1206

Nosák, die Kohlenkrücke. Vz Nosatec.

— N. N-ky = dva hliněné hrnce spojené,
v nichž se žencům oběd nosívá. U Uher.
Brodu (u Třebíče: roslíky). Brt., Kch..Prss.
Obr. — N., a, m. = nosič, das Tragpferd,
Reitpferd. Hol. 19. — N. Bohusl., naroz.
1818. Jg. H. 1. 603.

Nosákov, Nosakow. Blk. Kfsk. 238., Sdl.
Hr. IV. 246., 249., Rk. Sl.

Nosákovec Žebrákov, Nosukowetz Že-
brakow, dvůr u Dobříše. — N, vce, m.,
os. jm. Arch. VII. 499., VIII. 131., Sdl. Hr.
VI. 63.

Nosakovský, ého, m., Nosakowsky, dvůr
u Mniška.

Nosál, a, m., vz Nosáč. — N, nasua,
der Nasenbär. N. běloústý, n. leucorhyncha,
der Weissrüsselbär. Vz Brm. I. 2. 223. —
N. = holub s velikým zobákem. Mor. Brt.

— N., u, m. = špičák, nástroj lamačů ka-
mene. Laš. Vz Kylhof. Brt. — N. = druh
kopáče. U Místka. Škd.

Nosalec, lce, m. = rypák. U Frenšt. Dšk.

Nosalov, Nosadel. Blk. Kfsk. 17., Rk. Sl.

Nosalovice, dle Budějovice = Nosadlo-
vice.

Nosálovský, ého, m., os. jm. Arch. VIII.
547., Sdl. Hr. V. 13., 51.

Nosari-us, a, m. = nosáč (podlé latin.).
Us. Rč.

Nosastý = nosatý. Laš. Tč.

Nosatčí, a, m., apion, der Apion, brouk.
N. červený, a. frumentarium, pestronohý,
a. varipes, vikvový, craccae, výslunný, a.
apricans, sonneliebendes Sputzmäuschen,
žlutonohý, a. flavipes. Brm. IV. 157., Ott.
IL 511.

Nosatec, der Rüsselkäfer, curculio. Hlb.
Rejstř. XXXIL, Kk. Br. 278., Brm. IV. 147.,
Kram. Slov., Mkl. Etym. 217. — N. = no-
sák, nosál, ve Slez. nosol, špičák, die Haue,
Keilhaue. N. do skály, Gesteins-, do uhlí,
Kohlen-, šramovka. Schram-, zatínačka,
Schlitz-, dvojšpičák či dvounosák, die Dop-
pelhaue; práce na nosák, Keilhauenarbeit.
Hř. 43.

Nosatice (Nosačice) = zaniklá ves u Sla-
ného. Exc.

Nosatka, y, f. N-ky, crambidae, die
Rüsselmotten, motýlové. Vz Brm. IV. 455.

Nosátko, a, n. = výrostek na nose, mladý
nos; uher na nose. Má plno n-tek. U Lužan.
Kšť.

Nosce. Asn. 1.

Nosec nosatců. Kk. Br. 4. — N. = část
stroje odstrkující z něho hotové n. nehodící
se předměty. NA. IV. 56., 58. — Kohoutek
s noscem. Wld.

Nosejček, nůsek = země, která mezi
spáry jeleními ve stopě vzhůru vystupuje,
das Näslein. Škd.

Nosek, ska, m., os. jm. Tk. V. 252., Blk.
Kfsk. 1374. — N. Jan Kr., 1789.—1837.,
děkan. Jg. H. 1. 603. — N. Jak. 1560. Jir.
Ruk. II. 55.

Noselnice, pl., f. = nosidla. Slov. Phľd.
IV. 86.

Nošen, a, m. N. severní, coregonus oxy-
rhynchus, der Schnäpel, ryba. Dch. exc.

Nosetín. Rk. Sl.

