. 426. — N. = Nedoveska. Nevěšeli čeho kde, nicht aufhängen. Ta-
kých opon v kostele n., jenž . . Hus I. 77. Neveta, y, f. = neodveta. Sš.
Nevězenice, zašlá ves u Citolib. Rk. 91.
Nevhlas, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123,
D. ol. I. 692. Nevhod. Přijíti někomu n. Sá.
Nevhoda všudy jest nelibá. Výb. II. 1169.
Nevhodnosť = nevlídnosť. Pož. 257.
Nevicenice, zašlá ves v Žatec. Blk. Kfsk.
631. Nevid, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 123.—
N. = Hades. Lšk. Nevídaně = neobyčejně. Obchod n. zve-
lebiti. J. Lpř. Nevídáno, papperlapapp! das sind Ge-
schichten! On se hněvá. N-no! Us. Dch. Nevídanosť, i, f. = neobyčejnost. Nevída-
nosť zjevu. Dk. P. 103. Nevídaný. N. krása, n-né krásy. Šml.,
Čch. N. věci. Kom. D. 48. Nevidec, dce, m. = slepec. Č. Kn. š. 295.
Nevidědlný = neviditelný. Lpř. Sl. I. 13.
Neviděný; -ěn, a, o, unsichtbar. Lpř.
Neviděti čeho. Ta radosť, jíž oko zdejší
nevídalo. Št. Kn. š. 28. — se komu. N-dí se nám, by to dobré bylo. Pasa. — si kam. N-dí si na rozum (hloupý). Us. Rgl. Neviditelný lidským očím. MH. 7. Kdo
jí lidské srdce vařené, stane prý se n-nýna. Mus. Nevidky = nevidomky. Šf. III. 210., Bř.
216. Ďábel útoky z boku, n. a z nedojípky druhdy na nás doráží. Sš. II. 140. V n-ky buďte přeneseni synové jeho, nutantes tran- ferantur filii Ž. wit. 108. 10. Dle Šf. III. 367. lépe v Ž. kap.: Bludní přeneseni buďte. Překladač prý chybil čta nictantes m. nu- tantes a nebo tak ve svém exempláři čta. — N., pl. = noční či vlčí mhla, hemeralopia. S. N. III. 723., Křž. Por. 116. Nevidno nič = nic není viděť. Ht. Ši-
ml. 172. Nevidomě = nevidomky. Lpř.
Nevidomosť, i, f. = slepost. N. barev,
Achromatopsie, Dyschromatopsie. Nevidomý, unsichtbar. Proti všem vido-
mým i n-mýrn nepřátelům. Kar. 81. Pouhým okem n-mý živok. Ves. I. 58. Jenž učinil nebe i zemi, vidomé všecky věci i n-mé. Št. Kn. š. 13. — N. = slepý. Výb. II. 1541., Val. Brt. D. 236. Nevidy, Newido. Blk. Kfsk. 280., Rk. Sl.
Neviesť = nevěděti. Slov. Ssk.
Neviklavosť, i, f., das Nichtwanken,
-wackeln, -schwanken. Lpř. Neviklavý, nicht wankend (wackelnd,
schwankend). Lpř. Nevina, innocentia. Ž. wit. 40. 13. Pravé
štěstí n. jest. Výb II. 651. Mohl n-nu za- chovati; Vyjdú z nich (z hříchů) a budú k n-ně navráceni. St. Kn. š. O položení roku k n-ně. Vz Výb. I. 987. Nevinně = bez viny. Osv. I. 84., Št. Kn.
š. 28. Dorota n. jest sťata. Výb. II. 22. Nevinno = nevinne. Slov. Každá krása
n. raní. Ntr. V. 6. |
||
|
|||
Předchozí (1185)  Strana:1186  Další (1187) |