1195

I padechu inhed nici. OtcB. 23. a. Odchyl-
kou tvar složený. Padl sem nyczy na zemi,
corrni. Pror. Dan. 8. 17. Aby padl nyczy,
ut prosternat se. Ib. 3. 10. Pán se pokloní
niczi k zemi. Mand. 32. a. Josef pokloni
sě nyczy na zemi, adoravit pronus. Ol. Gen.
48. 12. (List. fil. 1886. 412.). Na milosť své
učenice, jenž již pro tě hořem nicě. Hr. ruk.
125. To jsú svodníci, svodnice, jež čert
vnese v peklo nicě. Hr. ruk. 293. (Zde je
nice akkus. pl. závislý na vnese). Prví jsou
čarodějníci, ti chodí svú věrú nyczy (nici).
Hr. ruk. 267. (nici nom. pl. i. e. čaroděj-
níci). Cf. List. fil. 1884. 426. Niczí, proni.
1424. Věhlasnosť páde nicě před Bohem.
Sv. ruk. 41. Padše nici na kamenie poklo-
nichu sě. Bj.

Nicálka, y, f. = ovce málo dojící. Val.
Vck., Kld.

Nicať = až k zemi se kloniti Slov. Ssk.

1. Nice = nic. Nice se nebojím. Sš. Ne-
umiem k tomu nice říci. Št. Uč. 91. b. Vy
neviete nice. Ev. vid. 37. N. nejeli (nejäli,
nechytili). Ib. 57.

2. Nice, vz Níc (dodatky) a oprav dle
toho Z nice. Cf. Znice. — N., e, f., die
Rechte Seite, Glanzseite. Slov. Loos.

-nice. Březnice, Lipnice, Olešnice, Ro-
kytnice atd. Vz Pal. Rdh. I. 138. Jezernice
— jezerský, Roketnice — roketský, Oleš-
nice — olešenský. Brt. D. 152. Vinnice, vz
-ník.

Nicej = nic. U Hustop. Brt. D. 88. Kerý
nechce n. dáti. Kol. ván. 43., Koll. Cf. List.
fil. 1883. 431.

Nicek, cka, m., os. jm. Tk. V. 75.

Nícený; -en, a, o, vz Nítiti. Všude duch
mi láskou planul, ohném s nebe nicenou.
Štulc I. 194.

Niceti. Ana klečieci k zemi nicieše. Výb.
I. 353. V tu také hodinu, v níž sv. Dominik
na modlitvách tehda nicěl (nyczyesse), zje-
vil mu Buoh. Pass. mus. 407. Cf. Ničeti.

Niceti, el, ení = pučeti. Koř. nik. Bž. 40.

Nici, pronus. Mkl. Etym. 215. Musa slo-
vanská ležící nici u podnože bohatých svých
sester. Šf. III. 193. Dá mu (Ježíšovi) rukú
po líci, až bez mál nepade nici. Bož. umuč.
v. 138. Cf. Nic (dod.). — V bot. cernuus,
überbogen, překloněný, koncem dolů se-
hnutý, zvl. stopka květní se květem. N.
slunečnice obecná, bodlák nicí. Vz Rst.
449., Čl. Kv. XXIII.

Nící = nickend, překloněný, koncem dolů
sehnutý, zvl. stopka květní s květem. Čl.
Kv. XXIII

Nicina, das Nichts. Pk.

Nickabátek, tku, m. = frak nebo ka-
bátek příliš vystřižený. U Žamb. Dbv.

Nickamínek. Vz Kram. Slov. 333., Slov.
zdrav.

Nicky = dolů značky. Slov. Ssk.

Nicnosť, i, f. = nicota. Co do n-sti jsem
proti vám jako řípa proti pomeranči. Šml.

Nicolaid-es, a, m., vz Lišovský.

Nicol-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
355.

