1198

Nikodem br., vz Vacetinský.

Nikolaid-es, a, m. N. Joach. Alex. Vz
Jir. Ruk. II. 55.

Nikolaj, e, m.. os. jm. Arch. II. 44.

Nikolajka, y, f., sam. u Smíchova.

Nikolau Jos., 1838.—1862., učit. a spisov.
Rk. Sl.

Nikoli nebezpečný. Dch. Říkaje, že n.
dobře učiniti nemůž. Bart. 127. N. se skrýti
nemůžem tebe. Rd. zv. Z chlapského ráda
n. ijednoho v česť nevolí. Anth. 1. 3 vd.
34.

Nikolinka, y, f., prasium, rostl. Šm.

Nikolum, vz Nicolum.

Nikoš, e, m., os. jm NB. Tč.

Nikotin. Cf. MS. 333., Rm. II. 377., Šfk.
Poč. 514., Schd. I. 394., Kram. Slov.. Slov.
zdrav., Rk. SI.

Nikotinový. N. kyselina. Vz Rm. II. 224.
N. mýdlo. Kram. Slov.

Nikť = nikto. Bž. 35.

Nikte, vz Nikdo. A n. (žádný. Ol. 228.)
jemu nedadieše. Ev. víd. 54. (24, 286. Cf.
Jir. Mor. 47.).

Nikto = nikdo. Vz Bž. 129., List.fil. IX.
120., Nikdo.

Niktoš, e, m. = ledačina, der Taugenichts.
Slov. Ty niktoš, ty nám budeš kvety šlapat?
Dbš. SI. pov. II. 85. — Ev šk. I. 129.,
Sldk. 559., Orl. II. 194.

Nikty = nikdy. Člověk n. jest blažen,
zastr. Vz Zápor.

Nikutaj, e, m. = Mikuláš. Arch. III. 9.

Nikuš, e, m., os. jm. NB. Tč.

Nilský veletok. J. Lpř.

Nima, nimáš (nemá, nemáš) = není.
U Frýdka. Tč., Brt. D. 359., Tč.

Nimburk. Cf. Pal. Rdh. II. 125, Arch.
VII. 715., VIII. 598 , Tk. IV. 735., V. 251.,
VI. 352., VII. 416., Rk. Sl. II. 467., Sdl.
Hr. II. 217., III. 175., V. 332., Tk. Žk 224.,
Blk. Kfsk. 1375. Sloul také Vícemilov. Po
nimbursku Někomu připiti = sklenici mu
o hlavu rozbiti. Jíti do N-ka pro výprask.
Vz Sbtk. Krat. h. 80.

Nimburský Jan, farář 1619. Jir. Ruk.
II. 55., Jg. H. 1. 603.

Nimčina, y, f. = němčina Laš. Tč.

Nimec, mce, m. = Němec. Laš. Tč.

Niměřice, dle Budějovice, Nimieřitz, ves
u Ml. Boleslavě. Rk. Sl.

Nimka, y, f. = Němka, Němkyně. Laš.
Tč.

Nimnica, e, f. = nemnica. Slov. LObz.
XIX. 222.

Nimo = mimo. Val. Brt. D. 63.

Nimoc, e, f. = nemoc. Laš. Tč.

Nimocný = nemocný. Laš. Tč.

Nimpón, a, m , vz Plavoun veliký. Brm.
I. 2. 455.

Nimra, y, m. = zdlouhavý, páravý člověk.
Strejček N., koupil šimla za půl páta krej-
caru, přišel domů, popad ženu, tancoval
s ní maděru. Pís. Rgl. — N., y, f. -— ovocná
kaše. Vz Chamula (dod.).

Nimrač, e, m., vz Nimrák.

Nimralka, y, f. = nimračka.

Nimrásek, ska, m , os. jm. Rgl. —- N. —
nimra. Nár. listy.

Nimrava, y, m. a f. = nemrava. Laš. Tč.

Nina, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. —
N. = Rosina. Slov. Ssk.

Niňaj. e, m. = chalupník. Slov. Toth. Slov.
báj. 1. 48.

Nine = není. Nikdze ho n. Slov. u Bzince
v Nitransku. Rr. Sb.

Niněchov, Münichshof. Niněchovany. Tk.
V. 220., Blk. Kfsk. 1374., Rk. Sl.

Ninek, nka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

Niněra, y, f. = titěra, hračka, maličkost,

nepatrnosť. Přestává na n-rách. Kos. — N.,

y, m. = nimra. U N. Kdyně. Rgl. — N.=

člověk malý. Ten n., jak se staví! U Kr.

Hrad. Kšť.

Niněračky, pl., f. = drobotiny. Vz Ni-
něra. U Chrud.

Ninger, gra, m., os. jm. N. Kar,, vysl.
prof. v Písku, nar. 1827. Vz Tf. H. i. 173.,
174., Šb. Dj. ř. 272., Bačk. Př. 115., 138,
Rk. Sl.

