1202

Nobili = jméno jičínského pluku. N-li,
N-li, houby jste dobyli (r. 1866. u Král.
Hradce). Us.

Nobilitace, e, f. Vz Arch. VII. 152., 158.

Noblessa, y, f., vz Noblesse.

Noc. Sg. akkus. noc sju = tuto noc; sg.
lok. s' noci místo si noci n. si noci, hac
nocte. Vz List. fil. 1883. 303., 304, Anth.
I. 3. vd. XXXVIII., Mkl. Etym. 217. Dlouhá
n. Vz Mus. 1888. 357., 358. List mi pozdě
v s nuoci byl dodán. Arch. VII. 318. Zda
tvá žena nocci (noc si = tuto noc) porodila
syna.GR. Mus. 1862. 371. Druhý pátek po
velice noci. Arch. VIII. 411. N. před prvním
májem filipojakubská, před svatým Janem
Křtitelem. Vz Zbrt. 98., 99., 219. Má to
všecko v noci (skryto). U Žamb. Dbv.
Dobró noc, dobró noc, ale ne každému,
jenom té maměnce, kerá mně dá dceru. Sš.
P. 471. Národové nemizejí naspěch a tako-
řka přes noc; Lidnaté město nemohlo Na-
jednou jakoby přes noc zrůsti. Šf. Strož.

I. 521., 554. Zmyju na každú noc lože své.
Ž. wit. Ti už dali rozumu dobru noc (opili
se). Němc. Již bylo na noc. Us. Noc je noc!
Us. Rgl. Teraz je nócka malá, nič som sa
něvyspala. Sl. spv. V. 183. S tebou sa mi,
milý, každú nocku snívá. Sl. ps. Šf. II. 54.
Ve dvě hodiny na noc. Bl. Když jí nechceš,
proč s ní chodíš po nocích? Vk. Bývala-li
nevěsta rozpustilá nebo necudná, praví se,
že přepila zlatú noc. Slez. Šd. V učení je
noc žákům na pomoc. Tč. exc. Deň sedlá-
kóm a noc žákóm najvíc posluhuje Glč.

II. 217. To je, jako když dá hluchému
dobrou noc (marné). Rgl. exc. N. chval ráno
a den večer. Slez. Sd. Raději sám do noci,
než při cizí pomoci. Sbor. uč. Po tmě jako
v noci. N. má svoju moc (své právo). Slov.
Šd. — N. veliká. Št. Kn. š. 12. Velika noc
(tvar jmenný). Hus Post. 51. b. Až do ve-
liké noci. Mat.49.| Vz List. fil. 1886. 413.
V úterý po velice noci. Arch. VII. 235. —
N. a den — sklenná bylina, drnavec, ste-
novka, parietaria diffusa, das Glaskraut, rostl.
Mllr. 76. - Vz Nocka.

Nocar, a, m., os. jm., ředit. soukr. ob-
chodní školy v Praze.

Nocena, y, f. = měsíc, der Mond. U Ko-
jetína. Bkř. Cf. Nočena. — N. — modla.
Tam Krta aj s N-nou roztíná. Hol. 205.

Nocenka, mirabilis jalappa. Dlj. 46. Vz
Nočenka.

Nocenkovitý. N. rostliny.

Nocievati = nocovati. A dievča sa (si)
chválí, že tam i nocieváš. Koll. Zp. I. 161.

Nocinka, y, f. = nocenka. Rk.

Nocionovati = přestupek důchodkový
udati, notioniren. Pr. tr.

Nocípatva, y, f., nycteris, der Nacht-
fliegler. Šm.

Nocivládce, e, m., der Herrscher der
Nacht. Hdk. L. kv. 80.

Nocka, vz Noc. — N. = nocleh. N-ku
pytať. Němc. VII. 5.

Nocl'aha, y, f.- nocleh. Slov. Phľd. VII.
169.

Nocľažník, a, m. = nocležník. Phl'd.
VIII. 219.