Nosič, der Träger. N. slávy, Km., zá-
kona, práva, legislator, Ž. wit. 83. 8., 9. 21.,
obvazadel, der Bandagenträger, ve vojsku.
S. N. XI. 95. Všechněm nosičům kříže. Brt.
N. p. 623. — N. ve filos. = substrat, pod-
klad. Psp. — N. ve stavit, a p. N., traversa.
Včř. Z. II. 3., NA. IV. 238. N. obloukový,
parabolický, podélný, příhradový, Zpr. arch.
VIII. 10., 53., 59., IX. 59., válcovaný, ple-
chový, složitý. Pek. 123., 131., 136. N. u ho-
blovadla, der Träger. Vz Včř. Z. 11. 74. —
N. = atlas, praní obratel šíjový. S. N. X.
183., Šv. 19., Ott. IL 976.

Nosičky, pl., f. = silnější provazy na
trávu, dříví, kladou se přes ramena. U Krá-
lové Městce. Psčk.

Nosidlo = nosidelko. Uperu jej, žeť jej
na n-dla vemú. Arch. VIII. 134. Cf. Sdl.
Hr. II. 50., Nosítko. N-dla umrlčí. Homl.
fol. 136. b. — Bž. 146. — N., a, m., os. jm.
N. Václ., 1658. Jg. H. 1. 603., Šb. Dj. ř.
272., Jir. Ruk II. 55., Blk. Kfsk. 1374.,
Mus. 1884. 92.

Nosík, u, m., vz Nos.

Nosila, pl., n. = nosidla. Slov. Hdž. Šlb.
85.

Nosilka, y, f. = nosidlo, die Sänfte.
Slov. Bern.

Nosilkář, e, m., der Sänftenträger. Slov.
Bern.

Nosilo = nosidlo. Slov. Ssk.

Nosení, n. = osení. U Frenšt. Tč.

Nosislav, ě. f., Nusslau, městečko u Ži-
dlochowic. — N , a, m., os. jm. Pal. Rdh.
I. 123., Rk. Sl.

Nositel vlastnosti, Gb. v List. fil. 1886.
372., znaků, Mus. 1888. 199. a j., koruny.
Výb I 596.

Nositelný, tragbar. Lpř.

Nositi co komu. Nosil jim jiesti a jiné
potřeby. Pč. 20. — kam. A nosí na lesy
ty potřeby Žižkovi. Pč. 22. — kde. Ditě
pod srdcem n. Osv. I. 261. U nás nosí se
sedlák jako pán. Us. Na rukú n. budú tě.
Ž. kl. N. na prsou křížek, řád. Us. Pdl.
Dlúhé čépky u střevíc n. Št. Kn. š. 18. N.
smrť za pasem. Sá. — co za kým. Za
někým černý šat n. Mt. S. 1874. — jak.
S hřiechem, počieti plod, těžce n., se strastí
poroditi. Št. Kn. š. 104. N. něco na odiv
celému světu. Hrfs. Pěkně se n. Dch. —
jak dlouho. Už sedem mesiacov nosí. Rr.
Sb. — co zač. Nosil za znak kotvu. Lpř.
— se. Čo sa nosí, drať sa mosí. Slov. Rr.
MBš. Čo nemôže choditi, musí sa n. Slov.
Orl. IX. 246.

Nositý = špičatý.

Nosítkář, e, m.= kdo nosil nosítka, lidi
v nosítkách (u nás až do r. 1780.). Vlasí
IV. 349., Rvn. 487.

Nosítko římské, řecké. Vz Vlšk. 256.,
260., 377.

Nosivo, a, n. = kroj, šat. Příčina této
černé barvy v n-vě Krčanů jest známá ne-
šťastná smrť hraběte F. Koll. III. 61. Padlo
nám do očí n. čili kroj zdejších maďarských
ženštin. Koll. Cest. I. hl. 1.

Nosivosť = síla nesení, die Tragkraft.
Nz. N. sloupů, trámů, elektromagnetu. NA.
I. 62., IV. 238., V. 317.