Předchozí (1203)  Strana:1204  Další (1205) |
|
|||
1204
|
|||
|
|||
Nohaviska, pl., n. = veliké n. nehezké
nohavice. Us. Nohavka, y, f. = nohavice. Slov. Rr. Sb.
Mor. Kosm. Kuk. I. 102. Hnáty nahé, stehna kremä v n-kách čím zapäť nemá. Sb. sl. ps. I. 182. N-ky a krpce priliehaly k telu jako uliate. Orl. VI. 265. — N. = punčocha. U Kvasin. Vlněné n-ky. Dch. — N, y, m. = os. jm. Půh. II. 209. Nohcík, u, m. = nehtík. Mor.
Nohlý = náhlý. Laš. Tč.
Nohohrabivý. N. jízda, áe^olnode? tmtoi.
Vký. Lpř.: nohami poskakující, poskočný. Nohohřejka, y, f., der Fusswärmer, -sack.
Rk. Nohol, a, m. = nohák. Laš. Tč.
Noholist, u, m., podophyllum, das Fuss-
blatt, rostl. Vz Rstp. 26. Nohonitcovitý. N. rostliny, podostemeae :
nohonitec, koprounek. Vz Rstp. 1674. Nohonitec, tce, m., podostemum, rostl.
Vz Rstp. 1675. Nohoplod, u, m., podocarpus. N. cypři-
šový, p. cupressina. Ves. IV. 194. Nohoplodovitý les. Ves. IV. 194. Vz
Nohoplod. Nohopudka, y, f., die Pedomotive. Rk.
Nohorazný = nehorázný. U Uher. Hrad.
Tč. Nohorychloň, ě, m., der Schnellfüssige.
N. Achilleus. Vký. Vz násl. Nohorychlý, schnellfüssig. N. Achilleus.
Lpř. Nohovětrný, wind-, schnellfüssig. Vký.
Nohovice, Nobowitz, ovčárna u Nepomuk.
Nohsledka, y, f. = služebnice, die Die-
nerin. Poslala mi po své n-dce list. Koll. IV. 142. Nohsledský, den Nachtreter betreffend.
Bern. Nohsledstvo, a, n., das Gefolge. Dch.
Nohošlap, a, m. Tento n. teprv v no-
vějších časích zakryt a barvami zamazán. Koll. III. 100. Nochtík, u, m. = nehtík. Rr. Sb.
No i = než i, ale i. Slov. Ht. Sl. ml. 245.
Noj, vz Zoja.
Nojim, gt. nojmu, m. = nájem. Laš. Tč.
Noka, y, í. = moučné jídlo vařené, die
Nocke. Dch., Šp. N. do polévky, do mléka. Us. Rgl. Nolana, y, f., nolana, rostl. Vz Rstp. 1118.
Nolanka, y, f. = nolana. Šm.
Nolanovitý. N. rostliny, nolaneae: no-
lana. Rstp. 1118. Nole = no hle, ano hle. Byľs tam ? N.
(hleno) byl. Mor. Brt. D. 175. Noleno = nono, ja wohl. Slov. Šd.
Nom = nám. U Místka. Brt. D.
Noma = sněť tváři. Vz Slov. zdrav.
Nomada, y, f., nomada. N. běloskvrnná,
weissfleckige Wespenbiene. Brm. IV. 266. Nomenclator = pouhý seznam jmen bez
výkladu. Cf. Jg. H. 1. 713. Nominalisté a realisté. Sbn. 137., 410.
Nominalistický, nominalistisch. N. směr.
Mus. 1880. 63. Nominálně skloněný. Anth. I. 3. vd.
XVIII. |
Nominální skloňování (jmenné), Anth.
I. 3. vd. X., hodnota mince. Kzl. 150. Nominativ. N. v přísudku ve větách
výměrných, obsahujících výměr, definici: Pes je ssavec psovitý; ve větách případ- nosti je instrumental: Růže jest květina, ale: růže je královnou květin. Cf. Brt. S. 8., Jir. Nkr. 76. — Nom. místo vok. a akkus. Cf. Jir. Nkr. 76. — O nom. na Mor. vz Brt. D. 178. Nom. za lat. absolutní ablativ : Mnějíee tehdy lid i myslíce všichni v srd- cích svých, otpovědě Jan, existemante autem populo et cogitantibus omnibus in cordibus, respondit Joannes. Ev. olom. Cf. Jir. Nkr. 73. — Str. 180. a. 27. ř. zd. za Kt. polož: Cf. Bž. 81. Nomokanon, u, m. = svod (harmonie)
císařských zákonů (nomos) a církevních pravidel (kanon, regula) jest sbírka církev- ního práva (jus canonicum) východní čili řecké církve; slove také Kormčaja kniga. (Šf.). Ppl. Gr. strb. 11. Nomologie, e, í,, z řec, zákonodárství.
Vz Ott. IL 195. Nona veliká, malá (v hud.) Zv. Př. kn.
I. 17. — N. = devatá (hodina v breviaři). Dch. Nonau, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 155.
Nonatel, e, f., nonatelia, die Nonatelie,
rostl. N. obecná, n. officinalis. Vz Rstp. 824. Nonchalantní (nonšalantní), z fr.
Nonius nadděluje, der Nonius trägt vor
(n. naddělovací), podděluje, trägt nach (n. poddělovací). Nz., NA. V. 118. N. podpo- četný, nadpočetný, na kruhu. ZČ. I. 18., Nonni-us, a, m. N. Pavel, farář 1615.
Vz Jir. Ruk. II. 55. Nono! Nono, co děláš? nekopej (napomí-
navě)! — Pojď sem! Odpověď: Nono, hned! Us. Šd. Nonono! Vz Nono! Šd.
Nonový akkord, der Nonenakkord. Hud.
Nonpareille (nonparej) = písmo drob-
nější než petit. Rk. Sl. Nony, vz Nonae.
Nonylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 266. Nonylový. N. kyseliny. Vz Rm. I. 427.
Nook, u, m. = olej z mastňáku sejného.
Rstp. 883. Nopál. Cf. Rstp. 681., Rosc. 161.
Nopálovité rostliny, cacteae. Vz Rstp.
675., Rosc. 161. Nopava, y, f., chelonella, eine Art Schild-
kröte. Šm. Nopířka, y, f. = cestička sukna. Us.
Rgl. Nora = jeskyně, pečera. Nz., Dch, V MV.
nepravá glossa. Pa. 41. Bobři žijí v norách. Třeboň, programm. 1887. Cf. Hliník. — N. = tmola? Vyzerá bledo ako n. Slov. Hdž. Čít. XIII. Nořan, a, n., vz Norvežan.
Noravec, vce, m., colymbetes, hmyz. Šm.
Norbert Jan v 16. věku. Jir. Ruk. II.
389. Noře = propasti Sv. ruk. SR. 100. By
všecky z noře vykoupil. Hr. ruk. 61. |
||
|
|||
Předchozí (1203)  Strana:1204  Další (1205) |