Ni-ni, strč. vazba. List. fil. X. 256.

Ninkovice, dle Budějovice, Nikowitz, ves
u Milevska. Blk. Kfsk. 151., Rk. Sl. — N.,
nym Nenkovice. D. ol. II. 20.

Nonni-us, a, m., os. jm. N. Pav., farář
1638. Jg. H. 1. 603.

Ninolice, ves v Jičín. Blk. Kfsk. 721.,
774., Sdl. Hr. V. 363., Rk. SI.

Ninomysl, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
123.

Ninto = není. Slov. N. tu děvčátka podla
vašej mysli. Sl. ps. Šf. II. 65.

Ninva, y, f. = bohyně. Slov. Hol. 185.

Niobi-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
320.

Nípati hrozynky z housky (vytahovati).
U Rokyc. Fč.

Nirče, Nireč, Nieretsch, ves u Blatné.
Blk. Kfsk. 650., Sdl. Hr. VI. 42.

Nirica, e, f. = nevzdělané, pusté místo.
Slov. Rr. Sb.

Nisa řeka a) kladská b) lužická. Cf. Osv.
1855. 508. — N., mě. ve Slez. Arch. VII.
715., Tk. IV. 735., V. 230., VI. 311., VII.
416.

Nisan, u, m. = šestý měsíc obecního a
12. měsíc církevního roku židovského. S.
N. XI. 541. N. = měsíc, v němž židé slaví-
vají své přesnice či paschu, velikonoc. Od-
povídá druhé polovici března a první polo-
vici dubna. Šd. exc.

Nisati, evanescere. Jestliže suol znisí.
Ev. olom. 327.

Nispule, mespila. V MV. nepravá glossa.
Pa. 41.

Nístěj. Cf. Prk. Př. 18. Koř. nět. List.
fil. XI. 189., Mkl. Etym. 96. — N. ohniště.
Hořící louče do n-je na podpal strkati. Jrsk.
N., caminus. Ev. olom. 97. Jako když v ní-
stéji mnoho dřev surových nakladú na malý
podnět. Št. — N. = kamna. Hr. ruk. 387. —
N. = otvor vysoké peci, kterým litina vy-
téká. Vz Včř. Z. I. 3., NA. IV. 164.

Nístějka, hrad u Vysokého. Rk. Sl.

Nísťovina, y, f., der Heerd vom Treib-
ofen (der mit Blei getränkte Boden des
Treibheerdes). Hř.

Nisa, dle Bača = noční bůh tmavé říše.
Ks.



