1196

Ničišpor, u, ničišporek, rku, m. = ostrožka,
trophaeolum rnajus. Slov. Rr. Sb.

Ničitelský = ničící. N. moc. Dbš. Úv.
N. nepřátel zvůle. Kká. K sl. j. 169.

Nicka, y, f. = nulla. Slov. Ssk.

Níčko = nyní. Us. Mšk., Prk. Stud.
o dat. 6,

Níčkon, níčkonc = nyní. Us. u Domažl.
Jrsk. Ü N. Kdyně. Rgl.

Ničkov, n, m , Nischkau, ves u Přibi-
slavé. Cř. Nížkov.

Ničkovice, ves (zašlá). D. ol. VII. 697.

Níčkula, y, f. = slepice s věnečkem
chmýří okolo krku. Val. Brt.

Nicky = nyní. Us. Prk., Sš.

Ničmanec, nce, m. = kdo nic nemá. N-ci
získali týmto činom stá millionov. Slov.
ZObz. XXIV. 236.

Ničová, é, f., Nitschowa, sam. u Bez-
družic.

Ničovati = ničiti. Ta krásu ničuje. Slov.
Šf. T. M. 27.

Ničoviny - nic. Slov. Ja ti darujem n.
Sl. ps. 76.

Ničový, zvláštní tvar slova nič na Slov.
Okrem tej kyselej juchy nemám ničového
nic (zhola nic). Mt. S. I. 72. Starý žobráčik
nemal n-ho nič. Dbš. Sl. pov. 8. 19. My
máme z toho veľmi málo, alebo vlastne
ničové nič. N. Hlsk. II. 209.

Ničso (ni-čso). Ve strčeském ničso zna-
menal a cítil se ještě význam vlastní nec
quidquam, proto i v pádech předložkových
znamenalo se, že pád s předložkou činí po-
jem jeden a kladlo se ni před výraz celý;
ale časem klesá ničso atd. na význam je-
dnoduchý nihil,- klesnutím takovým zapo-
míná se, že ni čso je výraz složitý, béře
se za slovo nedílné a v pádě předložkovém
klade se předložka před spojené nic. Zdá
se tedy na pohled, že ve strčeštině slože-
nina ničso předložkou se roztrhuje; vlastně
pak děje se odchylka v jazyce pozdějším,
spřahují se totiž slova dvě ni čso v jedno
ničso (ničse, nice, nic), spřeženina béře se
za kompositum nedílné a předložka klade
se před ně. O nivčem na světě. Št. Ř. 115. b.
V nivčem. Pass. 294. a j. V niveč. Šf. Uč.
43. b. — List, fil. 1883. 255. Cf. Nic (za-
čát.), Ž. wir. 14. 4., 58. 9., 55. 8., 59. 14.

Nidduj, vz Vyobcování.

Nidokudž, usquequaque. Ž. wit. 118. 8.

Nidrlandský = nizozemský. Mus. 1880.
30.

Nie záporné strčes. Vz Zápor, List. fil.
1883. 257., 259. Daj mi tohoto beranca!
Ach veru by ti. ho dal, duša moja, keby
tak boli moje, jako sú nie. Slov. Dbš. Sl.
pov. 8. 42.

Niebelungy, vz Nibelungy.

Niecati = nítiti. Oheň niecame suchým
drevom, ráždim. Slov. Hdž. Čít. 152.

Niecička m. nietička, topička. GP.

Niederle, a, m. Vz Nydrle (strany sklo-
ňování). N. Jindř., prof. akadem. gymnasia
v Praze. nar. ve Staré Pace 1840., + 1875.
Vz Tf. H. 1. 180., 181., Bačk.Př. 152,, 170.,
Rk. Sl., Tf. Mtc. 248. — N. Lubor, kand.
professury, spisovatel, syn předešlého.

Niechto = někdo. Slov. Tak stustel (ztuč-
něl), jako by bol n. naňho lopatú nahádzal.
Rr. Sb.

Niejstěj = niestěj. Hr. ruk. L. 15.

Niekati = praviti nie, odporovati, zdrá-
hati se. Slov. Evka dlho neniekala, pravú
rúčku pánu dala. Btt. Sp. 92

Niekedy = někdy. Slov. Aj dobrému
kocúrovi myš n. ušmikne. Rr. Sb.

Niello, a. m. = zvláštní druh ozdobné
práce. Vz Šf. Poč. 285. a násl., KP. IV.
227.

Niellování, n. = vyplňování kresby vy-
ryté černou hmotou. Pdl. exc.

Niellovati co, vz Niellování.

Nieraz = neráz, ne jednou. Slov. Dbš.
Úv. 106.

Niesom = nejsem. Slov. N. od toho (da-
gegen). K. Ml. 54.

Niesť = nésti. Slov. Ssk.

Niestěj, vz Nístej.

Niestejka. y, f. = míst. jm. Arch. III.
507., 568.

Niet = není. Slov. Dbš. Úv. 103. aj.
Nad vás dvoch n. Orl. IX. 248.

Nietka, y, f., vlast. jm. ze 14. stol, Mus.
1880. 467.

Nieto = niet, není. Slov. Němc. VII. 61.
Bez zelia n. veselia; N. majstra nad kováča,
ten zo starého nové spraví. Zátur.

Nietor, u, m. = horiaci éther. Slov.
DŠk. II. 124.

Nietožeby = ne žeby. Slov. Phľd. VI.
267.

Niežik, u, m. = nádcha. Slov. Dbš. Obyč.
106.

Nif ňaf= štěkot malých psů. — Nifňaf,
a, m. = člověk hloupý. U N. Kdyně. Rgl.
Cf. Nikňaf.

Nigell-us, a, m. N. z Oskořina Trojan,
1537.—1604., rektor. Jir. Ruk. II. 53., Sbn.
925.

Nigrin, a, m. N. Jiř. 1617. J. H. 1. 603.,
Jir. Rak. II. 54.— N. Tom., kazatel. 1672.
J. H. 1. 603., Jir. Ruk. II. 54.

Nigrini Jonáš, učitel 1726. Jir. Ruk. II.
54.

Nigrinka, y, f., sam. u Vinohrad.

Nigromantik, a, m. = černokněžník.
Štelc.

Nihdá = nikdy. Us.

Nihdi = nikdy. Jicky a laš Brt D. 174.

Nihdy = nikdy. Laš. Tč. — N. = nikde.
Chodil sem tam, hledal nějakú živnosť, ale
n. nenašel. Slez. Sd.

Nihdyž = nikdy. U Domažl.

Nihdzě = nikde. Na jihových. Mor.

Nihilismus = nevěření v nic, k čemu
náboženství, ba i zdravý rozum již vede.
Kram. Slov., Rk. Sl., S. N.

Nihilista, y, m., pl. -sté, přívrženec ni-
hilismu. Vz Rk. Sl.

Nihošovice = Néhošovice.

Níhov, a, m. = pole u Blavy v Budéj.
BPr.

Níchov, a, m., Nihof, ves u Vel. Byteše.

Nichto = nikdo. Čo bolo v loni, to n.
nedohoní. Slov. Rr. Sb.

Nijako = nijak, nikterak. N. nevedeli
sa spriateliť. Slov. N. Hlak. XII. 92.