Nocleh. Vz Mkl. Etym. 162. Noclehem
u někoho býti, Pož 31., zůstati. Kos. U něho
n. měli Pč. 36. Nedá penězům n-hu (pro-
bije je). Us. Kšť. Štěstí n-hy mění. Hkš. —
N. = míra cesty. Třmi n-hy před nimi na-
před bíše. Výb. II. 842.

Noclehář. Dch., J. tr.

Noclehářství, n., die Schlafgängerei, das
Schlafstellenwesen. Dch.

Nocležnice, vz Noclehář.

Noclih, gt. -leha, m. = nocleh. Slez. a
laš. Tč

Noclila, y, f. = nocena. Rk.

Nocobludný kahanec. Koll. Sl. d. I. 38.

Nocovati, nocúvati. — kde (kdy s kým).
Já doma nenocoval. Us., Brt. N. p. 460.
N-li u nás po tři noci. Brt. N. p. 474.
U něho nocoval. GR. Mus. 1862. 371. N.
u milé. Vz Hrb. Obr. 121. N-li, n-li tři
malíři u nás. Mor. Tč. N. na poli. Nechoď
šuhaj dálej, len tu nocuj u nás. Koll. Zp. L
151. Mezi vlky zle nám n. Č. Kn. š. 384.
U jeslích n. Job. 39. 9. S kým's tam n-la?
Sš P. 127. Tu noc tu n-li. NB. Tč. 135. -
Brt. N. p. I. 162., Půh. II. 481. Cf. Pře-
nocovati, Dnovati. — koho. Spíš-li čili
koho n-ješ? Sš. P. 186., Brt. N. p. I. 61.,
140. Nemožu vás tu n. Sš. P. 31.

Nocovka, y, f., polyanthes, die Tube-
rose, rostl. N. obecná, p. tuberosa. Vz Rstp.
1603.

Nocturne, fr., vz Notturno.

Nocú. Vz List fil. X. 303.—304.

Nocula, y, f. = strašidlo, chytá děti v noci
se toulající. Brt. Dt. 29. Strašák zedl (snědl)
bobáka a N. sa utopila v kýšce (říkají
dětem, aby se nebály). Pk. Ps. 94.

Nočák. Cf. Brm. 1. 211.

Nočátko = můra, der Abend-, Nacht-
falter. Sl. les. Vz Nočňátko.

Nočena, y, f. = Luna. Utvořil Rosa. Vz
Nocena.

Nočenka, y, f. = divokvět, mirabilis ja-
lappa, das Nachtschön. Pdl. Cf. Nocenka.

Nočiní, n. = náčiní. Laš. Tč.

Nočňátko, a, n. = nočátko. Kk. Mot. 106.
— N. = noční tulačka. Us.

Nočňátkovitý. N-tí, martináčovití, noc-
turna, phalaenida, die Nachtfalter. Nz.

Noční. Mkl. Etym. 217. N. obraz (pod-
noční), das Nachtstück, Nz., směna v horn.,
die Nachtschicht, Hř. 43., boj, orgie, Šmb.,
mrákota, Osv., povyk, Mus., chlad, Čch.,
tisina, Vrch., modlení, Sš., temno, tma, Výb.
II. 12., létač, vespertilio, der Abendsegler.
Brm. I. 312. Nebudeš sě báti ot bázni noč-
Hie. Ž. kl. Ot strachu nočného. Ž. wit. 90.
5. Stalo se to noční věcí = nočním časem.
NB. Tč. 81., 148., Půh. I. 252.

Nočnice, e, f., nyctanthes, der Trauer-
baum, rostl. Vz Rstp. 1039.

Nočníkovati, in der Nacht schwärmen.
Šm.

Nočninka, y, f., das Ständchen. Slov.
Loos.

Noe, gt. také Noema.

Noëlka (!) y, f. = víno, poněvadž Noe
první vínem se opil. Navrhl Rosa.

Noelový. Zu časů N-vých ještě živi byli.
BR II 804. a.