	1198

	Nikodem br., vz Vacetinský. Nikolaid-es, a, m. N. Joach. Alex. Vz Jir. Ruk. II. 55. Nikolaj, e, m.. os. jm. Arch. II. 44. Nikolajka, y, f., sam. u Smíchova. Nikolau Jos., 1838.—1862., učit. a spisov. Rk. Sl. Nikoli nebezpečný. Dch. Říkaje, že n. dobře učiniti nemůž. Bart. 127. N. se skrýti nemůžem tebe. Rd. zv. Z chlapského ráda n. ijednoho v česť nevolí. Anth. 1. 3 vd. 34. Nikolinka, y, f., prasium, rostl. Šm. Nikolum, vz Nicolum. Nikoš, e, m., os. jm NB. Tč. Nikotin. Cf. MS. 333., Rm. II. 377., Šfk. Poč. 514., Schd. I. 394., Kram. Slov.. Slov. zdrav., Rk. SI. Nikotinový. N. kyselina. Vz Rm. II. 224. N. mýdlo. Kram. Slov. Nikť = nikto. Bž. 35. Nikte, vz Nikdo. A n. (žádný. Ol. 228.) jemu nedadieše. Ev. víd. 54. (24, 286. Cf. Jir. Mor. 47.). Nikto = nikdo. Vz Bž. 129., List.fil. IX. 120., Nikdo. Niktoš, e, m. = ledačina, der Taugenichts. Slov. Ty niktoš, ty nám budeš kvety šlapat? Dbš. SI. pov. II. 85. — Ev šk. I. 129., Sldk. 559., Orl. II. 194. Nikty = nikdy. Člověk n. jest blažen, zastr. Vz Zápor. Nikutaj, e, m. = Mikuláš. Arch. III. 9. Nikuš, e, m., os. jm. NB. Tč. Nilský veletok. J. Lpř. Nima, nimáš (nemá, nemáš) = není. U Frýdka. Tč., Brt. D. 359., Tč. Nimburk. Cf. Pal. Rdh. II. 125, Arch. VII. 715., VIII. 598 , Tk. IV. 735., V. 251., VI. 352., VII. 416., Rk. Sl. II. 467., Sdl. Hr. II. 217., III. 175., V. 332., Tk. Žk 224., Blk. Kfsk. 1375. Sloul také Vícemilov. Po nimbursku Někomu připiti = sklenici mu o hlavu rozbiti. Jíti do N-ka pro výprask. Vz Sbtk. Krat. h. 80. Nimburský Jan, farář 1619. Jir. Ruk. II. 55., Jg. H. 1. 603. Nimčina, y, f. = němčina Laš. Tč. Nimec, mce, m. = Němec. Laš. Tč. Niměřice, dle Budějovice, Nimieřitz, ves u Ml. Boleslavě. Rk. Sl. Nimka, y, f. = Němka, Němkyně. Laš. Tč. Nimnica, e, f. = nemnica. Slov. LObz. XIX. 222. Nimo = mimo. Val. Brt. D. 63. Nimoc, e, f. = nemoc. Laš. Tč. Nimocný = nemocný. Laš. Tč. Nimpón, a, m , vz Plavoun veliký. Brm. I. 2. 455. Nimra, y, m. = zdlouhavý, páravý člověk. Strejček N., koupil šimla za půl páta krej- caru, přišel domů, popad ženu, tancoval s ní maděru. Pís. Rgl. — N., y, f. -— ovocná kaše. Vz Chamula (dod.). Nimrač, e, m., vz Nimrák. Nimralka, y, f. = nimračka. Nimrásek, ska, m , os. jm. Rgl. —- N. — nimra. Nár. listy.	Nimrava, y, m. a f. = nemrava. Laš. Tč. Nina, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. — N. = Rosina. Slov. Ssk. Niňaj. e, m. = chalupník. Slov. Toth. Slov. báj. 1. 48. Nine = není. Nikdze ho n. Slov. u Bzince v Nitransku. Rr. Sb. Niněchov, Münichshof. Niněchovany. Tk. V. 220., Blk. Kfsk. 1374., Rk. Sl. Ninek, nka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. Niněra, y, f. = titěra, hračka, maličkost, nepatrnosť. Přestává na n-rách. Kos. — N., y, m. = nimra. U N. Kdyně. Rgl. — N.= člověk malý. Ten n., jak se staví! U Kr. Hrad. Kšť. Niněračky, pl., f. = drobotiny. Vz Ni- něra. U Chrud. Ninger, gra, m., os. jm. N. Kar,, vysl. prof. v Písku, nar. 1827. Vz Tf. H. i. 173., 174., Šb. Dj. ř. 272., Bačk. Př. 115., 138, Rk. Sl. Ni-ni, strč. vazba. List. fil. X. 256. Ninkovice, dle Budějovice, Nikowitz, ves u Milevska. Blk. Kfsk. 151., Rk. Sl. — N., nym Nenkovice. D. ol. II. 20. Nonni-us, a, m., os. jm. N. Pav., farář 1638. Jg. H. 1. 603. Ninolice, ves v Jičín. Blk. Kfsk. 721., 774., Sdl. Hr. V. 363., Rk. SI. Ninomysl, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. Ninto = není. Slov. N. tu děvčátka podla vašej mysli. Sl. ps. Šf. II. 65. Ninva, y, f. = bohyně. Slov. Hol. 185. Niobi-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 320. Nípati hrozynky z housky (vytahovati). U Rokyc. Fč. Nirče, Nireč, Nieretsch, ves u Blatné. Blk. Kfsk. 650., Sdl. Hr. VI. 42. Nirica, e, f. = nevzdělané, pusté místo. Slov. Rr. Sb. Nisa řeka a) kladská b) lužická. Cf. Osv. 1855. 508. — N., mě. ve Slez. Arch. VII. 715., Tk. IV. 735., V. 230., VI. 311., VII. 416. Nisan, u, m. = šestý měsíc obecního a 12. měsíc církevního roku židovského. S. N. XI. 541. N. = měsíc, v němž židé slaví- vají své přesnice či paschu, velikonoc. Od- povídá druhé polovici března a první polo- vici dubna. Šd. exc. Nisati, evanescere. Jestliže suol znisí. Ev. olom. 327. Nispule, mespila. V MV. nepravá glossa. Pa. 41. Nístěj. Cf. Prk. Př. 18. Koř. nět. List. fil. XI. 189., Mkl. Etym. 96. — N. ohniště. Hořící louče do n-je na podpal strkati. Jrsk. N., caminus. Ev. olom. 97. Jako když v ní- stéji mnoho dřev surových nakladú na malý podnět. Št. — N. = kamna. Hr. ruk. 387. — N. = otvor vysoké peci, kterým litina vy- téká. Vz Včř. Z. I. 3., NA. IV. 164. Nístějka, hrad u Vysokého. Rk. Sl. Nísťovina, y, f., der Heerd vom Treib- ofen (der mit Blei getränkte Boden des Treibheerdes). Hř. Nisa, dle Bača = noční bůh tmavé říše. Ks.