1187

Nevinnočistý, schuldlos und rein. Lipa
I. 321.

Nevinnosť V n-sti není zlosti. Us. Tč.

Nevinný. N. krev, Výb. II. 19., oči. Čch.
Bs. 88. — jak. N. jako ovčička. Kar. 117.
— čím. N-nen jsem já krví túto. Hus I.
187. Sem n-nen tú pannú. Žvt. otc. 52. a.

Nevítaný; -án, a, o, nicht begrüsst; un-
lieb. N. zpráva. Nrd.

Nevízka, y, t. Je na n-ce = na váhách,
neví si rady. Val. Brt. D. 236.

Nevkusnosť, i, f., die Geschmacklosig-
keit. Šm.

Nevláda = slabost. V necti a v n-dě.
Pal. Rdh. I. 15. Neblahá vláda či lépe ře-
čeno n. císaře Rudolfa II. Mus. 1880. 450.

Nevládati = nevládnouti sebou, nemoci.
Slov Už sa nevládze držať vo stremeni. Vaj.
Tat. a. m. 112.

Nevladniatko, a, n. Spi dietatko n.!
Slov. Čkžk. II. 241.

Nevládnosť, i, f. = nevláda. Bern

Nevládný. Slov. N-dno (nemožno) nosit
čižmy. Koll.

Nevlas, a, m., os. jm. Arch III. 503.,
VII. 715.

Nevlastenecky, unpatriotisch. N. se za-
chovati. Mus. 1880. 11.

Nevlastenecký, unpatrictisch. N. jednání.
Mus. 1880. 204.

Nevlastní, uneigentlich. N. řečeni, tro-
pisch. Dk. Aesth. 171.

Nevlastnomluv, u, m., die Katachrese,
unreine Metapher. Nz.

Nevlastnosť, i, f., die Uneigentlichkeit.
Šm.

Nevlasto, asi chybně m.: něvlezlo.

Nevlezlo, a, n. = nešika, ňuma, kdo ne-
chce nikam jiti, k ničemu se nehodí. Brt. D.
Ta děvucha, to je také n. Slez. Šd. Na
Hané. Bkř.

Nevlezný = nevlezlo U Olom. Sd.

Nevlídnictví, n., die Unfreundlichkeit,
der Meuschenhass. Lpř.

Nevľuda, y, m. = nevlídný. To je taký
n. člověk. Slov. Rr. Sb. Vz Nevlid.

Nevnadný, ohne Liebreiz. Lpř.

Nevod. Hus I. 362., Mat. 13. 47. Rozb.
740., Světoz. 1882. 560., Mkl. Etym. 214.
Těch osm bylo na rybníce na Buňově a tu
jsú naše rozehnali, i nevody zsekali, i ryby
pobrali. Pč. 45. Podobno jest královstvie
nebeské n-du. Kar. 46.

Nevodič, e, m., schlechter Leiter. Nevodič
elektřiny. Vz Schd. I. 142.

Nevodný, sterilis, neplodný. N. země. Bj.

Nevoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Nevojenský. Osoby n., Civilpersonen.
Dch.

Nevojice, dle Budějovice, Newojitz.

Nevojna, nevojnicka, y, f., der Nicht-
krieg. Sš.

Nevoľa = nevole. Slov.

Nevole = nechtění. Hriechy, což jsem
jich učinil koli leč mú volí leč nevolí. Pravn.
1934. — N. = nouze, tíseň. Trápi ťa n-la.
Slov. Přivésti koho na n-lu. Sš. Kdo všecko
chce, nedostane nic a umře z nevole. Us.
Oženil bych se ja, mam velku něvolu. Sš.
P. 515. Slibovals mi, že na rolu, přived si

mne na něvolu. Ib. 258. — N. = otroctví.
Svoboda zlatá, nevôľa kliata, svoboda blaží,
nevôľa máta. Slov. Orl. VIII. 71. — N. =
nemoc, churavost. Val. Vck. Přišla na mňa ja-
kási n. U Star. Jičína. Vhl. — N. = růz-
nice. Kdo chce požiti dobré vůle, musí
okusiti i zlé nevůle. Us. Bž. — N., e, m.,
os. jm. N. Milan, dr. a docent chemie na
praž. technice. Vz Tf. H. 1. 193.

Nevolice, dle Budějovice, Newolitz. Blk.
Kfsk. 1373., Rk. Sl.

Nevoliti, nicht wähleh. Z chlapského
řada nikoli ijednoho v česť nevoli. Anth. 1.
3. vd. 34.

Nevolky. Volky n , nolens volens. Bern.

Nevolně, unwillig. Šm., Bern.

Nevolnický, Sklawen-. N. okovy. Vlč.
N. překladatel, sklawisch. KB. IV.

Nevolnictví. Poroby a n. u starých Slo-
vanů nebylo, to přišlo k západním Slovanům
teprv od Němců, Řekův a Vlachův Vz Šf.
Strž. 1. 586. Jaký byl původ robot a jak
vzniklo n. Sestav. Jos. Neoral. V progr.
střed, školy hospodář. v Přerově za r. 187/8.

Nevolnictvo, a, n. = nevolnictví. Lpř. —
N. = nevolníci, die Sklawen. Šmb.

Nevolnička, y, f. = ubohá, die Elende.
Němc. VII. 24. Plače, diovča, plače, plače
n., že je on Luteran, ona katolička. Koll.
Zp. I. 82. Šuhajíčka, podvodníčku, zklamal
si mne n ku. 1b. II. 216.

Nevorosplavný, unflossbar. N. reka. Sl.
les.

Nevosad, Neudörfe.

Nevosedy, Newosed. Vz Rk. Sl.

Nevotniky, Nevotinky, Newotnik. Blk.
Kfsk. 279., Rk. Sl.

Nevraceti = pravdu nepovídati. Slov.
Němc. VII. 321.

Nevratice, dle Budějovice, Newratitz.
Blk. Kfsk. 1373., Sdl. Hr. II. 162., V. 363.,
Rk. Sl.

Nevravievať = nemluvívati. Slov.

Nevraziti, vz Vraziti. — se = nevrzati

se. Nevraz se pořád. Val. Vck.

Nevražditi, nicht morden. — N., vz Ne-
vraziti.

Nevraždný = protivný. Kat. 48. Cf. Ne-
vražiti.

Nevraziti. Cf. Bž. 17., Bdl. Obr. 54. Od
vrah = nepřítel, ne není zde záporné ani
za předložku na, snad jest tu stejného pů-
vodu se strsl. neoddělitelnou částicí m,. Vz
List. fil. XI. 186. Co neumíme, na to ne-
vražíme. Bž. exc.

Nevraživosť, i, f. = nevražení. N. něčí
proti někomu. Mus. 1880. 495.

Nevražlivý = nevražný. Šm.

Nevřen, vz Nebřeň.

Nevrhlák, nevrhlík, a, m., der Grämling,
Murrkopf. Rk.

Nevrlý = nehybný, nemotorný. Zlínsky.
Brt. D. 236.

Nevřova, Niirschan.

Nevrozený: -en, a, o, nicht angeboren.
Umělosť jí n-ná. Mus. 1880. 270.

Nevrstevnatý, nicht schichtenartig. Frč.
G. 39.

Nevrstvitý = nevrstevnatý. NA. IV. 127

Nevrtkavosť, i, f., der Wankelmuth. Lpř

442*