Nicota = nihil. Posp., Nz., Č. Kn. š. 202.
N. mravní, Mus. 1880. 159., věcí pozem-
ských. Mž. 120., Čch. Mch. 43. Někoho

z n-ty pozdvihnouti. Šmb. S. II. 74. Znal
jejic-h n-tu. Exc.

Nicotář. Dk. Aesth. 131., 380.

Nicotka, y, f. = věc nepatrná, Bagatelle.
Us. Rgl.

Nicotně zlehčený (tak, že byl ničím).
Msn. Or. 89.

Nicotnost, i, f. = nicota. Čch. Br. 67.

Nicotný. Ale prázdný ten a n. výklad.
Sš. I. 160.

Nicov, a, m., Nitzau, ves u Kašperských
Hor a sam. u Planice. Blk. Kfsk. 1201.,
Rk Sl.

Nicovatosť, i, f., die Nichtsnutzigkeit.
Dk.

Nicovatý, nichtsnutzig; nichtig. Dk. Aesth.
554., 52., SP. II. 174.

Nicovina, y, f., nichtsweRthe Sache. Srn.

Nicový. N. jeskyně (kde je nickamínek).
Rgl. exc.

Nicpoták, a, m. = ničema. Laš. Brt.
U Opavy. Klš. Niepotym člověk (nesklonné)
= ničema. U Opavy. Klš.

Nicso, nihil. Od sebe sám n. nečiním.
Ev. víd. 11. (13.).

1. Nič v obec. ml. slov. z: ničo — niče —
nič. Nič som sa nevyspala. Sl. ps. 247. Vz
více v List. fil. 1883. 431.

2. Nič, e, m. (Nitsch) Dan., 1651.—1709.,
jesuita. Jir. Ruk. II. 53. -- N. Ondř. Blk.
Kfsk. 1373.

Ničati, vz Ničeti.

Niče = nic. Hr. Ruk. 245., Sv. Ruk. AI.
19., An. 417., K. 4. Avšak mu jest n ten
jed neuškodil; Tiem se n. nemútie; Na n.
těch nechtiec mieti, ktož . . . .; Král o tom
n. nevie. Št. Kn. š. 2., 105., 126., 157.

Ničemný = churavý. On vždycky po
jaru ňáký n. jest. črn. Zuz. 191. Na mor.
Val. Vck.

Ničení, n., die Vernichtung. N. starožit-
ností. Mus. 1880. 394.

Ničenství, n., die Nichtigkeit, das Un-
ding. Rk.

Ničeta, y, f. = ničenství. Rk.

2. Ničeti, pronum esse. Niču, ničíš. O tva-
rech vz List. fil. 1884. 458. Cf. Mkl. Etym.
215. An ničie (nyczie) Bohu se modli. Pass.
596. — kam. Ana slzíc klečí k zemi ni-
čieše Bohu se modlí. Krist. 5. b. Když
kleče k zemi ničieše. Pass. 454. — V 5. ř.
článku za Leg. polož : , Pass. mus. 414. —
V 7. ř. za Leg. polož: , Pass. 321.

Ničhodnosť, i, f., die Nichtswürdigkeit.
Slov. Bern.

Ničhodný, nichtswürdig. Slov. Bern.

Niči =- nití (niť). Mor. Brt. D.

Ničí. Všem záviď tvoje duše, tobě ničí
(duše záviď). Č. Kn. š. 306. Že jest mé
vlastní dědictví a n. jiného. Půh. I. 159.
K čí utečete pomoci? I řekl: K ničíž. Hus
III. 193.

Ničiga, y, m. = ničema, der Taugenichts.
Slov. Zátur., Hdž. Šlb. 18. A čože som ja
tebe dlžen, ty žobrák, ti n-ga! Dbš. Sl.
pov. II. 82.

Ničigárstvo, a, n. = darebáctvo, die
Lumperei. Slov. Cf. Ničiga. Hdž. Vět. 143.

Ničík, u, m. Kúpim ti n-kov (nic); žer-
tem. Slov. Zátur.